140 A 6/2025 – Krajský soud v Ústí nad Labem

140 A 6/2025- 41 - text  9 140 A 6/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Radima Kadlčáka a Mgr. Ladislava Vaško ve věci navrhovatelka: KM – PRONA Reality, s.r.o., IČO: 14026651 sídlem Rynoltice 215, 463 53 Rynoltice zastoupená JUDr. Zdeňkem Horáčkem, Ph.D., advokátem sídlem Kaizlovy sady 434/13, 186 00 Praha 8 proti odpůrci: Městys Brozany nad Ohří sídlem Palackého náměstí 75, 411 81 Brozany nad Ohří zastoupený Mgr. Davidem Zahumenským, advokátem sídlem tř. Kpt. Jaroše 1922/3, 602 00 Brno o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy – Územního plánu městyse Brozany nad Ohří – změny č. 3, konkrétně bodu 3 textové části IA., vydané usnesením zastupitelstva městyse č. 6 ze dne 5. 2. 2025, č. j. ÚMBRO/240/2025, takto: I. Návrh se zamítá. II. Navrhovatelka je povinna zaplatit odpůrci náhradu nákladů řízení ve výši 12 269,40 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Navrhovatelka se návrhem podaným prostřednictvím svého právního zástupce domáhala zrušení části opatření obecné povahy – Územního plánu městyse Brozany nad Ohří – změny č. 3, konkrétně bodu 3 textové části IA., vydané usnesením zastupitelstva městyse č. 6 ze dne 5. 2. 2025, č. j. ÚMBRO/240/2025, která nabyla účinnosti dne 21. 2. 2025. Současně se navrhovatelka domáhala toho, aby soud odpůrci uložil povinnost nahradit jí náklady řízení. Návrh 2. V podaném návrhu navrhovatelka nejprve uvedla, že je vlastníkem pozemků parc. č. XA, XB, XC a XD, k. ú. X, obec X. V této souvislosti dále zmínila, že součástí namítané změny č. 3 dotčeného územního plánu je mj. její bod č. 3 textové části IA., jehož cílem je přijetí zákazu umisťování malých vodních elektráren (dále jen „MVE“), a to včetně MVE na hostěnickém jezu nacházejícím se na pozemku parc. č. st. XE, k. ú. X. 3. Navrhovatelka považuje nadepsanou změnu č. 3 daného územního plánu za nezákonnou, a to jednak z důvodu, že při jejím vydávání byly nedostatečně a věcně chybně vypořádány její námitky jako vlastníka pozemků parc. č. XA, XB, XC a XD, k. ú. X, obec X, a jednak proto, že tato změna nebyla odůvodněná, resp. vychází z nedostatečně prokázaných a objasněných důvodů bez vážení veřejných a soukromých zájmů. 4. K tomu navrhovatelka doplnila, že si je vědoma toho, že se namítaná změna týká konkrétně Územního plánu městyse Brozany nad Ohří, v jehož katastrálním území se jí vlastněné pozemky nenacházejí. To však podle názoru navrhovatelky nic neměnilo na její možnosti podat proti návrhu dané změny námitky dle § 172 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), neboť je toto právo přiznáno všem vlastníkům nemovitostí, jejichž práva, povinnosti nebo zájmy související s výkonem vlastnického práva mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny – může se tedy jednat také o pozemky bezprostředně hraničící s územím, které má být opatřením obecné povahy regulováno. 5. Navrhovatelka poté uvedla, že má v úmyslu na nadepsaných pozemcích vybudovat MVE, která je z vlastní podstaty věcí hromadnou nacházející se nejen na pozemcích, na nichž je vybudována výrobna (tj. strojovna, elektrozařízení atd.), ale též na pozemcích, na nichž jsou s ní související součásti, jako je jez, jehož pomocí je vzdouvána povrchová voda nutná pro provoz celého elektroenergetického zařízení. Jez se nachází na pozemku parc. č. st. XE, k. ú. X, který již pod regulaci vyvolanou namítanou změnou spadá. Z tohoto důvodu tedy navrhovatelka namítla nesprávnost a nezákonnost postupu odpůrce, který její námitky podané dle § 172 odst. 5 správního řádu přijal jako pouhé připomínky podle § 172 odst. 4 téhož zákona, s nimiž se sice určitým způsobem vypořádal v odůvodnění napadené změny územního plánu, nicméně o nich nerozhodl tak, jak mu zákon ve vztahu k námitkám vlastníka pozemků přímo dotčených opatřením obecné povahy přikazuje (§ 172 odst. 5 správního řádu). Tím byla navrhovatelka ve věci zkrácena na svých právech. 6. Následně navrhovatelka namítla, že odpůrce v odůvodnění namítané změny územního plánu vyjadřuje pouze své subjektivní názory a nepodložené hodnotící soudy o povaze dané lokality, které neopírá o žádná kvalitativní ani kvantitativní kritéria. Navrhovatelka pak s odkazem na odpůrcova tvrzení v kontextu projednávaného případu uvedla, že tuto změnu považuje za fakticky neodůvodněnou. 7. Odpůrce dle navrhovatelky pochybil také v tom, že se prakticky vůbec nezabýval tím, nakolik jsou jím chráněné zájmy a zájmy navrhovatelky skutečně nekompatibilní, či dokonce vzájemně kolizní. Možné kolísání hladiny řeky nad jezem (předpokládané v řádu maximálně nižších desítek centimetrů) vyvolané provozem MVE totiž ve skutečnosti nijak neomezuje možnost využití řeky ke koupání nebo obdobné formě rekreace. Činnost MVE je přitom ekonomicky nejvýhodnější v době, kdy řeku ke koupání zpravidla použít nelze. Pořizovatel dotčené změny územního plánu neprovedl ani řádné vážení zájmů, a to nejen zájmů veřejného a soukromého, ale i dílčích zájmů veřejných mezi sebou. Věnoval se totiž pouze zpochybnění tzv. obecného převažujícího veřejného zájmu na provozu MVE coby ekologického a obnovitelného zdroje elektrické energie. K tomu navrhovatel doplnil, že v řešeném případě na vodním toku již příčná překážka (tj. jez) vybudována je a stavba MVE její existenci racionalizuje, legitimizuje a zužitkovává směrem k všeobecně žádoucí výrobě elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Kromě toho odpůrce pominul i aktuální legislativní vývoj reprezentovaný nařízením XRady (EU) 2022/2577 a směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2413 a např. zákonem č. 87/2025 Sb. novelizujícím § 3 odst. 2 zákona energetického zákona tak, že „výroba elektřiny ve výrobně elektřiny využívající obnovitelný zdroj energie vodního toku o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 0,015 MW a více se rovněž uskutečňuje ve veřejném zájmu“, což je i případ záměru MVE navrhovatelky. 8. Podle navrhovatelky nicméně platí, že i v případě neexistence zákonné domněnky převažujícího veřejného zájmu není odpůrce zbaven povinnosti vážení jednotlivých zájmů, kterých se opatření obecné povahy dotýká. Pořizovatel namítané změny územního plánu přitom na tuto svou povinnost rezignoval a nijak se nezabýval nezbytností prokázání veřejného zájmu na zaváděné regulaci, stejně jako nezohlednil žádné další partikulární zájmy veřejné či soukromé. 9. Závěrem navrhovatelka uvedla, že odpůrce již dříve připustil vybudování jedné MVE na náhonu, přičemž tak byla daná změna územního plánu odpůrcem použita v rámci konkurenčního boje, což je ovšem účel, ke kterému územně plánovací nástroje dle zákona neslouží a sloužit nemohou. Vyjádření odpůrce k návrhu 10. Odpůrce k výzvě soudu předložil spisovou dokumentaci a písemné vyjádření k návrhu, v němž navrhl, aby soud podaný návrh odmítl, případně jako nedůvodný v celém rozsahu zamítl a přiznal odpůrci náhradu nákladů řízení. Současně odpůrce poukázal na judikaturu správních soudů týkající se toho, že obsah, rozsah a kvalita návrhu předurčují obsah, rozsah a kvalitu následného soudního rozhodnutí. K tomu zmínil, že navrhovatelka v podaném návrhu explicitně neuvedla důvody pro zrušení namítané změny územního plánu. 11. Dále odpůrce připomněl, že je navrhovatelka vlastníkem pozemků parc. č. XA, XB, XF, XC a XD, v k. ú. X, které se nachází na území města X. Tyto pozemky jsou dle Územního plánu Budyně nad Ohří regulovány jako plochy rekreace (konkrétně rekreace individuální a rekreace „kemp“). Na uvedených pozemcích pak není kvůli Územnímu plánu Budyně nad Ohří – tj. sousední obce – možno umisťovat stavby a zařízení související s provozem MVE. To dle odpůrce potvrzuje i vyjádření města Budyně nad Ohří k záměru MVE v rámci procesu EIA (z roku 2013 k záměru „MVE Hostěnice – Písty“). 12. Podle odpůrce tak ve věci není vůbec zřejmé, proč si navrhovatelka myslí, že na nadepsaných pozemcích může umisťovat stavby nebo zařízení související s provozem MVE, a proč si myslí, že to byla napadená změna územního plánu, která jí znemožnila na daných pozemcích tyto stavby a zařízení realizovat. Navrhovatelka přitom nevlastní žádné pozemky na území odpůrce. Ve svém podání tudíž navrhovatelka neuvedla žádné konkrétní argumenty, které by ukazovaly na to, že je předmětnou změnou územního plánu dotčena na svých vlastnických právech. 13. Odpůrce též zmínil, že teprve v návrhu na zrušení části napadené změny územního plánu navrhovatelka upřesnila, že zásah (zřejmě) spočívá v tom, že na pozemcích, které nejsou v jejím vlastnictví a nacházejí se na území odpůrce, nebude možné vybudovat MVE, a proto nebude moci navrhovatelka na svých pozemcích vybudovat související stavby a zařízení. V tomto počinu jí nicméně brání především územní plán sousední obce. Záměr navrhovatelky realizovat na řece Ohři MVE pak není sám o sobě důvodem pro to, aby nemohlo dojít ke změně územního plánu a aby nad zájmem na realizaci MVE nepře