5 Afs 16/2003 — Nejvyšší správní soud

57 Af 23/2021- 78 - text  28 57 Af 23/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Lukáše Pišvejce a soudců JUDr. Veroniky Burianové a Mgr. Aleše Smetanky ve věci žalobkyně: LightGate, a. s., IČ 26145219 sídlem Bor 4, 360 01 Sadov zastoupená JUDr. Veronikou Vlkovou, advokátkou sídlem T. G. Masaryka 53, 360 01 Karlovy Vary proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 7. 2021, č. j. 24436/21/5000-10612-706239, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Včas podanou žalobou proti rozhodnutí správního orgánu ve smyslu § 65 a násl. s. ř. s. se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 7. 2021, č. j. 24436/21/5000-10612-706239 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto její odvolání proti platebním výměrům Finančního úřadu pro Karlovarský kraj (dále jen „správce daně“) ze dne 15. 6. 2020, č. j. 659260/20/2400-31471-402577, a č. j. 659263/20/2400-31471-402577, a tyto platební výměry byly potvrzeny. Žalobkyni byl platebními výměry za porušení rozpočtové kázně uložen odvod do státního rozpočtu ve výši 2 861 100 Kč a odvod do Národního fondu ve výši 16 212 900 Kč. 2. Rozhodnutím Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen „MPO“ nebo „poskytovatel dotace“) ze dne 4. 5. 2011, č. j. 1098/11/2.2RV03-418/11/08200, ve znění dodatku č. j. D1/1098/11/2.2RV03-418/11/08200, jehož nedílnou součástí byly Podmínky poskytnutí dotace v rámci prioritní osy 2, Rozvoj firem, oblasti podpory 2.2 Podpora nových výrobních technologií a ICT v podnicích, programu ROZVOJ (dále jen „podmínky pro poskytnutí dotace“), byla žalobkyni poskytnuta dotace v rámci Operačního programu Podnikání a inovace na realizaci projektu s názvem „Laserový systém pro výrobu master hologramů“ v celkové výši 19 074 000 Kč. 3. Dne 10. 5. 2017 zahájil správce daně u žalobkyně protokolem č. j. 584785/17/2400-31471-403322 daňovou kontrolu zaměřenou na skutečnosti rozhodné pro správné zjištění a případné stanovení povinnosti odvodu za porušení rozpočtové kázně. Po daňové kontrole správce daně dospěl ke kontrolnímu zjištění, že žalobkyně nedodržela účel poskytnuté dotace, neboť majetek pořízený v rámci projektu nebyl používán po celou dobu udržitelnosti projektu, když výroba master hologramů mohla probíhat pouze do 6. 8. 2013, kdy bylo zařízení pořízené v rámci projektu nevratně poškozeno v důsledku zatečení dešťové vody do objektu, v němž bylo umístěno (dále jen „KZ1“). Dále správce daně zjistil, že žalobkyně nevedla účetnictví v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen „zákon o účetnictví“), a vyhláškou č. 500/2002 Sb., čímž došlo k hrubému zkreslení žalobkyní deklarovaných aktiv a neoprávněnému navýšení výsledku hospodaření za rok 2012 (dále jen „KZ2“). Konečně správce daně zjistil, že žalobkyně nepostupovala při výběru dodavatelů zakázky s názvem „Laserový systém pro výrobu master hologramů“ podle Pravidel pro výběr dodavatelů, verze dle č. j. 10596/11/08100 (dále jen „KZ3“). Předmětná zjištění správce daně shrnul ve zprávě o daňové kontrole ze dne 4. 6. 2020, č. j. 123647/20/2400-31471-402577 (dále jen „zpráva o daňové kontrole“). 4. Na základě těchto zjištění dospěl správce daně k závěru, že se žalobkyně dopustila porušení rozpočtové kázně dle § 3 písm. e) ve spojení s § 44 odst. 1 písm. b) a písm. j) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (dále jen „rozpočtová pravidla“). Platebními výběry správce daně žalobkyni za výše uvedená pochybení vyměřil odvody za porušení rozpočtové kázně. II. Žaloba 5. Žalobkyně v podané žalobě namítala nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí a postupu daňových orgánů. Nepřezkoumatelnost postupů daňových orgánů spočívala podle žalobkyně v tom, že správce daně řádně neodůvodnil své postupy a sdělování kontrolních zjištění a nesprávně vedl daňový spis. Žalovaný se řádně nezabýval námitkami žalobkyně vůči nepřezkoumatelnosti zprávy o daňové kontrole. Dále žalobkyně poukázala na nepřezkoumatelnost zprávy o daňové kontrole i napadeného rozhodnutí z důvodu, že správcem daně i žalovaným citovaná ustanovení právních předpisů a judikatura nebyly vztaženy ke konkrétním skutkovým okolnostem projednávané věci, což vedlo k tomu, že žalobkyně nevyrozuměla, na základě kterých skutečností daňové orgány rozhodly. Nepřezkoumatelným a nepřiměřeným mělo být dle žalobkyně rovněž zdlouhavé vyhodnocování dokumentace dotačního projektu (délka řízení, které předcházelo vydání napadeného rozhodnutí), jež přesáhlo dobu jeho realizace. 6. Žalobkyně učinila ve vztahu ke KZ1 nesporným, že dne 6. 8. 2013 ve večerních hodinách došlo k poškození zařízení k výrobě master hologramů, pořízeného v rámci projektu, vlivem přívalových dešťových srážek. Žalobkyně však namítala, že správce daně pochybil, když nezkoumal ve vztahu k závěru o porušení rozpočtové kázně, proč k uvedenému poškození došlo, a odpovědností žalobkyně se nezabýval. Žalobkyně v této souvislosti poukázala na článek VIII. odst. 5 podmínek pro poskytnutí dotace a uvedla, že k poškození došlo v důsledku nepředvídatelných okolností vylučujících její odpovědnost. Žalobkyně nemohla předvídat a zabránit tomu, že dojde k souhře dvou náhod – přívalový déšť a stavební firmou ubouraný komín opatřený běžným zakrytím. 7. Žalobkyně ve vztahu ke KZ2 poukázala na to, že rozhodnutí správce daně ze dne 24. 9. 2018 č. j. 877202/18/2401-60562-404746, týkající vedení účetnictví, bylo rozhodnutím žalovaného ze dne 13. 2. 2019, č. j. 6338/19/5200-11432-711891, zrušeno. Stanovisko MPO týkající se účtování nebylo pak předmětem kontrolního zjištění a jeho názor není ani rozhodný. Naopak měl být daňovými orgány vzat do úvahy závěr auditu kompetentního Ministerstva financí (dále jen „MF“) ze dne 11. 12. 2013 o absenci zjištění. O porušení zákona o účetnictví nebylo pravomocně rozhodnuto. Vedení účetnictví dle zákona o účetnictví nebylo dle žalobkyně závaznou podmínkou předmětného projektu, tudíž nemohlo jít o porušení rozpočtové kázně. Ani v případě, že by žalobkyni bylo prokázáno porušení účetních předpisů, nesouviselo by toto s porušením materiálních podmínek dotace samotné. Žalobkyně poukázala na to, že její pochybení bylo maximálně formální, protože nemělo za následek žádné ovlivnění hospodářského výsledku. 8. Ke KZ3 žalobkyně uvedla, že ji správce daně hodnotil dle nesprávných pravidel - správce daně neměl vycházet ze znění neplatných pravidel pro výběr dodavatelů MPO 17_17_M číslo vydání 5/0 ze dne 16. 3. 2009, nýbrž z Pravidel č. j. 10596/11/08100 s platností ode dne 1. 4. 2011 – žalobkyně byla povinna dle pokynů MPO vycházet při výběru dodavatelů z aktuálních pravidel pro výběr. Dále mělo dojít ke dvojímu hodnocení a sankcionování žalobkyně za totéž jednání – audit MF ze dne 11. 12. 2013 neshledal žádná pochybení a konstatoval realizaci projektu v souladu s podmínkami pro poskytnutí dotace, kontrola MPO zjistila podle protokolu ze dne 2. 10. 2014 nedostatky, které jsou z části shodné s kontrolním zjištěním správce daně, a udělilo za ně sankci. Dle žalobkyně správce daně nevzal v úvahu, že předmětná výběrová řízení probíhala po konzultacích s pracovníky poskytovatele v rámci projektu před proplacením dotace, kdy splnění podmínek výběrových řízení zkoumal a osvědčil poskytovatel dotace jejím proplacením. Správce daně měl zohlednit případný formální charakter pochybení bez vlivu na výsledek výběrového řízení a neměl zohlednit to, že porušení pravidel pro výběr dodavatelů neovlivnila výsledky výběrových řízení, když se do každé části dodávky přihlásil vždy jen jeden uchazeč. Žalobkyně ani nijak neomezila možnost uchazečů pokládat zpřesňující či doplňující dotazy. Výtky ohledně postupu žalobkyně při výběru dodavatelů byly vzneseny po téměř osmi letech od čerpání dotace - pokud by byly ze strany poskytovatele dotace vzneseny bezprostředně při realizaci projektu, žalobkyně by mohla postupovat v rámci navazujících výběrových řízení jinak. Žalobkyně však byla utvrzována o správnosti svého postupu průběžným proplácením dotace. Výsledky kontroly MPO byly pro daňové orgány závazné. 9. Žalobkyně rovněž poukázala na nestandardní vedení spisu správcem daně, které neumožňovalo nezávislou kontrolu obsahu listin či úvah správce daně při hodnocení důkazů a vedlo k popření práv žalobkyně na vyhodnocení všech důkazních prostředků a na procesní obranu. Dle žalobkyně se ve spisu pod různými čísly objevují bez jakéhokoliv upřesnění umožňujícího rozlišení listiny označené shodnými názvy a jednotlivé důkazy zmiňované ve zprávě o daňové kontrole tak byly vzájemně zaměnitelné. Ve zprávě o daňové kontrole byly navíc zmiňovány odkazy na listiny, které chyběly ve výčtu obsahu spisu, nebo u nichž nebylo uvedeno, jakým způsobem je správce daně získal. Žalovaným vedený spis neobsahuje počet listů příloh jednotlivých položek. Seznam neveřejné části spisu obsahuje údaje o