2 As 11/2005 — Nejvyšší správní soud

55 Az 4/2026- 21 - text 3 55 Az 4/2026 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Janem Peroutkou ve věci žalobců: a) T. N. P., narozená X. b) H. A. P. (alias D. K.), narozený X. oba státní příslušníci Vietnamské socialistické republiky oba bytem X. nezletilý žalobce b) zastoupen žalobkyní a) jako jeho zákonnou zástupkyní žalobkyně a) zastoupena obecným zmocněncem T. K. T. bytem X. proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 936/3, Praha – Holešovice v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 2. 2026, č. j. MV-33303-3/OAM-2026, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobci se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), domáhají zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím žalovaný rozhodnul tak, že řízení o další opakované žádosti o mezinárodní ochranu, kterou podala žalobkyně a) svým jménem i jménem nezletilého žalobce b), se zastavuje podle § 11a odst. 3 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu). Podle odůvodnění napadeného rozhodnutí žalobkyně a) k žádosti o mezinárodní ochranu sdělila, že je kvůli své aktivitě na sociálních sítích hledána v zemi původu příslušníky pro kybernetickou bezpečnost. O tom žalobkyni a) informovala rodina pobývající v zemi původu. Žalobkyně a) na sociálních sítích podporovala novináře zabývajícího se korupcí a vnitřními spory v zemi původu. Žalobkyně a) též sdělila, že aktivně „praktikuje“ duchovní hnutí Falun Gong, které je v zemi původu potlačováno. V průběhu správního řízení bylo zjištěno, že žádost o mezinárodní ochranu žalobkyně a) a nezletilého žalobce b) je již čtvrtou v pořadí. Jednalo se tak o další opakovanou žádost ve smyslu § 2 odst. 1 písm. g) zákona o azylu. Žalovaný konstatoval, že žalobkyně a) v předchozích řízeních o mezinárodní ochraně nikdy netvrdila, že by vyvíjela jakoukoliv politickou aktivitu. Ani o svém náboženství (že je stoupenkyní hnutí Falun Gong) se v předchozích řízeních nezmínila. V průběhu přechozích řízení žalobkyně a) výslovně potvrdila, že o mezinárodní ochranu žádala pouze z důvodu legalizace pobytu. Podle žalovaného byly důvody, o které žalobkyně a) opřela poslední žádost o mezinárodní ochranu, smyšlené. Z Informace OAMP ze dne 23. 5. 2025: Vietnam – Bezpečnostní a politická situace v zemi. Vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv také vyplynulo, že od posledního řízení o mezinárodní ochraně žalobců nedošlo v zemi jejich původu k žádným zásadním změnám. 2. Soud nejprve zkoumal včasnost podané žaloby. 3. Soud ověřil, že žalobcům bylo napadené rozhodnutí doručeno dne 25. 2. 2026. Žalobci proti němu podali žalobu k žalovanému. Žalovaný žalobu postoupil zdejšímu soudu dne 17. 3. 2026. 4. Podle § 32 odst. 1 písm. a) bodu 2 zákona o azylu žalobu proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany lze podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí, jde-li o rozhodnutí o zastavení řízení, včetně usnesení o zastavení řízení. 5. Podle § 32 s. ř. s. řízení je zahájeno dnem, kdy návrh došel soudu; týká-li se návrh věcí uvedených v § 4 odst. 1, nazývá se návrh žalobou. V souladu s ustanovením § 32 s. ř. s. návrh na zahájení řízení musí dojít ke správnímu soudu, tj. musí být ke správnímu soudu podán, aby bylo řízení o správní žalobě ve smyslu s. ř. s. vůbec zahájeno. „Správní žaloba“, která by nebyla adresována správnímu soudu a nebyla by u něj podána, by nepředstavovala návrh na zahájení řízení ve smyslu s. ř. s. se všemi z toho plynoucími důsledky (srov. rozsudek NSS ze dne 18. 10. 2012, č. j. 6 Ads 108/2012-32, bod 16). 6. Podle § 40 odst. 4 s. ř. s. lhůta je zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak. 7. S účinností od 1. 1. 2012 ustanovení § 72 odst. 1 s. ř. s. (obecně upravující lhůtu pro podání žaloby proti rozhodnutí) již nestanovuje, že lhůta pro podání žaloby je zachována, byla-li žaloba ve lhůtě podána u správního orgánu, proti jehož rozhodnutí směřuje. 8. Zákon o azylu jako lex specialis v tomto ohledu upravuje určité výjimky. Podle § 46a odst. 7 zákona o azylu proti rozhodnutí ministerstva o zajištění, prodloužení doby trvání zajištění a o nepropuštění lze podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí žalobu, a to prostřednictvím ministerstva nebo u místně příslušného krajského soudu […]. Dále podle § 73 odst. 6 zákona o azylu proti rozhodnutí ministerstva o nepovolení vstupu na území, prodloužení doby, po kterou nelze vstup na území žadateli o udělení mezinárodní ochrany povolit, a o žádosti o povolení vstupu lze podat žalobu do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí, a to prostřednictvím ministerstva nebo u místně příslušného krajského soudu. Jedná se ale o explicitně vyjádřenou výjimku, která je stanovena pouze pro konkrétní instituty (srov. usnesení NSS ze dne 6. 2. 2020, č. j. 9 Azs 327/2019-28, bod 11). 9. Napadené rozhodnutí mezi výše uvedené výjimky nespadá. Na napadené rozhodnutí o zastavení řízení o žádosti o mezinárodní ochraně byla aplikovatelná úprava soudního přezkumu podle § 32 zákona o azylu, která možnost podání žaloby prostřednictvím žalovaného nestanovuje. 10. Okamžik, kdy byla žaloba zaslána žalovanému, tudíž nemá v projednávané věci na včasnost žaloby vliv. Žalovaný žalobu postoupil zdejšímu soudu dne 17. 3. 2026, tedy po lhůtě pro podání žaloby, která uplynula ve čtvrtek 12. 3. 2026. Žaloba je tak opožděná. Prodlevy spojené s předáním podání mezi správním orgánem a soudem jdou na vrub podatele (žalobce) [srov. Kühn, Z., Kocourek. T. Soudní řád správní. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2019, komentář k § 40, marg. č. 12]. 11. Ostatně žalobci byli v souladu s § 31 zákona o azylu v napadeném rozhodnutí poučeni, že lze proti němu podat žalobu do 15 dnů ode dne jeho doručení ke krajskému soudu. 12. Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže byl podán předčasně nebo opožděně. 13. Soudu proto žalobu podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítnul. 14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 věty první s. ř. s., podle nějž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u NSS, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje NSS. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. Nejvyšší správní soud však kasační stížnost odmítne pro nepřijatelnost, jestliže svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele (§ 104a odst. 1 s. ř. s.). V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Praha 2. dubna 2026 Jan Peroutka v.r. samosoudce Shodu s prvopisem potvrzuje: A. Ř.