1 Afs 101/2008 — Nejvyšší správní soud

57 Af 51/2010- 89 - text 9 Pokračování 57Af 51/2010 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Daňkové a soudců Mgr. Miroslavy Kašpírkové a Mgr. Alexandra Krysla v právní věci žalobce Sedlecký kaolin a.s., se sídlem Božičany 167, zastoupeného JUDr. Radko Polednou, advokátem, se sídlem K. H. Borovského 63, Sokolov, proti žalovanému Celnímu ředitelství Plzeň, se sídlem Ant. Uxy 11, Plzeň, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 7. 2010, čj. 6775-2/2010-160100-21 t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í I. Vymezení věci 1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě ke Krajskému soudu v Plzni se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 7. 2010, čj. 6775-2/2010-160100-21(dále jen napadené rozhodnutí), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Celního úřadu Karlovy Vary (dále jen celní úřad) ze dne 28. 6. 2010, čj. 10329-5/2010-086100-024 (dále jen rozhodnutí celního úřadu), jímž byla zamítnuta žádost žalobce o vrácení přeplatku daně z plynu a elektřiny. Dále žalobce navrhoval, aby mu bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. II. Důvody žaloby 2. V úvodu žaloby žalobce vyjmenoval rozhodnutí, která předcházela vydání touto žalobou napadenému rozhodnutím, a konstatoval, že je předmětem řízení vrácení přeplatku daně z plynu a elektřiny za období od 1. 1. 2008 do 17. 2. 2010. 3. Žalobce nesouhlasil se závěrem žalovaného, že lze nabývat komodity (elektřinu a plyn) osvobozené od daně až od vykonatelnosti rozhodnutí, kterým bylo návrhu na osvobození vyhověno, a nikoliv zpětně, když ve skutečnosti se tak stalo již od vydání takového rozhodnutí. Nikde není stanoveno, že rozhodnutí celních orgánů o osvobození příslušné komodity od daně se přiznává až ode dne vydání povolení, kterým bylo návrhu vyhověno. Dle žalobce je nesporné, že důvody pro vydání povolení nabývat elektřinu a plyn osvobozené od daně, byly u něj dány již od účinnosti zákona č. 261/2007 Sb., tedy od 1. 1. 2008. Jediným důvodem, proč žalobce platil daň, ačkoliv měl nabývat elektřinu a plyn osvobozené od daně, byla nezákonná (protiprávní) rozhodnutí celních orgánů. Pokud by celní orgány vycházely ze závěrů rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 12. 2009, čj. 57Ca 31/2009-67 (kterým byla zrušena původní rozhodnutí o nepovolení osvobození od daně – poznámka soudu), měly vedle rozhodnutí účinných od 18. 2. 2010, vydat i rozhodnutí pro dobu od 1. 1. 2008 do 17. 2. 2010. Pokud by se tak stalo, byl by na kreditní straně osobního účtu žalobce evidován podle § 64 odst. 4, resp. § 64 odst. 6 d.ř. vratitelný přeplatek a bylo by povinností celního úřadu tento žalobci vrátit. 4. Žalobce po vydání uvedeného rozsudku Krajského soudu v Plzni jednal s Generálním ředitelstvím cel v Praze, které reagovalo 2. 3. 2010 e-mailem: …žádost o vratku adresujte místně příslušnému správci daně…. Ve věci náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem adresujte žádost přímo na Ministerstvo financí v souladu s § 6 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. Žalobce proto podal k celnímu úřadu 26. 4. 2010 žádost o vrácení přeplatku daně z plynu a elektřiny a k Ministerstvu financí žádost o náhradu úroků z částek na dani zaplacených. Ministerstvem financí mu bylo sděleno, že plnění za škodu ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. přichází v úvahu pouze po vyčerpání všech procesních prostředků ve smyslu § 8 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. 5. Žalobce shrnul, že splňoval podmínky pro povolení k nabývání elektřiny a plynu osvobozených od daně od účinnosti zákona č. 261/2007 Sb., tj. od 1. 1. 2008. Nezákonnými rozhodnutími celních orgánů však byl povinen v období od 1. 1. 2008 do 17. 2. 2010 za odebranou elektřinu a plyn platit daň. Zaplacením daně mu vznikla škoda jako majetková újma, kterou řádně specifikoval a vyčíslil. Stalo se tak na základě protiprávních rozhodnutí celních orgánů, když příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním a způsobenou škodou je zcela zřejmá. Jsou tedy splněny předpoklady odpovědnosti za škodu. III. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby a zopakoval svoji argumentaci z napadených rozhodnutí. IV. Replika žalobce 7. Žalovaný od podání prvé žádosti žalobce, tj. od 15. 1. 2008, využívá všech možností, aby oprávněné nároky žalobce mařil. Když krajský soud zrušil napadená rozhodnutí, byla obě vadná rozhodnutí celního úřadu dne 18. 2. 2010 zrušena a téhož dne bylo vydáno povolení nabývat elektřinu a plyn osvobozené od daně, ale až od data vydání těchto rozhodnutí, tj. od 18. 2. 2010. Pokud byla původní rozhodnutí nezákonná, jak uvedl v rozsudku krajský soud, a žalovaný byl v dalším řízení tímto právním názorem krajského soudu vázán, pak žalovaný nepostupoval, jak měl, rozhodl-li o osvobození až od data nového rozhodnutí, od 18. 2. 2010. Závazný právní názor krajského soudu nemůže platit až od doby, kdy se příslušný orgán žalovaného rozhodne vydat ve věci tentokrát již meritorně správné rozhodnutí, ale logicky platí pro celé správní řízení. Není možné, aby v důsledku nezákonných rozhodnutí správního orgánu došlo k nápravě až od data nového rozhodnutí a pro dobu před tímto rozhodnutím by platil protiprávní stav. Pokud krajský soud konstatoval, že oba návrhy splňovaly obsahové náležitosti, pak právně závazný názor krajského soudu, že jsou napadená rozhodnutí nezákonná, neplatí „ex nunc“ – tedy od okamžiku vydání rozsudku, ale „ex tunc“ – zpětně k datům, ke kterým mělo být ve správním řízení rozhodnuto. Žalovaný však celou záležitost procesně „obešel“ tím, že místo, aby původní nezákonná rozhodnutí změnil, je zrušil, a rozhodl novými rozhodnutími s účinností od jejich vydání, tedy od 18. 2. 2010. 8. Protože i původně podaná žádost z 15. 1. 2008 splňovala obsahové náležitosti, žádal žalobce vrácení daně za období od 1. 1. 2008 do 17. 2. 2010. Ke škodě na majetku žalobce došlo, když od 1. 1. 2008 do 17. 2. 2010 platil daň z elektřiny a plynu, ačkoliv zde byly důvody pro osvobození, které uváděl od počátku. Pokud by celní úřad svým prvním rozhodnutím z 30. 6. 2008 ohledně žádosti z 15. 1. 2008 rozhodl správně, byl by žalobce osvobozen od předmětných daní od 1. 1. 2008. V. Posouzení věci Krajským soudem v Plzni Z čeho soud vycházel 9. Při přezkoumání napadeného rozhodnutí soud vycházel podle § 75 odst. 1 s.ř.s. ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, podle § 75 odst. 2 s.ř.s. přezkoumal napadený výrok rozhodnutí v mezích žalobou včas uplatněných žalobních bodů, neshledal při tom vady podle § 76 odst. 2 s.ř.s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. O věci samé rozhodl soud podle § 51 odst. 1 s.ř.s. bez nařízení jednání, neboť žalobce se k výzvě soudu nevyjádřil, soud proto vycházel z fikce jeho souhlasu, a žalovaný výslovně souhlasil. 10. Mezi účastníky je sporným, zda žalobci vznikl přeplatek daně z plynu a elektřiny za období od 1. 1. 2008 do 17. 2. 2010. Dle žalobce mu mělo být osvobození od daně z plynu a elektřiny přiznáno od 1. 1. 2008, tj. od účinnosti zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů (dále jen zákon č. 261/2007 Sb.), dle žalovaného od 18. 2. 2010, tj. ode dne rozhodnutí celního úřadu o osvobození žalobce od daně z plynu a elektřiny. 11. Žaloba není důvodná. Skutkový základ 12. Žalobce podal dne 15. 1. 2008 k celnímu úřadu návrh na vydání povolení k nabytí plynu, resp. elektřiny, osvobozených od daně. Celní úřad oba návrhy zamítl (rozhodnutím ze dne 30. 6. 2008, čj. 777-5/08-086100-024 ohledně plynu a ze dne 30. 6. 2008, čj. 778-5/08-086100-024 ohledně elektřiny). Proti těmto rozhodnutím celního úřadu se žalobce neodvolal. 13. Následně podal žalobce k celnímu úřadu dne 3. 10. 2008 nový návrh (podáním ze dne 29. 9. 2008) na vydání povolení k nabytí plynu, resp. elektřiny, osvobozených od daně. Rovněž tento návrh byl celním úřadem zamítnut (rozhodnutími z 9. 12. 2008, čj. 14253-2/08-086100-024 ohledně plynu a čj. 12777-3/08-086100-024 ohledně elektřiny). Odvolání žalobce žalovaný zamítl (rozhodnutím z 11. 2. 2009, čj. 1699-2/09-1601-21 ohledně plynu a z 24. 2. 2009, čj. 1699-3/09-1601-21 ohledně elektřiny). Proti rozhodnutím žalovaného podal žalobce žalobu ke Krajskému soudu v Plzni. 14. Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 12. 2009, čj. 57Ca 31/2009-67 (dále jen rozsudek krajského soudu) byla zrušena rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 2. 2009, čj. 1699-2/09-1601-21 a ze dne 24. 2. 2009, čj. 1699-3/09-1601-21 podle § 78 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.) pro nezákonnost a vady řízení [§ 76 odst. 1 písm. b), c) s.ř.s.]. 15. Krajský soud v rozsudku dovodil, že žalobce v obou žádostech řádně tvrdil, že plyn, resp. elektřinu, u nichž požadoval osvobození od daně, bude používat k mineralogickým postupům ve smyslu § 8 odst. 1 písm. f) Části 45., resp. § 8 odst. 2 písm. f) Části 47. zákona č. 261/2007 Sb., neboť jeho činnost spočívá ve