9 As 34/2008 — Nejvyšší správní soud

57 A 160/2019- 80 - text  13 57 A 160/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla a soudců JUDr. Veroniky Burianové a Mgr. Lukáše Pišvejce ve věci žalobce: M.P., narozený dne … bytem … zastoupený advokátem Mgr. Václavem Voříškem, sídlem Ledčická 649/15, Praha 8 – Dolní Chabry proti žalovanému: Městský úřad Klatovy, sídlem nám. Míru 62, 339 01 Klatovy o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím ve zveřejňování osobních údajů žalobce takto: I. Určuje se, že zásah žalovaného spočívající ve zveřejňování osobních údajů žalobce na webové stránce města Klatovy na URL http://www.klatovynet.cz/, a to konkrétně jména, příjmení, adresy trvalého pobytu a e-mailové adresy žalobce v žádosti žalobce o informace ze dne 3. ledna 2019 a odpovědi žalovaného na ni ze dne 4. ledna 2019, č. j. T/1/19/Stj, byl nezákonný. II. Žalobci se nepřiznává náhrada nákladů řízení. III. Žalovaný nemá nárok na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Napadené rozhodnutí 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozsudku, jímž by soud určil, že zásah žalovaného vůči žalobci, spočívající ve zveřejňování osobních údajů žalobce na webové stránce města Klatovy (URL http://www.klatovynet.cz), a to konkrétně jeho jména, příjmení, adresy trvalého pobytu a e-mailové adresy v dokumentu obsahující žádost o informace, kterou žalobce podal dne 3. ledna 2019 podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím k žalovanému, a odpověď žalovaného na ni ze dne 4. ledna 2019, č. j. T/1/19/Stj, byl nezákonný. II. Žaloba 2. Žalobce svou žalobu odůvodnil tím, že žaloba se týká zveřejňování osobních údajů žalobce na webu žalovaného, konkrétně na URL: https://www.klatovynet.cz/mukt/user/106/prilohy_2019/t01_19.pdf. 3. Nejpozději dne 26. 3. 2019 žalovaný zveřejnil žalobcovo jméno, příjmení, adresy bydliště a trvalého pobytu, e-mail žalobce a informace o tom, že žalobce podal žádost o informace, čeho se žádost týkala a jak byla vyřízena. Ke zveřejnění došlo v rámci poskytnutí informací ze dne 4. 1. 2019, č. j. T/1/19/Stj. Předmětný dokument se zobrazuje též ve výsledcích vyhledávače Google. Žalobce se o nezákonném zásahu dozvěděl až dne 11. 10. 2019, kdy o něm byl informován svým advokátem (stále však v objektivní dvouleté lhůtě podle § 84 odst. 1 s. ř. s.). 4. Podle žaloby docházelo zveřejňováním osobních údajů žalobce k setrvalému a dlouhodobému zásahu do žalobcova veřejného subjektivního práva na ochranu soukromí, specificky pak práva na ochranu osobních údajů a práva na informační sebeurčení. Jednalo se o přímý zásah do jeho osobní sféry, neboť se mohl každý, kdo si prohlížel oficiální webové stránky žalovaného, nebo kdo informace vyhledával pomocí vyhledávače Google, seznámit s tím, jak se žalobce jmenuje, kde má adresu trvalého pobytu (tedy kde bydlí se svou rodinou), na jakém e-mailu ho lze kontaktovat, dále se mohl každý seznámit s informací, že žalobce podal žádost o informace, jakož se mohl každý seznámit též s předmětem jeho žádosti o informace, která může být těmi, kdo neznají motivaci k takovému dotazu, vnímána jako nevhodná, „hloupá“, obstrukční, případně narušující pokojný stav místního uspořádání existujících vztahů. Žalobce ve zveřejnění spatřoval obdobu umístění žalobce na středověký pomyslný pranýř za to, že si vůbec dovolil podat žádost o informace, neboť pokud bude nějakému subjektu vadit žalobce, jeho činnost, nebo jeho žádost o poskytnutí informace, mohou tyto subjekty žalobce ústně, písemně anebo též fyzicky atakovat. Žalovaný svým postupem poskytl těmto osobám veškeré potřebné informace. 5. Žalovanou deklarací nezákonnosti zásahu by došlo ke značnému zadostiučinění a nápravě narušené důvěry žalobce v právo a veřejnou správu a žalobce by získal kvalifikovaný podklad pro uplatnění nároku na náhradu újmy ve smyslu zák. č. 82/1998 Sb. a současně by nejspíše dosáhl alespoň částečné kultivace veřejné správy, neboť žalovaný by se na základě jeho žaloby jistě do budoucna více snažil, aby v jeho praxi nedocházelo k porušení práva na ochranu osobních údajů, tím spíše v případě žalobce. Pozitivní efekt takové žaloby na ochranu osobních údajů přitom může podle přesvědčení žalobce být stejný nebo daleko vyšší, než mnohá školení o nařízení GDPR, a to za nepoměrně nižší cenu. 6. Žalobce odůvodnil, proč o informaci žalovaného žádal, a dodal, že spolu se svým advokátem vyjadřují nesouhlas s vyvěšením jejich osobních údajů na internetu Nejvyšším správním soudem prostřednictvím webu Nejvyššího správního soudu. 7. Žalobce žádal, aby soud určil nezákonnost žalobou specifikovaného zásahu žalovaného. III. Vyjádření žalované k žalobě 8. Žalovaný ve vyjádření k žalobě namítl, že nemá samostatnou procesní právní subjektivitu a že není najisto postaveno, zda byla žaloba podána v prekluzivní dvouměsíční lhůtě (z printscreenu vyhledávače google nelze zjistit, kdy byl pořízen ani kým byl pořízen), přičemž pokud jej právní zástupce žalobce pořídil již v březnu 2019, není zřejmé, proč s podáním žaloby, resp. s dotazem na její podání, otálel až do října 2019. 9. Podle žalovaného nedošlo k žádnému zkrácení žalobce na jeho právech. Zveřejněné údaje týkající se žalobce jsou obecně známé (např. obchodní rejstřík), z vůle žalobce jsou uvedené údaje zveřejňovány (např. z wikipedie lze zjistit všechny žalobcovy údaje včetně data narození), neboť žalobce je mediálně velmi aktivní. Nelze tedy přisvědčit žalobě, že došlo k zásahu žalobcova práva na ochranu soukromí, neboť nebylo zveřejněno nic, co by již nebylo veřejně známo. Žalobci tak nemohla vzniknout žádná újma. Navíc je zcela zřejmé, že už před podáním žaloby byly dotčené údaje zcela anonymizovány. Ani z obsahu poskytovaných informací nelze nijak dovodit, jak by mohlo jejich zveřejnění jakkoli žalobce poškodit. Není proto naplněn požadavek ustanovení § 82 soudního řádu správního, neboť žalobce nebyl zveřejněním nijak zkrácen na svých právech. 10. Žalovaný nepopřel, že mohlo dojít k administrativnímu pochybení, které však bylo napraveno. I přes toto pochybení je však žalovaný přesvědčen, že v tomto konkrétním případě nemohlo jednáním žalovaného dojít k žádné újmě na straně žalobce. Žalovaný vyjádřil přesvědčení, že ze strany žalobce se jedná pouze o zneužívání práva a jednání žalobce by tak nemělo požívat soudní ochrany. Tento přístup žalobce, resp. jeho právního zástupce, je zřejmý i z požadavku na ústní projednání věci, přičemž není zřejmé, jaký přínos od něj lze očekávat. Pouze bude moci právní zástupce žalobce posléze (případně) žádat vyšší náhradu soudních výloh. 11. Žalovaný navrhoval, aby soud žalobu odmítl, případně zamítl. I kdyby soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, tak s ohledem na zcela účelový postup žalobce nemá soud žalobci přiznat náhradu nákladů řízení. IV. Replika 12. Žalobce v replice uvedl, že žalovaný je ve věci pasivně legitimován, rozhodující je, kdy se žalobce o nezákonném zásahu dozvěděl, sdružené osobní údaje nesměly být žalovaným zveřejněny a že trvání na nařízení jednání není projevem zneužití práva. K nákladům řízení žalobce uvedl, že zásah žalovaného není bagatelní, částka nákladů řízení je pro žalovaného na rozdíl od žalobce bagatelní, náklady řízení byly žalobci v obdobných věcech přiznány, když pro rozhodnutí o nákladech řízení je významné i to, že se žalovaný žalobci neomluvil a žalobce dehonestoval. V. Vyjádření účastníků při jednání 13. Při jednání účastníci setrvali na svých dosavadních procesních stanoviscích ve vztahu k meritu věci. VI. Posouzení věci soudem 14. V souladu s § 87 odst. 1 s.ř.s. soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí; rozhoduje-li soud pouze o určení toho, zda zásah byl nezákonný, vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době zásahu. VII. Rozhodnutí soudu 15. Žaloba je důvodná. 16. Podmínkou procesního úspěchu s žalobou na určení nezákonnosti zákonného zásahu podle § 82 odst. 1 s. ř. s. je, že žalující strana byla přímo zkrácena na svých právech žalovaným nezákonným zásahem správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti ní nebo v jeho důsledku bylo proti ní přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. 17. Podle § 83 s. ř. s. je žalovaným správní orgán, který podle žalobního tvrzení provedl zásah. Proto je nedůvodnou námitka žalovaného, že žalovaný nemá samostatnou procesní právní subjektivitu, neboť citované zákonné ustanovení reguluje speciální pasivní procesní legitimaci v tomto druhu soudního řízení jednoznačně tak, že žalovanou stranou má být správní orgán, a nikoliv územní samosprávný celek (město Klatovy), neboť se jedná o nezákonný zásah povinného subjektu – žalovaného, který vyřizoval žalobcovu žádost o informace. V řízení jde o plnění povinnosti zveřejnit poskytnuté informace dle § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. 18. Žaloba musí být podle § 84 odst. 1 s. ř. s. podána