1 Afs 82/2025 — Nejvyšší správní soud

55 Af 2/2025- 91 - text  17 55 Af 2/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla a soudců Mgr. Jana Šmakala a Mgr. Jaroslavy Křivánkové ve věci žalobkyně: LK PORT s.r.o., sídlem Karlovarská 151/26, Cheb zastoupena advokátem Mgr. Liborem Duškem, sídlem K Nemocnici 2375/2a, Cheb proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, sídlem Masarykova 427/31, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 11. 2024, č.j. 35746/24/5100-00460-708633, takto: I. Žaloba se z a m í t á. II. Žádný z účastníků řízení n e m á právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Napadené rozhodnutí 1. Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 11. 2024, č.j. 35746/24/5100-00460-708633 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto žalobkynino odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu pro Karlovarský kraj ze dne 22. 4. 2024, č.j. 295781/24/2403-00460-402155 (dále jen „platební výměr“), a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Platebním výměrem byla žalobkyni vyměřena daň z nemovitých věcí na rok 2024 v celkové výši 263 448 Kč. II. Žaloba 2. Žalobkyně v žalobě nejprve popsala rozhodné skutečnosti a poté uvedla, že namítá nesprávnost, nezákonnost a protiústavnost obecně závazné vyhlášky města Cheb č. 7/2023 o stanovení koeficientů pro výpočet daně z nemovitých věcí, v platném a účinném znění, z toho důvodu nezbytnost na danou věc tuto obecně závaznou vyhlášku neaplikovat ve smyslu čl. 95 odst. 1 Ústavy. Žalobkyně uvedla, že celou situaci ve druhé polovině roku 2023 konzultovala s dalšími daňovými subjekty, přičemž byla seznámena s Právní analýzou obecně závazné vyhlášky města Chebu č. 7/2023 ve vztahu ke společnosti HS LINE zpracovanou advokátní kanceláří Mgr. Libora Duška dne 7. 11. 2023. Dle této analýzy, jakož i po pozdější nepřiléhavé argumentaci města Chebu, má žalobkyně za to, že je předmětnou obecně závaznou vyhláškou a ve výsledku též napadeným rozhodnutím poškozena. 3. V části žaloby uvozené slovy „Obecně k předmětné OZV“ žalobkyně uvedla, že Zastupitelstvo města Cheb přijalo na svém zasedání dne 21. 9. 2023 návrh výše citované obecně závazné vyhlášky o stanovení koeficientů pro výpočet daně z nemovitých věcí, ve kterém se dle čl. 2 nově stanovuje místní koeficient pro celé území města ve výši 2,0, vyjma vybraných částí lokalit dle příloh k vyhlášce, v nichž se místní koeficient stanovuje ve výši 3,0 a 4,0. Z pohledu žalobkyně jako daňového subjektu vlastnícího ve městě Chebu nemovitosti (v žalobě specifikované, pozn. soudu) je podstatná příloha č. 2, podle které se na všechny její nemovitosti v katastrálním území H. u Ch. vztahuje místní koeficient 4,0, tedy vyšší koeficient, než je u řady jiných konkurenčních subjektů na území města Chebu touto obecně závaznou vyhláškou stanoven. 4. Žalobkyně dále konstatovala, že obecně platí, že každá obecně závazná vyhláška územních samosprávných celků musí být v souladu s ústavním pořádkem a zákonem. K tomu existuje ustálená judikatura Ústavního soudu (např. nález ze dne 22. 3. 2005, sp.zn. Pl. ÚS 63/04, nález ze dne 27. 7. 2021, sp.zn. Pl. ÚS 7/21 nebo nález ze dne 18. 7. 2023, sp.zn. Pl. ÚS 24/23), podle které při posouzení formální a obsahové stránky obecně závazné vyhlášky aplikuje Ústavní soud tzv. „test čtyř kroků“, který lze v současnosti považovat za standard a východisko při rozhodování o souladu obecně závazné vyhlášky se zákonem a s ústavním pořádkem a který ve své rozhodovací praxi uplatňuje rovněž Ministerstvo vnitra. Test čtyř kroků sestává z/ze: a) přezkumu pravomoci obce vydávat obecně závaznou vyhlášku a souladu způsobu realizace této pravomoci s právním řádem; b) zkoumání, zda se obec při vydávání obecně závazné vyhlášky nepohybovala mimo hranice zákonem vymezené věcné působnosti; c) zkoumání, zda obec při vydávání obecně závazné vyhlášky nezneužila zákonem jí svěřenou působnost; d) přezkumu obsahu vyhlášky z hlediska „nerozumnosti“. 5. Jak vyplynulo z materiálů předložených Zastupitelstvu města Cheb na jednání dne 21. 9. 2023, konkrétně z přílohy důvodové zprávy k materiálu č. 168/2023, předmětný návrh vyhlášky byl postoupen pro posouzení zákonnosti návrhu obecně závazné vyhlášky Odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra, který ve zprávě ze dne 6. 9. 2023 konstatoval, že při posouzení nebyl shledán rozpor návrhu obecně závazné vyhlášky se zákonem. Zároveň však ve stejném dokumentu Ministerstvo vnitra opakovaně zdůraznilo, že v rámci abstraktní kontroly zákonnosti blíže nezkoumalo důvody, které město vedly ke stanovení různých místních koeficientů pro vymezené různé části města. V případě potřeby, jak dále uvádí Ministerstvo vnitra, musí být město schopno uvést, z jakých důvodů zavedlo různé místní koeficienty pro vymezená území a tyto důvody vhodným způsobem prokázat (přičemž důvody musí být nediskriminačního charakteru a musí vycházet z objektivních kritérií). 6. V části žaloby uvozené slovy „Výše zdanění musí odpovídat negativním a pozitivním externalitám daného místa“ žalobkyně konstatovala, že jak uvádí Ústavní soud, obec, která obecně závaznou vyhláškou reguluje právní vztahy v rámci své samostatné působnosti, tak musí činit zásadně souladně se zákonem i s ústavním pořádkem. Právě z tohoto pohledu je nutno posuzovat důvody, které město Cheb vedly ke stanovení jednotlivých místních koeficientů uvnitř jednotlivých katastrálních území Cheb, Hradiště u Chebu, Háje u Chebu a Dolní Dvory. V souladu s Ústavou garantovaným principem práva na samosprávu a subsidiarity politické moci je dán dle Ústavního soudu předpoklad, že právě orgány územních samospráv mohou efektivně zajistit, aby výše zdanění nemovitostí skutečně odpovídala negativním či pozitivním externalitám, které jsou spojeny s nemovitostmi v konkrétním místě, neboť zástupci místních samospráv mají mít k místním poměrům blíže. V obdobném duchu je v materiálech Zastupitelstva města Cheb přiloženo nejen zmiňované vyjádření Ministerstva vnitra, ale též samotný text důvodové zprávy předložený starostou města Ing. Janem Vrbou, který se rovněž odkazuje na nález Ústavního soudu sp.zn. Pl. ÚS 24/23 a na totožné pasáže o možnosti nastavit místní koeficient dle příslušných externalit v jednotlivých částech obce. 7. V části žaloby uvozené slovy „Argumentace města Chebu“ žalobkyně uvedla, že jako konkrétní důvody, proč město Cheb přistupuje ke změně místního koeficientu (míněno vyššímu koeficientu než dosud), jsou v důvodové zprávě k obecně závazné vyhlášce (materiál města Cheb pro zasedání Zastupitelstva města Cheb konané dne 21. 9. 2023, č. 168/2023) uvedeny velmi stroze a obecně, lze je však shrnout v těchto bodech: a) zvýšené nároky na úklid a údržbu komunikací, jelikož je dle města Cheb zvýšená zátěž komunikací dopravou a tím nižší jejich životnost, b) vyšší výdaje města spojené se zajištěním městské hromadné dopravy, c) vyšší výdaje města spojené s veřejným osvětlením, d) vyšší výdaje města spojené s potlačováním sociálně patologických jevů, e) vyšší výdaje města spojené se zajišťováním provozu kanalizačního řádu na odvod srážkových vod a s tím souvisejících retenčních nádrží apod. 8. V reakci na výzvu žalovaného ke sdělení, na základě jakých objektivních a racionálních důvodů, konkrétně prokazatelných, stanovilo město Cheb vyšší místní koeficient pro předmětné části lokalit, vymezených parcelními čísly pozemků, zástupci města Cheb dodatečně uvádějí, vedle již výše uvedených důvodů, dále též tyto důvody: f) vyšší výdaje města spojené s údržbou zeleně, g) vybudování cyklostezky pro zaměstnance, h) zdvojnásobení počtu pracovníků ze zahraničí, kteří nejsou občany Chebu a daně z jejich příjmů jsou nulové příjmy pro město Cheb, i) sídlo zatížených společností je mimo lokalitu města Cheb a daně z jejich příjmů jsou nulové příjmy pro město Cheb. 9. Dále se pak město Cheb snažilo v odpovědi žalovanému dodatečně obhájit i skutečnost, že některé subjekty byly zatíženy byť zvýšeným, přesto však nižším koeficientem ve výši 3,0, a to z důvodu probíhající revitalizace brownfieldů soukromým subjektem, když vlastníci nemovitostí nemohou dosáhnout optimální ekonomický výnos, a zároveň dopravní omezení v dané lokalitě z důvodu výstavby okružní křižovatky. 10. V části žaloby uvozené slovy „Zdůvodnění vyšších koeficientů je v případě žalobkyně neobhajitelné“ žalobkyně uvedla, že dle jejího názoru jsou výše uvedené důvody v kontextu rozsáhlých regulovaných území (k.ú. Cheb, Dolní Dvory, Hradiště u Chebu a Háje u Chebu) ve valné většině příliš obecné na to, aby bylo možné jednoduše specifikovat a obhájit, v čem konkrétně jsou předmětné problémy či jiné negativní externality spojeny více právě s těmi subjekty, které jsou více daňově zatíženy. V prvé řadě je nutno vzít v úvahu, že město Cheb se rozhodlo odlišně regulovat vždy jen vybrané pozemky v předmětné průmyslové oblasti města Chebu, zvýšený místní koeficient tak nebyl zaveden plošně například dle katastrálních území. Všechny porovnávané nemovit