2 As 38/2007 — Nejvyšší správní soud

41 A 56/2024- 57 - text 15 41 A 56/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Oulíkové a soudkyně Martiny Kotouček Mikoláškové a soudce Richarda Galise ve věci žalobce: Mgr. T. M. bytem X proti žalovanému: Krajské ředitelství policie Středočeského kraje sídlem Na Baních 1535, 156 00 Praha 5 o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného ve věci žalobcovy žádosti o informace ze dne 24. 8. 2023, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podle § 79 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) dodanou dne 9. 9. 2024 do datové schránky Městského soudu v Praze a následně z důvodu místní příslušnosti postoupenou podle § 7 odst. 2 věty druhé s. ř. s. Krajskému soudu v Praze domáhá, aby žalovanému byla uložena povinnost rozhodnout o částech 1, 2, 4, 6 a 7 žalobcovy žádosti o informace ze dne 24. 8. 2023 ve lhůtě 7 dnů od právní moci rozsudku. Obsah žaloby 2. Žalobce podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“) požadoval informace související se spisy sp. zn. KRPS158262/TČ-2016-010081 ODKL a sp. zn. KRPS-104252-8/TČ-2017-011181. Žádost obsahovala sedm částí, žalovaný dne 15. 9. 2023 rozhodl jen o částech 3 a 5. Ke zbývajícím částem žalovaný ve sdělení ze dne 15. 9. 2023 uvedl, že je považuje za žádost o nahlédnutí do spisu ve smyslu § 65 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“). Následně příslušný policejní orgán vyrozuměním ze dne 19. 9. 2023 sdělil, že nahlédnutí do spisu neumožní. Žalobce podal proti postupu žalovaného stížnost, kterou Ministerstvo vnitra sdělením ze dne 8. 11. 2023 označilo za nepřípustnou. 3. Žalobce namítá, že hranice mezi nepodstatnou a podstatnou částí spisu není v informačním zákoně ani v judikatuře vyjasněna, čímž je podpořeno právo na vydání rozhodnutí v režimu informačního zákona. O informace se zajímal jako publicista v souvislosti s veřejným zájmem. Trestní řízení se týkalo dotace ve výši zhruba 3,8 milionu Kč. Dotační projekt nebyl realizován a dotační prostředky nebyly vráceny státu. Bez ohledu na to Policie ČR případ odložila. Tehdejší jednatel společnosti, která dotaci čerpala, je nynějším příbramským zastupitelem. Žalobce celou záležitost popsal na svém webu X v článcích Y1 a Y2. 4. Dle žalobce žalovaný nespecifikoval, jaký počet listin považuje za podstatnou část spisu. Do září 2023 bylo žalobci poskytnuto zhruba 25 stránek dokumentů. Trestní spis má 2 svazky a 767 listů. Matematicky nelze 3 % listin považovat za podstatnou část. Poskytnutím nových informací by se tento podíl výrazně nezměnil. Pojem „podstatná část spisu“ není definován zákonem a žalovaný si nemůže vytvářet nová pravidla pro omezení přístupu k informacím. Trestní řád nerozlišuje mezi nahlížením do celého spisu a do podstatné části spisu, na rozdíl od informačního zákona nelze požádat o nahlédnutí pouze do některých listin. Jediným přístupem k „některým listinám“ je tak informační zákon. Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 23. 1. 2019, č. j. 31 A 69/201741, vysvětlil, že nahlédnutí do spisu podle § 38 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) slouží k poskytování nekonkretizovaného okruhu informací, zatímco konkrétní informace se poskytují na žádost podle informačního zákona. 5. Žalobce nepožadoval přístup k celému spisu. K nahlížení do spisu slouží § 38 správního řádu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 12. 2012, č. j. 7 Ans 18/2012-23), z čehož žalobce dovozuje, že se dílčí dokumenty mají poskytnout podle informačního zákona. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 18. 1. 2018, č. j. 3 As 193/2014-37, uvedl, že v případě žádosti podle informačního zákona se neuplatní široce vymezené právo na přístup ke správnímu spisu v mezích § 38 správního řádu. Z komentářové literatury vyplývá, že si správní orgán nemůže sám učinit úsudek, že se materiálně nejedná o žádost podle informačního zákona. S ohledem na závěry Ústavního soudu v nálezu ze dne 16. 6. 2015, sp. zn. I. ÚS 3930/14, je třeba zvolit výklad příznivější pro realizaci práva na informace. Žalovaný neuvedl, jaká kvantitativní hlediska uplatnil. Ve vztahu k žalovaným poukázaným rozsudkům Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 11. 2018. č. j. 10 As 118/2018-53, č. 3849/2019 Sb. NSS, a ze dne 24. 9. 2020, č. j. 8 As 51/2019-39, se žalobce domnívá, že podstatnou částí spisu nejsou 3 % nebo 4 % listin. 6. Žalovaný již při podání žádosti věděl, kolik dokumentů žalobce žádá. Dne 6. 9. 2023 žalovaný oznámil prodloužení lhůty pro vyřízení žádosti s odůvodněním, že část informací bude potřeba dohledat v analogové podobě v centrálním archivu žalovaného. Dle žalobce však vyhodnocení počtu dokumentů bylo možné provést již na základě žádosti. Ve sdělení k žádosti žalovaný zmiňuje pozdější žádost žalobce ze dne 15. 9. 2023, což nemělo mít vliv na výsledek řízení. Nelze vyloučit, že žalovaný se až na základě dodatečné žádosti rozhodl nevyhovět předchozí žádosti. Vyjádření žalovaného 7. Žalovaný navrhl, aby byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Shrnul, že žalobce požádal o poskytnutí informací z trestních řízení dne 5. 5. 2023 a dne 15. 5. 2023 byla část informací poskytnuta a část žádosti odmítnuta. Žalobce požádal o další dokumenty, čemuž žalovaný částečně vyhověl. Dne 1. 6. 2023 žalobce opět požádal o další dokumenty, které žalovaný částečně poskytl a částečně odmítl poskytnout. Dne 10. 8. 2023 žalobce požádal o další dokumenty, jejichž část žalovaný odmítl poskytnout rozhodnutím ze dne 21. 8. 2023, proti němuž podané odvolání Ministerstvo vnitra zamítlo dne 9. 10. 2023. Následně podaná žaloba byla zamítnuta dne 29. 4. 2024, o kasační stížnosti dosud nebylo rozhodnuto. 8. Žalobce podal další žádosti dne 24. 8. 2023 (nyní projednávaná žádost, pozn. soudu) a dne 15. 9. 2023. Žalovaný žádost ze dne 24. 8. 2023 ve vztahu k bodu 3 odmítl, k bodu 5 poskytl informaci a zbývající část vyhodnotil jako žádost o nahlédnutí do spisu podle § 65 trestního řádu, které následně příslušný policejní orgán nevyhověl. Odvolání proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti Ministerstvo vnitra zamítlo dne 18. 10. 2023 a o stížnosti rozhodlo dne 8. 11. 2023. 9. Žalovaný žádost ze dne 24. 8. 2023 vyhodnotil jako žádost o nahlížení do spisu s ohledem na dříve poskytnuté dokumenty. Celkový rozsah poskytnutých informací by již totiž představoval podstatnou část spisu. Rozsah posuzoval ve vztahu k části spisu, která může být poskytována v souladu s informačním zákonem, nikoliv k celkovému počtu listů. V posuzované části nebyly zahrnuty dokumenty podléhající bankovnímu či obchodnímu tajemství. Žalovaný se též zabýval obsahovou hodnotou požadovaných informací pro konečné rozhodnutí policejního orgánu. Informační zákon neupravuje nahlížení do spisu, proto žalovaný žádost posoudil jako nahlížení do spisu podle trestního řádu. 10. Prodloužení lhůty pro vyřízení žádosti o informace má umožnit shromáždění všech požadovaných informací. Teprve poté je možné posoudit, zda vůči některým z nich nebude nutné žádost částečně odmítnout. Žalobce byl o prodloužení lhůty informován v souladu s požadavkem informačního zákona. Pokud s tím nesouhlasil, měl se bránit stížností podle § 16a informačního zákona. 11. Žalovaný uzavřel, že nebyl nečinný a konal. Jako obrana před nesprávným či nezákonným rozhodnutím slouží žaloba proti rozhodnutí správního orgánu. Replika žalobce 12. Žalobce uvedl, že nepřezkoumatelnost postupu žalovaného je umocněna tím, že úvahy o posouzení otázky podstatné části spisu rozvinul až ve vyjádření k žalobě. Nelze souhlasit s úvahou, že by některé dokumenty nebyly do rozsahu spisu započítávány. Spis v uzavřené věci tvoří nedílný celek, nelze ho „virtuálně upravovat“ pro účely řízení o žádosti o informace. Bez ohledu na počet listin obsahujících bankovní či obchodní tajemství má žalovaný povinnost tyto listiny poskytnout a anonymizovat chráněné údaje (§ 12 informačního zákona). Žádost souvisí s poskytováním veřejných prostředků, což by mohlo ochranu informací oslabit. Nevypořádaný bod 2 žádosti nebyl žádostí o určitou listinu. Žalovaný neupřesnil, jaká kritéria použil pro určení důležitosti listin. Pakliže informační zákon nestanovuje hranici mezi podstatnou a nepodstatnou částí spisu, měl důsledněji zdůvodnit postup v neprospěch žalobce. Pokud by žalobce požadoval poskytnutí celého spisu, pak by byl namístě institut nahlížení do spisu. Není pravdou, že žalovaný vydal rozhodnutí. Vydání sdělení nepředstavuje zásah, pokyn nebo donucení. Žalobní typ byl zvolen správně. Podstatný obsah spisového materiálu 13. Dne 5. 5. 2023 žalobce podal u žalovaného „Žádost o informace – právnické osoby a podání vysvětlení“. Uvedl, že v srpnu 2015 bylo převedeno vlastnictví dnes již neexistující příbramské