47 Ad 7/2025 – Krajský soud v Praze

47 Ad 7/2025- 33 - text 6 47 Ad 7/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl soudkyní Martinou Kotouček Mikoláškovou ve věci žalobkyně: M. P., narozená X bytem X zastoupená advokátem JUDr. Ing. Pavlem Cinkem, LL. M., MBA sídlem Veleslavínova 33, 301 00 Plzeň proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 31. 1. 2025, č. j. X, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 31. 1. 2025, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce JUDr. Ing. Pavla Cinka, LL. M., MBA, na náhradě nákladů řízení částku 18 404,10 Kč. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou do datové schránky soudu dne 25. 3. 2025, domáhá zrušení rozhodnutí žalované označeného shora (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná zamítla její námitky a potvrdila své rozhodnutí ze dne 31. 10. 2024, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím žalovaná žalobkyni zamítla podle § 41 odst. 3 a § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) žádost o zvýšení invalidního důchodu, neboť i nadále je podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) ze dne 30. 10. 2024 invalidní pro invaliditu druhého stupně. 2. Žalobkyně namítala, že žalovaná vychází pouze z vypracovaných posudků o invaliditě a nikterak se nezabývá skutečným zdravotním stavem žalobkyně. Žalobkyně je velice pracovité povahy, ráda by pracovala či podnikala, když jinak celý svůj život pracovala a žila aktivním stylem života, nicméně pro charakter a míru svého zdravotního postižení toho není schopna. Žalobkyně trpí roztroušenou sklerózou v progresivní formě, což má za následek zhoršení zdravotního stavu žalobkyně, které byl v roce 2019 přiznán invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně. Nemoc žalobkyně velmi rychle postupuje. Žalobkyně má také dlouhodobé psychické problémy, neboť trpí periodickými depresemi, konkrétně poruchou F 33.2. Psychické problémy jí začaly už v roce 2006, a od té doby s její psychický stav neustále zhoršuje. Žalobkyně není schopna vykonávat jakoukoli výdělečnou činnost, neboť je schopna jakékoliv činnosti pouze po dobu 30 minut. Lékaři, kteří vypracovávali posudky, nesprávně posoudili poskytnuté lékařské zprávy. 3. Žalobkyně je přesvědčena o tom, že by její zdravotní postižení, které je hlavní příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu mělo být podřazeno po kapitolu VI, položku 6d nebo 6e přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, jelikož její zdravotní postižení vykazuje známky těžkého až zvláště těžkého funkčního postižení, kdy míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně je v rozmezí 60-80 %, Vzhledem k progresi tohoto onemocnění se bude její stav nadále zhoršovat. Žalobkyně má také za to, že byly nesprávně vyhodnoceny komorbidity, které má a které odůvodňují navýšení celkové míry poklesu pracovní schopnosti o dalších 10 %. 4. Žalovaná s ohledem na námitky žalobkyně navrhla provést důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „organizační zákon“). 5. V průběhu jednání, jež byl soud povinen nařídit, neboť ve věci prováděl nad rámec správního spisu dokazování posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věci (dále jen „MPSV“) v Praze, setrvali účastníci na svých procesních stanoviscích. Žalobkyně potvrdila, že se uskutečnila porada s klientem tak, jak ji uvedl zástupce žalobkyně ve svém vyčíslení nákladů řízení, které soudu doručil společně s omluvou z jednání. Soud neprováděl při jednání dokazování lékařskými zprávami z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady ze dne 1. 8. 2024, z Centra zdravotní péče Jirny ze dne 20. 6. 2024, z Endokrinologie Klánovice s.r.o. ani lékařským rozborem z AGELLAB ze dne 19. 3. 2024 neboť jsou součástí správního spisu. Soud ze správního spisu bez dalšího vychází. 6. Soud ze správního (zdravotního) spisu zjistil, že žalobkyně podala dne 31. 7. 2024 žádost o změnu výše invalidního důchodu, na základě které vypracovala posudková lékařka IPZS posudek dne 30. 10. 2024, č. j. LPS/2024/2190-KO_CSSZ, ve kterém dospěla k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je sclerosis multiplex, progredující, tedy zdravotní postižení uvedené v kapitole VI, položce 6c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 50 %. Vzhledem k dalším postižení zdravotního stavu žalobkyně se podle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity navýšila o 10 %. Celkově tak činí 60 %. 7. S odkazem na závěr posudku posudkové lékařky IPZS vydala žalovaná prvostupňové rozhodnutí ze dne 31. 10. 2024, kterým podle § 41 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění zamítla žádost žalobkyně o invalidní důchod. 8. Žalobkyně napadla prvostupňové rozhodnutí námitkami, ve kterých poukázala na to, že se její zdravotní stav nezlepšuje, naopak zhoršuje. Uvedla, že se pohybuje s chodítkem a je na tom špatně i psychicky. K námitkám doložila lékařské zprávy z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady ze dne 1. 8. 2024 a ze dne 25. 11. 2024. 9. Posudkový lékař žalované zpracoval posudek ze dne 24. 1. 2025, a to na základě totožných lékařských zpráv, ze kterých vycházela posudková lékařka IPZS v prvostupňovém řízení a lékařských zpráv, které k námitkám doložila žalobkyně. Uzavřel shodně jako posudková lékařka v prvostupňovém řízení, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobkyně je slerosis multiplex – primárně progresivní forma, EDSS 6, léčena biologickou léčbou, tedy zdravotní postižení uvedené v kapitole VI, položce 6c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 50 %. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu žalobkyně se procentní míra poklesu pracovní schopnosti ve smyslu § 3 vyhlášky navýšila o dalších 10 %, celkově tak činil pokles pracovní schopnosti žalobkyně 60 %. Posudkový lékař uvedl, že nebylo hodnoceno podle písm. d) a výše, neboť pro takové hodnocení nebylo medicínské opodstatnění, nesvědčily pro to lékařské nálezy. Nejedná se o těžké nebo zvlášť těžké funkční postižení, nejedná se o těžké postižení motoriky s nutností odkázání na invalidní vozík se závažnou kognitivní poruchou. 10. Na základě tohoto posudku žalovaná napadeným rozhodnutím ze dne 31. 1. 2025, námitky žalobkyně zamítla a v odůvodnění odcitovala posudkové závěry s tím, že s ohledem na zjištěný pokles pracovní schopnosti nejsou splněny podmínky pro vznik nároku na invalidní důchod třetího stupně. 11. Soud poté, co ověřil, že žaloba byla podána včas, že je věcně i místně příslušným soudem a že napadené rozhodnutí je rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s., přezkoumal napadené rozhodnutí v žalobou vymezeném rozsahu. Dospěl přitom k závěru, že žaloba je důvodná. 12. Soud s ohledem na argumentaci žalobkyně provedl důkaz posudkem posudkové komise MPSV v Praze ze dne 9. 7. 2025. Žalobkyně byla jednání posudkové komise přítomna a byla vyšetřena odbornou lékařkou z oboru neurologie. Posudková komise MPSV shrnula, že za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobkyně je demyelinizační onemocnění typu roztroušená skleróza mozkomíšní s postupnou progresí, tedy zdravotní postižení hodnocené podle kapitoly VI, položky 6d přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 60 %. Posudková komise uvedla, že degenerativní postižení centrální nervové soustavy hodnotila jako těžkého stupně, neboť samostatná chůze je nemožná, s výraznou instabilitou a ataxií, s tahem doleva. Žalobkyně používá čtyřkolové chodítko. Míra poklesu pracovní schopnosti se pak vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu žalobkyně (zohledněno bylo psychiatrické postižení a interní komorbidita) zvýšilo ve smyslu § 3 vyhlášky o posuzování invalidity o 10 %. Celkem tak činila míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně 70 %. Datum vzniku invalidity bylo stanoveno dnem propuštění z hospitalizace tedy na 28. 10. 2024. 13. Relevantní právní úpravu posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod obsahuje § 39 zákona o důchodovém pojištění. Upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se