46 Ad 22/2025 – Krajský soud v Praze

46 Ad 22/2025- 64 - text 8 46 Ad 22/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl soudkyní Lenkou Oulíkovou ve věci žalobce: K. K. bytem X zastoupený advokátkou JUDr. Klárou Kořínkovou, Ph.D., LL.M sídlem Fügnerovo náměstí 1808/3, 120 00 Praha 2 proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 6. 6. 2025, čj. X takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 6. 6. 2025, čj. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 24 538,80 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupkyně advokátky JUDr. Kláry Kořínkové, Ph.D., LL.M. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) se žalobce domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaná zamítla jeho námitky a potvrdila své rozhodnutí ze dne 4. 2. 2025, čj. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím žalovaná odňala žalobci od 10. 3. 2025 invalidní důchod, neboť podle posudku lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) ze dne 16. 1. 2025 již nebyl invalidní. Žalovaná v napadeném rozhodnutí vyšla z posudku IPZS ze dne 8. 4. 2025, podle něhož činil pokles pracovní schopnosti žalobce pouze 20 %. Žaloba 2. Žalobce nesouhlasí s posouzením svého zdravotního stavu. Namítá, že utrpěl závažné polytrauma při dopravní nehodě dne 5. 5. 2022 a od té doby jeho zdravotní obtíže trvají. Posudkem o invaliditě ze dne 19. 1. 2024 bylo jeho zdravotní postižení hodnoceno podle kapitoly XV oddílu B položky 13c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), a míra poklesu pracovní schopnosti stanovena ve výši 50 %. Žalobce je přesvědčen, že lékařské zprávy prokazují, že se jeho zdravotní stav nezlepšil. Dle žalobce byly splněny podmínky pro použití § 3 vyhlášky o posuzování invalidity. Žalobce má za to, že posudky IPZS nesplňují požadavky úplnosti a přesvědčivosti, což způsobuje nepřezkoumatelnost jejich závěrů a též nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, které závěry posudku IPZS vypracovaného v řízení o námitkách přebírá. Namítá také, že nebyl lékaři IPZS řádně vyšetřen a že invalidita byla přezkoumána dříve, než mělo k přezkumu dojít. Vyjádření žalované 3. Žalovaná považuje žalobu za nedůvodnou. Objektivizovaný funkční deficit dle žalované nedosahoval stadia invalidity. Posun v hodnocení zdravotního postižení byl v posudcích IPZS odůvodněn. K tomu žalovaná poukazuje na údaj o kompletním prohojení, stabilizaci stavu a adaptaci na poruchu zdraví. Skutečnosti odůvodňující aplikaci § 3 vyhlášky o posuzování invalidity nebyly zjištěny. To, že posouzení proběhlo před datem stanoveným v předchozím posudku, není v rozporu se zákonem. Vyšetření posuzované osoby není nezbytné. Další podání žalobce 4. Žalobce v replice na vyjádření žalované s odkazem na jednotlivé lékařské zprávy popisuje zranění, která utrpěl při autonehodě 4. 5. 2022. Mnohočetná zlomenina levé nohy pod kotníkem byla řešena operativně aplikací Kirschnerových drátů. Následně došlo k dalšímu poškození infekcí zlatým stafylokokem. Žalobce podrobně popisuje výsledek rentgenového vyšetření ze dne 2. 8. 2022 a na něm patrné přetrvávající následky zranění. Uvádí, že od roku 2022 se intenzivně léčí s následky zranění a jeho stav není stabilizovaný. K tomu poukazuje na zprávu Nemocnice v Berouně ze dne 16. 9. 2024, v níž je popsána ztuhlost kloubů, nekróza talu, která je nezvratná a nevyléčitelná, s prognózou budoucího zhoršování, varus v noze 5 až 10 stupňů a předpoklad další, v pořadí páté operace. Ve zprávách z Fakultní nemocnice Motol bylo magnetickou rezonancí potvrzeno poškození hlezenního kloubu zlatým stafylokokem. Ve zprávě ze dne 30. 1. 2025 se uvádí zlomenina nártní kosti jako následek postavení kotníku. Tyto zprávy lékař IPZS pominul. Rovněž zprávy Fakultní nemocnice Motol ze dne 18. 3. 2025 a 3. 6. 2025 uvádí neprohojení a pakloub v oblasti baze V.MTT. Žalobce trvá na tom, že jeho zdravotní stav byl posouzen nesprávně. Od roku 2024 nedošlo ke zlepšení, ale naopak zhoršení stavu. 5. V podání ze dne 10. 3. 2026 žalobce poukázal na závěry posudku posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Praze (dále jen „posudková komise“) ze dne 19. 2. 2026, které potvrzují, že stále probíhá léčebná rehabilitace a fyzioterapie, jeho zdravotní stav nelze označit za zlepšený či stabilizovaný oproti stavu v roce 2024 a je nadále invalidní ve druhém stupni. Podstatný obsah správního spisu 6. Z obsahu správního spisu vyplývá, že žalobce podal dne 27. 11. 2023 žádost o invalidní důchod. Lékařka IPZS dospěla v posudku ze dne 19. 1. 2024 k závěru, že se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je zdravotní postižení srovnatelné se zdravotním postižením uvedeným v kapitole XV oddílu B položce 13c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Míru poklesu pracovní schopnosti stanovila ve výši 50 %. Žalovaná rozhodnutím ze dne 13. 2. 2024 žalobci přiznala od 19. 2. 2024 invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně. 7. Dne 16. 1. 2025 byl zdravotní stav žalobce posouzen lékařkou IPZS, která dospěla k závěru, že u žalobce se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou s nejvýznamnějším funkčním dopadem je omezení pohyblivosti levého hlezenního kloubu následkem provedené artodézy po otevřené luxační zlomenině levého kotníku s komplikovaným hojením. Zdravotní postižení hodnotila podle kapitoly XV oddílu B položky 11 (ztuhnutí nebo omezení pohyblivosti v hlezenním kloubu) a míru poklesu pracovní schopnosti stanovila ve výši 20 %. Dle posuzující lékařky došlo ke kompletnímu prohojení pro artrodéze, omezení hybnosti je trvalé, došlo již ke stabilizaci stavu a adaptaci na poruchu zdraví. Žalobce pokračuje v pracovním zařazení jako před úrazem. Datum zániku invalidity bylo stanoveno dnem jednání. Na základě tohoto posudku vydala žalovaná prvostupňové rozhodnutí. 8. Proti prvostupňovému rozhodnutí žalobce podal námitky, v nichž vyjádřil nesouhlas s posouzením svého zdravotního stavu. Argumentoval, že lékařské zprávy změnu oproti předchozímu posouzení neodůvodňují. 9. Lékař IPZS v námitkovém řízení v posudku ze dne 8. 4. 2025 dospěl k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je stav po dopravní nehodě s otevřenou luxační zlomeninou levého kotníku s komplikací zánětem, nyní stabilizován, přetrvává omezená hybnost v talu po artrodéze, bez zánětlivých změn, mírné omezení hybnosti prstů aktivně do flexe. Rozhodující zdravotní postižení posuzující lékař hodnotil shodně s předchozím posudkem dle kapitoly XV oddílu B položky 11 přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity a míru poklesu pracovní schopnosti stanovil ve výši 20 %. Na základě tohoto posudku žalovaná vydala napadené rozhodnutí. Posouzení věci soudem 10. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální požadavky na ni kladené. Poté přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, v mezích uplatněných žalobních bodů vycházeje ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.). Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání, neboť žalobce s tímto postupem souhlasil a žalovaná se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřila, a má se tedy za to, že s ním souhlasí (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). 11. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. 12. Nárok na invalidní důchod je podmíněn zdravotním stavem pojištěnce, a rozhodnutí je proto závislé na odborném lékařském posouzení. Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti je otázkou odbornou a soud si o ní nemůže učinit úsudek sám. 13. Podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění posuzují posudkové komise jako orgány Ministerstva práce a sociálních věcí. Tento posudek soud hodnotí podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s.