175 Az 3/2024 – Krajský soud v Ústí nad Labem

175 Az 3/2024- 22 - text  7 175 Az 3/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Derflem ve věci žalobkyně: X. Z., narozena X státní příslušnost Čínská lidová republika bytem X zastoupena JUDr. Petrem Novotným, advokátem sídlem Archangelská 1568/1, 100 00 Praha 10 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 8. 2024, č. j. OAM-1706/ZA-ZA11-HA08-2023, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 8. 2024, č. j. OAM-1706/ZA-ZA11-HA08-2023, kterým byla podle § 10a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, (dále jen „zákon o azylu“) její žádost o udělení mezinárodní ochrany shledána nepřípustnou, a řízení o udělení mezinárodní ochrany bylo podle § 25 písm. i) zákona o azylu zastaveno. Žaloba 2. V žalobě žalobkyně uvedla, že v Číně panuje špatná bezpečnostní situace pro civilní obyvatelstvo a závažné porušování lidských práv. Za současných okolností proto nelze Čínu označit za bezpečnou zemi původu. Žalobkyně je proto přesvědčena, že pokud by správní orgán zjistil řádně stav věci a opatřil dostatečné podklady pro své rozhodnutí, jež potvrzují tvrzení žalobkyně uvedená v rámci projednávání podané žádosti, pak by správní orgán musel rozhodnout o udělení azylu podle § 12 písm. b) zákona o azylu nebo přinejmenším v souladu s § 14a zákona o azylu o udělení doplňkové ochrany žalobkyni. 3. Žalobkyně konstatovala, že se bojí návratu do své domovské vlasti (Číny), jelikož v její domovské vlasti v současné době panuje diktátorský, nedemokratický režim, množí se případy vražd, represí občanů, porušování lidských práv a svobod, a není zde bezpečno pro civilní obyvatelstvo, a to i s ohledem na poslední politický vývoj a stoupající napětí mezi Čínou a USA. 4. V rámci rekapitulace celé věci žalobkyně uvedla, že dne 15. 12. 2023 podala opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany v České republice. O mezinárodní ochranu požádala z důvodu, jelikož se do vlasti nechce vrátit, protože tam byla zbita mužem, svým dřívějším kamarádem, s nímž se nepohodla kvůli tomu, že se jistým způsobem vyjádřila proti Ujgurům. Jeho přítelkyně je Ujgurka, proto došlo ke konfliktu. Ke svému zdravotnímu stavu uvedla, že je zcela zdravá, nemá žádné speciální zdravotní potřeby. Dále žalobkyně potvrdila, že stále trvají stejné důvody, které uvedla již při své první žádosti o udělení mezinárodní ochrany v ČR, tedy skutečnost, že se v minulosti jednorázově vyjádřila proti ujgurské národnostní menšině a má obavu, aby kvůli tomu neměla po návratu do vlasti potíže. Obává se napadení náhodným Ujgurem. Dalším důvodem její žádosti je společné soužití s jejím manželem, od něhož se nechce odloučit. 5. Žalobkyně je – v rozporu se závěry napadeného rozhodnutí – přesvědčena, že správní orgán nepostupoval při vydání napadeného rozhodnutí v souladu se zákonem, neboť měl vést meritorní řízení a v jeho rámci posoudit žalobkyní prezentované důvody podané žádosti o mezinárodní ochranu, a to s ohledem na skutečnost, že vyšly najevo nové, zásadní skutečnosti, jež nebyly předmětem zkoumání v předchozím pravomocně ukončeném řízení a jež v kombinaci s již dříve známými okolnostmi odůvodňovaly udělení azylu podle § 12 písm. b) zákona o azylu, případně udělení doplňkové ochrany žalobkyni podle § 14a zákona o azylu. 6. S ohledem na shora uvedené skutečnosti se žalobkyně domnívá, že žalovaný v rámci správního řízení porušil jednak § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), neboť nezjistil stav věci způsobem, o němž nejsou významné pochybnosti a v rozsahu, který je nezbytný vzhledem ke konkrétním okolnostem případu, a dále že si žalovaný neopatřil dostatečné podklady pro své rozhodnutí, ve smyslu § 50 odst. 2 správního řádu. 7. Žalobkyně zdůraznila, že se bojí návratu do své domovské vlasti, jelikož je zde mučení a jiné špatné zacházení všeobecně rozšířené, když někteří neúspěšní žadatelé o mezinárodní ochranu jsou po návratu omezováni na svých právech. V případě nuceného návratu do Číny proto nelze dle žalobkyně vyloučit, že by jí hrozilo uvěznění, mučení či nelidské a ponižující zacházení. Vyjádření žalovaného k žalobě 8. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě navrhl její zamítnutí pro nedůvodnost. Popřel oprávněnost žalobních námitek a odkázal na obsah správního spisu a zejména na napadené rozhodnutí. Uvedl, že zjistil skutečný stav věci, zabýval se dostatečně všemi skutečnostmi, které žalobkyně sdělila a opatřil si úplné podklady pro vydání rozhodnutí, včetně písemností z předchozího správního řízení. 9. Na základě výše uvedeného a z obsahu spisu neplyne dle žalovaného nezákonnost napadeného rozhodnutí. Žalovaný se nedopustil žádného procesního pochybení a nedomnívá se, že by žalobkyně byla nějakým způsobem zkrácena na svých právech. 10. Dle žalovaného uvádí žalobkyně naprosto stejné motivy svého odchodu z vlasti a neochoty se do Číny opětovně vrátit, jako uváděla v průběhu správního řízení o její první žádosti o udělení mezinárodní ochrany, tj. legalizaci svého pobytu na českém území, ekonomické důvody a strach z případného negativního jednání svého dřívějšího kamaráda, Ujgura, který ji měl údajně zbít, což od minulé žádosti drobně pozměnila, nicméně smysl zůstal stejný. Žalovaný tak neshledal důvody pro opakované posuzování žádosti žalobkyně k uváděným důvodům, neboť ta neuvedla žádnou novou skutečnost ve smyslu zákona o azylu, která by odůvodňovala opětovné vedení správního řízení a opětovné hodnocení důvodů odchodu z vlasti žalobkyně a obav z návratu do vlasti. Posouzení věci soudem 11. O žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“) bez jednání, neboť žalovaný s tímto postupem výslovně souhlasil a žalobkyně nesdělila soudu do dvou týdnů od doručení příslušné výzvy svůj nesouhlas s takovýmto projednáním, ačkoli byla výslovně poučena, že nevyjádří-li se v dané lhůtě, má se za to, že souhlas s rozhodnutím bez jednání byl udělen. 12. Napadené rozhodnutí soud přezkoumal v řízení podle části třetí hlavy druhé prvního dílu s. ř. s., který vychází z dispoziční zásady vyjádřené v § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 větě druhé a třetí a v § 75 odst. 2 větě první s. ř. s. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává – s výjimkou vyplývající z § 32 odst. 9 zákona o azylu a čl. 46 odst. 1 a 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany – zákonnost rozhodnutí správního orgánu pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během patnáctidenní lhůty ode dne doručení napadeného rozhodnutí ve smyslu § 32 odst. 1 zákona o azylu. Povinností žalobce je proto tvrdit, že rozhodnutí správního orgánu nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení, a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec žalobních bodů musí soud přihlédnout toliko k vadám napadeného rozhodnutí, k nimž je nutno přihlížet bez návrhu nebo které vyvolávají nicotnost napadeného rozhodnutí podle § 76 odst. 2 s. ř. s. Takové nedostatky však v projednávané věci nebyly zjištěny. 13. Na tomto místě soud předesílá, že po přezkoumání skutkového a právního stavu a po prostudování obsahu předloženého správního spisu dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 14. Ze správního spisu soud zjistil následující skutečnosti. Žalobkyně je státní příslušnicí Čínské lidové republiky. Žalobkyně podala dne 14. 2. 2022 první žádost o udělení mezinárodní ochrany v České republice. V rámci onoho řízení o první žádosti poskytla údaje k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany v České republice a konkrétně sdělila, že je státní příslušnicí Číny, chanské národnosti, je ateistkou a nikdy nebyla a ani v současnosti není členkou žádného politického hnutí ani žádné politické strany, nebyla nikdy politicky aktivní. Ve vlasti naposledy žila v provincii X, okrese X, městě X, ulici X. Na této adrese aktuálně žijí dvě dcery žalobkyně, o které pečují rodiče manžela. První dcera se jmenuje X. Y. X., narozena X, druhá se jmenuje X. X., narozena X. Manžel žalobkyně Y. X., narozen X, je státním příslušníkem Číny, žije v X a pracuje jako kuchař. Žalobkyně ve správním řízení dále uvedla, že ve vlasti naposledy byla v červenci roku 2019, přicestovala přímou linkou Peking – Praha. K předchozím pobytům ve státech Evropské unie žalobkyně ve správním řízení sdělila, že v České republice měla udělen dlouhodobý pobyt za účelem zaměstnání od května roku 2019 do května roku 2021. Dříve v České republice pobývala i v roce 2016, otěhotněla a vrátila se kvůli porodu do Číny. V červnu 2018 přijela do České republiky za prací. Udělená víza či pobytová povolení v jiných státech EU negovala. O mezinárodní ochranu požádala z důvodu, jelikož se v mi