1 Azs 16/2021 — Nejvyšší správní soud

55 A 13/2024- 39 - text  11 55 A 13/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jaroslava Škopka, soudce Mgr. Jana Šmakala a soudkyně JUDr. Veroniky Burianové ve věci žalobkyně: A. S. zastoupená advokátem Mgr. Vítězslavem Dohnalem, sídlem Klokotská 103/13, Tábor, proti žalovanému: Český báňský úřad, sídlem Kozí 784/4, Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. SBS 09632/2024/ČBÚ-21 ze dne 1. 3. 2024, takto: I. Rozhodnutí Českého báňského úřadu č. j. SBS 09632/2024/ČBÚ-21 ze dne 1. 3. 2024 a jemu předcházející rozhodnutí Obvodního báňského úřadu pro území kraje Karlovarského č. j. SBS 51189/2023/OBÚ-08 ze dne 13. 11. 2023 se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Český báňský úřad je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 15 342 Kč k rukám zástupce žalobkyně Mgr. Vítězslava Dohnala do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. V souzené věci se soud opětovně zabýval tím, zda žalobkyni svědčilo právo účastníka správního řízení v řízení o stanovení dobývacího prostoru. I. Řízení před správními orgány a první rozhodnutí soudu ve věci 2. Obvodní báňský úřad pro území kraje Karlovarského rozhodnutím č. j. SBS 38597/2018/OBÚ- 08 ze dne 27. června 2019 stanovil organizaci Sedlecký kaolin a. s. dobývací prostor Mírová I. Žalobkyně vlastní nemovitosti, včetně rodinného domu, které se nacházejí v blízkosti stanoveného dobývacího prostoru. Proti výše uvedenému rozhodnutí podala odvolání spolu s dalšími subjekty. Na základě tohoto odvolání žalovaný rozhodnutím č. j. SBS 29351/2019/ČBÚ-21/13 ze dne 19. 4. 2021 rozhodnutí obvodního báňského úřadu zčásti změnil (upřesnil znění podmínek) a ve zbytku rozhodnutí potvrdil, přičemž odvolání žalobkyně zamítl jako nepřípustné. 3. Proti tomuto rozhodnutí podala mj. i žalobkyně žalobu ke Krajskému soudu v Plzni, který rozsudkem č. j. 59 A 8/2021-134 ze dne 27. 8. 2021 rozhodnutí žalovaného č. j. SBS 29351/2019/ČBÚ-21/13 zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Ve vztahu k žalobkyni zavázal žalovaného k tomu, aby v dalším řízení revidoval svůj názor o zásadním rozdílu mezi § 28 odst. 2 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), a § 85 odst. 2 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a posoudil postavení žalobkyně ve světle extenzivního výkladu zaujímaného v rozhodovací praxi. Zároveň nevyloučil, že žalovaný může doplnit důvody, pro které má za to, že konkrétní odborné otázky, které žalobkyně svými námitkami vymezila, věcně nemají vztah k otázkám řešeným v řízení o stanovení dobývacího prostoru. Tento případný názor měl žalovaný podrobně odůvodnit, a to i ve světle odborných otázek, které byly v řízení řešeny ze strany dotčených orgánů. 4. V dalším řízení žalovaný zrušil rozhodnutí obvodního báňského úřadu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Načež Obvodní báňský úřad pro území kraje Karlovarského usnesením č. j. SBS 51189/2023/OBÚ-08 ze dne 13. 11. 2023 rozhodl, že žalobkyně není účastníkem správního řízení ve věci návrhu na stanovení dobývacího prostoru Mírová I. Následné odvolání žalobkyně žalovaný zamítl a rozhodnutí obvodního báňského úřadu potvrdil. II. Řízení před soudem 5. Proti tomuto rozhodnutí žalobkyně brojila žalobou. V ní namítla, že správní orgány opřely své závěry zejména o to, že stanovením dobývacího prostoru vzniká pouze oprávnění k dobývání výhradního ložiska, není však povolena hornická činnost. Žalobkyně tudíž nebude dotčena ve svých právech. S tím žalobkyně nesouhlasila. Již v rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru byly řešeny otázky, které jsou považovány za příklady přímého dotčení práv osob, které vlastní sousední nemovitosti (např. zvýšený průchod vod, skrývka půdy atd.). Pouze některé z podmínek pak jsou výslovně navázány až na povolení hornické činnosti. Žalobkyně nerozporovala, že samotnou těžbu nerostných surovin lze zahájit až na základě povolení k hornické činnosti (nikoliv rozhodnutím o stanovení dobývacího prostoru). Nicméně právě rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru určuje míru dopadu těžby na sousední nemovitosti. V oblasti těžby dojde ke zvýšení hladiny hluku, ke zvýšenému vzniku prašnosti, změně krajiny v okolí jejího rodinného domu. Rovněž se žalobkyně obávala snížení spodních vod v její studni. Zcela jistě také klesne cena jejích nemovitostí. Žalobkyně měla dále za to, že napadené rozhodnutí bylo v rozporu s rozsudkem Krajského soudu v Plzni č. j. 59 A 8/2021-134. Podobnost řízení o stanovení dobývacího prostoru s územnímu řízením konstatoval již Krajský soud v Plzni a rovněž to vyplývalo z judikatury Nejvyššího správního soudu. Žalobkyně si byla vědoma změny provedené v horním zákoně v roce 2023, nicméně byla přesvědčena, že ta nic neměnila na posouzení otázky účastenství dle § 28 odst. 2 horního zákona (ten zůstal nedotčen). Dále se žalobkyně vyjádřila ke stanovisku EIA a jeho výkladu učiněným žalovaným. 6. Žalovaný setrval na svém názoru, že žalobkyni účastenství ve správním řízení nesvědčilo. Rozhodnutím o stanovení dobývacího prostoru nebude žalobkyně dotčena ve svých právech, neboť daným rozhodnutím není povolena žádná hornická činnost. Nemůže tak dojít ke zvýšení prašnosti, hluku, snížení spodních vod, změně rázu krajiny a snížení ceny nemovitostí, jak tvrdila žalobkyně. Tyto vlivy může způsobit až hornická činnost, což vyplývalo i ze stanoviska EIA, včetně jeho doplnění. Není však vyloučeno, že žalobkyni může svědčit účastenství v řízení o povolení hornické činnosti. Stanovení a změna dobývacího prostoru již není rozhodnutím o změně využití území v rozsahu jeho vymezení na povrchu, a tudíž na vymezení okruhu účastníků nelze použít úpravu obsaženou ve stavebním zákoně. III. Posouzení věci 7. Žaloba je důvodná. 8. V předchozím rozhodnutí v této věci krajský soud dospěl k závěru, že při vymezení účastníků řízení o stanovení dobývacího prostoru je třeba požadavek přímého dotčení práv podle § 28 odst. 2 horního zákona vykládat zásadně stejným způsobem, jako je rozhodovací praxi již dlouhodobě vykládán § 85 odst. 2 písm. b) stavebního zákona z roku 2006. Důvody pro jiný výklad nemohou spočívat pouze v tom, že stanovením dobývacího prostoru ještě nemůže být zahájena vlastní hornická činnost v tomto prostoru. Důvody pro jiný výklad mohou spočívat v rozdílech mezi předmětem těchto úprav, tedy v tom, zda existují nějaké konkrétní odborné otázky, které nemohou být posouzeny již při stanovení dobývacího prostoru. 9. V dalším řízení žalovaný vycházel z toho, že v průběhu řízení došlo k natolik významným změnám horního zákona, že žalobkyni nelze považovat za osobu přímo dotčenou stanovením dobývacího prostoru ve smyslu předchozích závěrů rozsudku č. j. 59 A 8/2021-134. 10. Předchozí závěry zdejšího soudu vyslovené v této věci by bylo třeba znovu věcně přezkoumat a případně revidovat, pokud by vskutku došlo k relevantním změnám zákonů, podle nichž se otázka účastenství měla posuzovat. V souzené věci tomu tak ovšem není; orgány báňské správy měly vycházet ze stejných zákonů (a jejich jednotlivých pravidel), jako tomu bylo v době předchozího rozhodování. Nelze však říci, že by žalovaný postupoval svévolně či že by úmyslně neuposlechl závazný právní názor předchozího rozsudku. V době po vyhlášení předchozího rozhodnutí soudu totiž vskutku došlo ke změnám v horním zákonu i k rekodifikaci veřejného stavebního práva. Ta se však na souzenou věc z intertemporálních důvodů nemůže uplatnit. Významná právní úprava 11. V době vyhlášení rozsudku č. j. 59 A 8/2021-134, resp. vydání předchozího rozhodnutí žalovaného o účastenství z dubna roku 2021, byla pro věc rozhodná zejména následující ustanovení: § 27 horního zákona (1) Dobývací prostor a jeho změny stanoví obvodní báňský úřad v součinnosti s dotčenými orgány. … (5) Jestliže se návrh na stanovení nebo změnu dobývacího prostoru dotýká zájmů chráněných podle zvláštních předpisů,5) projedná organizace, která má výhradní ložisko dobývat, podmínky stanovení dobývacího prostoru s orgány a fyzickými a právnickými osobami, jimž přísluší ochrana těchto zájmů, v souladu s těmito předpisy. Tyto orgány, fyzické a právnické osoby jsou povinny své připomínky, požadavky a stanoviska uplatnit do jednoho měsíce u organizace, která o stanovení nebo změnu dobývacího prostoru požádala. (6) Stanovení a změna dobývacího prostoru je i rozhodnutím o změně využití území v rozsahu jeho vymezení na povrchu.6) --- 5)… 6) § 80 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 350/2012 Sb. § 28 horního zákona … (2) Účastníky řízení o stanovení dobývacího prostoru jsou navrhovatel, fyzické a právnické osoby, jejichž vlastnická práva a jiná práva k pozemkům nebo stavbám mohou být rozhodnutím o stanovení dobývacího prostoru přímo dotčena a obec, v jejímž územním obvodu se dobývací prostor nachází. § 80 stavebního zákona z roku 2006 (1) Rozhodnutí o změně využití území stanoví nový způsob už