47 Ad 6/2025 – Krajský soud v Praze

47 Ad 6/2025- 72 - text 10 47 Ad 6/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl soudkyní Martinou Kotouček Mikoláškovou ve věci žalobkyně: Ing. E. S., narozená X bytem X zastoupena advokátkou JUDr. Miroslavou Dekanovou sídlem Sudoměřská 3, 130 00 Praha 3 proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 7. 1. 2025, č. j. XA, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Obsah podání účastníků 1. Žalobkyně se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou dne 15. 3. 2025 do datové schránky soudu domáhá zrušení rozhodnutí žalované označeného shora (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná zamítla její námitky a potvrdila své rozhodnutí ze dne 27. 8. 2024, č. j. XB (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím žalovaná podle § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) přiznala žalobkyni invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, neboť podle posudku Institutu pro posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) ze dne 22. 6. 2024 poklesla pracovní schopnost žalobkyně o 35 %. 2. Žalobkyně v žalobě namítá, že jí měla být přiznána invalidita II. stupně, neboť po dvou operacích bederní páteře v roce 2020 a 2021 nadále trvají bolesti a ztuhlost bederní páteře, intolerance sezení, delšího stání a chůze, nestabilita v obou končetinách, křeče, zakopávání, bolesti kolen, kotníků a nártů, mravenčení a necitlivost prstů. Po operaci krční páteře v roce 2023 vystřídaly silné migrény bolesti hlavy, závratě, trvalá slabost horních končetin s bolestmi ramen a paží, a zvláště po zátěži mravenčení prstů. Léčí se také s neurogenním močovým měchýřem. Žalobkyně má za to, že se u ní jedná o závažné postižení dvou úseků páteře, bederní a krční. Odkázala též na lékařské zprávy z Kliniky spondylochirurgie ze dne 20. 23. 2024 a 17. 10. 2024, podle kterých je pacientkou s významným funkčním postižením páteře, po opakovaných operacích páteře s obtížemi trvalého charakteru. Podle lékařské zprávy z Kliniky spondylochirurgie ze dne 5. 2. 2025 jde u žalobkyně o polytopní vertebrogenní algický syndrom v krční a bederní páteři. Míra poklesu její pracovní schopnosti tak měla být vyhodnocena na horní hranici kapitoly XIII, oddílu E, položce 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, tedy 40 %. Jelikož pokles pracovní schopnosti žalobkyně je větší, než odpovídá horní hranici poklesu pracovní schopnosti určené podle této položky, mělo dojít ke zvýšení o 10 %. 3. Žalovaná s ohledem na námitky žalobkyně navrhla provést důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „organizační zákon“). Dosavadní průběh správního řízení 4. Ze správního spisu soud zjistil, že žalobkyně podala dne 25. 3. 2024 žádost o invalidní důchod. 5. V posudku o invaliditě ze dne 22. 6. 2024, č. j. LPS/2024/1353-PZ_CSSZ, vypracovaném posudkovou lékařkou IPZS dospěla posudková lékařka k závěru, že hlavní příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je polytopní vertebrogenní syndrom páteře s občasným kořenovým drážděním a významnou poruchou statodynamiky páteře, tedy zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddílu E, položce 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro kterou se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 35 %, která se dále ve smyslu § 3 a 4 vyhlášky neměnila. 6. S odkazem na závěr posudku posudkové lékařky IPZS vydala žalovaná prvostupňové rozhodnutí ze dne 27. 8. 2024, kterým podle § 38 písm. a) zákona o důchodovém pojištění přiznala žalobkyni invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. 7. Žalobkyně podala proti prvostupňovému rozhodnutí námitky, ve kterých popsala své potíže s páteří, dále popsala potíže s močovým měchýřem. Poukázala na to, že s ohledem na své povolání, kdy tráví 95 % pracovní doby sezením u počítače, jsou pro ni stacionární polohy velmi bolestivé. Na kancelářské židli nevydrží sedět déle než dvě hodiny. Po pracovní zátěži jsou její denní aktivity významně omezeny. Měla za to, že by měl být pokles její pracovní schopnosti vyhodnocen na horní hranici (tj. 40 %). Dále nebyla zohledněna její další zdravotní postižení: chronická lymfocytární thyreoditida, gonanrtróza 1. dx, chondropatie, meniskopatie plochonoží, polyneuropatie dolních končetin a v oblasti silných vláken středního stupně. V důsledku těchto dalších onemocnění měla být celková míra poklesu pracovní schopnosti navýšena ještě o 10 %. 8. V námitkovém řízení zpracoval dne 11. 11. 2024 posudkový lékař IPZS v nepřítomnosti žalobkyně posudek o invaliditě na základě shodných podkladů jako lékařka v prvostupňovém řízení a na základě zpráv, které přiložila žalobkyně k námitkám. Posudkový lékař dospěl k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je onemocnění páteře – polytopní vertebrogenní syndrom páteře s občasným kořenovým drážděním a významnou poruchou statodynamiky páteře, přítomnou polyneuropatií, tedy zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddílu E, položce 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 35 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a § 4 přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity dále neměnila. 9. Na základě tohoto posudku žalovaná rozhodnutím ze dne 7. 1. 2025, č. j. X, které bylo žalobkyni doručeno dne 20. 1. 2025, námitky žalobkyně zamítla a prvostupňové rozhodnutí potvrdila. V odůvodnění odcitovala posudkové závěry s tím, že s ohledem na zjištěný pokles pracovní schopnosti se jedná o invaliditu prvního stupně. Splnění procesní podmínek a rozsah soudního přezkumu 10. Žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a proti rozhodnutí, proti kterému je žaloba přípustná. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). Vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal. 11. Soud rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastnice s postupem podle § 51 odst. 1 s. ř. s. souhlasily (obě účastnice mlčky), zároveň soud seznámil účastnice s listinnými důkazy, mj. posudkem Posudkové komisi Ministerstva práce a sociálních věcí v Praze (dále jen „posudková komise“) ze dne 24. 9. 2025 včetně jeho doplnění ze dne 22. 1. 2026 a účastnice měly možnost se k nim vyjádřit. 12. Z posudku posudkové komise ze dne 24. 9. 2025 zjistil soud následující pro rozhodnutí věci podstatné skutečnosti. Žalobkyně byla jednání posudkové komise přítomna a byla vyšetřena odbornou lékařkou z oboru neurologie. Posudková komise shrnula, že za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobkyně je závažné postižení dvou úseků páteře, tedy zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddílu E, položce 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které stanovila míru poklesu pracovní schopnosti 40 %, kterou dále ve smyslu § 3 a 4 vyhlášky o posuzování invalidity neměnila. Posudková komise volila oproti posudkovým lékařům IPZS horní hranici procentního rozpětí této položky, neboť zohlednila lehčí polyneuropatie horních a dolních končetin (s minimálním klinickým obrazem) a artrotické degenerace nosných kloubů dolních končetin rovněž lehkého stupně, které celkový stav zhoršují. Případ žalobkyně byl též konzultován za přítomnosti interního lékaře. Klinicky významné postižení interního charakteru, které by mělo zásadní vliv na práceschopnost žalobkyně (hodnoceno bylo postižení štítné žlázy, hypertenze, hyperaktivní močový měchýř) ale nebylo neprokázáno. Posudková komise uvedla, že je žalobkyně schopna vykonávat výdělečnou činnost v podstatně menším rozsahu a intenzitě, ideálně ve střídavé poloze s možností dodržovat režim vertebropata. 13. Žalobkyně s posudkem posudkové komise ze dne 24. 9. 2025 nesouhlasila, neboť závěr posudkové komise, která stanovila míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně na 40 %, nemá pro žalobkyni pozitivní dopad. Žalobkyně uvedla, že nerozumí tomu, proč se posudková komise dovolávala vysokoškolského vzdělání žalobkyně – upozornila na to, že když jí přestane fungovat noha a nemůže dojít, kam je nutno, nijak to nesouvisí s jejím vysokoškolským vzděláním. Dále poukázala na to, že mělo být jednání u posudkové komise odročeno za účelem konzultace zdravotního stavu žalobkyně s odborným lékařem z oboru rehabilitace. Posudková komise si také měla vyžádat zprávu z Rehabilitační nemocnice Beroun a konz