2 As 77/2011 — Nejvyšší správní soud

16 Ad 2/2022- 36 - text  10 16 Ad 2/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudkyň Mgr. Daniely Menclové a Mgr. Lenky Havlíčkové ve věci žalobce: Ing. Bc. J. P., narozený X, bytem X, proti žalovanému: Policejní prezident, sídlem Strojnická 27, 170 89 Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 12. 2021, č. j. PPR-27654-10/ČJ-2021-990131, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 12. 2021, č. j. PPR-27654-10/ČJ-2021-990131, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí náměstka ředitele Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje pro ekonomiku ve věcech služebního poměru (dále jen „náměstek ředitele KRPU“) ze dne 9. 6. 2021, č. j. KRPU-66751-13/ČJ-2021-0400KR-PK, (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), jímž nebyla povolena obnova řízení ve věci rozhodnutí náměstka ředitele KRPU ze dne 5. 6. 2018, č. j. KRPU-275999-119/ČJ-2014-0400VO (dále jen „původní rozhodnutí“), jímž byla žalobci přiznána náhrada za ztížení společenského uplatnění ve výši 1 267 500 Kč. 2. Žalobce se současně domáhal přiznání náhrady nákladů řízení. Žaloba 3. Žalobce konstatoval, že dne 19. 4. 2021 podal žádost, jíž se domáhal obnovy řízení ve věci původního rozhodnutí, jímž mu byla přiznána náhrada za ztížení společenského uplatnění ve výši 1 267 500 Kč, neboť žalobce utrpěl dne 9. 12. 2014 služební úraz. Následně žalobce popsal úraz, který utrpěl dne 9. 12. 2014 při výkonu služby a uvedl, že ačkoliv řízení ve věci náhrady za ztížení společenského uplatnění bylo skončeno vydáním původního rozhodnutí, které nabylo právní moci dne 12. 6. 2018, až dne 7. 3. 2021 se dozvěděl, že MUDr. Zdeněk Šňupárek, který byl v původním řízení z rozhodnutí služebního funkcionáře přibrán jako znalec, nedisponuje zvláštní specializací ve stanovení nemateriální újmy na zdraví. Žalobce zdůraznil, že kromě uvedeného tento znalec do znaleckého posudku ze dne 15. 10. 2017 nezohlednil veškerá poranění, která žalobce při služebním úrazu utrpěl. Konkrétně se jednalo o pohmoždění plic, částečnou obrnu levé nohy, částečnou obrnu levé ruky a částečnou obrnu lícního nervu, na což žalobce upozorňoval i ve svém návrhu na obnovu řízení. 4. Žalobce v této souvislosti podotkl, že shora zmíněná zranění jsou uvedena ve znaleckém posudku MUDr. Jiřího Fialky, Csc., znalce z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství ze dne 23. 5. 2015, který vychází ze skutečného rozsahu žalobcova zranění. Tento posudek měl náměstek ředitele KRPU při svém rozhodování v původním řízení k dispozici. Uvedená zranění, která nebyla znaleckým posudkem zohledněna, lze ovšem podle žalobce ve smyslu § 3 odst. 1 vyhlášky č. 277/2015 Sb., o postupu při určování výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění příslušníků bezpečnostních sborů (dále jen „vyhláška č. 277/2015 Sb.“) ohodnotit. K tomu žalobce dodal, že MUDr. Zdeněk Šnupárek znalecký posudek zpracoval ve smyslu zmíněné vyhlášky č. 277/2015 Sb. 5. Žalobce měl za to, že zadavatel znaleckého posudku si musel být vědom, že shora žalobcem uvedená zranění nejsou do znaleckého posudku ze dne 15. 10. 2017 zahrnuta a ani bodově ohodnocena, přesto se s takovým znaleckým posouzením spokojil a vydal původní rozhodnutí. Výpočet chybějícího bodového ohodnocení činí podle žalobce 2 412 500 Kč. 6. Dále žalobce podotkl, že MUDr. Tichý, znalec z oboru zdravotnictví, ve svém znaleckém posudku ze dne 27. 8. 2017 vypočetl výši ztížení společenského uplatnění na 2 146 146 Kč, tj. v obdobné výši jako nyní žalobce. 7. Žalobce namítal, že dle původního rozhodnutí mu měla být vyplacena částka 975 000 Kč, která vychází ze znaleckého posudku MUDr. Šňupárka, a jež byla navýšená o 30 % (z důvodu nutnosti napojení žalobce na plicní ventilaci). Žalobce vytýkal náměstkovi ředitele KRPU, že měl v případě výpočtu náhrady za společenské stižení v původním řízení vycházet z částky uvedené ve znaleckém posudku MUDr. Tichého a zdůraznil, že navýšení základní částky za napojení na plicní ventilaci je možné v rozsahu 30-50 % a náměstek ředitele KRPU se rozhodl pro navýšení pouze o 30 %. 8. Žalobce byl přesvědčen, že v předchozím bodě uvedené skutečnosti měl náměstek ředitele KRPU při svém rozhodování v původním řízení vzít v potaz a nespokojit se znaleckým posudkem MUDr. Šňupárka, který nebyl oprávněn k provedení požadovaného znaleckého posudku. Žalobce vytýkal náměstkovi ředitele KRPU, že se vůbec nezabýval tím, zda je výše uvedený znalec oprávněn k vypracování předmětného posudku a nezkoumal, zda jím vypracovaný posudek obsahuje všechna zranění, která žalobce při služebním úrazu utrpěl. Skutečnost, že náměstek ředitele KRPU neodstranil v původním řízení vady znaleckého posudku vypracovaného MUDr. Šňupárkem, považoval žalobce za novou skutečnost odůvodňující povolení obnovy původního řízení. 9. Dále žalobce konstatoval, že byl vinou zadavatele znaleckého posudku, který považoval za nepravdivý, poškozen o více jak milion korun a toto pochybení jde k tíži žalobce. Právě uvedeným se ovšem žádné z nyní žalobou napadených rozhodnutí podle žalobce nezabývá. 10. Žalobce následně citoval § 192 odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníku bezpečnostních sborů (dále jen „zákon o služebním poměru“) a konstatoval, že v původním řízení nevěděl, že MUDr. Šňupárek nezohlednil veškerá jeho poranění ve znaleckém posudku, ze kterého následně vycházel náměstek ředitele KRPU při svém rozhodování a nevěděl, že náměstek ředitele KRPU toto pochybení neodstranil, čímž se dopustil stejného pochybení, které nadto neodstranil ani revizní posudek. Dále konstatoval, že původní rozhodnutí se opírá o důkaz, o němž až z vyjádření MUDR. Tichého ze dne 7. 3. 2021 zjistil, že je nepravdivý. V tomto žalobce spatřoval důvody pro povolení obnovy původního řízení. Vyjádření žalovaného k žalobě 11. Žalovaný nejprve zrekapituloval dosavadní průběh správního řízení a konstatoval, že důvodem nepovolení obnovy řízení bylo nesplnění zákonných podmínek pro vyhovění žádosti o obnovu původního řízení ve smyslu § 192 zákona o služebním poměru, když v posuzovaném případě nevyšla najevo žádná nová skutečnost, která by existovala v době původního řízení a kterou by žalobce bez svého zavinění nemohl v původním řízení uplatnit. Skutečnost, kterou žalobce označoval za novou (specializace MUDr. Šňupárka a tvrzené nezahrnutí některých zranění žalobce do znaleckého posudku tohoto znalce), nemůže být důvodem obnovy řízení, neboť o ní žalobce mohl vědět v původním řízení a zároveň o ní prokazatelně věděl, protože totožné námitky v původním řízení uplatnil (konkrétně ve svém vyjádření ze dne 25. 10. 2017). Na uvedené námitky bylo v původním řízení náležitě reagováno, zejména zadáním revizního znaleckého posudku, který se stal jedním z podkladů rozhodnutí o nároku. Protože se žalobce výslovně vzdal práva podat odvolání vůči rozhodnutí o nároku, nabylo toto rozhodnutí právní moci dne 12. 6. 2018. 12. Žalovaný zdůraznil, že žalobce až v podané žalobě tvrdí, že skutečnost, že znalecký posudek MUDr. Šňupárka shledává nepravdivý, považuje za důvod pro povolení obnovy řízení podle § 192 odst. 1 písm. c) zákona o služebním poměru. K tomuto důvodu povolení obnovy řízení žalovaný uvedl, že pravdivost důkazu znamená, že skutečnosti vyplývající z provedeného důkazu lze považovat za dokázané a lze bez rozumných pochybností nabýt jistoty o tom, že se tyto skutečnosti opravdu staly. Žalovaný poukázal na to, že žalobcem uvedené skutečnosti nepřinášejí žádná nová skutková zjištění, tudíž ani nemohou vyvracet skutkový stav zjištěný bez důvodných pochybností služebním funkcionářem v původním řízení, a nemohou tedy vyvracet závěr o pravdivosti znaleckých posudků zpracovaných v rámci původního řízení. Dále žalovaný připomněl, že i na důvod obnovy řízení zakotvený v § 192 odst. 1 písm. c) zákona o služebním poměru se vztahuje podmínka novosti. 13. Závěrem žalovaný uvedl, že má za to, že je žalované rozhodnutí přezkoumatelné, věcně správné a souladné s právními předpisy. V případě žalobce nebyly splněny zákonné podmínky pro povolení obnovy řízení, pročež žádosti žalobce nebylo možné vyhovět. Posouzení věci soudem 14. O žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen („s. ř. s.“) bez jednání, neboť žalobce ani žalovaný nesdělili soudu do dvou týdnů od doručení výzvy svůj nesouhlas s takovýmto projednáním, ačkoliv byli ve výzvě výslovně poučeni, že nevyjádří-li se v dané lhůtě, má se za to, že souhlas s rozhodnutím bez jednání byl udělen. 15. Napadené rozhodnutí soud přezkoumal v řízení vedeném podle části třetí hlavy druhé prvního dílu s. ř. s., která vychází z dispoziční zásady vyjádřené v ustanoveních § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 věty druhé a třetí a § 75 odst. 2 věty první s. ř. s