6 As 136/2014 — Nejvyšší správní soud

15 A 36/2023- 52 - text  9 15 A 36/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Ladislava Vaško a Mgr. Radima Kadlčáka ve věc žalobce: H. B., narozený X bytem X zastoupený JUDr. Janem Ožanou, advokátem sídlem Divadelní 2728/3a, 301 00 Plzeň proti žalovanému: Státní pozemkový úřad sídlem Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 6. 2023, č. j. SPU 249708/2023, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě prostřednictvím svého právního zástupce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 6. 2023, č. j. SPU 249708/2023, jímž bylo podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), zamítnuto odvolání proti rozhodnutí Krajského pozemkového úřadu pro Ústecký kraj (dále jen „povinný subjekt“) ze dne 24. 5. 2023, č. j. SPU 193178/2023/508100/Pa, kterým byla podle § 15 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „InfZ“), odmítnuta žádost žalobce o informace ze dne 9. 5. 2023 ve znění: „…vzhledem k tomu, že nelze zjistit, jaké veškeré nemovité věci tvoří Statek Křímov (resp. Zemědělský areál Křimov), Vás tímto žádám o sdělení, jaké veškeré nemovité věci (zapsané i nezapsané v katastru nemovitostí) považuje povinný subjekt za majetek, který byl předmětným usnesením vlády č. 264/1992 jako položka číslo 152 „Statek Křímov“ vybrán k privatizaci….“ Žaloba 2. V žalobě žalobce namítal, že povinný subjekt poskytnutí informace odmítl, neboť informace neexistuje a nelze ji ani získat na základě jednoduchých úkonů z jiných informací. Povinný subjekt dále tvrdil, že žádné zákonné ustanovení mu neukládá povinnost informací disponovat a nelze ji získat ani mechanickým zpracováním zdrojových údajů. Žalovaný se pak se závěry povinného subjektu ztotožnil. 3. Rozhodnutí povinného subjektu je nepřezkoumatelné, neboť povinný subjekt nijak neprokázal ani neodůvodnil, proč nemůže požadovanou informaci získat. Takový postup je však od povinného subjektu vyžadován podle § 11b InfZ. Povinný subjekt se však ani nepokusil o prokázání neexistence informace, např. záznamem o výsledku jejího vyhledávání. Dle žalobce povinnost disponovat informací může ze zákona vyplývat i nepřímo. V daném případě tato povinnost vyplývá ze zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, a ze zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby (dále jen „zákon o privatizaci“). Dále zdůraznil, že aby mohl povinný subjekt reálně plnit své zákonné povinnosti (tj. vykonávat státní správu v jemu svěřené oblasti), je nevyhnutelné, aby informací disponoval. Povinný subjekt má vždy ze zákona obligatorně zkoumat, zda informaci vlastní. To má zkoumat ještě dříve než to, zda má vůbec povinnost požadovanou informaci mít. Pokud totiž povinný subjekt informaci má, i když ji není povinen mít, nesmí žádost z tohoto důvodu odmítnout. 4. Sám povinný subjekt v dopise ze dne 22. 3. 2023 sděluje, že v případě bývalého Statku Křimov, s. p., je navrhovatelem privatizačního projektu dle zákona o privatizaci. Majetek podniku dle § 2 zákona o privatizaci tvoří souhrn věcí a finančních prostředků, ke kterým má podnik právo hospodaření nebo které jsou v jeho vlastnictví, jakož i souhrn práv, jiných majetkových hodnot a závazků podniku. Je tak zřejmé, že v rámci přípravy privatizačního projektu musí být majetek (tj. soubor věcí) přesně a dostatečně určitě vymezen, aby nemohlo dojít k jeho záměně s majetkem, který předmětem privatizace není. Povinnost disponovat informací vyplývá i z § 6 odst. 1 písm. a), c), d) zákona o privatizaci. Povinný subjekt v dopise ze dne 20. 7. 2023 vyjmenovává majetek, který je v současné době připravován k privatizaci, na jejímž základě by měly zaniknout nájemní/pachtovní smlouvy uzavřené se žalobcem. Žalobce proto odmítnutí poskytnutí informace považoval za účelové a neoprávněné. 5. Žalobce dále nesouhlasil s tím, že není možné informaci získat ani mechanickým zpracováním zdrojových dat, které dle povinného subjektu neexistují. Povinný subjekt musí mít znalosti o tom, která konkrétní věc je určena k privatizaci, resp. zda je či není předmětem privatizačního projektu. 6. Vzhledem k tomu, že se žalovaný s nesprávnými a nezákonnými závěry povinného subjektu ztotožnil a rozhodnutí potvrdil, je i jeho rozhodnutí nezákonné. 7. Rozhodnutí žalovaného je navíc nepřezkoumatelné, neboť pouze uvedl, že podmínky pro aplikaci § 11b InfZ byly splněny, aniž by to blíže odůvodnil, dále pouze shrnul odůvodnění povinného subjektu a žalobci není zřejmé, proč má žalovaný sdělení povinného subjektu za dostačující. Vedle toho žalovaný nijak neodůvodnil svůj závěr, proč z ustanovení právních předpisů nevyplývá povinnost povinného subjektu disponovat informací, ačkoliv žalobce odkazoval na konkrétní ustanovení. K dalším námitkám týkajícím se způsobu zpracování privatizačního projektu a jeho náležitostí se žalovaný odmítl vyjadřovat, neboť dle jeho názoru k tomu není příslušný. Žalovaný se tak s touto námitkou vůbec nevypořádal, a to i přes to, že se jedná o jeden z podstatných argumentů potvrzujících tvrzení žalobce, že povinný subjekt musí požadovanou informací disponovat. Dále žalovaný neodůvodnil ani neprokázal, že zdrojové informace neexistují. 8. Žalobce je dlouholetým nájemcem nemovitostí, jichž se požadované informace týkají, přičemž do těchto nemovitostí v průběhu mnoha let vložil značné prostředky v řádu milionů korun. Žalobce proto nepožaduje poskytnutí informace jen tak, nýbrž má naléhavý právní zájem, aby informaci obdržel. Vyjádření žalovaného k žalobě 9. Žalovaný k výzvě soudu předložil správní spis a písemné vyjádření k žalobě, v němž uvedl, že Pozemkový fond České republiky, právní předchůdce žalovaného, byl zřízen zákonem č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, za účelem správy nemovitostí ve vlastnictví státu uvedené v § 1 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. Tento nemovitý majetek pak byl veden v katastru nemovitostí na listech vlastnictví jednotlivých státních subjektů, a to nejen zemědělských. Katastr nemovitostí však neobsahoval rozlišení jednotlivých vlastnických položek dle jejich určení k rozdílným způsobům odstátnění, tj. jak k privatizaci podle zákona o privatizaci, k převodům za účelem uspokojení restitučních nároků dle zákona č. 229/1991 Sb. či dalších (např. zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků, či následně zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a změna souvisejících zákonů, případně dle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích). 10. Žádný z uvedených předpisů nezahrnuje ustanovení, které by ukládalo povinnému subjektu informací v požadované formě disponovat. V případě, že neexistuje zákonné ustanovení ukládající určitou povinnost, nelze ani uvádět konkrétní odkazy na tato ustanovení. Při převzetí majetku Statku Křimov do správy Pozemkového fondu, který byl následně vybrán k privatizaci podle § 5 odst. 1 zákona o privatizaci, nebyl řešen soupis majetku. Zákon č. 92/1991 Sb. naopak taxativně vymezuje, který majetek není určen k privatizaci, a tento závěr lze zjistit teprve následným provedením majetkoprávního prověření jednotlivých položek. Pokud tedy soupis majetku Statku Křimov při jeho převzetí do správy Pozemkového fondu nebyl řešen, zdrojové informace, z nichž by bylo možné požadovanou informaci získat, neexistují. 11. S ohledem na výrazné změny katastru nemovitostí v období od převzetí majetku Statku Křimov Pozemkovým fondem následkem digitalizace a dělení pozemků a rovněž vzhledem k majetkovým změnám, k nimž došlo v návaznosti na výlukové důvody restitučních zákonů, není možné v současné době přesně specifikovat původně přebíraný majetek, resp. obnovit ten stav, který existoval v době, kdy byl majetek Statku Křimov převzat do správy Pozemkového fondu. Další vyjádření žalobce 12. Ve vyjádření ze dne 24. 10. 2023 žalobce znovu konstatoval, že byl povinným subjektem upozorněn, že je v současné době připravován „Zemědělský areál Křimov“ k privatizaci podle zákona o privatizaci, a to formou veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku. Dále poukázal na § 5 a § 6 zákona o privatizaci, dle kterých musí být privatizovaný majetek přesně a dostatečně určitě vymezen. Vzhledem k tomu považuje tvrzení povinného subjektu, že informací týkající se upřesnění rozsahu majetku určeného k privatizaci nedisponuje a není povinen disponovat, za zjevně nesprávnou a účelovou. Posouzení věci soudem 13. O žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), bez jednání, neboť žalobce s tímto postupem výslovně souhlasil a žalovaný se po řádném poučení, že může vyslovit nesouhlas s rozhodnutím věci bez jednání a že n