6 Ao 6/2010 — Nejvyšší správní soud

51 A 69/2025- 75 - text 27 51 A 69/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Josefa Straky, soudkyně Johany Jandusové a soudce Karla Ulíka ve věci navrhovatelky: Obec Chlístovice sídlem Chlístovice 66, 284 01 Kutná Hora zastoupená advokátem JUDr. Radimem Hanákem sídlem Pujmanové 882/25, 140 00 Praha proti odpůrci: Středočeský kraj sídlem Zborovská 81/11, 150 21 Praha zastoupený advokátem doc. JUDr. Janem Brodcem, LL.M., Ph.D. sídlem Rubešova 162/8, 120 00 Praha o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – Aktualizace č. 9 Zásad územního rozvoje Středočeského kraje, vydané usnesením Zastupitelstva Středočeského kraje ze dne 9. 9. 2024, č. 040-36/2024/ZK, takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Soud se v projednávané věci zabývá přezkumem Zásad územního rozvoje (dále „ZÚR“) Středočeského kraje, konkrétně jeho 9. aktualizace. I. Vymezení věci 2. Odpůrce má od roku 2012 platné ZÚR, které od té doby průběžně aktualizuje. V roce 2021 započal proces aktualizace směřující k vymezení koridoru D216 pro vysokorychlostní železniční trať (dále „VRT“) Praha – Brno v úseku Poříčany – hranice Středočeského kraje (dále souhrnně „koridor D216“). 3. Navrhovatelka s vymezením koridoru nesouhlasila a v průběhu pořizování aktualizace ZÚR proti němu brojila námitkami, které rozdělila do několika tematických okruhů: 4. První okruh námitek – navrhovatelkou souhrnně označovaných jako námitka č. 1 – brojil proti vedení trasy koridoru D216 přímo v katastrálním území navrhovatelky. Navrhovatelka namítala, že případnou realizací stavby VRT dojde k negativnímu ovlivnění kvality života jejích obyvatel bez jakékoliv protihodnoty. V návaznosti na to podrobně popsala, které konkrétní domy (specifikované číslem popisným) mohou být díky své blízkosti trasy plánovaného koridoru D216 negativně dotčeny a jak se na životě a zdraví obyvatel těchto jednotlivých domů může projevit budoucí provoz trati, zejména z hlediska působení hluku. Tyto jednotlivé domy přitom nebyly vzaty v potaz v rámci vyhodnocování vlivů na udržitelný rozvoj území (dále „VVURÚ). Ve VVURÚ rovněž nebylo nikde řešeno křížení s komunikacemi III/3376, III/33522 a III/33523, které navrhovatelka požadovala zachovat s poukazem na zachování své dopravní obslužnosti, což demonstrovala na časovém harmonogramu autobusové dopravy spojující její území s různými okresními městy. Rovněž vyslovila obavu, že v důsledku výstavby VRT v rámci koridoru D216 budou poškozeny nebo zcela zničeny lokální biocentra či biokoridory, které podrobně označila a popsala včetně jejich jednotlivých chráněných prvků, a současně specifikovala způsob, jakým k jejich zničení v důsledku stavební činnosti dojde. V této souvislosti zmínila též zmaření miliardových investic, které byly v minulosti vynaloženy na obnovu některých biocenter. Navrhovatelka vyslovila též obavu z narušení vodních zdrojů a s tím související ohrožení jejího zásobování svého území pitnou vodou, přičemž ve VVURÚ není nijak řešena kompenzace, ale je pouze odkazováno na zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Poukazovala přitom na necitlivá zacházení s lokálními vodními zdroji v minulosti. Konečně namítala, že výstavbou koridoru D2016 dojde k výraznému záboru nejkvalitnější zemědělské půdy a lesních pozemků na jejím území, navíc území v dotčeném katastru již nyní vykazuje nízký koeficient ekologické stability, který by se realizací koridoru dále prohloubil. 5. Druhý okruh námitek – navrhovatelkou souhrnně označovaných jako námitka č. 2 – brojil proti tomu, že na území obce Opatovice I došlo k přeložení trasy koridoru D216 mimo územní rezervu vymezenou v předchozích aktualizacích. Navrhovatelka měla za to, že toto přeložení vyvolá nutnost přeložení trasy i na území dalších obcí, a tím přímo zasáhne i do jejího území, konkrétně do jejího katastrálního území Zdeslavice a zde situovaných domů č. p. 13 a 23. Tyto domy se původně nacházely v územní rezervě a nyní bude nutná jejich demolice, nebo budou nutná kompenzační opatření pro zachování jejich funkce, avšak odůvodnění aktualizace ani VVURÚ se o žádných kompenzacích nezmiňují. Přeložením trasy mimo územní rezervu byla navíc porušena předvídatelnost územně plánovací dokumentace. Územní rezerva totiž byla vymezena záměrně širší, než je území pro vedení koridoru D216, proto bylo možno předpokládat, že zpřesnění trasy koridoru se bude odehrávat v mantinelech územní rezervy. Vlastníci pozemků uvnitř územní rezervy se tak mohli připravovat na vedení trati, zatímco vlastníci pozemky mimo územní rezervu měli plné právo očekávat, že nebudou zasaženy případnou výstavbou koridoru D216. 6. Třetí okruh námitek – navrhovatelkou souhrnně označovaných jako námitka č. 3 – se týkal nesouhlasu s vedením koridoru D216 územím obcí Chlum u Zbýšova, Dobrovítov a Čejkovice. Navrhovatelka poukazovala na existenci chráněných území a jednotlivých prvků územního systému ekologické stability nacházejících se ve zmiňovaných katastrálních územích, přičemž podala jejich podrobný výčet včetně vysvětlení jejich funkce a přínosu z hlediska zájmů ochrany přírody. Výstavbou VRT ve vymezeném koridoru D216 by mohlo dojít k jejich zničení. 7. Poslední okruh námitek – navrhovatelkou souhrnně označovaných jako připomínky č. 1 a č. 2 – se týkal míry podrobnosti odůvodnění přijatých změn a nedostatečného zohlednění všech rozhodných skutečností souvisejících s negativním vlivem stavby VRT, a to zejména s přihlédnutím ke stávajícím problémům se zásobováním obcí pitnou vodou, dopravní obslužností či demografickým vývojem. Navrhovatelka požadovala doplnění podkladů k hodnocení kvality života obyvatel a ochrany přírody. 8. Odpůrce usnesením svého zastupitelstva ze dne 9. 9. 2024, č. 040-36/2024/ZK, schválil formou opatření obecné povahy aktualizaci č. 9 ZÚR, jejíž součástí bylo mj. i vymezení koridoru D216 (dále „napadené OOP“). Součástí napadeného OOP je též odůvodnění rozhodnutí o uplatněných námitkách, které byly v případě navrhovatelky zamítnuty. II. Obsah podání účastníků 9. Proti napadenému OOP nyní navrhovatelka brojí návrhem podle § 101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“). Návrhové body 10. Navrhovatelka namítá, že napadené OOP nesplňuje náležitosti opatření obecné povahy plynoucí zejména z úpravy zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dle „správní řád“), a zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), účinného do 31. 12. 2023 (dále „stavební zákon 2006“). Postrádá zejména požadavky na odůvodnění vymezené judikaturou Nejvyššího správního soudu (dále „NSS“) a Ústavního soudu. Připomíná, že ve svých námitkách č. 1 až 3 uplatnila řadu argumentů poukazujících na porušení řady zájmů chráněných zákonem. Odpůrce však tyto argumenty zcela opomenul a nijak se k nim nevyjádřil. Navrhovatelka tudíž ani neví, zda její námitky byly vůbec vzaty v potaz. Již jen tato skutečnost představuje flagrantní porušení povinností na straně odpůrce. 11. Navrhovatelka dále nesouhlasí s částí vypořádání její námitky č. 1, ve které odpůrce uvedl, že mu jako pořizovateli ZÚR nepřísluší posuzovat nebo hodnotit existenci koridoru celostátního významu. To sice navrhovatelka nerozporuje, nicméně její námitky nesměřovaly ke zpochybnění existence koridoru. Navrhovatelka se totiž v příslušné námitce ohrazovala proti konkrétnímu zvolenému řešení a proti nepřiměřenosti jeho dopadů. Odpůrcem uváděné důvody jsou pro vypořádání dané námitky mimoběžné, neboť jsou založeny na polemice s argumentem, který nebyl v podaných námitkách vůbec obsažen. Podle navrhovatelky je proto napadené OOP nepřezkoumatelné. 12. Navrhovatelka nesouhlasí též s další částí vypořádání její námitky č. 1, ve které odpůrce uvedl, že „[v] tomto případě se jedná o údaje, které vychází z podkladových materiálů jejichž upřesnění představuje podrobnost, která je v rozporu s § 36 odst. 3 stavebního zákona.“ Dle navrhovatelky však z § 36 odst. 3 stavebního zákona 2006 neplyne, že by obcím bylo pro jejich územně plánovací dokumentaci ponechána možnost vymezit koridor stejného durhu, který je schvalován v rámci ZÚR. vymezení koridoru druhu, o který se v dané věci jedná. Jakkoli i územní plán vymezuje v § 43 odst. 1 stavebního zákona 2006 koridory, tak v tomto případě se jedná o koridory odlišné. Zatímco ZÚR vymezují koridory zakotvené v Politice územního rozvoje (dále „PÚR“), územnímu plánu je ponecháno pouze vymezení koridorů nadmístního významu. Proto postrádá smysl odůvodnění napadeného OOP, v němž se uvádí, že konkrétní vymezení předmětného koridoru má být prvek, který je ponechán regulaci územního plánu. Odpůrce měl jako odpovědný orgán vypořádat podanou námitku, ale namísto toho uvedl, že provedení koridoru D216 bude předmětem navazující územně plánovací dokumentace na úrovni jednotlivých obcí. Tento argument však není pravdivým, neboť za konkrétní vymezení koridoru celostátního významu jsou o