— Nejvyšší správní soud

15 A 129/2010- 56 - text Pokračování 10 15A 129/2010 15A 129/2010-56 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců JUDr. Jany Kurešové a Mgr. Václava Trajera v právní věci žalobkyně: K.K., N. Ch. 28E, proti žalovanému: Městskému úřadu Varnsdorf, se sídlem nám. E. Beneše 470, Varnsdorf, v řízení o žalobě na určení místa narození a na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, t a k t o : I. Ve vztahu k návrhu na určení místa narození žalobkyně se žaloba odmítá. II. Ve vztahu k návrhu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobkyně se předmětnou žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost do 30 dnů od právní moci rozsudku vydat žalobkyni na jeho náklady nový občanský průkaz, v němž bude uvedeno jako místo narození N.Ch. Současně se žalobkyně domáhala předmětnou žalobou ve znění upřesnění učiněného v replice určení, že žalobkyně K.K., ta, která se podle rodného listu narodila dne X v N. Ch. č.p. 77, se narodila v N. Ch. č.p. 77. Žalobkyně v předmětné žalobě konstatovala, že se narodila dne X v N. Ch. č.p. 77. Doposud měla toto místo narození uvedeno i v občanském průkazu. Při své žádosti o vydání občanského průkazu uvedla na žádosti v souladu se skutkovým stavem jako místo narození rovněž N. Ch. Dne 24.11.2010 jí žalovaný vydal občanský průkaz číslo X, kde bylo jako místo narození uvedeno R. Žalobkyně zdůraznila v žalobě, že tento údaj je nesprávný. V rodném listě má jako místo narození uvedenu N. Ch. Dle jejího názoru základním dokladem člověka je jeho rodný list a ostatní doklady se vydávají na základě rodného listu, kde má uvedeno jako místo narození N. Ch. Žalobkyně uvádí, že K.K., která se narodila v R., není ona ale někdo úplně jiný. Podle čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod má každý právo, aby bylo chráněno jeho jméno. Žalobkyně za jméno a jeho součásti považuje svoje jméno, příjmení, místo narození, pohlaví a třeba i jméno a příjmení matky a otce. Pokud soud při řešení otázky místa narození zjistí, že některý ze zákonů, které budou k vyřešení věci potřeba, je v rozporu s čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, navrhuje žalobkyně, aby soud podal Ústavnímu soudu návrh na zrušení takového zákona, případně jeho části. Žalovaný ve svém písemném vyjádření k podané žalobě navrhl její zamítnutí v plném rozsahu. Žalovaný konstatoval, že dle § 2 odst. 1 zák. č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech (dále jen „zákon o občanských průkazech“), je občanský průkaz veřejná listina, kterou občan prokazuje své jméno, případně jména, příjmení, rodné číslo, podobu a státní občanství České republiky, jakož i další údaje v ní zapsané podle tohoto zákona. Dle žalovaného tedy občanský průkaz není dokladem o přiznání práva a tedy ani řízení o jeho vydání nelze považovat za řízení o žádosti o přiznání práva ve smyslu § 151 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“). V řízení o vydání občanského průkazu se dle žalovaného nerozhoduje o právech a povinnostech občana, kterému má být občanský průkaz vydán, ani se jím neprohlašuje, že tento občan má nebo nemá práva nebo povinnosti. Občanský průkaz má povahu osvědčení dle § 155 správního řádu a na řízení o jeho vydání se aplikuje část čtvrtá správního řádu. Žalovaný uvedl, že žalobkyně dne 18.10.2010 podala žádost o vydání občanského průkazu z důvodu končící platnosti dosavadního průkazu. Žalovaný žádosti vyhověl a vydal žalobkyni nový občanský průkaz č. X, který si žalobkyně osobně dne 24.11.2010 převzala. Na vydaném občanském průkazu je jako místo narození uvedeno R. Žalovaný zdůraznil, že v rámci řízení o vydání osvědčení správní orgány neprovádějí dokazování a vycházejí z obsahu správního spisu či z obsahu úředních evidencí. Poukázal rovněž na ustanovení § 3 odst. 2 písm. a) zákona o občanských průkazech, kde je mimo jiné uvedeno, že povinným údajem je datum, místo a okres narození, přičemž název místa a okresu narození se zapisuje podle aktuálního stavu v době podání žádosti o vydání občanského průkazu. Podle aktuálního územního členění České republiky je Nová Chřibská pouze částí obce Rybniště. V informačním systému evidence obyvatel se eviduje vždy v dané době existující obec odpovídající místu narození. Dále s odkazem na § 17 odst. 8 psím. d) zákona o občanských průkazech uvedl žalovaný, že pro výkon státní správy na úseku občanských průkazů využívají ministerstvo a obecní úřady obcí s rozšířenou působností z informačního systému evidence obyvatel údaj o místu a okresu narození. V informačním systému evidence obyvatel je jednoznačně jako místo narození žalobkyně uvedeno R. Údaj o místě narození žalobkyně uvedený ve vydaném občanském průkazu tedy přesně odpovídá údaji vedenému v informačním systému evidence obyvatel. Na vyjádření žalovaného reagovala žalobkyně replikou, ve které uvedla, že dle jejího názoru stav, kdy dle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o občanských průkazech se údaj o místě a okresu narození uvádí podle stavu ke dni podání žádosti o vydání občanského průkazu, je v rozporu s čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jelikož neumožňuje zapsat místo narození vždy v souladu se skutečností a rodným listem. Žalobkyně trvá na tom, že nikdo nemůže změnit místo narození. Navrhuje tedy, aby soud podal Ústavnímu soudu návrh na zrušení § 3 odst. 2 písm. a) zákona o občanských průkazech. Při jednání soudu žalobkyně do protokolu zmocnila svého manžela P.K. k jejímu zastupování u ústního jednání před soudem. Zmocněněc žalobkyně přednesl žalobu shodně jako v jejím písemném vyhotovení a znění repliky. Zdůraznil, že předmětná věc podléhá jinému právnímu režimu než obdobná věc projednávaná před zdejším soudem a Nejvyšším správním soudem, která se týkala údaje o místě narození v řidičském průkaze. Dále zmocněněc žalobkyně poukázal na skutečnost, že žalobkyní uvedené místo narození N. Ch. v žádosti o vydání občanského průkazu bylo úřednicí zaběleno a v žádosti bylo úřednicí doplněno místo narození R. Tento postup úřednice považuje za nepřípustný. Žalobkyně k dotazu soudu uvedla, že provedené opravě byla přítomna, přičemž s provedenou opravou kategoricky nesouhlasila. Oprava byla provedena přesto, že žalobkyně v žádosti uvedla poznámku: „Trvám na uvedení místa narození N.Ch.“ Zároveň žalobkyně uvedla, že nemá přímo výhrady ke konkrétní pracovnici žalovaného, která opravu provedla, ovšem má zásadní výhrady vůči právní úpravě, která znemožňuje jednotlivým pracovníkům správních orgánů uvádět faktická místa narození jednotlivých občanů. Zmocněnec žalobkyně opětovně jako v písemném vyhotovení žaloby navrhl přerušení řízení a předložení věci Ústavnímu soudu k posouzení, zda ustanovení § 3 odst. 2 písm. a) a § 17 odst. 8 písm. d) zákona o občanských průkazech jsou v souladu s ústavním pořádkem, a to z pohledu svébytné integrity jména fyzické osoby. V závěrečném návrhu zmocněněc žalobkyně zdůraznil, že považuje zákon o občanských průkazech za špatně koncipovaný. Má za to, že v daném případě měla být situace v případě žalobkyně řešena výjimkou. Není dle jeho názoru akceptovatelné, aby se fyzickým osobám v průběhu jejich života měnil údaj o místě jejich narození. Pověřená pracovnice žalovaného při tomtéž jednání soudu se plně odkázala na písemné vyjádření k žalobě zaslané soudu. Poukázala na skutečnost, že obdobným případem se již zdejší soud jednou zabýval, a to z pohledu údaje o místě narození uváděném v řidičském průkaze. Rozhodnutí zdejšího soudu bylo potvrzeno i rozhodnutím Nejvyššího správního soudu a Ústavní soud následně odmítl ústavní stížnost žalobkyně. Ve vztahu k opravě provedené v žádosti o vydání občanského průkazu pověřená pracovnice žalovaného uvedla, že žalobkyně byla vlastní opravě žádosti přítomna a byla uvědoměna, proč je nutno tuto opravu provést. Pověřená pracovnice žalovaného trvala na tom, že se nejednalo o svévolný postup žalovaného. Dle stávající právní úpravy žalovaný musí uvádět údaje o místě narození dle aktuálního stavu. Uvedla dále, že již Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku sp. zn. 2 Ans 6/2011 na str. 144 výslovně konstatoval, že údaj o místě narození v nově vydávaných dokladech dle aktuální právní úpravy odpovídá stávajícímu územnímu členění státu, a proto na údaje o místě narození uvedených v předchozích dokumentech je nutno nazírat jako na historické údaje poplatné době. Při jednání soud provedl důkaz výpisem z evidence obyvatel ze dne 24.7.2013, který si pořídil soud prostřednictvím svého přístupu do této evidence, kde je uvedeno jako místo narození žalobkyně R. Dále soud provedl důkaz rodným listem žalobkyně vystaveným dne 6.5.1957 a hlášením o narození dítěte, kdy v obou listinách je jako místo narození žalobkyně uvedena N.Ch. Primárně se soud zabýval otázkou své věcné příslušnosti ve vztahu k návrhu žalobkyně na určení, že K.K., ta, která se podle rodného listu narodila dne X v N. Ch. č.p. 77,