1 As 28/2010 — Nejvyšší správní soud

77 A 21/2024- 43 - text  10 77 A 21/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jaroslava Škopka a soudců JUDr. Ondřeje Szalonnáse a Mgr. Jaroslavy Křivánkové ve věci žalobce: Z. S., nar. X, bytem X, zastoupený Mgr. Rebekou Moťovskou Židuliakovou, advokátkou, se sídlem Krátký lán 138/8, 160 00 Praha, proti žalovanému: Krajský úřad Karlovarského kraje, se sídlem Závodní 353/88, 360 06 Karlovy Vary, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 4. 2024, č. j. KK/1735/LP/24-3, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Předmět řízení 1. Žalobce požádal Městský úřad Sokolov coby povinný subjekt ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále též jen: „ZSPI“) o poskytnutí kopie usnesení Městského úřadu Sokolov (dále též jen: „povinný subjekt“) o zastavení řízení vedeného jím pod sp. zn. MUSO/68213/2022/OPŽÚ/TESK, a to včetně doložky právní moci, informace o dni jeho vypravení a doručení. Povinný subjekt žalobci poskytl část požadovaných informací, přičemž rozhodnutím ze dne 18. 3. 2024, č. j. MUSO/27854/2024/OPŽÚ/LASI3, částečně odmítl žalobci poskytnout informaci, pokud jde o osobní údaje představující jméno a příjmení, datum narození, adresu bydliště, registrační značku silničního vozidla a podpis úřední osoby nacházející se na usnesení. Toto rozhodnutí napadl žalobce odvoláním, v němž rozporoval důvody neposkytnutí části informace spočívající v podpisu úřední osoby. Žalovaný však rozhodnutím ze dne 24. 4. 2024, č. j. KK/1735/LP/24-3, žalobcovo odvolání zamítl a rozhodnutí povinného subjektu potvrdil. 2. Spor mezi účastníky se tedy vede o otázku, zda byl povinný subjekt oprávněn neposkytnout žalobci část jím žádané informace spočívající v provedení podpisu oprávněné úřední osoby nacházející se na jím kýženém usnesení. Obsah žaloby 3. Žalobce uvedl, že v odvolání proti rozhodnutí povinného subjektu nesouhlasil s anonymizací podpisu oprávněné úřední osoby. Připustil, že dle § 8a odst. 1 ZSPI požívají osobní údaje ochrany, pro kterou se postupem dle ZSPI neposkytnou, avšak poukázal na § 8a odst. 2 ZSPI, dle kterého se tato ochrana nevztahuje na osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři nebo zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho úřední činnosti. Právě o takový případ se však v posuzované věci jednalo. 4. Žalovaný v napadeném rozhodnutí argumentuje tím, že poskytnutí těchto údajů zapovídá nařízení Parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (dále též jen: „GDPR“) a poukázal též na absenci souhlasu fyzické osoby s poskytnutím informace. Žalovaný učinil závěr, že anonymizací jsou v nezbytné míře odstraněny údaje, na jejichž základě je či by mohla být identifikovatelná konkrétní fyzická osoba, opět s odkazem na čl. 4 odst. 1 GDPR. Podle žalovaného může podpis představovat vlastnoručně vytvořenou značku stvrzující autorství dokumentu nebo souhlas s obsahem dokumentu, která naplňuje definici osobního údaje, a dále uvedl, že poskytnutý podpis může být v praxi eventuálně zneužitelný. 5. Žalobce učinil nesporným tvrzení, že podpis je osobní údaj. Jedinou otázkou k posouzení zbývá, zda povinný subjekt měl povinnost tento osobní údaj poskytnout, či nikoliv. ZSPI totiž obecně poskytování osobních údajů vylučuje, avšak stanoví výjimky z tohoto pravidla v § 8 a odst. 2 a § 8b odst. 1, a dále stanoví výjimky z výjimek v § 8 odst. 2. 6. Podle § 8a odst. 1 ZSPI platí, že informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje povinný subjekt poskytne jen v souladu s právními předpisy upravujícími jejich ochranu. Jedná se o generální pravidlo, právním předpisem, upravujícím ochranu osobních údajů je pak GDPR, které by opravdu vylučovalo poskytnutí osobního údaje. Podle § 8a odst. 2 ZSPI povinný subjekt poskytne údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři nebo zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné nebo úřední činnosti nebo o jeho funkčních nebo pracovním zařazení. Tato právní úprava zakotvuje výjimku z obecného pravidla. V projednávané věci se žalobce domáhal poskytnutí podpisu oprávněné úřední osoby, údajně umístěného na rozhodnutí správního orgánu, které měla vyhotovit oprávněná úřední osoba, jejíž podpis měl být na tomto rozhodnutí obsažen. Žalobce se tedy dožadoval poskytnutí osobního údaje, avšak jednalo se osobní údaj zaměstnance veřejné správy, který vypovídal o jeho úřední činnosti. Jednalo se tak o osobní údaj, který splňoval kritéria výjimky dle § 8a odst. 2 ZSPI. 7. Podle žalobce není pravdou, že by poskytnutí údajů zapovídalo GDPR, a to proto, že z čl. 2 odst. 2 písm. d) GDPR plyne, že se nevztahuje na zpracování osobních údajů prováděné příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení. Povinný subjekt zpracovával osobní údaje v souvislosti se stíháním přestupku, tedy v případě, kdy jde o činnost sloužící k ochraně společnosti před hrozbami pro veřejnou bezpečnost, neboť právě z toho důvodu jsou přestupky na úseku dopravy stíhány. 8. Dalším důvodem pro poskytnutí informace je skutečnost, že v případě osobních údajů úředních osob, které vypovídají o jejich úřední činnosti, stanoví ZSPI v § 8a odst. 2 výslovně, že se osobní údaje poskytnou. Je vcelku bez relevance další argument žalovaného, kterým vysvětluje, že podpis pojmově podléhá definici osobního údaje dle čl. 4 odst. 1 GDPR. Z uvedeného je zřejmé, že GDPR se v případě osobních údajů zaměstnanců veřejné správy vypovídající o jejich úřední činnosti, neuplatní a není proto zapotřebí ani souhlasu dotčené fyzické osoby. 9. Argument žalovaného, dle nějž při požadování informací chráněných dle § 8a ZSPI, přičemž dle § 8b odst. 2 ZSPI je zcela vyloučeno jejich poskytnutí, je poněkud zmatečný a zcela nepřípadný. Důvodem je, že § 8b odst. 2 ZSPI dopadá na úplně jiné případy, kdy stanoví výjimku z obecného pravidla vyjádřeného v § 8b odst. 1 ZSPI. § 8b odst. 1 ZSPI stanoví poskytnout základní osobní údaje o osobě, které poskytl veřejné prostředky, § 8b odst. 2 ZSPI stanoví výjimku pro případy, kdy těmito poskytnutými veřejnými prostředky jsou sociální dávky. 10. I pokud šlo o chybu v psaní a žalovaný mínil odkázat na § 8a odst. 2 ZSPI, tvrzení by i v takovém případě nedávalo valného smyslu, když § 8a odst. 2 ZSPI naopak stanoví povinnost k poskytnutí osobních údajů o úřední osobě v souvislosti s její úřední činností. O tom, že se nejednalo o chybu v psaní, svědčí i odkaz žalovaného na rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 8 A 45/2020-33, ten se totiž zabýval právě interpretací § 8 odst. 2 ZSPI. Z tohoto důvodu je odkaz na zmíněný rozsudek bez hodnoty pro projednávanou věc. 11. Úvahy žalovaného o tom, že podpis může představovat vlastnoručně vytvořenou značku stvrzující autorství dokumentu nebo souhlas s obsahem dokumentu, která naplňuje definici osobního údaje, je bez relevance, neboť není sporu, že podpis je osobním údajem. Právě proto, že představuje značku stvrzující autorství dokumentu – správního rozhodnutí, či souhlas s ním, se takový osobní údaj dle § 8a odst. 2 ZSPI poskytne. 12. Žalobce souhlasil se žalovaným, že poskytnutý podpis je v praxi zneužitelný, takový argument ale neobstojí, neboť by stejně mohli účastníci správního řízení podávat k správnímu orgánu nepodepsaná podání s odůvodněním, že by jejich podpis mohl být zneužit. Žalobce přirozeně nijak nemíní podpis úřední osoby zneužít. Důvodem, proč se domáhá poskytnutí podpisu je nestandardnost věci, kdy z poskytnutého rozhodnutí se podává, že povinný subjekt jako správní orgán obdržel dne 30. 6. 2022 doznání řidiče o tom, že řídil vozidlo, přičemž rozhodnutí o zastavení řízení bylo vydáno dne 11. 12. 2023, tzn. o rok a půl později, za situace, kdy se z odůvodnění rozhodnutí podává, že nebylo prováděno žádné dokazování, kdy samotný obviněný měl poslední podání učinit dne 8. 2. 2023, přičemž následně povinný subjekt jako správní orgán nečinil žádné další kroky, aby o 10 měsíců později vydal rozhodnutí. Takový postup působí nestandardně, nezákonně a vyvolává pochybnosti. Jedním z možných vysvětlení nestandardní a nezákonné pasivity správního orgánu totiž může být i právě nesouhlas úřední osoby s vydáním rozhodnutí. Vyjádření žalovaného 13. Podle žalovaného je napadené rozhodnutí zákonné a formálně i věcně správné. Pro poskytnutí informace musí být splněny tři podmínky: 1) osobní údaj se musí týkat v zákoně zmíněného subjektu údajů; 2) osobní údaj vypovídá o veřejné nebo úřední činnosti, funkčním nebo pracovním zařazení, v souhrnu tedy o profesním, nikoliv soukromém životě. Údaje o funkčním nebo pracovním zařazení zahrnují informace o tom, že daná osoba zastává konkrétní funkci nebo je zařazena