73 A 3/2025 – Krajský soud v Ústí nad Labem

73 A 3/2025- 47 - text  73 A 3/2025 - 47 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Macháčkem ve věci žalobce: X, narozen dne X státní příslušnost Vietnamská socialistická republika bytem X zastoupen advokátem Mgr. Markem Eichlerem sídlem Nekázanka 888/20, Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 1. 2025, č. j. MV-179913-4/SO-2024 takto: I. Rozhodnutí Ministerstva vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, ze dne 16. 1. 2025, č. j. MV-179913-4/SO-2024, se zrušuje a věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 21 684 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. Marka Eichlera. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, ze dne 24. 10. 2024, č. j. OAM-13483-63/PP-2022. Tímto prvostupňovým rozhodnutím byla podle § 87e odst. 1 písm. a) bod 2 (výrok I. rozhodnutí) a § 87e odst. 1 písm. d) (výrok II. rozhodnutí) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), zamítnuta žádost žalobce o povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana EU a žalobci byla stanovena lhůta 30 dnů od právní moci rozhodnutí k vycestování z ČR. 2. Žalovaný v napadeném rozhodnutí shrnul, že žalobce podal dne 29. 9. 2022 žádost o povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana EU. Považoval se za rodinného příslušníka své manželky Jitky Nguyenové, s níž uzavřel manželství dne 20. 12. 2017. Žalovaný zrekapituloval pobytovou historii žalobce, který pobývá v ČR již od roku 2006, bylo s ním opakovaně vedeno řízení o správním vyhoštění, rozhodnutí o vyhoštění bylo vydáno dne 19. 3. 2017, dne 21. 4. 2017 žalobce požádal o mezinárodní ochranu a v průběhu řízení o udělení mezinárodní ochrany uzavřel zmíněné manželství. V době vydání rozhodnutí žalovaného není pravomocně skončeno další běžící řízení o správním vyhoštění žalobce. Nyní řešená žádost je již třetí žádostí žalobce o povolení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana EU. 3. Žalovaný se ztotožnil se závěrem správního orgánu I. stupně, že žalobce nepodal svou žádost v žádné ze tříměsíčních lhůt alternativně stanovených v ustanovení § 87b odst. 2 zákona o pobytu cizinců. To nebylo jediným důvodem zamítnutí žádosti, správní judikatura je v otázce možnosti zamítnutí žádosti z důvodu překročení lhůty pro její podání nejednotná. Dalším důvodem nevyhovění žádosti je, že manželství žalobce bylo shledáno účelově uzavřeným. Přes snahu správního orgánu I. stupně byla k dispozici výpověď žalobcovy manželky pouze z předchozího řízení. Ta je nevěrohodná, když bylo zjištěno, že na adrese, kde měla s manželem žít, nikdy nebydleli a přestože tvrdila, že manžela miluje, žila s jiným mužem. Žalovaný odkázal na rezoluci Rady ze dne 4. 12. 1997 a sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o pokynech pro lepší provádění směrnice 2004/38/ES ze dne 2. 7. 2009 a označil faktory signalizující existenci úmyslu uzavřít sňatek účelově s cílem zneužít práv přiznaných směrnicí. Dle žalovaného byl pobyt žalobce na území ČR v době uzavření manželství nejistý, manželé nemohli komunikovat stejným jazykem, je prokázáno, že aktuálně je manželství zcela rozvráceno a neplní svou funkci. Manželka žalobce žije s jiným partnerem a jejich společným synem. V detailech týkajících se posouzení účelovosti sňatku odkázal žalovaný na strany 5 až 8 prvostupňového rozhodnutí. Informace ze sociálních sítí byly v řízení užity podpůrně v situaci, kdy manželka žalobce neposkytla součinnost. O nepřiměřené rozhodnutí se nejedná, když manželství žalobce je pouze formální. II. Žaloba 4. Žalobce v podané žalobě uvedl, že žalovaný porušil ustanovení § 68 odst. 3, § 2, § 3 a § 4 odst. 1 správního řádu, jakož i ustanovení § 87e odst. 1 písm. a) bod 2, § 87e odst. 1 písm. d) a § 174a zákona o pobytu cizinců. Napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, když žalovaný nesprávně posoudil skutečnost, že žalobce nepodal žádost do 3 měsíců od vstupu na území. Je v rozporu s mezinárodními úmluvami, aby rodinný příslušník občana ČR byl omezen takovouto lhůtou. Žalobce doložil datovanou fotografii, kterou splnil zákonnou podmínku. Žalobce odkázal na aktuální rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 29. 1. 2024, č. j. 18 A 57/2022-40, dle nějž nemohlo být překročení této lhůty jediným důvodem zamítnutí žádosti. Postup správních orgánů je formalistický. Je absurdní, aby u podání jiných žádostí o dlouhodobé pobyty či víza nebyl stanoven žádný časový horizont, avšak v řešeném případě ano. Postup správních orgánů je v rozporu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států. Ta umožňuje omezit právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států toliko z důvodů veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti a veřejného zdraví. 5. Žalobce nesouhlasí ani se závěrem o účelovém uzavření manželství. Žalovaný se nedostatečně vypořádal s námitkou nedostatečně zjištěného skutkového stavu, kdy správní orgán nebyl za dobu 3 let schopný přimět manželku žalobce, aby se dostavila k provedení výslechu. Žádost pak zamítnul toliko na nepřímých důkazech ze sociálních sítí a vztáhnul údajnou nefunkčnost manželství na celou dobu manželství, které označil za účelové. Pokud by tomu tak bylo, tak by nebylo možné, aby i Nejvyšší správní soud zrušil vyhoštění žalobce právě na tom základě, že je rodinným příslušníkem občanky ČR. V manželství jsou již 8 let, manželství lze označit za turbulentní a nikoli harmonické, avšak správní orgán si neopatřil tolik přímých důkazů, aby bylo možné konstatovat, že se jedná o manželství účelové. Správní orgány znevažují výslech manželky, který byl proveden v roce 2019, avšak nemají k tomu žádné důkazy. K tomu, aby bylo možné označit manželství za účelové, musí být jasné důkazy, které případně vyústí v obvinění občana ČR za napomáhání k neoprávněnému pobytu, což se v případě žalobce nestalo. Ani cizinecká policie nerozporovala manželství žalobce, tudíž je absurdní, aby správní orgány po 8 letech dané manželství rozporovaly. Napadená rozhodnutí jsou sice obsáhlá, to však k závěru o účelovosti manželství nepostačuje. Neposkytnutí součinnosti manželkou nemůže být automaticky bráno jako naplnění znaků účelového manželství. 6. Správní orgány dále nevzaly v potaz faktory svědčící o nepřiměřenosti vydaného rozhodnutí s ohledem na dopady do soukromého a rodinného života žalobce, jeho manželky a sestry. Správní orgány zcela pominuly posuzování dopadů rozhodnutí do života žalobcovy manželky. Tím byl porušen § 174a zákona o pobytu cizinců i čl. 8 Úmluvy. Žalobce odkázal na judikaturu týkající se posuzování dopadů rozhodnutí do soukromého a rodinného života a uzavřel, že správní orgány způsobily nepřezkoumatelnost vydaného rozhodnutí, když k osobě žalobce a jeho manželky nezkoumaly veškeré relevantní faktory. Žalobce má na území ČR vytvořeno veškeré zázemí, žije zde 20 let, má zde manželku a sestru, která disponuje trvalým pobytem a se kterou je v častém kontaktu. III. Vyjádření žalovaného 7. V písemném vyjádření k žalobě žalovaný odkázal na obsah napadeného rozhodnutí a navrhl, aby soud podanou žalobu zamítl. Uvedl, že žalobce v řízení hovořil o posledním vstupu na území ČR dne 20. 9. 2022, což dokládal fotografií, jejíž pravost nelze ověřit. Pokud žalobce cestuje na jiná území Schengenského prostoru, tak zcela bez jakéhokoliv oprávnění. Žalobce na území ČR přicestoval v roce 2006. Platnost jeho posledního oprávnění k pobytu na území ČR uplynula dne 9. 6. 2014. Vzhledem k uzavřenému manželství dne 20. 12. 2017 nebyla žádost podána ani v době tří měsíců od toho, co se žalobce stal rodinným příslušníkem občana ČR. Nesplnil ani jednu z podmínek pro podání žádosti uvedených v § 87b odst. 2 zákona o pobytu cizinců. 8. Uzavření žalobcova sňatku mělo sloužit k obejití zákona. Tvrzená existence rodinných vazeb žalobce na občanku ČR nemá ve skutečnosti reálný podklad a účelem uzavřeného manželství byla toliko legalizace pobytu žalobce, což bylo náležitě prokázáno. Manželství bylo uzavřeno v době, kdy pobyt žalobce byl na území České republiky nejistý. Mezi manželi je jazyková bariéra, jelikož s žalobcem v roce 2023 nemohl být proveden ani základní pohovor v českém jazyce, tudíž v roce 2017, kdy bylo uzavřeno manželství nemohli manželé komunikovat stejným jazykem. I kdyby spolu manželé po nějakou dobu žili, tak v současné době je manželství zcela rozvráceno. Manželka žalobce žije s novým partnerem a jejich společným syne