6 As 161/2023 — Nejvyšší správní soud

55 A 46/2024- 37 - text -pokračování- 7 55 A 46/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla a soudců Mgr. Jana Šmakala a Mgr. Jaroslavy Křivánkové ve věci žalobkyně: T. H. zastoupena advokátem JUDr. Ing. Ondřejem Horázným, sídlem Ondříčkova 1304/9, Praha proti žalovanému: Městský úřad Rokycany, sídlem Masarykovo náměstí 1, Rokycany zastoupen advokátkou Mgr. Ivanu Palánovou, sídlem Bezručova 335/33, Plzeň o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím v ukončení II. části opakované zkoušky z praktické jízdy žalobkyně dne 8. 10. 2024 a hodnocení stupněm „neprospěl“ zkušebním komisařem žalovaného č. 01501, takto: I. Žaloba se z a m í t á. II. Žádný z účastníků řízení n e m á právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou ze dne 23. 10. 2024 na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím v ukončení II. části opakované zkoušky z praktické jízdy žalobkyně dne 8. 10. 2024 a hodnocení stupněm „neprospěl“ zkušebním komisařem žalovaného č. 01501 domáhala určení, že předmětný zásah žalovaného je nezákonným zásahem. II. Žaloba 2. Žalobkyně uvedla, že byla zařazena k opakované zkoušce z druhé části praktické jízdy skupiny A1 v autoškole na den 8. 10. 2024. Žalobkyně byla hodnocena stupněm „neprospěl“, aniž by započala tuto druhou část zkoušky. Žalobkyně přitom při této části zkoušky z praktické jízdy, která se skládá pouze z řízení vozidla, vůbec motorové vozidlo (motocykl) neřídila. Žalobkyně za nezákonný zásah správního orgánu považuje ukončení této zkoušky bez zákonného důvodu s hodnocením „neprospěl“ a vlastně neprovedení druhé části zkoušky z praktické jízdy spočívající v řízení motorového vozidla skupiny A1 bez zákonného důvodu. 3. Žalobkyně tvrdila, že je k podání zásahové žaloby podle § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“) aktivně věcně legitimována a jsou splněny potřebné předpoklady: (1) žalobkyně byla přímo (2) zkrácena na svých právech (3) nezákonným (4) zásahem, pokynem nebo donucením („zásahem“ v širším smyslu) správního orgánu, který není rozhodnutím (5) a byl zaměřen přímo proti ní. Splnění jednotlivých podmínek je patrné z textu žaloby. Tyto podmínky obdobným způsobem definoval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 17. 3. 2005, č.j. 2 Aps 1/2005-65. 4. V rámci „vylíčení rozhodných skutečností“ žalobkyně konstatovala, že je žadatelkou o řidičské oprávnění pro skupinu A1 u provozovatele autoškoly, Ing. Pavel Šnajdr, IČ 46819924, se sídlem Litohlavská 840, 337 01 Rokycany. Na den 8. 10. 2024 byla přihlášena u žalovaného k opakované zkoušce z odborné způsobilosti podle § 39 a násl. zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů (dále též jen „zákon č. 247/2000 Sb.“ či „zákon o získávání odborné způsobilosti“) pro řidičské oprávnění skupiny A1. Dne 8. 10. 2024 se dostavila k absolvování výše uvedené zkoušky z praktické jízdy. Jednalo se o opakovanou zkoušku podle § 39 odst. 2 ve spojení s § 42 odst. 2 a 4 zákona č. 247/2000 Sb., tedy o opakování druhé části zkoušky z praktické jízdy skupiny A1. Zkušební komisař č. 01501 V. S. zahájil druhou část opakované zkoušky z praktické jízdy požadavkem na změření hloubky dezénu pneumatiky a kontrolu vozidla před jízdou. Žalobkyně podle zkušebního komisaře neznala minimální hloubku dezénu pneumatiky. Následně zkušební komisař předčasně ukončil opakovanou zkoušku s hodnocením „neprospěl“. V případě této zkoušky u žalobkyně tedy vůbec neproběhl žádný z předepsaných úkonů druhé části zkoušky, jak jsou popsány v § 42 odst. 4 zákona č. 247/2000 Sb. Vzhledem k rozdělení hodnocení zkoušky z praktické jízdy v § 42 odst. 2 zákona č. 247/2000 Sb. formálně žádná kontrola vozidla před jízdou neměla a ani nesměla být zkoušena. Toto již bylo součástí první části zkoušky, kde žalobkyně byla hodnocena stupněm „prospěl“. Vlastní jízda s vozidlem v provozu, tedy ta část zkoušky z praktické jízdy, při níž má žadatel prokázat předepsané znalosti, dovednosti a chování ve druhé části zkoušky, se tedy vůbec nekonala. O každé zkoušce je zkušební komisař povinen vyhotovit písemný záznam (§ 42 odst. 1 zákona č. 247/2000 Sb.). Tento záznam byl vyhotoven a podepsán. Žalobkyně jeho kopii přikládá jako důkaz. Důvod hodnocení stupněm „neprospěl“ je tam označen jako: „Neznala minimální hloubku dezénu, nezná kontrolu vozidla. Předčasně ukončeno.“ 5. Dále žalobkyně uvedla, že problematika provádění zkoušek z odborné způsobilosti, tedy i zkoušky, kterou měla žalobkyně absolvovat, je uvedena v § 32 a násl. zákona č. 247/2000 Sb. V § 42 zákona č. 247/2000 Sb. je popsán průběh zkoušky z praktické jízdy, v odst. 3 a 4 je popsáno rozdělení zkoušky na dvě části, v odst. 2 je pak stanovena podmínka pro absolvování jednotlivých částí zkoušky a jejich oddělené hodnocení. Hodnocení stupněm „neprospěl“ je možné pouze tehdy, když „žadatel o řidičské oprávnění, který při zkoušce neprokáže základní znalosti u každé ze dvou částí, je hodnocen stupněm ‚neprospěl‘“. S ohledem na podmínky hodnocení § 42 odst. 2 zákona č. 247/2000 Sb. je zřejmé, že k hodnocení žalobkyně stupněm neprospěl musí druhá část zkoušky proběhnout, a to v souladu se zákonem. Druhá část zkoušky se vlastně vůbec nekonala. Zkoušen byl znovu pouze úkon spadající do první části zkoušky. Je tedy zřejmé, že zkušební komisař nebyl oprávněn zkoušku ukončit tak, jak to učinil, tedy s hodnocením „neprospěl“. Pokud jde o použití zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) v řízeních upravených zákonem č. 247/2000 Sb., odkazuje žalobkyně na § 59 zákona č. 247/2000 Sb. Je tedy zřejmé, že zkušební komisař je při zkoušce podle zákona č. 247/2000 Sb. správním orgánem a Městský úřad Rokycany je v dané věci pasivně legitimován. Za zkrácení svých práv považuje žalobkyně nemožnost předvést své znalosti a dovednosti při jízdě s vozidlem při druhé části zkoušky z praktické jízdy a být hodnocena v souladu s právními předpisy. Žalobkyně tvrdí, že zásah směřoval přímo proti ní. V důsledku nezákonného zásahu navíc žalobkyni vznikla škoda v podobě úhrady správního poplatku za zkoušku ve výši 400 Kč. Otázka vzniklé škody není předmětem tohoto řízení. III. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že se dle něj nejedná o nezákonný zásah žalovaného vůči žalobkyni. Dne 8. 10. 2024 byla žalobkyně přihlášena k opakované zkoušce z odborné způsobilosti dle § 39 a násl. zákona č. 247/2000 Sb. pro řidičské oprávnění skupiny A1. Písemný záznam na základě § 42 odst. 1 zákona č. 247/2000 Sb. byl vyhotoven a podepsán zkušebním komisařem řidičů i žalobkyní. Zkouška byla zahájena v 13:15 hod. a ukončena v 13:16 hod., a to z důvodu neznalosti minimální hloubky dezénu, neznalosti kontroly vozidla ze strany žalobkyně. Žalobkyně byla hodnocena výsledkem „Neprospěl“ a zkouška byla předčasně ukončena. Žalovaný k tomuto odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 6 As 161/2023-23, kdy Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že zkoušku z praktické jízdy lze ukončit i v průběhu první části této zkoušky, tj. před vykonáním obou částí v rozsahu stanoveném v § 43 odst. 1 zákona o získávání odborné způsobilosti, jestliže zkušební komisař dospěje k závěru, že žadatel neprokázal základní znalosti, dovednosti či chování, takže je nutno hodnotit zkoušku stupněm „neprospěl“. Pokud žadatel o řidičské oprávnění neprokáže dostatečné dovednosti nebo znalosti při přípravě vozidla, jako jsou například nesprávné nastavení zrcátek, sedadla nebo jiné nezbytné přípravy vozidla na jízdu, zkoušející má právo ukončit zkoušku již v této fázi. Takové selhání znamená, že žadatel není připraven na bezpečné řízení vozidla, což je klíčová podmínka pro pokračování zkoušky. 7. V tomto konkrétním případě nebyla žalobkyně úspěšná, neboť dle vyjádření zkušebního komisaře řidičů, který též sepisoval výše zmíněný písemný záznam, pana Bc. V. S., došlo k zahájení druhé části praktické zkoušky a žalobkyně byla dotázána na minimální hloubku dezénu, kdy nejprve uvedla hloubku 4 cm, následně uvedla ihned dvě další hloubky obdobně nesprávně a komisař upozornil žalobkyni, že se jedná o zcela nesprávné odpovědi. Dále se žalobkyně komisař dotázal ohledně kontroly brzdové kapaliny, kdy mu žalobkyně odvětila, že někde tato baňka je. Vzhledem k tomuto komisař předčasně ukončil zkoušku hodnocením „Neprospěl“ s odůvodněním žalobkyni, že se jedná o neznalost, která vylučuje pokračování v předmětné zkoušce s odkazem § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), kdy je řidič povinen užít vozidlo, které splňuje technické podmínky stanovené zvláštním právním předpisem. Dezén pneumatiky představuje klíčový faktor pro bezpečnost jízdy, jelikož ovlivňuje přilnavost pneumatiky k vozovce, zejména na mokrém nebo kluzkém povrchu. Neznalost minimá