16 A 30/2023 – Krajský soud v Ústí nad Labem

16 A 30/2023- 40 - text  11 16 A 30/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudců Mgr. Lenky Havlíčkové a Mgr. Vojtěcha Salamánka ve věci žalobce: Stop tunelům, z. s., IČO 22879552 sídlem Na Valech 813/3, 400 01 Ústí nad Labem proti žalovanému: za účasti osoby zúčastněné na řízení: Ministerstvo životního prostředí sídlem Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10 Tall Solar s.r.o., IČO: 11874902 sídlem Za Mototechnou 1619, 155 00 Praha 5 zastoupená advokátem Mgr. Petrem Mikyskem sídlem Boleslavská 2178/13, 130 00 Praha 3 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 4. 2023, č. j. MZP/2023/530/441, takto: I. Rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ze dne 6. 4. 2023, č. j. MZP/2023/530/441, a rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 29. 11. 2022, č. j. KUUK/170839/2022, se zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 3 000 Kč do třiceti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Krajský úřad Ústeckého kraje (dále jen „krajský úřad“) rozhodl dne 29. 11. 2022 pod č. j. KUUK/170839/2022 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) v řízení o žádosti shora označené osoby zúčastněné na řízení (Tall Solar s. r. o., dále též „žadatel“) tak, že výrokem I. podle § 56 odst. 1 a 2 písm. c) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen „ZOPK“), povolil žadateli výjimku ze zákazů ze základních ochranných podmínek zvláště chráněných druhů živočichů chráněných dle § 50 uvedeného zákona, a to pro druhy zařazené v kategorii „silně ohrožené“ [ještěrka obecná (Lacerta agilis), krutihlav obecný (Jynx torquilla), modrásek bahenní (Phengaris nausithous), modrásek očkovaný (Phengaris teleius), slepýš křehký (Anguis fragilis)] a v kategorii „ohrožené“ [čmelák (Bombus sp.), lejsek šedý (Muscicapa striata), mravenec (Formica sp.), otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), ropucha obecná (Bufo bufo), ťuhýk obecný (Lanius collurio)]. Výjimku ohledně druhů slepýš křehký, ještěrka obecná, mravenec, čmelák, ropucha obecná, otakárek ovocný, modrásek bahenní a modrásek očkovaný povolil krajský úřad k rušení, zraňování, ničení a poškozování jimi užívaných sídel, resp. biotopu, zatímco pro druhy krutihlav obecný, lejsek šedý, ťuhýk obecný povolil výjimku toliko k rušení, ničení a poškozování jimi užívaných sídel, resp. biotopu. K povoleným výjimkám stanovil rovněž pod body 1) až 8) výroku I. svého rozhodnutí bližší podmínky. Výrokem II. prvostupňového rozhodnutí byla žadateli dle § 56 ZOPK „nepovolena“ výjimka ze zákazu usmrcování druhů zařazených v kategorii „silně ohrožené“ [ještěrka obecná (Lacerta agilis), modrásek bahenní (Phengaris nausithous), modrásek očkovaný (Phengaris teleius), slepýš křehký (Anguis fragilis)] a v kategorii „ohrožené“ [čmelák (Bombus sp.), mravenec (Formica sp.), otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), ropucha obecná (Bufo bufo)]. 2. Shora označeným rozhodnutím ze dne 6. 4. 2023, č. j. MZP/2023/530/441, žalovaný zamítl žalobcovo odvolání a potvrdil prvostupňové rozhodnutí. Soud poznamenává, že týmž výrokem žalobou napadeného rozhodnutí bylo současně zamítnuto i odvolání dalšího účastníka správního řízení, pobočného spolku ZO ČSOP Teplice – FERGUNNA (IČO 66091691, se sídlem Dr. Vrbenského 2874/1, 415 01 Teplice). Proti uvedenému rozhodnutí žalovaného (dále též „napadené rozhodnutí“) však podal nyní posuzovanou žalobu toliko žalobce. Žaloba 3. Žalobce předně namítl, že se žalovaný v napadeném rozhodnutí nevypořádal s jeho odvolací námitkou, podle které nemá ve správním spisu oporu východisko prvostupňového rozhodnutí konstatující soulad záměru žadatele (výstavba fotovoltaické elektrárny) s územním plánem města Košťany. Žalobce je i nadále přesvědčen, že pokud se prvostupňové rozhodnutí podstatným způsobem opíralo o tvrzenou souladnost záměru s územním plánem, mělo takové tvrzení být přesvědčivě podloženo obsahem správního spisu. 4. Krom toho žalobce v odvolání namítl, že krajský úřad (jako orgán ochrany přírody) není zmocněn k poskytování závazného výkladu územního plánu, pročež tvrzení o souladnosti záměru s územním plánem v prvostupňovém rozhodnutí mělo být podloženo vyjádřením příslušného orgánu územního plánování, popřípadě jiným věrohodným způsobem. Dle žalobce však žalovaný v napadeném rozhodnutí tuto odvolací námitku přehlédl, neboť v odůvodnění toliko uvedl, že „na str. 6 napadeného rozhodnutí krajský úřad popsal soulad předmětného záměru s územním plánem obce“. Žalobce připouští, že prvostupňové rozhodnutí sice obsahuje tvrzení o souladnosti záměru s územním plánem, neobsahuje však žádný popis ani podrobnosti, ze kterých by bylo možné seznat, jak krajský úřad k takovému závěru dospěl. 5. Dále žalobce v žalobě namítl, že se rozhodnutí žalovaného nijak nevypořádalo s jeho odvolací námitkou, jež poukazovala na zavádějící vytržení prvostupňovým rozhodnutím užitých citací dvou rozsudků Nejvyššího správního soudu z jejich původního kontextu. Žalobce tím v odvolání upozorňoval, že nelze dovodit, že by z územního plánu vyplýval veřejný zájem na výstavbě konkrétního záměru, který je s ním v souladu. 6. Žalobce rovněž v žalobě namítl nesprávnost vypořádání své odvolací námitky, jíž bylo poukazováno na zákonnou nezbytnost (vyvozenou žalobcem z § 45i odst. 3 a § 67 odst. 1 a 3 ZOPK), aby byla žádost o povolení výjimky podložena biologickým hodnocením provedeným fyzickou osobou, která je držitelkou autorizace. Žalobkyně tak nesouhlasí s názorem žalovaného, který k dané odvolací námitce uvedl, že žadatel v řízení předložil biologický průzkum, který byl dostatečný pro posouzení stavu území, zvláště chráněných druhů a stanovení podmínek napadeného rozhodnutí, a že zásah do chráněných zájmů nebyl v tomto případě natolik závažný, aby měl krajský úřad požadovat provedení biologického hodnocení podle § 67 ZOPK, zpracovaného autorizovanou osobou. Žalobce navíc v této souvislosti v žalobě podotkl, že se žalovaný nevyjádřil k té části odvolací námitky, jež poukazovala na to, že nárok na předložení biologického hodnocení vyplývá přímo ze zákona. 7. Nakonec žalobce v žalobě poukázal na svou odvolací námitku ohledně nedostatečného množství pozornosti věnované v prvostupňovém rozhodnutí podstatným otázkám neexistence jiného uspokojivého řešení a možného ovlivnění dosažení či udržení příznivého stavu druhu z hlediska ochrany. Žalobce se předně neztotožňuje s názorem žalovaného, který v žalobou napadeném rozhodnutí označil (v reakci na předmětnou odvolací námitku žalobce) za dostatečné odůvodnění, jež krajský úřad poskytl k otázce neexistence jiného uspokojivého řešení záměru na str. 7 prvostupňového rozhodnutí. Podle žalobce totiž bylo krajským úřadem podané odůvodnění nedostatečné a těžko pochopitelné; žalobci z něj totiž není zřejmé, proč by tvrzený soulad s územním plánem měl být u zvažovaného záměru důvodem neexistence jiného uspokojivého řešení. Pokud pak jde o druhý aspekt dané odvolací námitky, a sice že prvostupňové rozhodnutí neobsahovalo dostatečné odůvodnění ohledně možného vlivu záměru na dosažení či udržení příznivého stavu druhu z hlediska ochrany, s tím se dle žalobce napadené rozhodnutí nevypořádalo vůbec. 8. Žalobce proto navrhl, aby soud rozhodnutí žalovaného zrušil a aby zrušil také prvostupňové rozhodnutí. Vyjádření k žalobě 9. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 27. 7. 2023 s tím, že uplatněné žalobní námitky považuje za nedůvodné. 10. Konkrétně žalovaný uvedl, že dotčený územní plán je veřejně dostupný na webových stránkách města Košťany. Pro potřeby řízení o výjimce dle § 56 ZOPK byl žalovaným (resp. krajským úřadem) soulad záměru s územním plánem zkoumán pouze ve vztahu k posuzování existence veřejného zájmu na realizaci záměru a jeho poměřování se zájmy ochrany přírody. Krajský úřad pro toto posouzení využil podklady uveřejněné na webových stránkách města Košťany, které jsou dle žalovaného skutečnostmi obecně známými ve smyslu § 50 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“). 11. Ve vztahu k námitce ohledně biologického hodnocení žalovaný zopakoval závěr prezentovaný již v žalobou napadeném rozhodnutí, a sice že shledal krajskému úřadu předložené biologické hodnocení dostačujícím pro posouzení stavu území, zvláště chráněných druhů a stanovení podmínek, které krajský úřad v prvostupňovém rozhodnutí uvedl. Zásah do chráněných zájmů není dle žalovaného v tomto případě natolik závažný, aby krajský úřad požadoval provedení biologického hodnocení podle § 67 ZOPK, jež by bylo zpracováno autorizovanou osobou. 12. Ohledně otázky existence jiného uspokojivého řešení žalovaný ve vyjádření konstatoval, že ta je vždy posuzována ve vztahu ke konkrétnímu záměru a jeho lokalizaci. Dodal, že krajský úřad podmínkami prvostupňového rozhodnutí vymezil plochy kompenzačních opatření, přičemž stanovené kompenzační plochy podporují d