9 As 206/2014 — Nejvyšší správní soud

57 A 66/2017- 256 - text  30 57 A 66/2017 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla a soudců Mgr. Jaroslava Škopka a Mgr. Lukáše Pišvejce ve věci žalobkyně: MRAZÍRNY PLZEŇ – DÝŠINA a.s., se sídlem Dýšina 408 zastoupena advokátkou Mgr. Ivou Zothovou, se sídlem Praha 6, Lindleyova 2686/1 proti žalované: Státní veterinární správa, Ústřední veterinární správa, se sídlem Slezská 100/7, Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 5. 2017, č.j. SVS/2017/047268-G takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Napadené rozhodnutí 1. Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení rozhodnutí Státní veterinární správy, Ústřední veterinární správy (dále jen „žalovaná“ či „ÚVS“) ze dne 16. 5. 2017, č.j. SVS/2017/047268-G (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo k odvolání žalobkyně změněno rozhodnutí Krajské veterinární správy Státní veterinární správy pro Plzeňský kraj (dále jen „prvoinstanční orgán“ či „KVS“) ze dne 30. 1. 2017, č.j. SVS/2017/003346-P (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“), a to tak, že výše nákladů vynaložených při výkonu státního veterinárního dozoru, jejichž náhrada byla žalobkyni uložena, byla snížena z částky 20.400 Kč na částku 19.500 Kč; ve zbytku bylo prvoinstanční rozhodnutí potvrzeno. 2. Prvoinstančním rozhodnutím byla žalobkyni uložena pokuta ve výši 250.000 Kč za správní delikt podle § 17 odst. 2 písm. d) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o potravinách), pro porušení § 10 odst. 1 písm. a) téhož zákona, kterého se žalobkyně dopustila tím, že ke dni 18. 5. 2016 a 1. 6. 2016 v provozovně MRAZÍRNY PLZEŇ - DÝŠINA a.s., Dýšina č. p. 408, 330 02 Dýšina, reg. č. CZ 4288, uvedla na trh klamavě označenou mraženou potravinu „Pangas glazované filety s přidanou vodou“, Vietnam DL 785, přijatá hmotnost 24 000 kg, příjem 11. 5. 2016, šarže s dobou minimální trvanlivosti 8. 3. 2018 a 9. 3. 2018, u kterých bylo shodně na obalu deklarováno: „Složení: PANGASIUS (Pangasius hypophthalmus) 86% (vztaženo k čisté hmotnosti bez glazury), pitná voda, jedlá sůl…“, přičemž laboratorním vyšetřením odebraných vzorků (3 vzorky z každé šarže) byl prokázán obsah rybího masa: a) 52,3 % (+/-10 %), což je o 33,7 % méně masa oproti deklaraci, resp. o 28,5 % (počítáno s odchylkou ve prospěch žalobkyně), b) 50,7 % (+/-10 %), což je o 35,3 % méně masa oproti deklaraci, resp. o 30,2 % (počítáno s odchylkou ve prospěch žalobkyně), c) 51,2 % (+/-10 %), což je o 34,8 % méně masa oproti deklaraci, resp. o 29,7 % (počítáno s odchylkou ve prospěch žalobkyně), d) 52,7 % (+/-10 %), což je o 33,3 % méně masa oproti deklaraci, resp. o 28,0 % (počítáno s odchylkou ve prospěch žalobkyně), e) 50,4 % (+/-10 %), což je o 35,6 % méně masa oproti deklaraci, resp. o 30,6 % (počítáno s odchylkou ve prospěch žalobkyně), f) 55,6 % (+/-10 %), což je o 30,4 % méně masa oproti deklaraci, resp. o 24,8 % (počítáno s odchylkou ve prospěch žalobkyně). Žalobkyni byla současně uložena povinnost nahradit náklady řízení v částce 1.000 Kč a náklady vynaložené při výkonu státního veterinárního dozoru v částce 20.400 Kč. 3. Žalobkyně požadovala rovněž zrušení prvoinstančního rozhodnutí. Eventuálně žalobkyně navrhovala, aby soud rozhodl o upuštění od uložené pokuty, případně, že „se pokuta v mezích povolených zákonem snižuje“. II. Žaloba 4. Žalobkyně žalobu odůvodnila pěti skupinami žalobních bodů. 5. V první skupině žalobních bodů uvozené slovy „1. K otázce použití dusíkové metody a dusíkového faktoru 2,65 pro určení obsahu rybího masa“ žalobkyně uvedla, že v plné míře nesouhlasí s následujícím výrokem žalované uvedeným na straně č. 16 napadeného rozhodnutí: „Odvolací orgán nezjistil v obsahu spisu ani v tvrzení odvolatele žádné skutečnosti, na základě kterých by mohla vzniknout pochybnost o objektivitě a správnosti výsledků vyšetření prováděných SVÚ Jihlava. Odvolací orgán přistupuje k výsledkům zjištěným v akreditované laboratoři akreditovanou metodou, včetně vysvětlení o použitých metodách jako k úkonům a vyjádřením, které učinila osoba nadaná zvláštní odbornou způsobilostí. Naproti tomu vyjádření, tvrzení a stanoviska odvolatele, která byla řádně vypořádána a vyvrácena, žádnou takovou oporu nemají. Tedy jejich relevance není podložena žádnou odbornou či vědeckou autoritou.“ Žalobkyně k tomu uvedla (stejně jako ve svých námitkách vůči protokolu a ve svém odvolání), že tzv. dusíková metoda není celosvětově ani evropsky uznávaná a o jejím používání se, dle informací žalobkyně z ÚVS, stále na evropské úrovni diskutuje. Jedním z důvodů globálního nepoužívání této metody je např. i chemická definice rybího masa, která je například zavedena pro maso vepřové a hovězí. Tedy zcela chybí vztažná hodnota a i dle výsledku měření z akreditovaných laboratoří vychází obsah masa touto metodou pro čerstvě ulovenou rybu, nijak opracovanou, 88 %. V době analýz nebyl Codexem Alimentarius stanoven faktor pro Pangase a už vůbec nebylo laboratoří SVÚ prokázáno, že bylo postupováno dle metodiky výše. Žalobkyně je přesvědčena, že tvrzení ÚVS, jako odvolacího orgánu, nezohledňuje všechny skutečnosti žalobkyní namítané k relevantnosti použití dusíkové metody. Odvolací orgán pochybil, když označil Codex Alimentarius za akreditovanou metodu, neboť podle žalobkyně Codex Alimentarius nepředstavuje závazný právní předpis, který by byl součástí českého právního řádu, ale pouze dokument mezinárodní organizace Codex Alimentarius, který má povahu pouhého doporučení a vlády jej mohou vzít v úvahu při formulaci národní legislativy. Česká legislativa žádnou konkrétní metodu testování obsahu rybího masa, natož přímo dusíkovou metodu, neuvádí. Navíc metodika, kterou používá SVÚ Jihlava, není ustálená, dále se vyvíjí a doplňuje se například o další dusíkové faktory, jak plyne z vyjádření SZPI pro Potravinářskou komoru ČR ze dne 1. července 2015. S ohledem na níže rozebírané pochybnosti panující ohledně použití dusíkové metody bylo povinností správního orgánu použít jiné metody nebo jejich kombinaci za účelem zjištění skutečného stavu věci. V pochybnostech ohledně zjišťovaných skutečností měla ÚVS rozhodnout v souladu s trestněprávní zásadou in dubio pro reo, která se analogicky aplikuje i v rámci správního trestání, a tedy rozhodnout ve prospěch žalobkyně. 6. Jak uvádí Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 24. května 2006, č.j. 2 As 46/2005-55: „Důkazní břemeno k prokázání, že jednání majícího znaky skutkové podstaty přestupku se dopustil obviněný z přestupku, přirozeně nese správní orgán. Obviněnému z přestupku proto k tomu, aby nemohl být za přestupek postižen, postačí, aby o otázce, kdo se uvedeného jednání dopustil, vznikla rozumná pochybnost; nemusí se tedy vyviňovat, tj. prokázat, že se jednání nedopustil.“ 7. Dusíková metoda podle názoru žalobkyně ve skutečnosti vůbec nepředstavuje tak jednoznačně věrohodnou a spolehlivou metodu, jak se snaží deklamovat ÚVS. Názory odborné veřejnosti na tuto metodu se různí a metoda není ani jednotně aplikována kontrolními orgány v různých zemích na světě. Dusíková metoda spočívá ve stanovení obsahu rybího masa ve výrobku v závislosti na stanovení celkového obsahu dusíku ve výrobku a jeho přepočtu na obsah masa a pomocí empirického N-faktoru (postup je blíže popsán dále v textu žaloby). N-faktory mají stanovovat průměrný obsah dusíku u jednotlivých druhů ryb. Jak uvádí např. Ing. Hana Opatová, CSc., někdejší viceprezidentka komise C2 (technologie potravin) Mezinárodního ústavu chlazení IIF-IIR Vysoké školy Chemicko-technologické v Praze, Fakulty potravinářské a biochemické technologie, ústavu konzervace potravin a technologie masa, ve své odborné studii s názvem „Obsah masa v hluboce zmrazených rybích filetech“, která byla zpracována jakožto Odborná studie pro potřeby Mrazírenské sekce Potravinářské komory ČR, „problémem při výpočtu je hodnota N-faktoru, který odpovídá uzančně přijatému průměrnému obsahu dusíku v rybě. Faktor se liší pro jednotlivé druhy ryb a není pro všechny druhy ryb stanoven. Kromě toho obsah dusíku a bílkovin (a tuků) v rybě se výrazně mění v závislosti na biologických faktorech (např. stáří ryb, roční sezóna, lovná oblast), a s tím se mění i hodnota dusíkového faktoru. Tyto fluktuace N-faktoru mohou následně významně ovlivnit vypočtenou hodnotu obsahu masa, která může být podhodnocena neb nadhodnocena. Literatura např. uvádí pro tresku obecnou obsah dusíku v rozmezí 2,21 - 3,29 %, pro štikozubce 2,52 - 3,28 % apod. Při použití dusíkového faktoru se pak vypočtený obsah masa pro tresku může pohybovat v rozmezí 83 - 124 %.“ (str. 2 studie). Na str. 3 téže studie se dodává: „Obsah dusíku v rybách kolísá v poměrně širokém rozsahu, v závislosti na druhu ryb, biologické kondici ryb a na lovné oblasti. Dusíkový faktor je uzanční, nikoliv přesnou hodnotou, vyjadřující obsah dusíku v rybě.“. 8. Dusíková metoda není a