33 Ad 47/2024 – Krajský soud v Plzni

33 Ad 47/2024- 70 - text  7 33 Ad 47/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Křivánkovou ve věci žalobkyně: J. M. právně zastoupena Mgr. Julií Filipovou, advokátkou se sídlem Luční 207, 346 01 Horšovský Týn proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě ze dne 23. 9. 2024 proti rozhodnutí žalované ze dne 26. 7. 2024, č. j. X. o námitkách proti rozhodnutí ČSSZ č. j. X. ze dne 17. 4. 2024 takto: I. Rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení ze dne 17. 4. 2024 č. j. X. a rozhodnutí ze dne 26. 7. 2024, č. j. X. se zrušují a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám její právní zástupkyně Mgr. Julie Filipové, advokátky, ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí 3 146 Kč na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Napadené rozhodnutí 1. Rozhodnutím žalované ze dne 26. 7. 2024, č. j. X. byly zamítnuty námitky žalobkyně proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ) č. j. X. ze dne 17. 4. 2024 a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Rozhodnutí bylo odůvodněno tím, že ČSSZ uvedeným rozhodnutím žalobkyni snížila stupeň invalidity a výši invalidního důchodu podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. e) a ustanovení § 41 odst. 3 zákona č. 155/1999 Sb., o důchodovém pojištění tak, že ode dne 10. 5. 2024 jí namísto invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně náleží invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, neboť dle posudku institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) je od téhož dne invalidní pro invaliditu prvního stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost o 40 %. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně námitky. Novým posudkem o invaliditě vypracovaným lékařem IPZS pro námitkové řízení dne 8. 7. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně je od 6. 3. 2024 invalidní pro invaliditu prvního stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který má vliv na pokles pracovní schopnosti. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII (Postižení svalové a kosterní soustavy), odd. A (Artropatie), položce 2c (Revmatoidní artritida středně těžké formy) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 40–60 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu ustanovení § 4 citované vyhlášky nemění. Nejzávažnějším zdravotním postižením, jež je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně, je juvenilní revmatoidní artritida se suspektním vývojem do ankylosující spondylitidy, HLA B27 pozit., susp. počínající oboustranná sakroleitida dle MR 2011, SAS od 3/2017. Lékař IPZS pro námitkové řízení ve shodě s lékařem IPZS pro první stupeň řízení vyhodnotil funkční postižení žalobkyně jako středně těžké při revmatoidní artritidě , a to i vzhledem k délce trvání nemoci, intermit. šlachovým problémům, nežádoucím účinkům léčby, depresi, VAS krční páteře s vertigem, LS páteře s iritací L5 vpravo, algické symtomatologii kloubů kolenních, ručních a SI skl., byť bez laboratorní zánětlivé aktivity, bez kloubních deformit či svalových atrofií, s tím, že rentgenová progrese je minimální, dle kapitoly XIII., odd. A, pol. 2c, mírou poklesu pracovní schopnosti na spodní hranici daného rozpětí, tj. 40 % s vyhodnocením celkového postižení i kvalifikačního potenciálu, který umožňuje výkon výdělečné činnosti s dodržením doporučených pracovních omezení. Dané postižení nelze dle lékaře IPZS hodnotit vyšší mírou poklesu pracovní schopnosti, neboť není doloženo, že se jedná o těžké funkční postižení s deformitami, kloubními deformacemi, svalovými atrofiemi, s aktivitou procesu střední až vysokou s komplikacemi, s výraznou rentgenovou progresí, s vysokou aktivitou a nejsou přítomny mimokloubní projevy či systémové komplikace. Předchozí posouzení zdravotního stavu lze považovat za nadhodnocené, neodpovídající posudkovým kritériím daným zákonným předpisem. Lékař IPZS pro námitkové řízení proto dospěl k výsledku, že posudkový závěr IPZS pro první stupeň řízení ze dne 6. 3. 2024 lze potvrdit, neboť se jedná o invaliditu prvního stupně, a proto nebylo možno námitkám žalobkyně vyhovět. II. Žaloba 2. Žalobkyně se včas podanou žalobou domáhala zrušení napadeného rozhodnutí s odůvodněním, že s napadeným rozhodnutím nesouhlasí, neboť posouzení jejího zdravotního stavu neodpovídá skutečnostem, není schopna s ohledem na svůj zdravotní stav fyzicky ani psychicky zvládat denní činnost, již od ranních hodin má maximum obtíží, velkou ztuhlost a bolesti. Dále namítala, že posudky ve správním řízení byly vypracovány výlučně na základě lékařských zpráv, aniž by ji posudkoví lékaři osobně prohlédli a seznámili se osobně s jejím zdravotním stavem, nebyl tak doposud řádně zjištěn její zdravotní stav, resp. zdravotní omezení mající vliv na pokles její pracovní schopnosti. Nesouhlasila se závěrem, že invalidní důchod jí byl v roce 2017 přiznán pro invaliditu III. stupně v důsledku toho, že byl pokles její pracovní schopnosti nadhodnocen. Navrhla proto, aby bylo rozhodnutí vydané v námitkovém řízení pro nezákonnost zrušeno. III. Vyjádření žalované k žalobě 3. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 1. 10. 2024 zrekapitulovala dosavadní průběh správního řízení s tím, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě odborného posudku IPZS o invaliditě ze dne 8. 7. 2024, dle něhož z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost žalobkyně pouze o 40 %. Žalovaná neshledává proběhlé řízení za nesprávné a posudkové řízení za neobjektivní, nebylo zjištěno žádné pochybení při vyhotovení podkladového posudku, rozhodnutí o námitkách je dostatečně odůvodněno a jsou uvedeny a konkretizovány zprávy, z nichž žalovaná vycházela, přičemž zdravotní dokumentace byla pro posouzení a vyhotovení posudku zcela dostačující, posouzení proběhlo dle platné vyhlášky o invaliditě a v souladu se zdp. Zdravotní stav žalobkyně a jeho funkční důsledky byly zjištěny v rozsahu dostatečném pro použití posudkových kritérií stanovených v právních předpisech. Posudek dostatečně odůvodňuje, jaké položky byly použity pro posudkový závěr a proč nelze použít položku uznávající vyšší pokles pracovní schopnosti či jiné onemocnění jako stěžejní a podkladový posudek tak splňuje náležitosti úplnosti, správnosti a přesvědčivosti. Za situace, kdy žalobkyně s medicinským posouzením svého zdravotního stavu nesouhlasí a zpochybňuje správnost stanovení míry procentuálního poklesu, navrhla žalovaná vyhotovení nového odborného posudku u příslušné posudkové komise, jež zdravotní stav žalobkyně posoudí a rozhodne o jejím zdravotním stavu, pracovní schopnosti a stupni invalidity. Za daného stavu však nelze správní žalobě dle žalované vyhovět a navrhla proto její zamítnutí. IV. Posouzení věci soudem 4. Řízení v projednávané věci je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.). 5. Soud ve věci rozhodl bez jednání v souladu s § 51 odst. 2 s.ř.s. a § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. 6. V souladu s § 75 odst. 1,2 s.ř.s. soud vycházel při přezkoumání napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů uplatněných v žalobě a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V. Rozhodnutí soudu 7. Žaloba je důvodná. 8. Z obsahu správního spisu vyplývá, že podkladem prvostupňového rozhodnutí, jímž byl žalobkyni snížen invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, byl posudek IPZS ČSSZ ze dne 6. 3. 2024. Dle tohoto posudku z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně poklesla její pracovní schopnost o 40 %, den změny invalidity: 6. 3. 2024, doba platnosti trvale. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. A, položce 2c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 40 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění. 9. Podkladem pro žalobou napadené rozhodnutí, jež bylo vydáno v námitkovém řízení, byl posudek o invaliditě IPZS ČSSZ ze dne 8. 7. 2024. Ani přezkumem zdravotního stavu nebylo zjištěno funkční postižení takové závažnosti, jež by odůvodňovala nadále uznání invalidity III. stupně s tím, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. A, položce 2c, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje m