1 Ao 1/2009 — Nejvyšší správní soud

41 A 17/2025- 47 - text 9 41 A 17/2025 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Oulíkové, soudce Richarda Galise a soudkyně Martiny Kotouček Mikoláškové ve věci navrhovatelů: a) J. F. bytem X b) J. Š. F. bytem X c) MUDr. H. P. bytem X všichni zastoupení advokátem JUDr. Ing. Pavlem Novákem, Ph.D. sídlem Jana Masaryka 677/45, Praha 2 proti odpůrkyni: obec Braškov sídlem Dukelská 11, Braškov zastoupená advokátem Mgr. Augustinem Kohoutkem sídlem Újezd 450/40, Praha 1 o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy – změny č. 3 územního plánu Braškov vydané usnesením zastupitelstva odpůrkyně ze dne 16. 9. 2024 takto: I. Návrh se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Každému z navrhovatelů se ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení vrací soudní poplatek ve výši 5 000 Kč. Odůvodnění: Návrh 1. Navrhovatelé se návrhem podle § 101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) domáhají zrušení části opatření obecné povahy – změny č. 3 územního plánu Braškov v části týkající se koridoru pro umístění pěší a cyklistické komunikace na pozemcích p. č. XA a XB a v části stanovící změny ploch v krajině na pozemku p. č. XC (tyto i další uváděné pozemky se nacházejí v katastrálním území Braškov). 2. Navrhovatelé tvrdí, že jsou spoluvlastníky výše uvedených pozemků. Na základě změny č. 3 územního plánu má podle navrhovatelů dojít k řadě významných změn, které je zkrátí na jejich vlastnických právech. Změna totiž vymezuje koridory pro umístění pěší a cyklistické komunikace, které zasahují do pozemků p. č. XA a p. č. XB, a nové plochy změn v krajině, jež se dotýkají pozemku p. č. XC. V tom navrhovatelé shledávají svou aktivní legitimaci k podání návrhu. Pozemek p. č. XC je využíván jako kvalitní orná půda. V důsledku valu, který na něm má být zřízen, již k tomuto účelu nebude moci sloužit, a dojde tak k jeho znehodnocení. Navrhovatelé nebudou moci pozemek nadále užívat a požívat jeho plody a užitky. Až do nynějška je pozemek za úplatu pronajímán Hospodářskému družstvu v Unhošti, které na něm provozuje zemědělskou činnost. Lze předpokládat, že v důsledku změny č. 3 územního plánu nájemce nebude mít zájem na dalším trvání nájemní smlouvy. Navrhovatelé mají za to, že splňují kritéria aktivní procesní legitimace vymezená například v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 21. 7. 2009, č. j. 1 Ao 1/2009 – 120, č. 1910/2009 Sb. NSS. 3. Navrhovatelé namítají, že změna č. 3 územního plánu je nepřezkoumatelná pro nesrozumitelnost. Je v ní nesrozumitelně stanoveno, v jakém rozsahu a jakým způsobem má dojít k založení prvků koridoru na jejich pozemcích. Výstavba koridoru pro umístění pěší a cyklistické komunikace na pozemcích p. č. XA a XB je vyznačena „nevěrohodně“. Je patrné, že si pořizovatel nebyl zcela jist, zda bude koridor zasahovat více do pravé či levé strany. Podle navrhovatelů tak nelze ani jednoznačně seznat, jaká jejich práva budou dotčena a v jakém rozsahu. Odpůrkyně se ani nevyjádřila k námitkám navrhovatelů a Ekologického spolku občanů obce Braškov. Změna č. 3 územního plánu je dle navrhovatelů rovněž neproporcionální. Umístění koridorů pro pěší a cyklisty podle navrhovatelů nesplňuje podmínky rozumného uspořádání společenských vztahů. Soukromé a veřejné zájmy se nenacházejí v rovnováze se zvoleným řešením. Zásah do práv navrhovatelů by byl minimalizován tehdy, pokud by odpůrkyně nabídla směnu pozemků za jiné pozemky stejných kvalit. Vyjádření odpůrkyně 4. Odpůrkyně navrhuje, aby soud návrh odmítl, popř. zamítl. Má za to, že navrhovatelé nedisponují aktivní procesní ani věcnou legitimací ve smyslu § 101a odst. 1 s. ř. s. Změnou č. 3 územního plánu v části týkající se koridoru pro umístění pěší a cyklistické komunikace na pozemcích p. č. XA a p. č. XB a ploch změn v krajině na pozemku p. č. XC navrhovatelé nebyli zkráceni na svých vlastnických či jiných právech. Změna územního plánu totiž ve vztahu k uvedeným pozemkům nepřináší žádné věcné změny oproti předchozímu znění územního plánu (ve znění změny č. 2 účinné ode dne 5. 10. 2022). Došlo pouze k zapracování zákonného požadavku na převedení územního plánu do jednotného standardu územně plánovací dokumentace podle § 20a zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve spojení s vyhláškou č. 418/2022 Sb. novelizující vyhlášku č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a vyhlášku č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. V rámci toho došlo ke změnám některých označení v textové i grafické části územního plánu. Dle názoru odpůrkyně je tak namístě návrh odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. 5. V doplňujícím vyjádření odpůrkyně uvádí, že účelem návrhu je odstranit překážky, které brání developerské výstavbě v okolí dálnice D6, aby navrhovatelé mohli své pozemky prodat za co nejvyšší cenu. Navrhovatelé v Braškově ani nežijí. K otázce aktivní legitimace dodává, že věcné změny obsažené ve změně č. 3 územního plánu (zejména vymezení zastavitelných ploch a aktualizace zastavěného území) se netýkaly žádného z pozemků ve vlastnictví navrhovatelů. Změna č. 3 územního plánu ve vztahu k pozemkům navrhovatelů přinesla jen změny některých označení v textové i grafické části územního plánu. Koridor pro umístění pěší a cyklistické komunikace i plochy změn v krajině byly na pozemcích p. č. XA a p. č. XB, resp. p. č. XC vymezeny již ve změně č. 1 územního plánu ze dne 16. 7. 2018 a obstály i v rámci soudního přezkumu. Koridor i prvky územního systému ekologické stability byly toliko nově označeny v rámci převedení do jednotného standardu. V textové části územního plánu došlo dále ke změně v číslování kapitoly „Územní systém ekologické stability – ÚSES“, která je nově označena jako kapitola 3., a k vložení nové kapitoly 2. „Vymezení ploch změn v krajině“ z důvodu splnění požadavků vyhlášky č. 418/2022 Sb. na zařazení interakčních prvků územního systému ekologické stability do ploch změn v krajině v rámci grafického vyjádření standardizovaných jevů. 6. Ve vztahu k pozemkům navrhovatelů došlo také k úpravám jejich zařazení z hlediska ploch s rozdílným způsobem využití. Pozemek p. č. XA zařazený původně do plochy smíšené nezastavěného území NS je nově součástí plochy zeleně ZK zeleň krajinná. Pozemek p. č. XB zařazený do plochy lesní NL je nově součástí plochy lesní LU lesní všeobecná. Konečně pozemek p. č. XC zařazený původně do plochy zemědělské NZ je nově součástí plochy zemědělské AP pole a trvalé travní porosty. Věcně se ovšem využití pozemků nezměnilo. 7. Odpůrkyně poukazuje rovněž na skutečnost, že navrhovatelé podali dne 30. 10. 2018 návrh na zrušení změny č. 1 územního plánu v části týkající se biokoridoru LBK3 – lokální biokoridor „Dubina – Kožová Hora“, interakčního prvku IP3 a protihlukového valu VVD5 na pozemku p. č. XC; v části interakčního prvku IP14 na pozemku p. č. XA; v části koridoru DK1 na pozemku p. č. XB a v části koridoru DK2 na pozemku p. č. XA. Obsah tehdejšího návrhu byl do značné míry shodný s návrhem současným. Soud rozsudkem ze dne 15. 1. 2019, č. j. 54 A 150/2018 – 92, zrušil změnu č. 1 územního plánu pouze v části vymezující interakční prvek IP14 na pozemku p. č. XA a ve zbývající části návrh zamítl. Tyto závěry posléze potvrdil i NSS v rozsudku ze dne 7. 4. 2021, č. j. 8 As 28/2019 – 50. 8. Pro případ, že by soud návrh věcně projednal, se odpůrkyně dále podrobně věnuje námitkám navrhovatelů, které pokládá za nedůvodné. Replika 9. Navrhovatelé se ohrazují proti tvrzení odpůrkyně o tom, že chtějí své pozemky využít k developerské podnikatelské činnosti. Nesouhlasí s tím, že nejsou aktivně procesně ani věcně legitimováni. Opakují, že změnou č. 3 územního plánu byli výrazně zkráceni na svých vlastnických a jiných právech. Nemají za to, že se změnou „nic nestalo“. Odpůrkyně se snaží omezovat práva navrhovatelů a zasahovat do jejich pozemků dle svého uvážení. Jedná o vleklý spor. Odpůrkyně opakovaně nerespektuje práva navrhovatelů, a proto jim nezbývá než podávat další návrhy k soudu. Aktivní procesní legitimace 10. Soud předně (i na základě námitky odpůrkyně) zkoumal, zda jsou navrhovatelé aktivně legitimováni k podání návrhu podle § 101a odst. 1 věty první s. ř. s. 11. Podle § 101a odst. 1 věty první s. ř. s. je návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy, vydaným správním orgánem, zkrácen. 12. Aktivní procesní legitimace ve smyslu § 101a odst. 1 s. ř. s. představuje podmínku řízení, kterou musí obecně navrhovatel splňovat, aby byl oprávněn podat k soudu návrh na zrušení opatření obecné povahy (viz např. rozsudek NSS ze dne 18. 7. 2024, č. j. 6 As 150/2023 – 81, bod 26). Rozšířený senát NSS v usnesení ze dne 21. 7. 2009, č. j. 1 Ao 1/2009 – 120, dovodil, že přípustný je jen takový návrh, který „tvrdí zkrácení navr