Z rozhodnutí: Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Veroniky Burianové a soudců Mgr. Aleše Smetanky a Mgr. Jana Šmakala ve věci…
57 A 10/2025- 65 - text
16
57 A 10/2025
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Veroniky Burianové a soudců Mgr. Aleše Smetanky a Mgr. Jana Šmakala ve věci
žalobkyně:
Smart Platinum s.r.o.
sídlem Žlutická 1480/1, 323 00 Plzeň
zastoupená TAL Consulting, s.r.o., daňovou poradkyní
sídlem Dřevěná 382/2, 128 00 Praha 2
proti
žalovanému:
Finanční úřad pro Plzeňský kraj
sídlem Hálkova 14, 305 72 Plzeň
o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu
takto:
I. Žaloba na určení, že zásah žalovaného spočívající ve vydání výzvy k odstranění pochybností ze dne 22. 11. 2024, č. j. 1655248/24/2301-51521-404874, byl nezákonný, se odmítá.
II. Žaloba na určení, že zásah žalovaného spočívající v zahájení daňové kontroly daně z přidané hodnoty za zdaňovací období září 2024 oznámením žalovaného ze dne 24. 2. 2025, č. j. 245346/25/2301-61564-402127, byl nezákonný, se zamítá.
III. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala uložení zákazu žalovanému pokračovat v daňové kontrole daně z přidané hodnoty za zdaňovací období září 2024, zahájené oznámením žalovaného ze dne 24. 2. 2025, č. j. 245346/25/2301-61564-402127, se zamítá.
IV. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému vyměřit daň z přidané hodnoty za zdaňovací období září 2024 tak, jak uvedla žalobkyně v daňovém přiznání a bez odkladu ji poukázat žalobkyni na její příslušný bankovní účet, se odmítá.
V. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I.
Vymezení věci
1. Žalobkyně podala dne 25. 10. 2024 daňové přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období září 2024 (dále jen „Daň“) s údajem o nadměrném odpočtu. Žalovaný vyzval žalobkyni výzvou k odstranění pochybností ze dne 22. 11. 2024, č. j. 1655248/24/2301-51521-404874 (dále jen „Výzva“), k odstranění pochybností o Dani podle § 89 daňového řádu. Žalovaný seznámil žalobkyni s výsledky postupu k odstranění pochybností písemností ze dne 4. 2. 2025, č.j. 147308/25/230161564-405137, na niž žalobkyně reagovala vyjádřením ze dne 18. 2. 2025. V tomto vyjádření žalobkyně navrhla pokračování v dokazování a domáhala se zahájení daňové kontroly. Následně žalovaný zahájil oznámením ze dne 24. 2. 2025, č. j. 245346/25/2301-61564-402127, daňovou kontrolu v rozsahu zdaňovacích období leden až prosince 2024 (dále jen „Daňová kontrola“) a Daňovou kontrolu dosud vede.
II.
Žaloba a další podání žalobkyně, vyjádření žalovaného k žalobě
2. Žalobkyně se domáhala vydání rozsudku, jímž by soud deklaroval nezákonnost vydání Výzvy a zahájení Daňové kontroly v rozsahu Daně, dále jímž by žalovanému zakázal v Daňové kontrole v rozsahu Daně pokračovat a konečně jímž by uložil žalovanému povinnost žalobkyni vyměřit a zaplatit Daň v souladu s jejím daňovým přiznáním. Žalobkyně tvrdila nezákonnost Výzvy, která vedla k nezákonnosti dalších postupů žalovaného navazujících na Výzvu. Změnu žaloby provedenou podáními žalobkyně ze dne 13. 3. 2025 a 6. 4. 2025 soud připustil usnesením ze dne 10. 4. 2025, č. j. 57 A 10/2025-53.
3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 10. 3. 2025 zdůvodňoval zákonnost Výzvy i zahájení a vedení Daňové kontroly. Žalovaný namítl, že žaloba je opožděná, neboť Výzva byla žalobkyni doručena dne 22. 11. 2024 a k podání žaloby došlo až dne 20. 2. 2025. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu ve vztahu k Výzvě odmítl, příp. zamítl. Soud podotýká, že se žalovaný ve svém vyjádření vyjadřoval k žalobním petitům žaloby před jejich změnou provedenou podáními žalobkyně ze dne 13. 3. 2025 a 6. 4. 2025.
III.
Jednání soudu
4. Při jednání soudu setrvala žalobkyně na svých dosavadních procesních stanoviscích. Žalobkyně akcentovala, že zahájení postupu k odstranění pochybností bylo nezákonné a že žalovaný neměl zvolit tento postup, nýbrž měl zahájit daňovou kontrolu. Zahájení postupu k odstranění pochybností se stalo podle žalobkyně nezákonným až v průběhu tohoto postupu, protože žalobkyni nebyla dána možnost pochybnosti odstranit a žalovaný chyboval při hodnocení důkazních prostředků předložených žalobkyní. Žalobkyně uzavřela, že se nebrání provedení daňové kontroly a že zásah do svých práv spatřuje v nevhodně zvoleném procesním postupu žalovaného.
5. Žalovaný trval na opožděnosti žaloby ve vztahu k zahájení postupu k odstranění pochybností. Žalovaný s odkazem na § 89 daňového řádu tvrdil, že nebyl omezen ve volbě kontrolního postupu a že jednotlivé úkony správce daně na sebe bez prodlev navazovaly.
IV.
Posouzení věci soudem
6. Soud o žalobě rozhodl v souladu s § 56 odst. 3 s. ř. s. přednostně.
7. Podle § 82 s. ř. s. platí, že každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.
8. Podle § 84 odst. 1 věty první s. ř. s. musí být žaloba podána do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu. Zmeškání lhůty nelze podle § 84 odst. 2 s. ř. s. prominout.
9. § 85 s. ř. s. stanoví, že žaloba je nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky; to neplatí v případě, domáhá-li se žalobce pouze určení, že zásah byl nezákonný.
10. Podle § 87 odst. 1 s. ř. s. rozhoduje soud na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí; rozhoduje-li soud pouze o určení toho, zda zásah byl nezákonný, vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době zásahu.
11. Správní soudy neprovádějí dokazování správním spisem (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008-117, č. 2383/2011 Sb. NSS), a proto soud neprovedl k důkazu listiny přiložené žalobkyní k jejím podáním (č. l. 6 až 22 a 46 až 49 soudního spisu). Soud k důkazu provedl Výzvu a oznámení o zahájení Daňové kontroly.
12. K návrhu žalobkyně provedl soud při jednání k důkazu e-mail pracovnice žalovaného žalobkyni ze dne 12. 5. 2025, založený na č. l. 60 soudního spisu, který se týkal termínů nahlížení do daňového spisu ze strany žalobkyně. Z tohoto důkazu soud neučinil žádné skutkové zjištění, které by mohlo mít vliv na posouzení projednatelnosti, resp. důvodnosti žaloby žalobkyně.
Výzva k odstranění pochybností
13. Žalobkyně se domáhala vydání rozsudku, jímž by soud určil, že zásah žalovaného spočívající ve vydání Výzvy byl nezákonný.
14. Soud neměl pochybnost o tom, že jednání žalovaného spočívající ve vydání Výzvy nebylo rozhodnutím a bylo zaměřeno přímo proti žalobkyni podle § 82 s. ř. s. Před posouzením zákonnosti zásahu žalovaného se musel soud nejprve zabývat přípustností a včasností tohoto žalobního požadavku žalobkyně.
15. Podání žaloby, kterou se žalobce domáhá pouze určení, že zásah byl nezákonný, není podmíněno vyčerpáním jiných právních prostředků ochrany nebo nápravy před správním orgánem ve smyslu § 85 s. ř. s. (viz i rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 12. 2017, č. j. 1 Afs 58/2017-42, č. 3686/2018 Sb. NSS). Deklaratorní žalobní požadavek žalobkyně o nezákonnosti Výzvy tedy ke své přípustnosti nevyžadoval vyčerpání jiných právních prostředků ochrany nebo nápravy před správním orgánem a byl přípustný.
16. Pokud jde o včasnost žaloby, připomíná soud, že podle § 84 odst. 1 věty první s. ř. s. musí být žaloba podána do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu. Zmeškání lhůty nelze podle § 84 odst. 2 s. ř. s. prominout.
17. Výzva byla žalobkyni žalovaným doručena dne 22. 11. 2024 (viz doručenka obsažená v daňovém spisu a nesporná tvrzení stran při jednání soudu). Dvouměsíční lhůta k podání žaloby k obraně proti tomuto jednorázovému zásahu žalovaného tak marně uplynula dne 22. 1. 2025, neboť žalobkyně podala žalobu až dne 20. 2. 2025.
18. Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. platí, že soud usnesením odmítne návrh, který byl podán opožděně. Soud proto výrokem I tohoto rozsudku žalobu, jíž se žalobkyně domáhala určení nezákonnosti zásahu žalovaného spočívajícího ve vydání Výzvy, odmítl pro opožděnost podle § 46 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 84 odst. 1 s. ř. s.
19. K argumentaci žalobkyně vyvracející opožděnost žaloby uvádí soud následující.
20. Subjektivní lhůta pro podání žaloby běží od okamžiku, kdy se do sféry žalobce dostanou takové informace, na jejichž základě mohl seznat, v čem jednání veřejné správy, jež má být nezákonným zásahem, spočívá a že je zaměřeno proti němu (viz rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 12. 2017, č. j. 1 Afs 58/2017-42, č. 3686/2018 Sb. NSS). Povědomost o protiprávnosti, tedy znalost práva, není v tomto kontextu podstatná (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 2. 2018, č. j. 5 Afs 59/2017-99, bod 13).
21. Počátek běhu subjektivní dvouměsíční lhůty k podání žaloby na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu je dán okamžikem, kdy se žalobce dozvěděl o skutečnostech, v nichž spatřuje nezákonný