52 A 24/2024 – Krajský soud v Praze

52 A 24/2024- 30 - text 7 52 A 24/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Bc. Kryštofem Hornem v právní věci žalobkyně: AR CONNECT s. r. o., IČO: 24128091 se sídlem U lužického semináře 99/22, Praha zastoupená advokátem JUDr. Simonem Mesropyanem, Ph. D. se sídlem Rybná 678/9, Praha proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje se sídlem Zborovská 11, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 10. 2024, č. j. 132516/2024/KUSK, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení v záhlaví označeného napadeného rozhodnutí, jímž žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Lysá nad Labem (dále jen „městský úřad“) ze dne 22. 5. 2024, č. j. MULNL-SC/44950/2024/Trh (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byla žalobkyně shledána vinnou ze spáchání přestupku provozovatele vozidla dle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění účinném do 31. 12. 2023, neboť v rozporu s § 10 odst. 3 téhož zákona nezajistila, aby při užívání žalobkyní provozovaného vozidla byly dodrženy povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích. Nezjištěný řidič měl dne 8. 5. 2023 v 13:23 h řídit žalobkyní provozované vozidlo na pozemní komunikaci v obci Starý Vestec ve směru na Prahu rychlostí 76 km/h, ačkoliv je v uvedeném úseku nejvyšší dovolená rychlost jízdy stanovena obecnou právní úpravou na 50 km/h, čímž měl tento řidič porušit § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu a dopustit se přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona o silničním provozu. Za přestupek provozovatele vozidla byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit pokutu ve výši 2 500 Kč a podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“) ve spojení s § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení, uložena povinnost náhrady nákladů řízení ve výši 1 000 Kč. Podstatný obsah správního spisu 2. Dne 9. 5. 2023 oznámila Městská policie Lysá nad Labem městskému úřadu, že se neznámý pachatel výše uvedeného dne dopustil přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona o silničním provozu, neboť jako řidič osobního vozidla registrační značky X řídil po pozemní komunikaci v lokalitě Starý Vestec ve směru jízdy do Prahy toto vozidlo rychlostí 76 km/h (po odečtení maximální přípustné odchylky měřícího zařízení ve výši 3 km/h), ačkoliv nejvyšší dovolená rychlost v daném úseku činila 50 km/h. K oznámení připojila záznamy o měření a dokumentaci rychloměru. 3. Dne 15. 5. 2023 vyzval městský úřad žalobkyni jakožto provozovatelku uvedeného vozidla k uhrazení určené částky s poučením, že v případě neuhrazení částky může žalobkyně správnímu orgánu písemně sdělit údaje o totožnosti řidiče vozidla. Na to žalobkyně reagovala téhož dne sdělením jména a adresy označené řidičky s tím, že šlo o služební jízdu. 4. Městský úřad následně vyzval ke sdělení data narození takto označené řidičky, na což již žalobkyně nijak nereagovala. Po marném uplynutí stanovené lhůty kvůli nezjištění skutečností odůvodňujících zahájení řízení proti určité osobě věc přestupkové odpovědnosti neznámého řidiče městský úřad dne 11. 7. 2023 odložil. Téhož dne vydal městský úřad příkaz č.j. MULNL-OD/33112/2023/Trh, kterým uznal žalobkyni vinnou z přestupku provozovatele vozidla dle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu. Žalobkyně proti tomuto příkazu podala odpor a správní orgán I. stupně následně pokračoval v řízení a provedl ústní jednání, ke kterému se žalobkyně nedostavila. 5. Dne 23. 8. 2023 městský úřad uznal rozhodnutím č. j. MULNL-OD/57354/2023/Trh žalobkyni vinnou z výše uvedeného přestupku provozovatele vozidla. Proti tomuto rozhodnutí se žalobkyně odvolala k žalovanému, který dne 12. 3. 2024 uvedené rozhodnutí svým rozhodnutím č. j. 036403/2024/KUSK zrušil s odůvodněním, že městský úřad neučinil nezbytné kroky ke zjištění totožnosti řidiče vozidla a nejednal v souladu s § 125f odst. 5 zákona o silničním provozu, neboť se vůbec nepokusil kontaktovat označenou řidičku na základě údajů obdržených od žalobkyně, přestože z výpisů z obchodního rejstříku plyne, že se jedná o společnici žalobkyně. 6. Městský úřad následně z registru obyvatel zjistil datum narození označené řidičky a zaslal ji výzvu k podání písemného vysvětlení. Označená řidička na ni dne 9. 4. 2024 reagovala sdělením, že odmítá vypovídat. Na to oznámil městský úřad žalobkyni, že bude pokračováno v řízení o jejím přestupku a provedl další ústní jednání, ke kterému se žalobkyně znovu nedostavila. 7. Městský úřad dne 22. 5. 2024 vydal prvostupňové rozhodnutí, kterým uznal žalobkyni vinnou ze spáchání přestupku podle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu. Ve vztahu k označené řidičce městský úřad uvedl jen tolik, že odmítla vypovídat a správní orgán nemůže obviněného donucovat k výpovědi nebo doznání (str. 12). Žalobkyně se proti prvostupňovému rozhodnutí odvolala. 8. Žalovaný dne 8. 10. 2024 vydal napadené rozhodnutí, které žalobkyně obdržela téhož dne. Žalovaný v něm uvedl, že zasláním výzvy označené řidičce a její reakcí byly splněny nezbytné kroky, které musí správní orgán vyvinout ke zjištění pachatele přestupku řidiče vozidla. Řízení se s ním zahajuje v případech, kdy mají správní orgány sdělené údaje něčím podpořeny, např. reakcí označeného řidiče, který potvrdí, že vozidlo skutečně řídil. Obsah žaloby a dalších podání účastníků 9. V žalobě žalobkyně namítla, že správní orgány nesprávně vyhodnotily reakci označené řidičky. Odmítnutí výpovědi není totéž, co absence reakce. Správní orgány měly pokračovat ve zjišťování skutkového stavu a prověřit označenou řidičku např. prostřednictvím registru obyvatel. Řízení proti ní neměly odložit. Správní orgány tím porušily zásadu in dubio pro reo, neboť pochybnosti o totožnosti řidiče přenesly na žalobkyni. Nesprávně tedy hodnotily důkazy, nedostatečně zjistily skutkový stav a porušily procesní práva žalobkyně. Porušily tím i veřejný zájem a zásadu materiální pravdy. 10. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že původně nesprávný postup městského úřadu byl zhojen zasláním výzvy označené řidičce, která odmítla vypovídat. To je dle judikatury dostačující. Lze přičíst k tíží žalobkyně jako provozovatelky, pokud označená řidička odmítla výpověď. Odpovědnost řidiče vozidla nelze aplikovat v případě, že není možné na základě žádných důkazů a indicií s určitostí zjistit totožnost řidiče. Pro tento případ zákon činí odpovědným provozovatele vozidla za to, že svěřil řízení vozidla jinému a nezajistil, aby dodržoval povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích. Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu 11. Soud ověřil, že žaloba byla podána (v pondělí 9. 12. 2024) včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje i všechny ostatní formální náležitosti na ni kladené. Jde tedy o žalobu věcně projednatelnou. 12. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). S ohledem na čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod posuzoval, zda aktuální znění zákona o silničním provozu není pro žalobkyni příznivější než jeho znění účinné do 31. 12. 2023, ze kterého vycházely správní orgány (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 16. 11. 2016, č. j. 5 As 104/2013-46, č. 3528/2017 Sb. NSS). Dospěl při tom k závěru, že tomu tak není. Za posuzované jednání řidiče, od kterého se podle § 125f odst. 1 a 4 zákona o silničním provozu odvíjí výše pokuty za přestupek provozovatele vozidla, nyní hrozí trest [dle § 125c odst. 5 písm. c) zákona o silničním provozu pokuta ve výši od 4 000 Kč do 10 000 Kč], jenž není mírnější než ten, který hrozil podle použité právní úpravy. 13. Soud o věci rozhodl bez jednání, neboť účastníci s tímto postupem podle § 51 odst. 1 s. ř. s. implicitně souhlasili. Dokazování soud neprováděl. Bylo totiž možné rozhodnout toliko na základě správního spisu, který provádění dokazování nevyžaduje (např. rozsudek NSS ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008-117, č. 2383/2011 Sb. NSS). Všechny žalobkyní označené důkazy jsou jeho součástí. Posouzení věci soudem 14. Podstata sporu spočívá v posouzení důsledků postupu městského úřadu, který kontaktoval žalobkyní označenou řidičku, která se však ve věci odmítla vyjádřit. Otázka, zda byly v takovém případě splněny podmínky pro vyvození odpovědnosti provozovatele vozidla, řeší