6 Afs 73/2014 — Nejvyšší správní soud

15 A 42/2025- 68 - text  5 15 A 42/2025 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Ladislava Vaško a Mgr. Radima Kadlčáka ve věci žalobců: 1) Ing. I. B., narozený X bytem X 2) SPOLGAS s.r.o., IČO: 25456482 sídlem Fügnerova 1223, 440 01 Louny oba zastoupeni JUDr. Tomášem Tomšíčkem, advokátem sídlem Vlastina 602/23, 323 00 Plzeň proti žalovanému: za účasti osob zúčastněných na řízení: Dopravní a energetický stavební úřad sídlem Nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 01 Praha 1 a) Ing. Vladimír Bartoš, CSc., IČO: 03566439 místem podnikání Antonína Dvořáka 2165/20, 434 01 Most b) AGRO PV 1 s.r.o., IČO: 08278741 sídlem Ladova 1814/31, 621 00 Brno c) CETIN a.s., IČO: 04084063 sídlem Českomoravská 2510/19, 190 00 Praha 9 o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 21. 1. 2025, č. j. DESU/032/027686/25, o návrhu žalobců na přiznání odkladného účinku žalobě, takto: I. Návrh žalobců na přiznání odkladného účinku žalobě se zamítá. II. Žalobci 1) se ukládá povinnost zaplatit Krajskému soudu v Ústí nad Labem soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení. III. Žalobkyni 2) se ukládá povinnost zaplatit Krajskému soudu v Ústí nad Labem soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. Rozhodnutím Krajského úřadu Ústeckého kraje (dále jen „krajský úřad“) ze dne 23. 5. 2025, č. j. KUUK/076213/2025, bylo rozhodnuto dle § 129 odst. 2 a 3 a § 115 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), a § 18c vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „prováděcí vyhláška“), o dodatečném povolení stavby pro výrobu energie – fotovoltaická elektrárna v obci X, část X na pozemcích p. č. XA (orná půda), XB (ostatní plocha), XC (ostatní plocha) a XD (ostatní plocha) v k. ú. X (dále jen „stavba“). Stavebníkem řešené stavby, jež projektová dokumentace stavby označuje názvem „FVE 67 A + C Zaječice u Bečova“, je Ing. Vladimír Bartoš, CSc. 2. Žalovaný rozhodnutím ze dne 21. 1. 2025, č. j. DESU/032/027686/25, změnil rozhodnutí krajského úřadu tak, že z výčtu pozemků dotčených umístěním řešené stavby se odstraňuje pozemek p. č. XC (ostatní plocha) a nahrazuje se pozemkem p. č. XE v k. ú. X (ostatní plocha). Ve zbytku napadené rozhodnutí potvrdil. 3. Žalobci ve společně podané žalobě současně navrhli, aby soud dle § 73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), přiznal žalobě proti výše popsanému napadenému rozhodnutí žalovaného odkladný účinek. Svůj návrh zdůvodnili tím, že existuje bezprostřední bezpečnostní riziko spojené s provozem FVE umístěné v těsné blízkosti areálu žalobkyně 2), v němž dochází k uskladňování a manipulaci se zkapalněnými plyny. Zdůraznili, že pokračování v účincích napadeného rozhodnutí by mohlo vést k ohrožení života, zdraví a majetku, jakož i životního prostředí, a způsobit tak žalobcům i dalším osobám závažnou a nevratnou újmu. Přitom veřejný zájem na ochraně života, zdraví, majetku a životního prostředí zjevně převažuje nad individuálním zájmem stavebníka na realizaci stavby. Poznamenali, že zrušení napadeného rozhodnutí v budoucnu by již nemohlo odvrátit vznik možných mimořádně závažných následků, a že pozastavení účinnosti rozhodnutí je jediným efektivním prostředkem prevence těchto rizik. Popsali, že stavba FVE tak, jak byla správními orgány dodatečně povolena, se bude nacházet v dosahu účinků zdroje rizika – zásobníků LPG a stáčení do automobilových a železničních cisteren žalobkyně 2), která je zařazena jako zdroj rizika skupiny B. Zpráva oblastního inspektorátu práce zase upozornila na skutečnost, že budoucí instalované panely FVE sousedního vlastníka jsou ve velmi těsné blízkosti skladovacích zařízení žalobkyně 2), tj. především daňového skladu (4 x zásobník á 56 m3) a manipulačních mobilních skladů na kolejové vlečce (skladování LPG na cisternových drážních vozidlech). Vzdálenost panelů FVE od místa stáčení LPG přitom zcela zřetelně zasahuje do bezpečnostního pásma (min. 40 m) plynových zařízení vyplývajících jak ze zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“), tak příslušných technických norem, přičemž projektová dokumentace zcela nesprávně neobsahovala žádné informace o existenci bezpečnostních pásem. Uvedli, že pozastavením účinků napadeného rozhodnutí může vzniknou újma nanejvýše stavebníkovi. Otázkou ale dle žalobců zůstává, zda by vůbec nějaká újma žadateli vznikla, jestliže přiznání odkladného účinku této žalobě by se do jeho právní sféry projevilo maximálně tím, že by nemohl ihned začít s realizací záměru, což ovšem samo o sobě nutně neznamená vznik újmy, zvláště pak v nadcházejícím zimním období, kdy zpravidla nejsou realizovány stavební práce a nadto provoz FVE v tomto období dosahuje nejslabších výkonových hodnot z celého roku. 4. Žalovaný ve vyjádření navrhl, aby soud žalobě odkladný účinek nepřiznal. S odkazem na projektovou dokumentaci stavby konstatoval, že stavba (resp. část celkové stavby) řešená v rámci řízení o dodatečném povolení stavby se nenachází v bezpečnostním pásmu zásobníků plynu v areálu žalobců, přičemž z tohoto důvodu byly dle názoru žalovaného splněny podmínky pro vydání rozhodnutí o dodatečném povolení stavby. 5. Osoba zúčastnění na řízení a), která je stavebníkem, uvedla, že by přiznáním odkladného účinku žalobě byla zmařena investice 50 000 000 Kč, a stejně tak i dotace cca 12 000 000 Kč. V důsledku jednání žalobce 1) musela již pětkrát žádat ČEZ Distribuce a.s. o prodloužení termínu uvedeného ve smlouvě o připojení do její přenosové sítě. Zdůraznil, že pokud by poslední termín připojení do sítě vysokého napětí nesplnila, patrně by nemohla elektřinu do sítě dodávat vůbec; jistě by nechtěla ČEZ Distribuce a.s. dále čekat, až si to žalobce 1) rozmyslí a nebude již dokončenou výrobnu elektřiny, která je před kolaudací, více blokovat. Konstatoval, že již dnes vzniklá škoda z neplnění dohod žalobce 1) a jeho napadení stavebního řízení činí více jak 15 000 000 Kč. 6. Podle § 73 odst. 1 a 2 s. ř. s. platí, že podání žaloby nemá odkladný účinek, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Předmětný § 73 odst. 2 s. ř. s. je přitom třeba vykládat tak, že jde o institut zcela mimořádný, kterým je prolamována vykonatelnost napadeného rozhodnutí před tím, než je podrobeno soudnímu přezkumu ve věci samé. Lze jej aplikovat pouze v mimořádných případech, kdy účastník řízení dostatečnými a hodnověrnými důkazy doloží splnění zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě. 7. K přiznání odkladného účinku žalobě je přitom nutno kumulativně splnit tři podmínky, jejichž naplnění má žalobce tvrdit a prokázat k návrhu doloženými důkazy. První podmínkou je existence újmy, která by byla žalobci způsobena výkonem nebo jinými právními následky napadeného rozhodnutí. Existence újmy, byť není výslovně v § 73 odst. 2 s. ř. s. vyjádřena, je bezpochyby nutným předpokladem pro posouzení následujících dvou podmínek, neboť při posuzování podmínky druhé a třetí je újma, která žalobci hrozí, poměřována s dalšími hodnotami, jimiž je újma jiných osob a veřejný zájem. Existence újmy je v některých typech řízení zjevná již ze samotného napadeného rozhodnutí, a žalobce tak nemusí způsobení újmy zvláště dokládat. Zejména se jedná o případy, kdy je žalobci uložena povinnost uhradit peněžní sankci (pokutu), neboť již z napadeného rozhodnutí v těchto případech vyplývá, že se žalobcův majetek zmenší, a tím mu bude způsobena újma. Na druhou stranu v případech, kde není hrozící újma zjevná již z napadeného rozhodnutí, musí žalobce konsekventně tvrdit, že mu hrozí způsobení újmy, a musí své tvrzení i řádně doložit. Druhá podmínka, která musí být splněna, aby mohl být odkladný účinek žalobě přiznán, spočívá v existenci nepoměrně větší újmy žalobce, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a to ať už byly, či nebyly účastníky předchozího správního řízení. Při posuzování druhé podmínky provádí soud poměřování vedle sebe stojící újmy konkrétních subjektů. I tato podmínka může být s ohledem na charakter věci splněna již tím, že další osoby nebyly správním řízením dotčeny, neboť účastníkem byl pouze žalobce. O takový případ