— Nejvyšší správní soud

16 Ad 29/2023- 54 - text  7 16 Ad 29/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Szalonnásem ve věci žalobkyně: N. H., nar. X, bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 1292/25, Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 8. 2023, č. j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Předmět řízení 1. Žalobkyně se domáhá zrušení rozhodnutí žalované ze dne 11. 8. 2023, č. j. X, kterým byly zamítnuty její námitky a potvrzeno bylo rozhodnutí žalované ze dne 24. 5. 2023, č. j. X. Tím žalovaná zamítla žádost žalobkyně o invalidní důchod. Důvodem bylo nesplnění podmínek stanovených v § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále též jen: „ZDP“), neboť dle lékařského posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Karlovy Vary ze dne 18. 5. 2023 není invalidní, když její pracovní schopnost poklesla v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 20 %. V řízení o námitkách, kterými žalobkyně brojila proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně, byl pořízen nový posudek o invaliditě vypracovaný lékařem žalované, a rovněž jeho prostřednictvím bylo zjištěno, že žalobkyně není invalidní podle § 39 ZDP. Jedná se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který neomezuje tělesné, smyslové ani duševní schopnosti žalobkyně v takovém rozsahu, aby měly podstatný vliv na pokles její pracovní schopnosti. Na rozdíl od lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení stanovil lékař žalované rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles její pracovní schopnosti zdravotní postižení uvedené v kapitole XV, odd. B, pol. 5a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, pro kterou se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 10 %. Nejzávažnějším zdravotním postižením žalobkyně, které je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně, jsou deformity prstů rukou při zachování úchopu. Obsah žaloby 2. Žalobkyně nesouhlasila se stanovením rozhodující příčiny svého dlouhodobě nepřízinvého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles její pracovní schopnosti. Podle jejího mínění je takovou příčinou zdravotní postižení uvedené v kapitole XV, odd. B, pol. 5c) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Jedná se o deformity prstů dominantní končetiny s úplnou ztrátou úchopové schopnosti. To je doloženo odborným lékařským nálezem ošetřujícího lékaře žalobkyně, MUDr. T. H.. Jeho závěry, podle nichž se u žalobkyně jedná o invalidizační stav s plnou poruchou úchopové funkce, jsou v přímém rozporu s tím, k čemu došel posudkový lékař v námitkovém řízení. Posudkový lékař také nezdůvodnil a vlastně vůbec nezmínil, proč nenavýšil procentní ohodnocení poklesu pracovní schopnosti žalobkyně podle § 3 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity s ohledem na její další postižení, která mají přímou souvislost s příčinou jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu; žalobkyně je totiž krátkozraká a má diagnostikované astma. Žalobkyně je přesvědčena, že ze strany žalované došlo k nedostatečnému a neobjektivnímu posudkovému zhodnocení jejího zdravotního stavu Vyjádření k žalobě 3. Žalovaná ve svém vyjádření k podané žalobě shrnula procesní vývoj věci, relevantní právní úpravu a navrhla, aby – s ohledem na to, že žalobkyně nesouhlasí s medicínským posouzením svého zdravotního stavu – soud provedl důkaz odborným lékařským posouzením, které provede Posudková komise MPSV ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Tento posudek dlužno považovat v intencích judikatury NSS za tzv. povinný důkaz. Pro případ, že příslušnou Posudkovou komisí MPSV nebude shledána invalidita žalobkyně, navrhla žalovaná zamítnutí žaloby. Jednání ve věci 4. Soud ve věci nařídil na 29. 4. 2024 jednání. Zúčastnila se ho osobně žalobkyně a za žalovanou jednala pověřená zaměstnankyně Petra Turková. Žalobkyně odkázala na žalobu a popsala své zdravotní problémy a způsob, kterým zasahují do jejího běžného života. Uvedla, že má i psychické problémy, celý život se jí v důsledku prodělaného úrazu obrátil vzhůru nohama. Upozornila, že nebyla osobně předvolána k posudkové komisi MPSV, jediný, kdo ji osobně vyšetřil, byl MUDr. V. v řízení před správním orgánem I. stupně. Zástupkyně žalované odkázala na písemné stanovisko ve věci. 5. Žalobkyně navrhovala provedení důkazů, žalovaná nikoli. Soud rozhodl, že z navržených neprovede ty důkazy, které jsou součástí správního spisu (rozhodnutí správního orgánu I. stupně, posudek o invaliditě z 18. 5. 2023, napadené rozhodnutí a posudek o invaliditě z 3. 8. 2023). Dále soud zamítl návrh na provedení důkazu lékařskou zprávou z 23. 4. 2024 vypracovanou Anesteziologicko-resuscitačním oddělením sokolovské nemocnice, neboť ten po obsahové stránce nepřinášel do věci žádné relevantní skutečnosti, navíc časově vybočoval z rámce, ve kterém se přezkum napadeného rozhodnutí odehrává, neboť popisuje vývoj zdravotního stavu žalobkyně, který nastal až po dni vydání napadeného rozhodnutí. Rovněž soud neprovedl výslech ošetřujícího lékaře žalobkyně, MUDr. T. H.. Ten totiž není posudkovým specialistou; jeho názor na postižení žalobkyně navíc soud zjistil z jeho zprávy, kterou k důkazu naopak provedl. Jeho případný výslech proto soud vyhodnotil jako nadbytečný, neboť by nebyl způsobilý obohatit skutková zjištění o relevantní skutečnosti, které by měly potenciál zvrátit posudkové nálezy opatřené v průběhu správního i soudního řízení. 6. Důkaz soud provedl lékařskou zprávou MUDr. H. ze dne 13. 6. 2023. Ošetřující lékař žalobkyně z Ústavu chirurgie ruky a plastické chirurgie ve Vysokém nad Jizerou dospěl k závěru, že dle jeho názoru není žalobkyně schopna práce, není schopna návratu do původní profese, je dle něho vhodné zahájit řízení stran invalidního důchodu. Stejnými slovy pak stav žalobkyně hodnotil ve své zprávě ze dne 5. 10. 2023 i MUDr. J. J., praktický lékař v Merklíně. 7. Dále soud provedl výslech žalobkyně. Ta ve své výpovědi popsala svůj běžný den a obtíže, kterým čelí, má problémy s prováděním hygieny, uklidňuje se bylinnými čaji, má intoleranci vody, obě končetiny mívá studené, vázne ji koordinace, úchop nemá žádný, ruka jakoby byla cizí, má křeče a otoky. Nemůže vařit, stará se o ni kamarád, který s ní bydlí, vaří jí matka. Léčí se také konopím, má bolesti kloubů, dostává parestezii, má i psychické problémy, ale chápe, že se se situací musí poprat. Celkově se v důsledku zdravotních potíží hodně změnila, dříve byla živel, dnes je jiná. Invalidní důchod by jí poskytl alespoň nějakou jistotu. Snažila se hledat si práci v chráněné dílně, ale většinou se vyžaduje práce rukama, kterou ona vykonávat nemůže. 8. Konečně soud provedl k důkazu posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 27. 2. 2024, ev. č. SZ/2023/1981-PL-7. Vyplynulo z něj, že žalobkyně nebyla ke dni vydání žalobou napadeného rozhodnutí invalidní dle § 39 odst. 1 ZDP. Nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. Tento stav existoval i k datu 11. 8. 2023. Posudková komise dospěla k závěru, že byl zjištěn dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je bolestivost a parestezie radiální strany palce (dominantní) pravé horní končetiny s rozvojem v návaznosti na celkem pětitýdenní fixaci sádrou a ortézou (řešení kontuze II. prstu PHK po pádu břemene na PHK dne 19. 10. 2021) a následně dvě operace (2/2022, revize 4/2022) pro diagnózu lupavý palec. Bez průkazu deformit prstů, poruchy úchopu či nervového poškození. Na terénu výrazné depresivní symptomatologie. Nebyla prokázána porucha hybnosti palce PHK, úchop a sevření pěsti PHK je plné, není přítomna paréza žádného z prstů. Nebyly popsány deformity prstů, prvotní zranění (kontuzi II. prstu PHK) rozcvičila žalobkyně plně. Opakovaná EMG neprokazují postižení nervových struktur. Citlivost není porušena. Dle ergoterapie došlo k částečnému zlepšení při měření síly stisku PHK dynamometrem z 0 na 4 kg. Při vyšetření svedla žalobkyně úchopy jemné i hrubé motoriky, ale vázne koordinace a manipulace s předměty. Hypotrofie thenaru je pravděpodobným důsledkem snížené aktivity PHK (šetření palce). Žalobkyně je schopna udržet propisku, psát psacím písmem, písmo je čitelné. Dle plastického chirurga je žalobkyně schopna pravou ruku v úchopu používat s narušením pohybového stereotypu (nejedná se tedy o narušení úchopu, ale pohybového stereotypu), tento byl korigován řízenou rehabilitací a ergoterapií za hospitalizace (7/2022). Žalobkyně je rovněž schopna i manipulovat s břemeny za pomoci ortézy, sebeobsluhu s obtížemi zvládne, ruka je rychle unavitelná. Pro anamnesticky udávanou bolestivost v oblasti metakarpofalangeálního kloubu na radiální straně palce PHK a intoleranci chladné a teplé vody doporučeno nošení ochrany. Obtíže v podobě bolestivosti