6Aps 4/2007 — Nejvyšší správní soud

57 A 116/2015- 30 - text 11 pokračování 57A 116/2015 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla a soudkyň Mgr. Miroslavy Kašpírkové a JUDr. Aleny Hocké v právní věci žalobkyně E.R., proti žalovanému Magistrátu města Plzně, se sídlem Plzeň, náměstí Republiky 1, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 7. 2015, čj. MMP/143612/15, t a k t o : I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 7. 2015, čj. MMP/143612/15, s e z r u š u j e a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 3.000 Kč, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. O d ů v o d n ě n í I. Vymezení věci Žalobkyně se v zákonné lhůtě podanou žalobou domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 7. 2015, čj. MMP/143612/15 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí Úřadu městského obvodu Plzeň 3 (dále jen „prvostupňový správní orgán“) ze dne 27.5.2015, čj. UMO3/19183/2015/M/Pr (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), jímž nebylo vyhověno žádosti žalobkyně o určení rodného příjmení R. II. Důvody žaloby Žalobkyně požádala v roce 2006 z podnětu svého tehdejšího přítele o změnu příjmení R. na H. I když by se jí zamítnutí žádosti tehdy asi nelíbilo, dnes si myslí, že úřad udělal chybu, když žádosti vyhověl, a to rozhodnutím ze dne 8.8.2006. Ženy, které uzavřením manželství přijmou příjmení manžela, stále uvádějí své rodné příjmení. Obdobně žalobkyně do různých tiskopisů a formulářů uváděla jako své rodné příjmení R. Příjmení H. za své rodné příjmení nikdy nepovažovala. Přítel od žalobkyně a jejich dcery odešel. Po delším zvážení a konzultaci s dcerou, požádala žalobkyně začátkem roku 2014 o změnu příjmení z H. na R. a žádosti bylo vyhověno. Na matričním úřadě však žalobkyni řekli, že v roce 2006 změnila své rodné příjmení na H. a že od 1.1.2014 platí nový zákon a nyní již neexistuje možnost, jak získat zpět své původní rodné příjmení R. (viz rozhodnutí Úřadu městského obvodu Plzeň 3 ze dne 28.1.2014). Žalobkyně se s tím ani po roce nedokázala vyrovnat, proto se obrátila na úřad ombudsmana a dozvěděla se, že žádný právní předpis nikdy nestanovil, že povolením změny příjmení se mění rodné příjmení. Nikde nebylo před 1.1.2014 stanoveno, co se rozumí rodným příjmením. Údaj o rodném příjmení je požadován při vyplňování různých žádostí a dotazníků. Žalobkyně příjmení H. za své rodné příjmení nepovažuje. Pro uplatnění svého práva na rodné příjmení (§ 77 občanského zákoníku) proto požádala Úřad městského obvodu Plzeň 3, aby určil, že je jejím rodným příjmením R. Prvostupňovým rozhodnutím nebylo žádosti vyhověno a žalovaný odvolání zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Dle žalobkyně žalovaný nesprávně posoudil právní stránku věci. Nevypořádal se s argumentem, že před 1.1.2014 právní úprava nedefinovala, co je „rodné příjmení“. Neuvedl, podle kterého právního předpisu se rodné příjmení žalobkyně mělo změnit z R. na H. Jestliže matriční praxe považovala příjmení po povolené změně ve správním řízení za rodné příjmení, neznamená to, že pro to měla právní oporu. Praxe jiných orgánů veřejné moci svědčí o tom, že se o ustálenou a všeobecně přijímanou praxi nejednalo. Orgány veřejné moci přisuzovaly slovnímu spojení „rodné příjmení“ rozdílný význam. Např. informační systém Rejstříku trestů byl založen na rodném příjmení jako na neměnné konstantě (odkaz na zprávu veřejné ochránkyně práv pro Poslaneckou sněmovnu z 22.7.2015, dostupnou na www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/zpravy_pro_poslaneckou_snemovnu/Ctvrtletky/2015_2_Q-sankce.pdf, kde je konstatováno, že „Ministerstvo spravedlnosti nepřijalo dostatečná opatření k vyloučení rizika vydávání nepravdivých výpisů z Rejstříku trestů“). Žalobkyně se s příjmením H. jako příjmením rodným nikdy neztotožnila. V žalobě žalobkyně proto znovu vyjádřila svoji těsnou vazbu na rodinu a na své rodné, tedy rodinné jméno, s jehož úředním odebráním se nikdy nesmíří, stejně jako se nemůže ztotožnit s jeho nahrazením jiným rodným příjmením. V knize narození je žalobkyně uvedena jako R. a ráda by jako rozená R. i dále žila. Dle žalobkyně není vůči ní spravedlivé, aby ji veřejná správa nutila uvádět v úředním styku toto příjmení, které měla pouze od srpna 2006 do ledna 2014, jako příjmení rodné. V případě žalobkyně lze obdobně použít úvahy, z nichž vycházel Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 26.1.2008, čj. 6Aps 4/2007-65, publikovaném pod č. 4/2009 Sb.NSS. Je neadekvátním řešením dané situace trvat na tom, že je rodným příjmením žalobkyně H., když veřejný zájem na tom je tu zanedbatelný. I v případě žalobkyně jde především o požadavek, aby veřejná správa nezasahovala do oprávněných zájmů jednotlivce nad míru „požadovanou“ veřejným zájmem. III. Vyjádření žalovaného k žalobě Žalovaný uvedl, že v žalobě nenachází argumentaci, k jakému porušení a jakého právního předpisu při vydání napadeného rozhodnutí došlo. Žalobkyně popisuje své subjektivní pocity a dojmy a neuvádí, v čem je napadené rozhodnutí nezákonné. Žalovaný proto trval na argumentaci uvedené v prvostupňovém i napadeném rozhodnutí. Uvedl, že danou problematiku konzultoval s příslušným pracovištěm Ministerstva vnitra, které postup správních orgánů obou stupňů považovalo za správný. Žalovaný v daném případě ponechával plně na soudu, aby danou věc judikoval a vyložil tak nepříliš úplnou legislativu v dané oblasti. IV. Replika žalobce Žalobkyně doplnila svoji argumentaci a uvedla, že žalovaný v napadeném rozhodnutí neuvedl, podle kterého právního předpisu se rodné příjmení mělo změnit z R. na H. Tím žalovaný porušil ústavní princip (článek 2 odst. 3 Ústavy), dle něhož státní moc lze uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. V. Posouzení věci krajským soudem Z čeho soud vycházel Při přezkoumání napadeného rozhodnutí soud vycházel podle § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“) ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, podle § 75 odst. 2 s.ř.s. přezkoumal napadený výrok rozhodnutí v mezích žalobou včas uplatněných žalobních bodů, neshledal při tom vady podle § 76 odst. 2 s.ř.s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. Zákonem podle něhož bylo v dané právní věci rozhodováno je zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o matrikách“). Prováděcí vyhláškou k zákonu o matrikách je vyhláška č. 207/2000 Sb., Procesním předpisem byl zákon č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“). Žaloba je důvodná. Skutkový základ věci Rozhodnutím prvostupňového správního orgánu ze dne 8.8.2006, čj. Org./M/5723/57/06, bylo vyhověno žádosti žalobkyně (tehdy E.R. – datum narození a bydliště je shodné s údaji o žalobkyni), aby ode dne právní moci tohoto rozhodnutí užívala místo dosavadního příjmení R. příjmení H. Rozhodnutí není odůvodněno, neboť jím bylo podle § 68 odst. 4 správního řádu žádosti v plném rozsahu vyhověno. Rozhodnutím prvostupňového správního orgánu ze dne 28.1.2014, čj. UMO3/03042/2014/M/Pr, bylo vyhověno žádosti žalobkyně (tehdy E.H. – datum narození a bydliště je shodné s údaji o žalobkyni), aby ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí užívala místo dosavadního příjmení H. příjmení R. Rozhodnutí není odůvodněno, neboť jím bylo podle § 68 odst. 4 správního řádu žádosti v plném rozsahu vyhověno. O změně příjmení žalobkyně bylo rozhodováno podle § 72 odst. 2 zákona o matrikách, ve znění účinném do 23.6.2014, podle něhož změna příjmení se povolí zejména tehdy, jde-li o příjmení hanlivé, nebo směšné, nebo je-li pro to vážný důvod. Dne 30.3.2015 podala žalobkyně k prvostupňovému správnímu orgánu žádost o určení rodného příjmení R., které má zapsané v matriční knize narození, a současně o vystavení nového rodného listu. Žádost odůvodnila tím, že v letech 2006 a 2014 požádala o změnu příjmení. V roce 2006 se podle zákona se změnou příjmení změnilo i rodné příjmení. V průběhu let se zákon změnil a žalobkyni zůstalo nesprávné rodné příjmení H. V žádosti žalobkyně citovala sdělení veřejné ochránkyně práv: „… Jestliže právní řád před 1.1.2014 rodné příjmení nedefinoval, můžete za své rodné příjmení považovat příjmení, které máte zapsáno v matri ní knize narození jako první. Pokud jste příjmení R. používala jako své rodné příjmení po změně příjmení na H., úřady by vás nyní podle přechodného ustanovení novely zákona o matrikách neměly nutit k tomu, abyste uváděla jako své rodné příjmení H.“. Prvostupňový správní orgán doplnil spisový materiál o kopie rodných listů vydaných po provedených změnách příjmení, tj. rodný list ze dne ... (na příjmení H.) rodný list ze dne ... (na příjmení H. s poznámkou, že bylo povoleno užívat příjmení R.). Doplněn byl dále o kopii výpisu z knihy narození a výpis z agendového informačního syst