Z rozhodnutí: Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Oulíkové, soudce Richarda Galise a soudkyně Martiny Kotouček Mikoláškové ve věci…
41 A 50/2025- 111 - text
11 41 A 50/2025
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Oulíkové, soudce Richarda Galise a soudkyně Martiny Kotouček Mikoláškové ve věci
žalobkyně: J. S.
bytem X
proti
žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje
sídlem Zborovská 81/11, Praha 5
za účasti: Mgr. E. S.
bytem X
zastoupená advokátem JUDr. Dušanem Strýčkem
sídlem Mariánské údolí 126, Příbram
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 5. 2025, č. j. 069511/2025/KUSK,
takto:
I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 5. 2025, č. j. 069511/2025/KUSK, se mění tak, že se původní výrok, jímž bylo změněno a ve zbývajícím rozsahu potvrzeno rozhodnutí Obecního úřadu P. ze dne 18. 12. 2024, č. j. 523/2024-9/SÚ, nahrazuje novým výrokem, jenž zní tak, že se podle § 90 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, rozhodnutí Obecního úřadu P. ze dne 18. 12. 2024, č. j. 523/2024-9/SÚ, ruší a podle § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu se pro zjevnou právní nepřípustnost žádosti zastavuje řízení o dodatečném povolení stavby zahájené na základě žádosti osoby zúčastněné na řízení podané dne 26. 10. 2022.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 000 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Vymezení věci
1. Obecní úřad P. (dále jen „stavební úřad“) rozhodnutím ze dne 18. 12. 2024, č. j. 523/2024-9/SÚ (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), podle § 129 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), na žádost osoby zúčastněné na řízení (dále jen „žadatelka“) dodatečně povolil stavební úpravy rodinného domu v X na objektech č. p. X a č. p. X na pozemcích p. č. st. XA, p. č. st. XB, p. č. XC a p. č. XD, v k. ú. X (všechny dále uváděné pozemky se nacházejí v tomto katastrálním území). Proti prvostupňovému rozhodnutí se žalobkyně jako vlastník sousedních pozemků p. č. st. XE a p. č. XF odvolala. V záhlaví označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) žalovaný prvostupňové rozhodnutí změnil tak, že vypustil jednu z podmínek pro provedení a dokončení rozestavěné stavby a ve zbytku je potvrdil.
Žaloba a její doplnění
2. Žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), se žalobkyně domáhá zrušení napadeného rozhodnutí. S ohledem na značnou nepřehlednost a rozsáhlost žaloby a dalších podání žalobkyně a na otázky, které jsou rozhodné pro rozhodnutí ve věci, soud obsah žaloby a dalších podání shrnuje jen stručně.
3. Žalobkyně zejména namítá, že žadatelka podala žádost o dodatečné povolení až po uplynutí zákonem stanovené lhůty, která je propadná. Oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby bylo vydáno dne 6. 6. 2022, zatímco žadatelka podala žádost až dne 26. 10. 2022. Nedodržení této lhůty znamená zánik práva podat žádost o dodatečné povolení. Žádost neměla být vůbec projednávána a měla být zamítnuta pro opožděnost. Žalovaný to však nezohlednil, neboť postupoval v řízení, čímž porušil procesní pravidla.
4. Další žalobkyniny námitky spočívají převážně v tom, že nebylo postaveno najisto, zda stavba stojí výhradně na pozemcích žadatelky a nepřesahuje na pozemky žalobkyně. Žalovaný také nezohlednil skutečný tvar stavby a jeho vliv na odstup stavby od hranic pozemků žalobkyně. Po rekonstrukci v roce 2021 provedené bez řádného povolení vznikl nový přesah krovu zasahující na pozemek žalobkyně. Napadené rozhodnutí je též nepřezkoumatelné, neboť žalovaný se nevypořádal s některými žalobkyninými námitkami. Žalobkyni dále vadí okno ve druhém podlaží stavby, které neodsouhlasila a nebylo ani součástí žádosti o stavební povolení v roce 1977. Podmínku spočívající v zasklení oken neprůhledným sklem (namísto matného) pokládá žalobkyně za nepřezkoumatelnou. Nesouhlasí ani s povolením otvíratelných oken, která směřují na její zahradu. Žalovaný taktéž nesprávně posoudil rozměry oken na severní straně stavby, neboť nerespektoval rozdíly mezi původní projektovou dokumentací z roku 1971 a aktuální ze září 2022. Na stavbě byly dále zřízeny čtyři kruhové otvory bez povolení stavebního úřadu, které by mohly sloužit k odvětrávání radonu. Žalobkyně poukazuje na to, že žadatelka provedla stavební úpravy bez stavebního povolení, přestože věděla, že žalobkyně nesouhlasí zejména s přesahem střešní konstrukce na její pozemek. Správní orgány to dostatečně nezohlednily.
5. V doplnění žaloby ze dne 16. 6. 2025 žalobkyně opakuje dosavadní argumentaci.
6. V doplnění žaloby ze dne 24. 6. 2025 žalobkyně nově namítá, že žadatelka bez povolení v roce 2025 odstranila původní verandu přiléhající k jižní části budov č. p. X a č. p. X.
Vyjádření účastníků a žadatelky
7. Ve vyjádření ze dne 3. 7. 2025 žalobkyně upřesňuje a doplňuje svá tvrzení ohledně průběhu vlastnické hranice mezi jejím pozemkem a pozemky žadatelky a odstupových vzdáleností a ohledně narušení jejího soukromí okny ze stavby.
8. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhuje její zamítnutí. Opakuje odůvodnění napadeného rozhodnutí, na které také odkazuje, neboť žalobní námitky neobsahují žádné nové skutečnosti. K otázce lhůty k podání žádosti o dodatečné povolení stavby se nevyjadřuje.
9. Žadatelka ve vyjádření k žalobě taktéž navrhuje její zamítnutí. S námitkami žalobkyně nesouhlasí s tím, že ve valné většině kopírují obsah námitek ve správním řízení. K námitce nedodržení lhůty k podání žádosti o dodatečné povolení stavby se rovněž nevyjadřuje.
10. V replice ze dne 10. 8. 2025 k vyjádření žalovaného žalobkyně v podstatě opakuje dosavadní argumentaci a neuvádí žádná nová relevantní tvrzení. Znova uvádí, že lhůta podle § 129 odst. 2 stavebního zákona je propadná. Jejím uplynutím zaniká právo stavebníka podat žádost o dodatečné povolení stavby. Jedná se o lhůtu hmotněprávní, jejíž nedodržení má za následek neprojednatelnost žádosti. Taková žádost by měla být bezodkladně zamítnuta jako opožděná. Přesto ji správní orgány projednaly. Došlo k zásadnímu porušení procesních pravidel, která má za následek nezákonné rozhodnutí. Tato vada narušuje právní jistotu žalobkyně, porušuje rovnost účastníků a umožnila legalizaci stavby v rozporu se zákonem. Žádost je v důsledku nedodržení lhůty právně nepřípustná a stavební úřad měl řízení o dodatečném povolení stavby zastavit. Žalobkyně nově navrhuje, aby soud zrušil napadené i prvostupňové rozhodnutí a současně zastavil správní řízení, neboť žádost o dodatečné povolení stavby byla podána po uplynutí zákonné lhůty a řízení tak vůbec nemělo být vedeno. Pokud soud neshledá důvody k zastavení správního řízení, žalobkyně navrhuje, aby zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil stavebnímu úřadu s tím, že je třeba znova posoudit včasnost a přípustnost žádosti o dodatečné povolení.
11. Ve vyjádření ze dne 14. 8. 2025 žalobkyně reaguje na vyjádření žadatelky. Žádné nové a relevantní argumenty neuvádí a opakuje svůj návrh na zrušení rozhodnutí správních orgánů a zastavení správního řízení z důvodu opožděného podání žádosti o dodatečné povolení stavby.
12. Žadatelka ve vyjádření ze dne 22. 8. 2025 mj. dodává, že lhůta podle § 129 odst. 2 stavebního zákona není propadná, což vyplývá z judikatury krajských soudů (např. rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. 6. 2018, č. j. 51 A 11/2017 – 68) a Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“, např. z rozsudku ze dne 30. 1. 2023, č j. 3 As 260/2020 – 42).
13. Ve vyjádření ze dne 7. 9. 2025 žalobkyně nic pro věc podstatného neuvádí.
Obsah správního spisu
14. Z obsahu správního spisu plyne, že stavební úřad původně dne 24. 8. 2021 vydal souhlas s provedením ohlášené stavby – stavebních úprav rodinného domu čp. X a čp. X v X na pozemcích p. č. st. XA a XB, které spočívaly v úpravách vnitřní dispozice tohoto rodinného domu na dvě bytové jednotky s rozdělením vstupů pro vytvoření dvougeneračního bydlení a úpravě okenního otvoru na balkonové dveře na jižní straně objektu. Následně oznámením ze dne 6. 6. 2022, č. j. 639/2022-1/SÚ, stavební úřad oznámil zahájení řízení o odstranění stavby podle 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona, neboť zjistil, že žadatelka v rámci stavebních úprav na základě výše uvedeného souhlasu provedla bez předchozího projednání a nad rámec tohoto souhlasu taktéž stavební úpravu střešní konstrukce – výměnu věnce, celého krovu i krytiny obsahující azbest. Tato část stavby byla tedy dle stavebního úřadu provedena bez rozhodnutí, opatření nebo jiného úkonu vyžadovaného stavebním zákonem. Stavební úřad v oznámení žadatelku poučil, že tuto stavbu lze dodatečně povolit za předpokladu, že požádá o dodatečné povolení do 30 dnů od zahájení řízení o odstranění stavby, resp. obdržení tohoto oznámení. Oznámení stavební úřad doručoval zástupci žadatelky Mgr. F.; doručenka však není součástí správního spisu. Plnou moc Mgr. F. žadatelka udělila pro zastupování ve věci povolení stavby „Výměna střešní krytiny, krovů a zhotovení ztužujících věnců na objektu č.p. X a č.p. X