16 A 36/2023 – Krajský soud v Ústí nad Labem

16 A 36/2023- 33 - text  10 16 A 36/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudců Mgr. Lenky Havlíčkové a Mgr. Vojtěcha Salamánka ve věci žalobce: Ústecké šrouby, z. s., IČO: 04316509 sídlem Velká Hradební 322/53, 400 01 Ústí nad Labem zastoupen advokátkou JUDr. Petrou Humlíčkovou, Ph.D. sídlem Vodičkova 704/36, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: za účasti osoby zúčastněné na řízení: Ministerstvo životního prostředí sídlem Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10 Povodí Ohře, státní podnik, IČO: 70889988 sídlem Bezručova 4219, 43003 Chomutov o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 5. 2023, č. j. MZP/2023/530/609, takto: I. Rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ze dne 31. 5. 2023, č. j. MZP/2023/530/609, a rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 20. 1. 2023, č. j. KUUK/ 008922/2023, se zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 9 800 Kč do třiceti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Krajský úřad Ústeckého kraje (dále jen „krajský úřad“) rozhodl dne 20. 1. 2023 pod č. j. KUUK/ 008922/2023 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) o žádosti osoby zúčastněné na řízení (Povodí Ohře, státní podnik, dále též „žadatel“) tak, že podle § 56 odst. 1 a odst. 2 písm. b) a písm. c) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen „ZOPK“), povolil žadateli výjimku ze zákazů ze základních ochranných podmínek zvláště chráněných druhů, konkrétně ze zákazu chytat a usmrcovat silně ohrožený druh bobr evropský (Castor fiber) chráněný dle § 50 ZOPK, uvedený v příloze č. III vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb., a v příloze č. II. a IV. směrnice 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících druhů živočichů a planě rostoucích rostlin, a to z důvodu jím působených škod na Lužickém potoce a majetku žadatele, SD a.s. a ČEZ a.s. Ve výroku prvostupňového rozhodnutí stanovil krajský úřad podmínky, za jejichž splnění se předmětná výjimka povoluje, takto: (1) Odchyt bobrů bude proveden do živochytných pastí (typ hancock, či bavorský typ). (2) Usmrcení bude provedeno humánně (střelnou zbraní) v souladu s příslušnými zákony (dle zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, v platném znění a dle zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, v platném znění). (3) Odchyt a usmrcování lze provádět celoročně a na celém území Lužického potoka v katastrálním území Tušimice, nejdéle do 31. 12. 2024. (4) Lužický potok bude důkladně zabezpečen proti dalšímu případnému příchodu bobrů od VD Nechranice vhodnými mechanickými a popř. i elektrickými bariérami. (5) Krajskému úřadu bude zaslána souhrnná zpráva o celé eliminační akci, zejména s datací všech odlovených a usmrcených jedinců bobra evropského do 31. 12. 2024. 2. Shora označeným rozhodnutím ze dne 31. 5. 2023, č. j. MZP/2023/530/609 (dále též „žalobou napadené rozhodnutí), žalovaný zamítl žalobcovo odvolání a potvrdil prvostupňové rozhodnutí. Proti uvedenému rozhodnutí žalovaného směřuje žaloba v této věci. Žaloba 3. Žalobce předně uvedl, že důvodem pro povolení výjimky byla prevence závažných škod na majetku a na vodách, které jsou způsobeny změnou hladiny vody v důsledku vybudování bobřích hrází. Ostatně dle prvostupňového rozhodnutí je v projednávaném případě lokalita výskytu bobra v Programu péče o bobra evropského zařazena do zóny B, která je určena pro rozvoj a ochranu populace. V této zóně lze přistoupit k zásahům do biotopu bobra, ale eliminace by dle žalobcova názoru měla být až krajním řešením. 4. Podle žalobce sice správní orgán rekapituloval tvrzení žadatele, ale rezignoval na jakékoliv vlastní úvahy. Není tak zřejmé, proč jiným uspokojivým řešením nejsou například žadatelem již prováděné zásahy (občasné bourání hrází, čištění propustků a instalace drenáží), které s sebou sice nesou zvýšené náklady na monitoring a provádění opatření (dle zprávy předložené žadatelem je nutné hráze bourat zhruba jednou za dva měsíce), ale ve srovnání s úplnou eliminací populace bobra, tím spíše v zóně B určené pro jeho ochranu a rozvoj, nelze dle žalobce a priori vyloučit, že by takové zásahy mohly být jiným uspokojivým řešením ve smyslu § 56 odst. 1 věty druhé ZOPK. Vysvětlení toho, proč by takové řešení nemělo být uspokojivé, je úkolem správního orgánu, na který ovšem podle žalobcova názoru rezignoval. 5. I pokud by však neměla být v předchozím odstavci uvedená alternativa „jiným uspokojivým řešením“, byl by jím dle žalobce nepochybně transfer bobra do jiné lokality. Žalobce k tomu citoval z prvostupňového rozhodnutí příslušnou pasáž, v níž se krajský úřad zabýval možností transferu bobra, a namítl, že prvostupňové rozhodnutí je v této části zmatečné, neboť na jednu stranu povoluje usmrcení bobrů po jejich odchytu do živochytných pastí, na druhou stranu při posuzování možnosti transferu argumentuje komplikacemi s odchytem. Pokud by ovšem nebyl realizovatelný odchyt bobra, nemohlo by ani dojít k jeho usmrcování dle napadeného rozhodnutí, a proto tento aspekt vůbec nemůže dle žalobce vstupovat do úvahy o tom, zda je možné již odchycené bobry přesunout na jinou lokalitu. 6. Pokud krajský úřad argumentoval v neprospěch transferu bobrů poukazem na zpřetrhání rodinných vztahů mezi bobry a tím, že mu není známa informace o žádném provedeném transferu bobra, nepovažuje žalobce ani jedno za důvod pro vyloučení transferu. Zpřetrhání rodinných vazeb považuje žalobce za nepochybně lepší než usmrcení celé populace (a pokud nebudou samostatně přesouvána mláďata, není zřejmé, proč by mělo vést k neúspěšnosti transferu) a nedostatek informací o provedených transferech vyplývá z „nedostatku“ správních řízení, ve kterých by se posuzovala možnost usmrcování bobrů. 7. Transfer bobra dle žalobce nevylučuje ani tvrzení správního orgánu, že vypuštění bobrů na nové lokalitě je podmíněno souhlasem orgánu ochrany přírody a uživatele honitby, popř. dalších dotčených orgánů státní správy. Není totiž důvod k tomu, aby orgán ochrany přírody s transferem nesouhlasil (zájmy jiných orgánů státní správy pak nejsou transferem dotčeny), a byť žalobce připouští, že ne každý uživatel honitby bude s transferem souhlasit, je při technické a právní proveditelnosti transferu na žadateli takový souhlas zajistit, a to například poskytnutím finanční kompenzace. Žalobce upozornil, že již před vydáním napadeného rozhodnutí bylo žadateli známo, že Severní energetická a. s. s transferem souhlasí bez jakékoliv kompenzace, a navíc byl později doložen i souhlas Honebního společenstva Most – Komořany (tyto souhlasy žalobce přiložil ke své žalobě; pozn. soudu). Nejen že tedy nebyla prokázána neexistence jiného uspokojivého řešení, ale dokonce byla prokázána jeho existence. Výjimka umožňující usmrcení celé populace bobra tak v této situaci nemůže dle žalobce obstát. 8. Žalobce proto navrhl, aby soud rozhodnutí žalovaného zrušil a aby zrušil také prvostupňové rozhodnutí. Vyjádření k žalobě 9. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 25. 9. 2023 s tím, že uplatněné žalobní námitky považuje za nedůvodné. Předně uvedl, že některé z žalobních námitek byly uplatněny již v odvolání proti prvostupňovém rozhodnutí. Na odůvodnění obou rozhodnutí proto odkázal. 10. Žalovaný již v napadeném rozhodnutí uvedl, že krajský úřad před povolením předmětné žádosti vydal již dvě výjimky, které umožňovaly žadateli odstraňovat bobří hráze. Dynamický stav situace navíc dokládá dílčí zpráva zpracovaná panem Alešem Vorlem, na kterou žalovaný v napadeném rozhodnutí také odkázal. Z dílčí zprávy je přitom patrné, že bobr flexibilně reaguje na jakákoliv provedená opatření. Existence jiného uspokojivého řešení v podobě dalšího provádění již dříve povolených a realizovaných opatření (občasné bourání hrází, čištění propustků a instalace drenáží) byla tedy vyvrácena zjištěním, že se jimi nedaří docílit uspokojivého a trvalého stavu, přestože tato dosavadní opatření žadatel neustále opakoval k prevenci vzniku škod na objektech společností ČEZ a.s. a SD a.s. Žalovaný má za to, že tato problematika byla v obou rozhodnutích řádně a přezkoumatelně pojednána. 11. Dále žalovaný z odůvodnění prvostupňového rozhodnutí vyzdvihl, že dotčené území je významně ovlivněno lidskými aktivitami a s tím spojeným využitím daného vodního toku. Podoba toku je mimo jiné významně ovlivněna, a to jeho napřímením, zatrubněním nebo výskytem řady objektů sloužících k průmyslovému využití. Na těchto objektech a jejich provozu se aktivity bobra negativně odrážejí. Z hlediska charakteristiky dotčeného území a soustavného provádění dosavadních opatření (boření hrází a potlačování aktivity bobra) se nejeví dotčený tok jako vhodný biotop pro bobra. 12. Žalovaný dále uvedl, že možnost transferu bobra byla žadatelem prověřována, avšak bezúspěšně. Transfer nedoporučila ani již zmíněná dílčí zpráva. Transfer je problematický z