— Nejvyšší správní soud

30 Ad 3/2017- 98 - text  8 30 Ad 3/2017 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Roučky a soudců JUDr. Petra Kuchynky a Mgr. Jaroslava Škopka v právní věci žalobce: Karlovarský symfonický orchestr, příspěvková organizace, IČO 63554585 se sídlem Husovo náměstí 2, 360 01 Karlovy Vary proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 5. 6. 2017 č. j. 44000/001775/17/44091010/Nek takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 5. 6. 2017 č. j. 44000/001775/17/44091010/Nek, a rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení Karlovy Vary ze dne 24. 2. 2017 č. j. 44003/007744/17/110/NAH, se zrušují a věc se vrací k dalšímu řízení žalované. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobci se z účtu Krajského soudu v Plzni vrací zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 3.000 Kč. Odůvodnění: Předmět řízení 1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 5. 6. 2017 č. j. 44000/001775/17/44091010/Nek, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení Karlovy Vary ze dne 24. 2. 2017 č. j. 44003/007744/17/110/NAH, kterým bylo ve věci přeplatku na dávce nemocenského pojištění vyplacené panu Š. K., nar……………, rozhodnuto v souladu s ust. § 124 odst. 1 a odst. 5 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále též „zákon o nemocenském pojištění“), tak, že zaměstnavatel Karlovarský symfonický orchestr, příspěvková organizace, je povinen uhradit přeplatek na dávce nemocenského pojištění za období od 16. 8. 2015 do 16. 1. 2016 v celkové výši 135.032 Kč. Žaloba 2. Žalobce v žalobě nejprve shrnul dosavadní průběh řízení a následně uvedl jednotlivé žalobní námitky. První žalobní námitkou žalobce napadal nezákonnost a nepřezkoumatelnost rozhodnutí. Správní orgány dle názoru žalobce nesprávně a neúplně zjistily skutkový stav věci a v důsledku toho vyvodily nesprávné právní posouzení. Žalobce se domnívá, že účastníkem řízení ve věci by měl být dle ust. § 124 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění příjemce dávky, tj. Š. K., a nikoli žalobce. Příjemce dávky by měl rovněž dle žalobce vrátit přeplatek. Odpovědnost žalobce (tj. právnické osoby) nastupuje až následně, nikoliv primárně, jak nesprávně dovodil správní orgán I. stupně. Pan K. svým prohlášením uvedl správní orgán v omyl, když se podepsal u prohlášení na žádosti o peněžitou pomoc v mateřství. V tomto prohlášení mimo jiné stvrdil, že si je vědom, že je povinen vrátit částky, které by neprávem přijal. Žalovaná má tedy primárně požadovat po jejich příjemci. Š. K. muselo být známo, a to z důvodů zkušeností na pracovní pozici ředitele Karlovarského symfonického orchestru, že neuzavírá žádný nový pracovněprávní vztah, ale že se jedná o změnu druhu vykonávané práce, když souhlasil se zařazením na pozici dramaturg. K. působil od 24. 11. 2010 jako ředitel Karlovarského symfonického orchestru. Dne 24. 4. 2015 na místo ředitele ke dni 31. 8. 2015 rezignoval. 3. Žalobce má dále za to, že výzvu k vyjádření zaslala Š. K. dne 30. 9. 2016 podjatá oprávněná úřední osoba H. F., neboť tato byla následně dne 7. 10. 2016 vyloučena ze správního řízení. Tato výzva navíc není založena ve správním spisu. Žalobce namítal podjatost úřední osoby dne 16. 9. 2016. Do rozhodnutí o podjatosti úřední osoby (tj. 7. 10. 2016), může tato osoba provádět jen takové úkony, které nesnesou odkladu (§ 14 odst. 3 správního řádu). Žalovaná se ve svém rozhodnutí námitkou uplatněnou v odvolání, která se týkala absencí listin ve spisu a okruhem účastníků řízení, nezabývala. 4. Žalovaná dále postupovala nesprávně, když ve správním řízení vycházela ze zjištěného stavu věci uvedeného v dodatku č. 1 kontrolního protokolu, ačkoliv měla vycházet ze zjištěného stavu uvedeného v kontrolním protokole, neboť dodatek č. 1 ke kontrolnímu protokolu byl jako nezákonný zrušen. 5. Žalovaná se nesprávně vypořádala s tvrzením žalobce a důkazem, který jí byl předložen. Žalobce v příloze k žádosti o dávku uvedl jako druh činnosti 1, což znamená první pracovní poměr, ale žalovaná si v době započetí výplaty dávek peněžité pomoci v mateřství nezjistila skutkový stav věci. Pokud by tak učinila, musela by zjistit rozpor ve skutkovém zjištění, protože v příloze k žádosti o dávku byl uveden pouze jeden pracovní poměr, a vedle toho požádal žalobce až dne 7. 6. 2016 o storno přihlášky. Žalované tedy bylo ze dvou dokumentů rozhodných pro přiznání dávky známo, že tyto jsou rozdílné. Žalobce se domnívá, že dávka neměla být K. vyplacena, neboť v době podání žádosti nesplňoval zákonný předpoklad k jejímu vyplácení. Pokud by totiž K. měl druhý pracovní poměr (předpoklad pro vyplácení peněžité pomoci v mateřství) musel by toto žalobce (zaměstnavatel) označit správným kódem v příloze k žádosti o dávku. Toto se ale nestalo, protože první pracovní poměr znamená, že se jedná o jediný pracovní poměr u jednoho a téže zaměstnavatele. Z uvedeného plyne, že prvně pochybila Okresní správa sociálního zabezpečení Karlovy Vary a nikoliv žalobce. Závěru, že se jednalo o první pracovní poměr, svědčí i skutečnost, že až dne 6. 10. 2015 obdržela Okresní správa sociálního zabezpečení Karlovy Vary (dále též „OSSZ“) od mzdové účetní žalobce informaci o nástupu K. na druhý pracovní poměr s nástupem práce od 1. 9. 2015. Tedy od 6. 10. 2015 byla OSSZ srozuměna s tím, že byl jedním a týmž zaměstnavatelem nahlášen druhý pracovní poměr. OSSZ si měla klást otázku, proč je druhý pracovní poměr nahlášen až v době, kdy již byla dávka vyplácena. Odpovědné úřední osoby OSSZ si v evidenci nezkontrolovaly při započetí vyplácení dávek, zda K. má uzavřeny dva pracovní poměry. Na tento nesoulad OSSZ upozornil až zřizovatel žalobce, Statutární město Karlovy Vary. V daném případě došlo k pochybení, pokud byla vyplácena předmětná dávka v období od 20. 7. 2015 do 6. 10. 2015. 6. Žalobce dále namítal, že žalovaná nerozhodla o podjatosti úřední osoby – ředitelky OSSZ Karlovy Vary, kterou žalobce namítal v odvolání. Žalovaná rovněž nerozhodla o delegaci spisu, kterou rovněž žalobce navrhl v odvolání, která by přicházel v úvahu v případě, pokud by žalovaná vyhověla námitce podjatosti úřední osoby. 7. Žalobce závěrem navrhl, aby soud napadené rozhodnutí, včetně rozhodnutí prvostupňového, zrušil a přiznal mu právo na náhradu nákladů řízení. Vyjádření žalované a replika žalobce 8. Ve svém vyjádření žalovaná navrhla, aby byla žaloba zamítnuta. Žalovaná odkázala na odůvodnění napadeného rozhodnutí a uvedla, že v rámci rozhodování o povinnosti uhradit přeplatek na vyplácené dávce vycházel z ust. § 16 písm. a), § 97 odst. 1 věty první a § 124 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Povinnost vrátit přeplatek má žalobce. Nárok K. na výplatu dávky na výplatu peněžité pomoci v mateřství je specifickou otázkou pracovněprávního charakteru a její posouzení náleží primárně zaměstnavateli. Zavinění K. ve smyslu ust. § 124 odst. 1 věty první citovaného zákona nelze dle žalovaného jednoznačně prokázat. Žalobce sám v průběhu správního řízení připustil, že porušil ust. § 97 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění. Porušení uvedeného ustanovení je předpokladem pro vznik odpovědnosti za zavinění přeplatku ve smyslu ust. § 124 odst. 1 věty druhé citovaného zákona. 9. Žalovaná nesouhlasí, že ve správním řízení činila úkony podjatá úřední osoba. Součástí správního spisu je sice vyjádření K., a to bez výzvy k tomuto vyjádření, nicméně z čísla jednacího výzvy (zkratka jména „POR“, nikoli „FAP“ v závěru č. j.) vyplývá, že výzva nebyla zaslána pracovnicí vyloučenou z úkonů v řízení. Vyjádření K. bylo sice ve správním spisu založeno, ale nebylo k němu při rozhodování přihlíženo. Žalovaná rovněž uvedla, že vycházela z protokolu o kontrole č. 595/16/442, nikoliv z dodatku č. 1, který byl v námitkovém řízení zrušen. 10. Žalovaná dále nesouhlasí s námitkou žalobce, že předpokladem pro vyplácení předmětné dávky je existence druhého pracovního poměru. Předpokladem pro výplatu je buď skutečnost, že pojištěnec po dobu čerpání dávky nevykonává práci v pojištěné činnosti, ze které tyto dávky náleží, popř. je nutný výkon jiné pojištěné činnosti. O výkon jiné pojištěné činnosti se v daném případě nejednalo, a proto nebyl na výplatu nárok. 11. Žalovaná dále uvedla, že v jejím rozhodnutí je uvedeno, z jakého důvodu neprováděla žalobcem navržený výslech osob. 12. Ve své replice se žalobce vyjádřil k podjatosti úřední osoby. Žalobce uvedl, že není rozhodné, která zkratka jména je uvedena v čísle jednacím předmětné výzvy. Žalovaná měla rovněž vysvětlit, z jakého důvodu má usnesení o vyloučení oprávněné úřední osoby vyšší číslo jednací než výzva, která byla odeslána K. Žalobce považuje uvedená tvrzení ohledně podjatosti úřední osoby za účelová, o čemž svědčí i to, že kopie výzvy ani její doručenka není ve správním spisu založena. Žalobce dále uvedl, že není pravdou, že nebylo prokázáno doručení přílohy k žád