4 As 116/2020 — Nejvyšší správní soud

55 A 78/2022- 79 - text -pokračování- 26 55 A 78/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla a soudců Mgr. Jana Šmakala a Mgr. Jaroslavy Křivánkové ve věci žalobkyně: A. H. zastoupena advokátem Mgr. Pavlem Francem, sídlem Údolní 567/33, Brno proti žalovanému: Český báňský úřad, sídlem Kozí 748/4, Praha za účasti osob zúčastněných na řízení: 1) DOLESA s.r.o., sídlem Nerudova 359, Vejprnice 2) PETROMA KAMENOLOMY s.r.o., sídlem Vilémov 120 zastoupena advokátem Mgr. Radkem Klesou, sídlem Dvořákova 44/38, Plzeň o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 10. 2022, č.j. SBS 33477/2022/ČBÚ-23/3, takto: I. Žaloba se z a m í t á. II. Žádný z účastníků řízení n e m á právo na náhradu nákladů řízení. III. Žádná z osob zúčastněných na řízení n e m á právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Napadené rozhodnutí 1. Žalobkyně se žalobou ze dne 23. 12. 2022, Krajskému soudu v Plzni (dále též jen „soud“) doručenou téhož dne, domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 10. 2022, č.j. SBS 33477/2022/ČBÚ-23/3 (dále též jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo k odvolání žalobkyně změněno rozhodnutí Obvodního báňského úřadu pro území kraje Karlovarského (dále též jen „prvoinstanční orgán“ či „OBÚ“) ze dne 9. 6. 2022, č.j. SBS 25646/2022/OBÚ-08 (dále též jen „prvoinstanční rozhodnutí“), kterým bylo podle § 142 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), rozhodnuto tak, že: I. s účinností od 11. 8. 2021 je k dobývání výhradního ložiska čediče v dobývacím prostoru Stráž nad Ohří ve smyslu § 24 odst. 1 a § 27 odst. 7 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), oprávněna organizace DOLESA s.r.o., se sídlem Nerudova 359, 330 27 Vejprnice, IČO: 04940466; II. oprávnění k dobývání výhradního ložiska čediče v dobývacím prostoru Stráž nad Ohří ve smyslu § 24 odst. 1 a § 27 odst. 7 horního zákona, zaniklo: - ke dni 11. 8. 2021 organizaci PETROMA KAMENOLOMY s.r.o., se sídlem č.p. 120, 431 54 Vilémov, IČO: 08859591, - ke dni 26. 3. 2021 organizaci Omnigon, s.r.o., se sídlem Na Fialce 2437/16, 251 01 Říčany, IČO: 02398231, - ke dni 25. 4. 2014 organizaci Jan Hamáček – Stavby Prunéřov, se sídlem Kadaň, Prunéřov – Vrbičky, autopošta, PSČ 432 01, IČO: 12765201, a III. A. H., nar. X., bytem X, nikdy nebyla oprávněna k dobývání výhradního ložiska čediče v dobývacím prostoru Stráž nad Ohří ve smyslu § 24 odst. 1 a § 27 odst. 7 horního zákona, ani neměla žádný jiný právní vztah k dobývacímu prostoru Stráž nad Ohří. 2. Změna prvoinstančního rozhodnutí spočívala ve změně výroku II. prvoinstančního rozhodnutí, který po provedené změně zní tak, že oprávněnou organizací k dobývání výhradního ložiska čediče v dobývacím prostoru Stráž nad Ohří – ev. č. 70082 v evidenci dobývacích prostorů – byly: - od 1. 3. 1996 do 25. 4. 2014 organizace Jan Hamáček – Stavby Prunéřov, se sídlem Kadaň, Prunéřov – Vrbičky, autopošta, PSČ 432 01, IČO: 12765201 (do 15. 9. 1997 pod názvem JAN HAMÁČEK – JH); - od 25. 4. 2014 do 26. 3. 2021 organizace Omnigon, s.r.o., se sídlem Na Fialce 2437/16, 251 01 Říčany, IČO: 02398231; - od 26. 3. 2021 do 11. 8. 2021 organizace PETROMA KAMENOLOMY s.r.o., se sídlem č.p. 120, 431 54 Vilémov, IČO: 08859591. V ostatním bylo žalobkynino odvolání zamítnuto a prvoinstanční rozhodnutí bylo potvrzeno. II. Žaloba 3. Žalobkyně uvedla, že především nesouhlasí se závěrem žalovaného, že nebylo povinností OBÚ se zevrubně zabývat povahou smlouvy o převodu dobývacího prostoru (dále též jen „DP“). Dle názoru žalobkyně je posouzení otázky, zda je smlouvu o převodu DP nutné považovat za smlouvu soukromoprávní, nebo zda se jedná o smlouvu veřejnosprávní, esenciální z pohledu určení rozhodné právní úpravy. Napadené rozhodnutí je proto v této části nesprávné a nepřezkoumatelné (nedostatečně odůvodněné). Ostatně žalobkyně považuje za nesprávné i tvrzení, že jak v případě soukromoprávní, tak v případě veřejnoprávní povahy smlouvy o převodu DP by prvoinstanční rozhodnutí bylo v konečném důsledku správné, neboť s ohledem na okolnosti projednávané věci by OBÚ musel dospět ke stejným závěrům (viz dále). K posouzení otázky povahy smlouvy o převodu DP přitom žalobkyně uvádí, že nelze přisvědčit argumentaci žalovaného, který (mimo jiné) zmiňuje, že smlouvy o převodu DP byly OBÚ zasílány pouze „na vědomí“ a že OBÚ neměl (resp. nemá) možnost podílet se na formování obsahu smluv takovým způsobem, jaký presumuje správní řád pro vznik, změnu a zrušení veřejnoprávních smluv. Nesouhlasí ani s tvrzením, že závěr o soukromoprávnosti smluv o převodu DP bezpochyby potvrzuje rozhodovací praxe, že názor o jejich veřejnoprávnosti je v rozporu s § 27 odst. 7 horního zákona a že jde o názor v judikatuře ojedinělý. Odborná literatura rozlišuje mezi třemi typy veřejnoprávních smluv: veřejnoprávní smlouvy koordinační (uzavřené mezi dvěma a více subjekty veřejné správy), veřejnoprávní smlouvy subordinační (uzavřené mezi subjektem veřejné správy a adresátem veřejnoprávního působení – fyzickou či právnickou osobou), veřejnoprávní smlouvy mezi účastníky, tedy osobami, které by byly účastníky správního řízení nebo jimi jsou (uzavřené soukromoprávními subjekty s veřejnoprávním obsahem) Srovnej např. Vedral, J. Správní řád. Komentář. 2. aktualizované a rozšířené vydání, Bova Polygon, Praha, 2012, strana 1242L.; Jemelka, J. Slováček: Veřejnoprávní smlouvy, Právní rozhledy č. 11/2007, str. 396. . Již ze samotného textu § 27 odst. 7 horního zákona jasně vyplývá, že smluvní převod dobývacího prostoru je možný až po předchozím souhlasu obvodního báňského úřadu Analogicky např. převod přídělu rádiových kmitočtů nebo jeho části podle § 23 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. . Jelikož se v případě smlouvy o převodu DP nejedná o veřejnoprávní smlouvu koordinační či subordinační, jedná se dle žalobkyně o veřejnoprávní smlouvu podle § 162 správního řádu, na kterou dopadá působnost části páté správního řádu. To ostatně potvrzuje nikoliv pouze ustálená judikatura Nejvyššího soudu Srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2015, sp. zn. 22 Cdo 2050/2011; potvrzený rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2016, sp. zn. 29 Cdo 1376/2014. , ale taktéž odborná literatura Potěšil, L., Hejč, D., Rigel, F., Marek, D.: Správní řád. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020. s. 792-794; Jemelka, L., Pondělíčková, K., Bohadlo, D.: Správní řád. Komentář. 6. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 871-872. . Např. dle komentáře k § 27 odst. 7 horního zákona je smlouva o převodu DP smlouvou dle § 162 správního řádu, neboť je jejím obsahem převod veřejných práv vztahujících se k dobývacímu prostoru VÍCHA, Ondřej. Horní zákon: Zákon o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2017. str. 190–193. . 4. Žalobkyně uvedla, že nerozporuje skutečnost, že souhlas obvodního báňského úřadu může být udělen jak před, tak po uzavření smlouvy o převodu DP. Ostatně tento názor aproboval též Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 16. 3. 2016, č.j. 4 As 242/2015-38, který žalovaný cituje. Daný závěr nicméně dle názoru žalobkyně nikterak nevylučuje klasifikaci smlouvy o převodu DP jakožto veřejnoprávní smlouvy dle § 162 správního řádu. Podstatou smlouvy o převodu DP je převod veřejných subjektivních práv k dobývacímu prostoru, který je vázán souhlasem obvodního báňského úřadu; bez ohledu na skutečnost, zda je souhlas obvodního báňského úřadu vázán na modus (samotný převod práva k DP), či na titulus (smlouvu) viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 3. 2016, č. j. 4 As 242/2015-38. , je dle žalobkyně zřejmé, že účelem souhlasu správního orgánu je posouzení souladnosti převodu veřejného subjektivního práva s právními předpisy a veřejným zájmem (viz znaky veřejnoprávní smlouvy uvedené v § 159 odst. 1, 2 správního řádu). 5. Již s ohledem na tyto skutečnosti má žalobkyně za to, že smlouvu o převodu DP je nutné posuzovat jako smlouvu veřejnoprávní. Pokud tak žalovaný (resp. OBÚ) neučinil, je jeho rozhodnutí nezákonné, neboť v projednávané věci nebyla řádně aplikována příslušná právní úprava. 6. Dále žalobkyně uvedla, že pro úplnost dodává, že aniž by byla dotčena platnost smlouvy o převodu DP, její účinnost je vázána na předchozí souhlas obvodního báňského úřadu. Z praxe, jak k udělování daného souhlasu ze strany obvodního báňského úřadu dochází, přitom vyplývá, že vliv úřadu na obsah smlouvy o převodu DP je zpravidla dán, přičemž nejinak tomu bylo i v nyní projednávané věci. Podmíněnost účinnosti smlouvy v dané věci vyplývá mimo jiné i z obsahu čl. IV. smlouvy o převodu DP, uzavřené dne 14. 4. 2014 mezi organizací Jan Hamáček – Stavby Prunéřov, se sídlem Kadaň, Prunéřov – Vrbičky, autopošta, PSČ 432 01, IČO: 12765201 a společností Omnigon, s.r.o., se sídlem Na Fialce 2437/16, 251 01 Říčany, IČO: 02398231. V případě této smlouvy byl souhlas obvodního báňského úřadu s převodem práva k DP uděl