9 Ao 37/2021 — Nejvyšší správní soud

142 A 4/2025- 159 - text  30 142 A 4/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a soudců Mgr. Ladislava Vaško a Mgr. Vojtěcha Salamánka ve věci navrhovatelky: Reality Hana Skoková s. r. o., IČO: 116 98 136 sídlem Všestudy 28, 431 11 Všestudy zastoupena advokátem Mgr. Filipem Nečasem sídlem Malinovského náměstí 603/4, 602 00 Brno proti odpůrkyni: obec Český Jiřetín sídlem Český Jiřetín 171, 436 01 Český Jiřetín zastoupena advokátkou Mgr. Sandrou Podskalskou sídlem Údolní 567/33, 602 00 Brno o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy – 1. změny Územního plánu Český Jiřetín, schválené usnesením Zastupitelstva obce Český Jiřetín č. 05/012025 ze dne 28. 2. 2025 takto: I. Návrh se zamítá. II. Navrhovatelka je povinna zaplatit odpůrkyni náhradu nákladů řízení ve výši 52 676,14 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Navrhovatelka je povinna zaplatit České republice náhradu nákladů řízení ve výši 7 731,82 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Zastupitelstvo obce Český Jiřetín usnesením č. 05/012025 ze dne 28. 2. 2025 vydalo 1. změnu Územního plánu Český Jiřetín (dále jen „1. změna ÚP“). Tato změna byla oznámena prostřednictvím veřejné vyhlášky ze dne 3. 3. 2025. Součástí uvedené změny bylo mimo jiné zrušení zastavitelné plochy Z.11 na jižní části pozemků parc. č. XA, XB, XC, XD a XE v katastrálním území X (dále jen „navrhovatelčiny pozemky“) a vymezení plochy zemědělské všeobecné tamtéž. Návrh 2. V návrhu navrhovatelka uvedla, že je výlučným vlastníkem shora označených pozemků a cítí se být dotčena obsahem 1. změny ÚP, která z větší části zrušila zastavitelnost jejích pozemků a do budoucna znemožnila její záměr pozemky zastavět. Tyto pozemky navrhovatelka koupila poté, kdy byl vydán Územní plán Český Jiřetín a skončila stavební uzávěra. Učinila tak v dobré víře, že jejich zastavitelnost byla prověřena již při přijímání územního plánu. Následně začala podnikat kroky k jejich rozdělení a přípravě pro výstavbu rodinných domů v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací (získala stanoviska správců sítí, proběhlo vytyčení hranic pozemků, požádala o souhlas s dělením pozemků, nechala si vyhotovit geometrický plán pro rozdělení pozemků za 145 200 Kč). Dne 4. 10. 2023 však Zastupitelstvo obce Český Jiřetín rozhodlo o pořízení změny územního plánu zkráceným postupem. Jakmile se o tom navrhovatelka dozvěděla, začala aktivně hlídat elektronickou úřední desku odpůrkyně a o její sledování požádala též L. J., který jí se správou pozemků pomáhá. O pozemky, které koupila, měl totiž původně zájem i starosta odpůrkyně, a proto měla navrhovatelka obavu, aby v důsledku toho, že je získala ona, nedošlo k omezení jejich zastavitelnosti změnou územního plánu. 3. Navrhovatelka konstatovala, že dne 28. 7. 2024 zjistila, že v archivu elektronické úřední desky odpůrkyně se nachází veřejná vyhláška ze dne 12. 6. 2024 – oznámení veřejného projednání návrhu 1. změny ÚP (dále jen „oznámení ze dne 12. 6. 2024“), které mělo být vyvěšeno na úřední desce dne 12. 6. 2024 a sejmuto dne 24. 7. 2024. Podle navrhovatelky však tento dokument nebyl na úřední desce zveřejněn vůbec nebo byl od počátku zveřejněn v archivních záznamech, které navrhovatelka pravidelně nekontrolovala. Podotkla, že jí není známo, že by se kdokoli dozvěděl o konání veřejného projednání z elektronické úřední desky, a tudíž nebyla sama, před kým „bylo oznámení utajeno“. Podle zjištění navrhovatelky se jediný včasný podatel námitek dozvěděl o konání veřejného projednání zcela náhodou ústním sdělením. Navrhovatelka podala své námitky až dne 9. 8. 2024 a odpůrkyně k nim ve smyslu § 52 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, (dále jen „stavební zákon“) nepřihlížela. 4. Podle navrhovatelky je podaný návrh přípustný. S odkazem na § 307 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, (dále jen „nový stavební zákon“) zdůraznila, že námitky proti návrhu změny územního plánu nepodala včas z toho důvodu, že tak učinit nemohla. Poznamenala, že starší dokumentace včetně informace o konání veřejného projednání návrhu samotného územního plánu a o jemu předcházející stavební uzávěře dosud zveřejněna přímo na aktuální elektronické úřední desce. Navrhovatelka však musela oznámení ze dne 12. 6. 2024 zcela nelogicky hledat v archivních záznamech. Toho si povšimla až po lhůtě pro podání námitek, a nemohla tak v řízení o vydání 1. změny ÚP uplatňovat důvody, pro které shledává tuto změnu nedůvodnou a nepřiměřenou ve vztahu k zásahu do svého práva na majetek. Navrhovatelka připomněla, že smyslem a účelem zveřejnění na úřední desce je umožnit veřejnosti seznámit se s obsahem zveřejňovaného dokumentu a zapojit se do procesu přijímání opatření obecné povahy. Je třeba ho posuzovat s ohledem na krátkou lhůtu pro uplatnění námitek a připomínek, a to tím spíše, že právní úprava fakticky znemožňuje přezkum změny územního plánu, pokud námitky či připomínky ve lhůtě podány nejsou. K tomu odkázala na rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 10. 2007, č. j. 2 Ao 2/2007-73, a ze dne 26. 6. 2014, č. j. 5 Aos 3/2013-33. Podle navrhovatelky proto musí být odpůrkyně schopna prokázat, že v procesu přijímání opatření obecné povahy dodržela právní předpisy, a o tom svědčící listiny musejí být součástí spisového materiálu; v opačném případě nemůže soud posoudit zákonnost takového procesu. K tomu odkázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 6. 2016, č. j. 2 As 47/2016-44. 5. Navrhovatelka popsala, že dne 21. 5. 2025 (v úřední den) byla společně se svým zástupcem nahlížet do spisu ke změně územního plánu. Chtěla vidět celý spis, a pokud je veden elektronicky, požadovala jeho vytištění. Pro případ potřeby si navrhovatelka pořídila zvukovou nahrávku z nahlížení do spisu. Starosta odpůrkyně navrhl, že spis o objemu cca 600 MB zašle navrhovatelce elektronicky, a téhož dne spis přes službu uschovna.cz odeslal. Součástí zaslaného spisu však podle navrhovatelky nejsou žádné dokumenty týkající se zveřejňování písemností. Navrhovatelka shrnula, že tvrdí a v rámci svých možností prokazuje, že odpůrkyně řádně nezveřejnila na úřední desce oznámení ze dne 12. 6. 2024. V důsledku toho navrhovatelka nemohla včas uplatnit své námitky a ochránit svá ústavně zaručená práva. Zdůraznila, že je primárně na odpůrkyni, aby doložila řádné a včasné zveřejnění na úřední desce. Dodala, že záznamy o zveřejnění určitého dokumentu na úřední desce jsou pouze interními záznamy správního orgánu a nemohou sloužit jako důkaz k prokázání zveřejnění dokumentu na úřední desce. K tomu je podle navrhovatelky třeba předložit metadata z elektronické úřední desky. Zveřejnění v archivních záznamech nepovažovala navrhovatelka za řádné zveřejnění naplňující smysl a účel zákona. K tomu citovala rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 31. 7. 2024, č. j. 9 A 39/2024-145. Dále podotkla, že bylo povinností odpůrkyně doručovat veřejnou vyhláškou takovým způsobem, který povede k co nejlepšímu a nejúčinnějšímu informování o navrhované změně územního plánu, a to v souladu se základními zásadami činnosti správních orgánů. V případě navrhovatelky přitom nejde jen o nevhodné označení písemnosti na elektronické úřední desce, nýbrž dokonce o skrytí dokumentu v archivu za situace, kdy ostatní dokumenty byly zveřejňovány v aktuálních záznamech. 6. Dále navrhovatelka uplatnila námitky nepřiměřeného zásahu do svého práva vlastnit majetek. Konstatovala, že změna nese prvky libovůle odpůrkyně, neboť navrhovatelčiny pozemky jsou po necelých dvou letech od jejich zastavitelnosti a poté, kdy začala vynakládat časové a finanční náklady na jejich zastavění, z větší části vyňaty ze zastavitelných ploch. Tento postup navíc nebyl dostatečně odůvodněn. Cíle řešit likvidaci odpadních vod v souladu s veřejným zájmem na ochranu vod a řešit ohleduplnou zástavbu přírodně zajímavé lokality lze podle navrhovatelky dosáhnout i jinými zákonem předvídanými postupy, které méně zasáhnou její právo na majetek. 7. Navrhovatelka navrhla, aby soud napadené opatření obecné povahy zrušil v textové i grafické části v rozsahu zrušení zastavitelné plochy (Z.11) na navrhovatelčiných pozemcích a vymezení plochy zemědělské všeobecné [AU] tamtéž. Vyjádření odpůrkyně k návrhu 8. Odpůrkyně ve svém vyjádření konstatovala, že navrhovatelka podala své námitky proti 1. změně ÚP opožděně a svou argumentací se nyní snaží toto své procesní pochybení zhojit. Zdůraznila, že oznámení ze dne 12. 6. 2024 bylo řádně zveřejněno na její úřední desce, a soud by tak podle § 307 odst. 2 nového stavebního zákona neměl k tvrzenému zásahu do navrhovatelčina práva vlastnit majetek přihlížet. Odpůrkyně připomněla, že dokumenty a oznámení jsou zpravidla na úřední desce vyvěšovány na omezenou dobu. Poukázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 8. 2016, č. j. 6 As 231/2015-44, a konstatovala, že návrh opatření obecné povahy musí být na úřední de