6 As 413/2017 — Nejvyšší správní soud

59 A 13/2024- 70 - text  59 A 13/2024 - 70 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci žalobce: STYLE BOHEMIA s.r.o. sídlem Zásada 207, PSČ 46825 zastoupený advokátem Mgr. Miloslavem Tuháčkem sídlem Bezděkovská 288, Strakonice proti žalovanému: Generální ředitelství cel sídlem Budějovická 7, Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 2. 2024, č. j. 44879-2/2023-900000-317 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Celního úřadu pro Liberecký kraj ze dne 11. 8. 2023, č. j. 2471-8/2023-560000-12. Tímto prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce uznán vinným z přestupku spočívajícího v porušení povinnosti dle § 39 odst. 3 zákona č. 307/2013 Sb., o povinném značení lihu, který spáchal tím, že bezodkladně po 12. 12. 2021 nevrátil celnímu úřadu 17 464 ks nepoužitých kontrolních pásek, přestože v době od 13. 12. 2021 do 30. 5. 2022 již nebyl osobou povinnou značit líh a měl kontrolní pásky v držení. V podrobných tabulkách celní úřad uvedl, že celkem 10 396 kontrolních pásek pod příslušnými evidenčními kódy žalobce postupně vrátil ve dnech 4. 2. 2022, 31. 3. 2022, 17. 5. 2022 a 30. 5. 2022, jakož i to, že zbylých 7 068 ks kontrolních pásek žalobce nevrátil vůbec s tím, že mu v noci ze dne 29. 5. 2022 na 30. 5. 2022 měly být odcizeny. 2. Za spáchaný přestupek byla žalobci podle § 62 odst. 2 písm. c) bod 2. zákona o povinném značení lihu uložena pokuta ve výši 1 020 000 Kč a podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“), byla žalobci uložena povinnost nahradit náklady správního řízení ve výši 1 000 Kč. 3. Žalovaný se v napadeném rozhodnutí po rekapitulaci průběhu řízení ztotožnil se závěry správního orgánu I. stupně. Uvedl, že naplnění skutkové podstaty přestupku a zahájení přestupkového řízení není podmíněno konáním či nekonáním třetí osoby. Žalobci ze zákona vznikla povinnost kontrolní pásky vrátit celnímu úřadu. Místní šetření za účelem zajištění kontrolních pásek konal celní úřad dne 30. 5. 2022. Dříve nebylo namístě využití sekundárního oprávnění k zajištění kontrolních pásek. Nelze dovozovat, že by se celní úřad mohl podílet na protiprávním jednání žalobce. I kdyby celní úřad provedl místní šetření, při němž by u žalobce kontrolní pásky fyzicky zjistil, nezbavovalo by to žalobce odpovědnosti za přestupek. Žalobce vracel pásky půl roku a jejich část nevrátil vůbec, kterýžto rozsah nežádoucího následku není v uložené sankci prakticky zohledněn. Nezahájení přestupkového řízení bezprostředně po zjištění porušení ze strany žalobce nezbavuje žalobce odpovědnosti za přestupek. K tomu žalovaný odkázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu s tím, že žalobce neměl veřejné subjektivní právo na to, aby bylo přestupkové řízení celním úřadem ex offo zahájeno. 4. K argumentaci případně vzniklým legitimním očekáváním na straně žalobce žalovaný odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 4. 2018, č. j. 6 As 413/2017, s tím, že nelze dovozovat, že by legitimní očekávání vyvěralo z pouhého mlčení veřejné správy. Celní úřad navíc vůči žalobci nečinný nebyl, naopak žalobce o vydání kontrolních pásek urgoval. Pro posouzení odpovědnosti žalobce za spáchání přestupku je irelevantní posuzování případného splnění či nesplnění podmínek k zajištění kontrolních pásek ze strany celního úřadu, stejně jako spáchání či nespáchání kázeňského přestupku ze strany příslušníků celního úřadu. Žalobcem k těmto otázkám navržené výslechy svědků jsou z tohoto důvodu bezpředmětné. K výkladu pojmu „bezodkladně“ Nejvyšší správní soud uvádí, že jde o lhůtu v řádu dnů, maximálně týdnů, v co nejkratším časovém úseku, přičemž v praxi je nutno tento pojem vykládat podle konkrétního případu v závislosti od účelu, který chce zákonodárce konkrétním ustanovením za pomoci tohoto pojmu dosáhnout. Ani okolnosti žalobcova případu nemohly být důvodem pro to, aby žalobce kontrolní pásky celnímu úřadu vracel postupně, přičemž poslední vrátil až po uplynutí 169 dnů. 5. S odkazem na důvodovou zprávu k zákonu o povinném značení lihu a na tzv. metanolovou aféru žalovaný uvedl, že pokud žalobce jen pozvolně a po částech vracel nepoužité kontrolní pásky, jednal v rozporu s účelem zákona, a zjevně tak porušil povinnost vrátit pásky bezprostředně po doručení rozhodnutí o ukončení jeho registrace, tedy v řádu dnů po dni 12. 12. 2021. Trvající přestupek žalobce je pak ukončen dnem 30. 5. 2022, kdy žalobce zjistil odcizení zbytku kontrolních pásek. Z dostupných podkladů nevyplynulo, že by tvrzená zdravotní indispozice jednatele žalobce měla bránit v tom, aby žalobce kontrolní pásky vrátil bezodkladně. Žalobce mohl tuto jednoduchou vydávací povinnost splnit i distančně či prostřednictvím zmocněnce. Žalobcem vznesená námitka podjatosti byla uplatněna po vydání meritorního rozhodnutí celního úřadu. V takovém případě ji bylo třeba posoudit jako odvolací námitku, proto byla vypořádána žalovaným v napadeném rozhodnutí. Ten ji přitom shledal nedůvodnou, neboť v právním hodnocení a procesním postupu úředních osob nelze spatřovat zákonem vymezené důvody podjatosti. 6. Žalobce porušil zákon bezodkladným nevrácením nepoužitých kontrolních pásek, rozsah následků tohoto deliktu se zvětšoval narůstajícími průtahy s vrácením části pásek, což vyústilo až v jejich odcizení, a tedy zmaření možnosti zbylou část pásek celnímu úřadu vrátit. K tomuto následku bylo možno při úvahách o sankci přihlédnout, nicméně ve skutečnosti byly přitěžující okolnosti zohledněny zcela minimálně. Pokuta byla uložena dle ustanovení § 62 odst. 2 písm. c) bod 2. zákona o povinném značení lihu při samé spodní hranici sazby, která v daném případě činí 1 015 198 Kč až 10 151 980 Kč. S ohledem na okolnosti případu, kdy jednání žalobce v důsledku vedlo k definitivnímu nevrácení, resp. odcizení 7068 ks kontrolních pásek, považuje žalovaný uloženou pokutu za mírnou. 7. S odkazem na správní judikaturu žalovaný uvedl, že jednání žalobce zakládá jen omezený nutný přezkum likvidačního účinku uložené pokuty. Celní úřad se k tvrzenému likvidačnímu účinku pokuty vyjádřil a žalovaný jeho závěry s odkazem na správní judikaturu sdílí. Žalovaný námitku likvidačního charakteru sankce přezkoumal i z hlediska aktuálních poměru žalobce. K tomu nahlédl do insolvenčního rejstříku a uvedl, že z žalobcem předloženého reorganizačního plánu vyplývá, že zjištěný úpadek žalobce má být vyřešen tak, že celá jeho majetková podstata bude prodána a výtěžek bude rozdělen mezi jeho věřitele. V návaznosti na splnění reorganizačního plánu bude žalobce zrušen bez likvidace a zanikne výmazem z obchodního rejstříku. Zbylý majetek přejde na současného společníka Martina Balatku. I současný stav insolvenčního řízení stále směřuje k tomuto žalobcem chtěnému výsledku. Námitka likvidačního účinku pokuty je proto zcela prázdná, když žalobce ke svému zániku sám směřuje. Z reorganizačního plánu, popř. ze zprávy insolvenční správkyně navíc plyne, že majetek žalobce přesahuje pohledávky věřitelů. Uložená pokuta sama o sobě nemůže mít na žalobce likvidační účinek. II. Žaloba 8. Žalobce ve včasné žalobě uvedl, že napadené rozhodnutí nemá oporu ve spisovém materiálu, je vnitřně rozporné a neodůvodněné, resp. odůvodnění je založeno na chybném právním hodnocení a je v rozporu se zjištěným skutkovým stavem. Napadené rozhodnutí odporuje § 93 odst. 1 písm. a) zákona o odpovědnosti za přestupky, protože nebylo přesně vymezeno období, od kdy do kdy byl páchán přestupek. Z tohoto důvodu není např. možné zjistit, kdy může nastat promlčení přestupku. Uvedené období od 13. 12. 2021 do 30. 5. 2022 neodpovídá zjištěnému skutkovému stavu při výkladu neurčitého právního pojmu „bezodkladně“. Ani z postupu celního úřadu vůči žalobci není zřejmé, kdy ke spáchání přestupku došlo. Stanovení období, ve kterém měl být přestupek páchán, je závislé na výkladu pojmu „bezodkladně“, který je součástí skutkové podstaty. Takový výklad však žalovaný řádně neprovedl. I dle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 7. 2005, č. j. 5 Afs 151/2004-73, je třeba obsah a význam neurčitého právního pojmu alespoň rámcově objasnit. 9. Správní orgány v rámci výkladu tohoto pojmu nepřihlédly ke všem skutečnostem, které vyšly v řízení najevo, jinak by musely konstatovat, že přestupek se nestal, protože celní úřad neučinil žádné kroky k zabránění páchání přestupku, nesdělil žalobci, že páchá či spáchal přestupek. Svědek nprap. Š. uvedl, že neprováděli zajištění kontrolních pásek, protože očekávali, že žalobce vrátí pásky v souladu s předpisy sám. Tímto postupem celní úřad konkludentně vykládal pojem „bezodkladně“ tak,