59 A 7/2024 – Krajský soud v Praze

ECLI: ECLI:CZ:KSPH:2025:59.A.7.2024.44
Datum: 2025-06-19
Z rozhodnutí: Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Bursíkové a soudců Karla Ulíka a Miroslava Makajeva ve věci…
59 A 7/2024- 44 - text 10 59 A 7/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Bursíkové a soudců Karla Ulíka a Miroslava Makajeva ve věci žalobců: a) P. Š. b) M. Š. oba bytem X oba zastoupeni advokátem Mgr. Davidem Zahumenským sídlem třída Kpt. Jaroše 1922/3, 602 00 Brno proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, 150 21 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 3. 2023, č. j. 035496/2023/KUSK, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. V této věci soud přezkoumává rozhodnutí o odstranění stavby oplocení. K žalobním námitkám se zabýval přezkoumatelností rozhodnutí žalovaného a možností zohlednit opakovanou žádost o dodatečné povolení stavby. Soud níže vysvětluje, že žalovaný sice nesprávně uzavřel, že nebyl povinen přihlížet k vyjádření žalobců v odvolacím řízení, přesto ale na veškeré podstatné argumenty reagoval. Zároveň žalovaný přezkoumatelně vyložil, proč opakovaná žádost o dodatečné povolení stavby nevedla k přerušení řízení o odstranění stavby. Soud se s žalovaným ztotožnil i po věcné stránce. Průběh správního řízení 2. Magistrát města Mladá Boleslav (dále „stavební úřad“) zahájil dne 26. 11. 2020 podle § 129 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), řízení o odstranění stavby žalobců – oplocení na pozemku parc. č. X, v katastrálním území X (dále „stavba“ a „pozemek stavby“). 3. Žalobci požádali dne 23. 12. 2020 o dodatečné povolení stavby. Neuspěli. Jejich žádost zamítl stavební úřad rozhodnutím ze dne 9. 6. 2021, které potvrdil žalovaný rozhodnutím ze dne 28. 2. 2022. 4. Stavební úřad následně rozhodnutím ze dne 22. 8. 2022, č. j. 67538/2022/SÚ/LeLo (dále „prvostupňové rozhodnutí“), žalobcům nařídil odstranění stavby podle § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona. 5. Žalobci podali proti prvostupňovému rozhodnutí odvolání. Uvedli v něm, že stavební úřad nevycházel z aktuálního skutkového stavu. Nový územní plán obce X dle žalobců již umožňuje na pozemku stavby oplocení realizovat. 6. Stavební úřad si opatřil závazné stanovisko orgánu územního plánování ze dne 12. 10. 2022, dle kterého stavba není přípustná. S tím dne 18. 11. 2022 předal spis žalovanému. 7. Dne 25. 11. 2022 žalobci odvolání doplnili. Namítli, že žalovaný měl změnu územního plánu, jež nabyla účinnosti dne 11. 2. 2022, zohlednit již ve svém rozhodnutí ze dne 28. 2. 2022. Žalobci proto podali podnět k zahájení přezkumného řízení. Do rozhodnutí o něm by měl žalovaný řízení přerušit. Žalobci dále podali opakovanou žádost o dodatečné povolení stavby. O jejím odstranění proto nelze rozhodnout. Závěrem stavebnímu úřadu vytýkali, že se nezabýval možností odstranit stavbu jen částečně, což by šetřilo jejich práva. Napadené rozhodnutí 8. V záhlaví označeným rozhodnutím ze dne 7. 3. 2023 (dále „napadené rozhodnutí“) žalovaný odvolání zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. 9. Nejprve konstatoval, že k doplnění odvolání blíže nepřihlížel. Odvolání nebylo blanketní a ani z něj neplynulo, že by jej žalobci hodlali doplnit. Na jeho doplnění po uplynutí odvolací lhůty nemají právní nárok. Pokud by žalovaný k doplnění odvolání přihlížel, porušil by princip rovnosti účastníků řízení. 10. K věci samé žalovaný uvedl, že žalobci v odvolání brojili proti zamítnutí žádosti o dodatečné povolení stavby. Takové námitky jsou ale v řízení o odstranění stavby nepřípustné. Soulad stavby s územně plánovací dokumentací se v něm neposuzuje. Stavební úřad nemá prostor pro správní uvážení. Jelikož stavba nebyla dodatečně povolena, ačkoli povolení dle stavebního zákona vyžaduje, byl stavební úřad povinen nařídit její odstranění. 11. Žalovanému ani není známo, že by Ministerstvo pro místní rozvoj (dále „ministerstvo“) zahájilo přezkumné řízení ve věci rozhodnutí ze dne 28. 2. 2022. Proto není důvod odvolací řízení přerušovat. 12. Žalovaný nepřerušil řízení ani z důvodu opakované žádosti o dodatečné povolení stavby ze dne 29. 11. 2022. Ve smyslu rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále „NSS“) ze dne 14. 1. 2016, č. j. 6 As 230/2015-34, tuto žádost považoval za obstrukční. Žalobci ji totiž nepodali ani zdaleka v rámci zákonné 30denní lhůty a ani s odvoláním. Přestože žalovaný poučil žalobce o možnosti opakovanou žádost podat v rozhodnutí ze dne 28. 2. 2022, učinili tak až za 9 měsíců. Žádost nadto předložili ve shodné podobě s žádostí původní, a to bez souhlasného závazného stanoviska orgánu územního plánování. Žaloba 13. Žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále „s. ř. s.“), se žalobci domáhají zrušení napadeného rozhodnutí. 14. Nejprve se vyjadřují ke včasnosti žaloby. Uvádějí, že k zastupování v odvolacím řízení udělili plnou moc společnosti David Zahumenský, advokátní kancelář, s.r.o. Žalovaný ale nesprávně doručoval napadené rozhodnutí do datové schránky podnikající fyzické osoby Mgr. Davida Zahumenského (tedy ani ne do jeho datové schránky advokáta). Ten se do ní přihlásil až dne 23. 1. 2024, kdy teprve bylo napadené rozhodnutí žalobcům doručeno. Žaloba je proto včasná. 15. V prvním žalobním bodu žalobci namítají nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Žalobci doplnili podané odvolání dne 25. 11. 2022, tedy ještě před rozhodnutím žalovaného. Přesto k doplnění odvolání žalovaný nepřihlížel. Podle judikatury NSS je přitom rozhodující, zda se doplnění odvolání dostane do dispozice odvolacího orgánu, než ve věci sám rozhodne. Postup žalobců nebyl ani svévolný. Sami podali jednostránkové odvolání a poté hledali kvalifikované právní zastoupení. Jeho doplnění obsahovalo řadu argumentů, které v původním (prakticky blanketním) odvolání neuvedli. Jestliže se žalovaný odmítl doplněním odvolání zabývat, je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné. 16. Žalobci dále nesouhlasí s tím, že by jejich opakovaná žádost o dodatečné povolení stavby byla obstrukční. Žalobci postupovali v souladu s vyjádřením žalovaného v rozhodnutí ze dne 28. 2. 2022, v němž žalovaný upozornil, že v případě změny územního plánu žalobci mohou podat novou žádost o dodatečné povolení stavby. Jednali-li žalobci v souladu s doporučením žalovaného, legitimně očekávali, že jejich žádost bude řádně posouzena. Žalobci s jejím podáním ani neotáleli. Pouze vyčkávali na konzultaci s advokátem. Žalovaný nadto měl povinnost o odvolání rozhodnout dříve. Pokud tak neučinil, musel ke dni svého rozhodnutí zohlednit i novou žádost o dodatečné povolení stavby. 17. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil (třebaže mu soud k jeho žádosti prodloužil lhůtu k vyjádření). Dne 15. 2. 2024 bylo soudu doručeno vyjádření obce Plazy, dle něhož je stavba v souladu s jejím územním plánem. Obec Plazy však neoznámila, že by v řízení hodlala uplatňovat práva osoby zúčastněné na řízení, a proto s ní soud jako s osobou zúčastněnou na řízení dále nejednal. Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu 18. Soud ověřil, že žaloba byla podána osobami k tomu oprávněnými, po vyčerpání řádných opravných prostředků a že splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. 19. O včasnosti žaloby soud uvážil následovně. 20. Žalovaný nepředložil úplný správní spis, neboť neobsahuje mj. zmíněnou plnou moc a doručenky napadeného rozhodnutí. Žalovaný tyto dokumenty vedl v elektronické podobě, ale do předloženého správního spisu je nevytiskl. Současně žalovaný nijak nezpochybnil argumentaci žalobců, že byli v odvolacím řízení zastupováni společností David Zahumenský, advokátní kancelář, s.r.o. S ní ostatně koresponduje i pasáž na str. 2 napadeného rozhodnutí, kde se uvádí, že odvolatelé „již zastoupeni zmocněncem Davidem Zahumenským advokátní kancelář, s.r.o.“ doplnili své odvolání. Soud tak též vychází z toho, že žalobci byli v odvolacím řízení zastupováni společností David Zahumenský, advokátní kancelář, s.r.o. Z doručenky přiložené k žalobě však vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo doručováno do datové schránky Davida Zahumenského, IČO 73908673, jakožto podnikající fyzické osoby, přičemž do této datové schránky se přihlásila oprávněná osoba až dne 23. 1. 2024. Ani tuto okolnost žalovaný nijak nepopřel (srov. rozsudek NSS ze dne 25. 6. 2021, č. j. 3 As 159/2019-28, odst. 19). 21. Podle § 34 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, se s výjimkou případů, kdy má zastoupený něco v řízení osobně vykonat, doručují písemnosti pouze zástupci. 22. Podle § 17 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, má-li fyzická osoba, podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba zpřístupněnu svou datovou schránku, orgán veřejné moci doručuje dokument této osobě prostřednictvím datové schránky, pokud se nedoručuje veřejnou vyhláškou nebo na místě. 23. Žalovaný postupoval v rozporu s těmito ustanoveními, neboť napadené rozhodnutí doručoval odlišnému subjektu od zástupce žalobců. Sice může být pochopitelné, proč k záměně došlo, avšak ani podobnost jména advoká

Citovaná ustanovení

§ 51 (150/2002 Sb.)§ 60 (150/2002 Sb.)§ 65 (150/2002 Sb.)§ 75 (150/2002 Sb.)§ 78 (150/2002 Sb.)§ 129 (183/2006 Sb.)§ 17 (300/2008 Sb.)§ 34 (500/2004 Sb.)§ 36 (500/2004 Sb.)§ 64 (500/2004 Sb.)§ 66 (500/2004 Sb.)§ 82 (500/2004 Sb.)