3 Na 135/2017 — Nejvyšší správní soud

54 A 65/2025- 14 - text 3 54 A 65/2025 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců JUDr. Davida Krysky a Mgr. Věry Pazderové, LL.M., M.A., ve věci navrhovatele: nezl. B. D. S. bytem X zastoupen zákonnou zástupkyní Bc. Ing. M. S. bytem X v řízení zastoupen advokátem Mgr. Danielem Slavíkem sídlem Stroupežnického 2324/26, Smíchov, Praha 5 proti odpůrci: Základní škola a Mateřská škola Kladno, Norská 2633, IČO: 70567981 sídlem Norská 2633, Kročehlavy, Kladno o návrhu na vydání předběžného opatření ve věci umožnění účasti na školní docházce a řádné výuky takto: I. Návrh na vydání předběžného opatření se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Navrhovateli se vrací zaplacený soudní poplatek (jistota) ve výši 1 000 Kč, který mu bude z účtu Krajského soudu v Praze vyplacen do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. Krajskému soudu v Praze byl dne 26. 8. 2025 podán návrh navrhovatele na vydání předběžného opatření. Navrhovatel s ohledem na nečinnost žalovaného žádá o nařízení předběžného opatření, jímž by byla žalovanému uložena povinnost umožnit žalobci účast na školní docházce a řádnou výuku od 1. 9. 2025 do vydání rozhodnutí o přijetí žalobce do základního vzdělávání u žalovaného do třídy odloučeného pracoviště X. 2. Podle § 38 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“ nebo „soudní řád správní“), „[b]yl-li podán návrh na zahájení řízení a je potřeba zatímně upravit poměry účastníků pro hrozící vážnou újmu, může usnesením soud na návrh předběžným opatřením účastníkům uložit něco vykonat, něčeho se zdržet nebo něco snášet. Ze stejných důvodů může soud uložit takovou povinnost i třetí osobě, lze-li to po ní spravedlivě žádat“ (důraz přidán soudem). 3. Z citovaného ustanovení je patrné, že soud ve správním soudnictví může vydat předběžné opatření při současném splnění tří základních předpokladů, jimiž jsou 1) existence návrhu na zahájení řízení ve věci samé, 2) podání návrhu na vydání předběžného opatření a 3) potřeba zatímně upravit poměry účastníků pro hrozící vážnou újmu. 4. Předběžné opatření tedy lze vydat jen v průběhu soudního řízení, nikoliv před jeho zahájením nebo po jeho skončení. V tomto ohledu se právní úprava předběžného opatření v soudním řádu správním liší od právní úpravy dle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), která připouští nařízení předběžného opatření před zahájením řízení (srov. § 74 odst. 1 o. s. ř.). Je-li ve správním soudnictví navrženo vydání předběžného opatření, ačkoliv současně nebyl podán návrh ve věci samé, nezbývá soudu nic jiného než návrh na vydání předběžného opatření odmítnout jako nepřípustný (srov. usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 1. 2012, č. j. 15 A 1/2012-4, nebo usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 26. 10. 2017, č. j. 3 Na 135/2017-8). 5. Soud zjistil, že navrhovatel nepodal u zdejšího soudu žádnou žalobu, jež by svým předmětem souvisela s tím, čeho se domáhá návrhem na vydání předběžného opatření (před Krajským soudem v Praze ostatně není vedeno ani soudní řízení správní o žalobě navrhovatele v nesouvisející věci). 6. Jelikož není splněn prvotní předpoklad pro vydání předběžného opatření, soud podaný návrh odmítl pro nepřípustnost podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Na tom nic nemění ani ta skutečnost, že žalobce uvádí, že ve lhůtě 3 dnů od podání návrhu na vydání předběžného opatření podá žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu. Soudní řád správní ani v takovém případě neumožňuje návrh na vydání předběžného opatření posoudit a rozhodnout o něm. Stejně tak neupravuje možnost soudu „vyčkat“ podání návrhu ve věci samé či stanovit lhůtu pro podání návrhu na zahájení řízení ve věci samé či časově omezit dobu trvání předběžného opatření, jako tomu je v civilním řízení (srov. § 76 odst. 3 o. s. ř.). Existence návrhu na zahájení řízení ve věci samé je v soudním řízení správním nezbytným procesním předpokladem pro posouzení návrhu na vydání předběžného opatření a rozhodnutí o něm. 7. Za této situace se soud již nezabýval splněním dalších dvou zákonných předpokladů. Žalobce má prostor návrh na vydání předběžného opatření spojit s podáním žaloby, o níž se ve svém podání zmiňuje. 8. O nákladech řízení soud rozhodl analogicky dle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. 9. Soud zároveň rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku za řízení podle § 10 odst. 3 věty třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Jelikož došlo k odmítnutí návrhu, rozhodl soud o vrácení soudního poplatku v celé jeho výši. Pokud by se v případě uvedené částky jednalo o složenou jistotu (jak byla zaúčtována, ačkoliv se podle navrhovatele i soudu jedná o soudní poplatek), představoval by právní základ pro její vrácení analogicky § 75b odst. 4 věta první o. s. ř., podle kterého soud navrhovateli vrátí jistotu, došlo-li k odmítnutí návrhu na vydání předběžného opatření. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není kasační stížnost přípustná [§ 104 odst. 3 písm. c) s. ř. s.]. Praha 27. srpna 2025 Mgr. Ing. Petr Šuránek v. r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. A.