2 As 34/2006 — Nejvyšší správní soud

57 A 5/2025- 139 - text 19 57 A 5/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Lukáše Pišvejce a soudců JUDr. Veroniky Burianové a Mgr. Jana Šmakala ve věci žalobkyně: FIXNET s.r.o., IČO 26357739 sídlem Pravdova 1274, 342 01 Sušice zastoupená Mgr. Jiřím Chejnem, advokátem sídlem K Vinici 987, 280 02 Kolín proti žalovanému: za účasti osoby zúčastněné na řízení: Krajský úřad Plzeňského kraje sídlem Škroupova 18, 306 13 Plzeň Zemědělské zásobování a nákup Strakonice a.s., IČO 46678379 sídlem Radošovice 83, 386 01 Strakonice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 12. 2024, č. j. PK-RR/7608/24 takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 12. 2024, č. j. PK-RR/7608/24, a rozhodnutí Městského úřadu Sušice ze dne 19. 8. 2024, č. j. 1790/24/zamít., se zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce, advokáta Mgr. Jiřího Chejna, náhradu nákladů řízení ve výši 19 609 Kč. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně podala Městskému úřadu Sušice (dále jen „vyvlastňovací úřad“) dne 8. 4. 2024 návrh na omezení vlastnického práva osoby zúčastněné na řízení (dále jen „OZNŘ“) k pozemku st. p. č. Xa a ke stavbě sila bez čp., jež je součástí tohoto pozemku, v k. ú. S. n. O. (dále jen „stavba sila“), zřízením věcného břemene na dobu neurčitou ve prospěch žalobkyně za náhradu podle zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (dále jen „zákon o vyvlastnění“). Obsahem věcného břemene měla být služebnost komunikačního vedení, která by žalobkyni opravňovala v určených prostorách sila zřizovat, provozovat, vykonávat údržbu, opravy a modernizovat komunikační vedení. 2. Po provedení vyvlastňovacího řízení vydal vyvlastňovací úřad dne 19. 8. 2024 rozhodnutí č. j. 1790/24/zamít. (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“), kterým podle § 24 odst. 1 zákona o vyvlastnění žádost žalobkyně zamítl. Žalovaný zamítl odvolání žalobkyně proti prvoinstančnímu rozhodnutí a prvoinstanční rozhodnutí potvrdil rozhodnutím ze dne 9. 12. 2024, č. j. PK-RR/7608/24 (dále jen „napadené rozhodnutí“). 3. Žalobkyně podala proti napadenému rozhodnutí včasnou a přípustnou žalobu podle § 65 a násl. s. ř. s. II. Žaloba 4. Žalobkyně uplatnila v žalobě celkem čtyři okruhy žalobních námitek podle § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. 5. Zaprvé, žalobkyně namítla nepřezkoumatelnost, příp. nesprávnost závěru správních orgánů, že neprokázala převahu veřejného zájmu nad zachováním dosavadních práv vyvlastňovaného podle § 3 odst. 1 věta první zákona o vyvlastnění. 6. Zadruhé, žalobkyně namítla nesprávnost závěru správních orgánů o nesplnění podmínky dle § 3 odst. 1 věty druhé zákona o vyvlastnění, tedy že práva k pozemku nebo stavbě potřebná pro uskutečnění účelu vyvlastnění nelze získat dohodou nebo jiným způsobem. 7. Zatřetí, správní orgány nesprávně aplikovaly zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury (dále jen „liniový zákon“), který na případ nedopadá - správní orgány správně postupovaly podle zákona o vyvlastnění a zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (dále jen „ZEK“). 8. Začtvrté, žalobkyně namítla vadu procesu před vyvlastňovacím úřadem související s námitkami OZNŘ, kdy se tato vada měla významně podílet na vydání nezákonného prvoinstančního rozhodnutí. 9. Žalobkyně žádala, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení, v němž zruší prvoinstanční rozhodnutí. III. Vyjádření žalovaného k žalobě 10. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl v prvnímu žalobnímu bodu, že podaná žádost i všechny skutečnosti zjištěné v průběhu vyvlastňovacího řízení prokazují, že veřejný zájem nepřevážil nad zachováním dosavadních práv vyvlastňovaného. K druhému žalobnímu bodu žalovaný uvedl, že pokud není možné uzavřít s vlastníkem sila uzavřít dohodu o věcném břemeni pro umístění vysílače signálu mobilní sítě, je možné situaci řešit jiným způsobem, tedy umístěním vysílače na jiném místě. Institut vyvlastnění nemůže být používán pro to, aby bylo vyvlastniteli zajištěno řešení, které je pro něj nejvýhodnější. Vyvlastnit práva k pozemku nebo stavbě nebo zřídit věcné břemeno je možné pouze v tom případě, kdy jiné řešení skutečně není možné. K třetímu žalobnímu bodu žalovaný uvedl, že v napadeném rozhodnutí není žádný odkaz na liniový zákon. Stavební úřad sice v preambuli prvoinstančního rozhodnutí odkázal na úpravu postupů v řízení o vyvlastnění liniovým zákonem, nicméně z odůvodnění je zřejmé, že jeho postup v řízení nebyl liniovým zákonem nijak modifikován, jelikož žádost o zřízení věcného břemene vyvlastněním byla zamítnuta pro nesplnění podmínek pro vyvlastnění daných zákonem o vyvlastnění. Žalovaný ke čtvrtému žalobnímu bodu uvedl, že námitky OZNŘ ze dne 17. 7. 2024 byly žalobkyni zaslány dne 18. 7. 2024 k vyjádření a nebyla tak zkrácena na svých procesních právech. 11. Žalovaný odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a navrhl, aby soud žalobu pro nedůvodnost zamítl. IV. Vyjádření OZNŘ k žalobě 12. OZNŘ k prvnímu žalobnímu bodu uvedla, že správní orgány se pokusily porovnat veřejný zájem se zájmem na zachování dosavadních práv vyvlastňovaného, avšak žalobkyně na prokázání jeho převahy zcela rezignovala. K druhému žalobnímu bodu OZNŘ uvedla, že stavba sila není nenahraditelná jako bod veřejné komunikační sítě, jelikož dané území je pokryto signálem jiných poskytovatelů, kteří pokrytí signálem nezajišťují prostřednictvím stavby sila. K třetímu žalobnímu bodu OZNŘ uvedla, že pro prvoinstanční rozhodnutí neměla úprava liniového zákona žádný význam. OZNŘ k čtvrtému žalobnímu bodu uvedla, že správní rozhodnutí nejsou nepřezkoumatelná a že vyvlastňovací úřad v souvislosti s jejími námitkami procesně nijak nepochybil. 13. OZNŘ navrhla, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. V. Posouzení věci soudem 14. Vzhledem k tomu, že oba účastníci vyslovili souhlas s rozhodnutím o věci samé bez jednání (žalobkyně v podání ze dne 21. 1. 2025, žalovaný ve vyjádření k žalobě), rozhodl soud v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání. 15. V souladu s § 75 odst. 1 s. ř. s. vycházel soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Přezkumná činnost soudu dále respektovala dispoziční zásadu vyjádřenou v § 75 odst. 2 větě první s. ř. s. Soud však může zrušit správní rozhodnutí z moci úřední (tj. i bez návrhu) mj. v případě zjištění nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s., pokud nepřezkoumatelnost brání věcnému přezkumu a posouzení důvodnosti žalobních námitek. srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 1. 2008, č. j. 2 As 34/2006-73, č. 1546/2008 Sb. NSS Soud je oprávněn zrušit rozhodnutí správního orgánu pro vady řízení, byť by nebyly žalobcem výslovně namítány, pokud tyto vady brání přezkoumání rozhodnutí v rozsahu žalobních bodů. srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2011, č. j. 7 Azs 79/2009-84, č. 2288/2011 Sb. NSS 16. Žaloba je důvodná. 17. Soud při posouzení důvodnosti žaloby vyšel z následující právní úpravy. 18. Podle § 104 odst. 2 ZEK je oprávněn podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, který podle § 8 odst. 2 oznámil podnikání, za splnění dále stanovených podmínek zřizovat a provozovat na cizí stavbě nebo v ní zařízení uvedená v bodech a) až c). 19. Pro zajištění výkonu tohoto oprávnění uzavře podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť s vlastníkem dotčené nemovité věci po ukončení výstavby a zaměření polohy písemnou smlouvu o zřízení služebnosti ke skutečně dotčené části nemovité věci (§ 104 odst. 3 věta první ZEK). 20. Nedojde-li s vlastníkem dotčené nemovité věci k uzavření písemné smlouvy o zřízení služebnosti, rozhodne o návrhu podnikatele zajišťujícího veřejnou komunikační síť na zřízení služebnosti vyvlastňovací úřad podle zvláštního právního předpisu nejpozději do 6 měsíců (§ 104 odst. 4 věta první ZEK). 21. Omezení vlastnického práva nesmí být provedeno ve větším rozsahu, než je k dosažení účelu uvedeného v odstavci 2 § 104 ZEK nezbytné (§ 104 odst. 5 ZEK). 22. Speciální úpravu ZEK shrnuje soud tak, že odmítá-li vlastník dotčené nemovitosti s podnikatelem zajišťujícím veřejnou komunikační síť uzavřít smlouvu o služebnosti a navrhne-li to podnikatel, musí vyvlastňovací úřad v řízení podle zákona o vyvlastnění do 6 měsíců rozhodnout, zda se zřizuje služebnost navržená podnikatelem. V tomto řízení je povinen vyvlastňovací úřad posoudit, zda je rozsah omezení vlastnických práv nezbytný k dosažení účelu provozování zařízení veřejné komunikační sítě. 23. Na řízení o návrhu žalobkyně zajišťujícího veřejnou komunikační síť na zřízení služebnosti se subsidiárně použije zákon o vyvlastnění v těch částech, které nejsou regulovány v ZEK [sro