1 As 176/2012 — Nejvyšší správní soud

15 A 190/2017- 65 - text [OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK] 11 15 A 190/2017 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudců Mgr. Ladislava Vaško a JUDr. Martiny Vernerové ve věci žalobce: Ústecké šrouby, z. s., IČO: 04316509, sídlem Velká Hradební 322/53, 400 01 Ústí nad Labem, zastoupený advokátem JUDr. Jaromírem Kyzourem, sídlem Lublaňská 398/18, 120 00 Praha 2, proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu, sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 7. 2017, č. j. 344/UPS/2017-6, JID: 125372/2017/KUUK/Mou, takto: I. Rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu, ze dne 31. 7. 2017, č. j. 344/UPS/2017-6, JID: 125372/2017/KUUK/Mou, se pro vadu řízení zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 17 401 Kč do třiceti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 7. 2017, č. j. 344/UPS/2017-6, JID: 125372/2017/KUUK/Mou, kterým bylo zamítnuto jako nepřípustné jeho odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města Ústí nad Labem, stavebního odboru (dále jen „stavební úřad“) ze dne 12. 9. 2016, č. j. MM/SO/S/65594/2016/Eva, kterým bylo rozhodnuto o umístění stavby „Stavební úpravy bytového domu v ul. „X“, „X“, na pozemcích p. č. „X“, p. č. „X“ v k. ú. „X“, vydáno stavební povolení na tuto stavbu a stanoveny podmínky pro umístění a provedení stavby. Žaloba 2. Žalobce uvedl, že se v rámci podání odvolání proti stavbě vil u Habrovického rybníka, kde byl nucen podávat odvolání „naslepo“, odvolal i proti územnímu a stavebnímu rozhodnutí pro „Stavební úpravy bytového domu v ul. „X““. Podle žalovaného nemohly být v projednávaném stavebním řízení dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny. Vyšel přitom ze stanoviska odboru životního prostředí Magistrátu města Ústí nad Labem (dále jen „odbor životního prostředí“) ze dne 20. 7. 2016, č. j. MM/OŽP/OOS/53689/2016/PiM/V-16480, ve kterém odbor životního prostředí uvedl, že ke stavbě nemá z ostatních hledisek připomínek. V odvolacím řízení si žalovaný vyžádal upřesnění tohoto stanoviska. V upřesnění zaslaném dne 17. 7. 2017, sp. zn. MM/OŽP/OP/52080/2017/PerM, odbor životního prostředí uvedl, že předchozí stanovisko „je třeba vykládat tak, že záměrem nejsou dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny v gesci zdejšího odboru“. Podle žalobce je takovéto „upřesňování“ stanoviska mezi žalovaným a odborem životního prostředí zavedeným postupem, který vede k tomu, že dotčení zájmů ochrany přírody a krajiny je posuzováno až v případném odvolacím řízení v důsledku aktivity spolků, což žalobce dokládal listinami týkajícími se jiného řízení. Takovýto postup považuje žalobce za nepřípustný, neboť správní orgán je povinen zkoumat možné dotčení zájmů ochrany přírody a krajiny vždy, nikoli nahlížet do Nálezové databáze ochrany přírody, provozované Agenturou ochrany přírody a krajiny (dále jen „Nálezová databáze“), a provést místní šetření ke zjištění přítomnosti dřevin teprve ve chvíli, kdy je podáno odvolání. Podle žalobce je navíc nemožné s jistotou konstatovat, že stavebním řízení nebudou dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny. 3. V dané věci je dotčení zájmů ochrany přírody a krajiny podle žalobce zřejmé, neboť v Nálezové databázi bylo na dotčené řadě nemovitostí evidováno hnízdění šesti rorýsů obecných. Žalobce osvětlil původ dat zaznamenávaných do Nálezové databáze, která z popsaných důvodů neposkytuje úplný přehled výskytu zvláště chráněných druhů ani neprokazuje jejich stav. Existence nálezových dat však podle žalobce je závažným podnětem pro správní orgán, na základě kterého musí trvat na doložení biologického hodnocení lokality. Nelze ji ovšem považovat ani za zdroj informací o výskytu zvláště chráněných druhů na konkrétních pozemcích. Zde však vzhledem k tomu, že o 100 metrů dále je v záznamu ID „X“ evidováno hnízdění dalších osmi rorýsů, žalobce došel k závěru, že předmětná lokalita je hnízdištěm celé kolonie rorýsů a že vzhledem k dlouhodobě poškozené střeše domu č. p. „X“ je jisté, že rorýsi hnízdili i přímo zde. Rorýs je druh, pro který je pravidelné hnízdění zásadní, a k rekonstrukcím domů s výskytem rorýsů je proto třeba přistupovat velmi opatrně. Jejich hnízda jsou samostatně chráněna podle § 5a odst. 1 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně přírody“). 4. Žalobce proto považoval za nepochopitelné zejména upřesnění vyjádření odboru životního prostředí ze dne 17. 7. 2017, sp. zn. MM/OŽP/OP/52080/2017/PerM, ve kterém je uvedeno, že „zdejší odbor životního prostředí neshledal, na základě dostupných podkladů (např. ÚAP, portál ochrany přírody při AOPK ČR, specializované weby - např. www.ceson.cz, www.rorysi.cz atd.) a vlastního ověření místa stavby, ani dotčení zájmů ochrany přírody v gesci jiných orgánů ochrany přírody“. Žalobce namítal, že databáze na webu www.rorysi.cz je neúplná a pro potřeby orgánu ochrany přírody nepoužitelná. Domníval se též, že zpracovatel nemohl provést „vlastní ověření místa stavby“, neboť možnost hnízdění v poškozené střeše je zřejmá na první pohled. Podle žalobce tak v předmětném řízení prokazatelně byly dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny. Vyjádření žalovaného 5. Žalovaný nesouhlasil s tvrzením žalobce o tom, že v předmětném stavebním řízení mohly být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny, a že tudíž měl být žalobce dle § 70 odst. 2 a 3 zákona o ochraně přírody o tomto řízení informován a po přihlášení do řízení s ním mělo být jednáno jako s účastníkem. Podle žalovaného v předmětném řízení na základě ostatních podkladů ve spise či vyjádření a podkladů od účastníků řízení nevznikla pochybnost o nedotčení zájmů ochrany přírody a krajiny. V takovém případě byly k závěru o nedotčení zájmů ochrany přírody zcela dostačující vyjádření, která v obou instancích podal odbor životního prostředí. Odbor životního prostředí je v souladu s výkladovou praxí povinen upozornit stavební úřad, pokud zjistí dotčení zájmu ochrany přírody v působnosti jiného orgánu ochrany přírody. V tomto případě odbor životního prostředí dokonce nad rámec této praxe stavebnímu úřadu sdělil, že zájem ochrany přírody a krajiny v působnosti jiného orgánu ochrany přírody dotčen nebyl. Takovýto postup je zcela v souladu s § 50 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Žalovaný rovněž odmítl zavedení praxe popsané žalobcem s tím, že v daném případě šlo o odlišný případ než v této věci. 6. Žalovaný zdůraznil znalost místních poměrů pracovníků odboru životního prostředí při posuzování záměru, což je v tomto případě ještě umocněno umístěním objektu v lokalitě v centru města, kde se pracovníci odboru životního prostředí běžně pohybují. Data čerpaná z databází věnovaných přírodním jevům (zmíněná Nálezová databáze, www.rorysi.cz apod.) označil za nepominutelný podklad pro jejich vlastní skutková zjištění. Úsudek o absenci výskytu druhů v řešeném případě vyplývá ze spojení uvedeného a odborných znalostí pracovníků. 7. Dále uvedl, že žalobce byl v odvolacím řízení pasivní, neuvedl žádná skutková tvrzení ani nenavrhl provedení důkazů a do spisové složky nahlédl až po vydání napadeného rozhodnutí, ačkoli tuto možnost měl již v průběhu odvolacího řízení. Tvrzení o údajném výskytu rorýse obecného uvedl až v žalobě. Důkazem o hnízdění rorýse podle něj byla poškozená střecha předmětné stavby. S takovými až v žalobě předloženými skutkovými tvrzeními se žalovaný nemohl vypořádat v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Přestože toto odůvodnění žalovaný považoval za dostatečné a přiměřené obsahu žalobcova podání, nyní ještě uvedl, že dle Nálezové databáze byl výskyt rorýsů zachycen v prostoru spodní části „X“ a „X“, kde byly zaznamenány přelety i hnízdění. Výše v ulici, kde se nachází i objekt č. p. „X“, nebyl výskyt podchycen, přičemž objekty zde stojící jsou z hlediska zahnízdění rorýsů problematické, když jde o domy „utopené“ pod terénem, resp. parkem a zastíněné a převýšené korunami stromů ze sousedícího parku. Rorýs přitom preferuje vyšší nebo vyvýšené a dobře přístupné objekty, roli hraje i preference určitých světových stran. O každé střeše nelze podle žalovaného tvrdit, že její špatný stav je důkazem existence hnízdění rorýse obecného. Replika žalobce 8. Na vyjádření žalovaného reagoval žalobce replikou, ve které k žalovaným vyzdvihované místní znalosti uvedl, že ta jistě mohla být vodítkem při zvažování nutnosti zpracovat ornitologický průzkum, neboť v ulici „X“ bylo možné přítomnost kolonie rorýsů identifikovat pohledem a díky jejich charakteristickým zvukovým projevům taktéž poslechem i při běžném procházení touto ulicí. Pro vyloučení přítomnosti hnízd na jakémko