58 Ad 4/2025 – Krajský soud v Praze

58 Ad 4/2025- 51 - text 7 58 Ad 4/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl soudkyní Martinou Kotouček Mikoláškovou ve věci žalobkyně: D. R., narozená X bytem X zastoupená advokátem Mgr. Petrem Havrlíkem sídlem Zahradnická 71, 261 01 Příbram proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 27. 1. 2025, č. j. X, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 27. 1. 2025, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce Mgr. Petra Havrlíka na náhradě nákladů řízení částku 31 399,50 Kč. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou do datové schránky soudu dne 5. 2. 2025, domáhá zrušení rozhodnutí žalované označeného shora (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná zamítla její námitky a potvrdila své rozhodnutí ze dne 4. 11. 2024, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím žalovaná žalobkyni zamítla podle § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) žádost o invalidní důchod, neboť není invalidní, jelikož podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) ze dne 22. 10. 2024 poklesla pracovní schopnost žalobkyně o 10 %. 2. Žalobkyně namítala, že žalovaná, resp. její posudkoví lékaři neúplně a nesprávně posoudili její zdravotní stav. Žalobkyně citovala z lékařské zprávy z CLINTERAP s.r.o. ze dne 27. 1. 2025 vypracované MUDr. XA, a zdůraznila diagnózu periodické depresivní poruchy se současnou středně těžkou fází a dále panickou poruchu (epizodickou záchvatovitou úzkost). Žalobkyně poukázala na to, že se u ní jedná o dlouhodobě nepříznivý stav, který se jednoznačně postupně zhoršuje a progreduje. Žalobkyně se pozastavila i nad tím, že za celou dobu nebyla ani jednou vyšetřena posudkovými lékaři žalované. Je tak přesvědčena o tom, že její zdravotní stav nebyl posouzen dostatečně. 3. Žalovaná s ohledem na námitky žalobkyně navrhla provést důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „organizační zákon“). 4. V průběhu jednání, jež byl soud povinen nařídit, neboť ve věci prováděl nad rámec správního spisu dokazování posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věci (dále jen „MPSV“) v Praze, setrvali účastníci na svých procesních stanoviscích. Soud neprováděl při jednání dokazování lékařskou zprávou a psychologickým vyšetřením z CLINTERAP s.r.o. ze dne 27. 1. 2025 (MUDr. XA), neboť se s jejich obsahem seznámil prostřednictvím posudku posudkové komise, která tyto zprávy zohlednila a má odborné znalosti ke zhodnocení oborných informací obsažených v těchto zprávách. Soud neprováděl dokazování listinami, které jsou součástí správního spisu [jejich součástí jsou i žalobkyní navržené lékařské zprávy z CLINTERAP s.r.o. ze dne 23. 10. 2024 (MUDr. XA), z Fakultní nemocnice v Motole ze dne 18. 9. 2024 (MUDr. XB), z Klinické psychologie Dobříš spol. s r.o. ze dne 9. 8. a 9. 9. 2024 (Mgr. X), posudky o invaliditě ze dne 22. 10. 2024 a ze dne 20. 1. 2025]. Soud ze správního spisu bez dalšího vychází. 5. Soud ze správního (zdravotního) spisu zjistil, že žalobkyně podala dne 10. 6. 2024 žádost o invalidní důchod, na základě které vypracoval posudkový lékař Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) posudek dne 22. 10. 2024, č. j. LPS/2024/2159-PB_CSSZ, ve kterém dospěl k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je onemocnění nervové soustavy, konkrétně relaps-remitentní forma sclerosis multiplex, tedy zdravotní postižení uvedené v kapitole VI, položce 6a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 10 % s tím, že procentní míra poklesu pracovní schopnosti nebyla ve smyslu § 3 a 4 vyhlášky dále měněna. 6. S odkazem na závěr posudku posudkové lékařky IPZS vydala žalovaná prvostupňové rozhodnutí ze dne 4. 11. 2024, kterým podle § 38 zákona o důchodovém pojištění zamítla žádost žalobkyně o invalidní důchod. 7. Žalobkyně prvostupňové rozhodnutí napadla námitkami, ve kterých poukázala na to, že z lékařských zpráv vyplývá, že trpí depresemi, bolestmi hlavy, panickými ataky, parestezií dolních končetin a hlavně roztroušenou sklerózou, přičemž se jedná o progredující stav bez možnosti vyléčení. Žalobkyně doložila k námitkám řadu lékařských zpráv, výslovně pak citovala z psychologického vyšetření ze dne 9. 8. a 9. 9. 2024. 8. Posudkový lékař žalované zpracoval posudek ze dne 20. 1. 2025, a to na základě totožných lékařských zpráv, ze kterých vycházel posudkový lékař IPZS v prvostupňovém řízení a lékařských zpráv, které k námitkám doložila žalobkyně. Uzavřel shodně jako posudkový lékař v prvostupňovém řízení, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobkyně je relaps-remitentní forma roztroušené sklerózy na biologické léčbě EDSS 2, tedy zdravotní postižení uvedené v kapitole VI, položce 6a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 10 %. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu žalobkyně se procentní míra poklesu pracovní schopnosti ve smyslu § 3 vyhlášky navýšila o dalších 10 %, celkově tak činil pokles pracovní schopnosti žalobkyně 20 %. Posudkový lékař uvedl, že nebylo hodnoceno podle písm. b) a výše, neboť pro takové hodnocení nebylo medicínské opodstatnění, nesvědčily pro to lékařské nálezy. 9. Na základě tohoto posudku žalovaná napadeným rozhodnutím ze dne 27. 1. 2025, námitky žalobkyně zamítla a v odůvodnění odcitovala posudkové závěry s tím, že s ohledem na zjištěný pokles pracovní schopnosti nejsou splněny podmínky pro vznik nároku na invalidní důchod. 10. Soud poté, co ověřil, že žaloba byla podána včas, že je věcně i místně příslušným soudem a že napadené rozhodnutí je rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s., přezkoumal napadené rozhodnutí v žalobou vymezeném rozsahu. Dospěl přitom k závěru, že žaloba je důvodná. 11. Soud s ohledem na argumentaci žalobkyně provedl důkaz posudkem posudkové komise MPSV v Praze ze dne 18. 6. 2025. Žalobkyně byla jednání posudkové komise přítomna a byla vyšetřena odbornou lékařkou z oboru neurologie. Posudková komise MPSV shrnula, že za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobkyně je jednoznačně periodická depresivně-úzkostná porucha ve středně těžké fázi provázená občasnými panickými stavy, tedy zdravotní postižení hodnocené podle kapitoly V, položky 4c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 40 % z rozpětí 30 – 45 %. Posudková komise uvedla, že při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti zohlednila i neurologické onemocnění, které by ovšem samo o sobě podmiňovalo nanejvýše 10% pokles pracovní schopnosti, neboť je dán minimální neurologický nález. Míra poklesu pracovní schopnosti se pak již ve smyslu § 3 a 4 vyhlášky o posuzování invalidity neměnila. Datum vzniku invalidity bylo stanoveno na 23. 10. 2024 datem vyšetření psychiatra, ve kterém byly také uvedeny pracovní úlevy v rámci psychiatrického postižení včetně zkrácení pracovního úvazku. Psychiatr také upozornil na začlenění onemocnění do kategorie afektivních nikoli neurotických poruch. Žalobkyně je schopna vykonávat pracovní činnost v administrativě v nestresujících podmínkách, v denních směnách a v podstatně menším rozsahu a intenzitě. 12. Relevantní právní úpravu posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod obsahuje § 39 zákona o důchodovém pojištění. Upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně. A konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. 13. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod závisí především na odborném lékařském posouzení. Zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud se napadené rozhodnutí zakládá na posudku žalované; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise soud hodnotí jak