78 Ad 2/2025 – Krajský soud v Ústí nad Labem

78 Ad 2/2025- 69 - text  10 78 Ad 2/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Radimem Kadlčákem ve věci žalobkyně: J. M., narozená X bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 26. 11. 2024, č. j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se podanou žalobou, ve znění jejího doplnění ze dne 22. 1. 2025, domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 26. 11. 2024, č. j. X, kterým byly zamítnuty její námitky a bylo potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 23. 8. 2024, č. j. X, jímž byla podle § 56 odst. 1 písm. e) a § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), žalobkyni od 10. 9. 2024 snížena výše invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, neboť podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 9. 8. 2024 její pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pouze o 40 %. Žalobkyně se zároveň domáhala toho, aby soud žalované uložil povinnost nahradit jí náklady soudního řízení. Žaloba 2. V žalobě žalobkyně namítla, že posudkový lékař učinil svůj závěr bez toho, aniž by podrobněji zkoumal její zdravotní stav. Na jednání nebyla přizvána, takže si posudkový lékař nemohl učinit odpovídající představu o jejím zdravotním stavu. Dodala, že nebylo vyhověno její žádosti o přezkoumání jiným posudkovým lékařem. 3. Žalobkyně dále vyjádřila nesouhlas se závěrem, že její pracovní schopnost poklesla o 40 %. Posudkovému lékaři včas zaslala všechny související lékařské zprávy. Namítla, že lékařská zpráva z ambulance bolesti nebyla do posouzení jejího zdravotního stavu zahrnuta (pozn. soudu: součástí spisové dokumentace je lékařská zpráva MUDr. B. z Centra léčby bolesti, na níž není uvedeno datum, ve které je uvedeno: „S ohledem na těžký algicyký sy, komorbidity, chronicitě obtíží, neschopnost i krátkodobé pracovní zátěže dopor. pokračovat v ID III. S.“). Podotkla, že dle této lékařské zprávy jí její zdravotní stav neumožňuje ani krátkodobé pracovní zatížení. Nemůže vykonávat jakékoliv zaměstnání, neboť není zaměstnavatel, který by jí povolil vykonávat zaměstnání v úlevových polohách, jež jí pomáhají od chronické bolesti zad. Dále sdělila, že nemůže dlouhodobě stát ani sedět, určitou úlevu od bolesti pociťuje pouze v leže. Rovněž je schopna se pohybovat pouze pomocí holí, které jí pomáhají udržet stabilitu, neboť u ní dochází k pádům. Dodala, že ji čeká vyšetření krční páteře kvůli výhřezu v místě předchozí operace, který jí způsobuje chronické bolesti. 4. Podle žalobkyně žalovaná v řešeném případě vycházela z nedostatečně zjištěného skutkového stavu věci a nepřihlédla k § 3 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). Vyjádření žalované 5. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě nejprve popsala průběh správního řízení a uvedla, že z posudku o invaliditě vypracovaného lékařem Institutu posuzování zdravotního stavu pro námitkové řízení dne 29. 10. 2024 vyplývá, že žalobkyně je invalidní pro invaliditu prvního stupně. Rozhodující příčinnou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti byl chronický bolestivý páteřní syndrom krční a bederní. Zdravotní stav byl hodnocen dle kapitoly XIII., oddílu E, položky 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Pokles pracovní schopnosti byl stanoven na horní hranici procentního rozmezí ve výši 40 % a procentní míra poklesu se ve smyslu § 3 vyhlášky nezvýšila. Dodala, že na základě provedeného přezkumu dospěl lékař Institutu posuzování zdravotního stavu pro námitkové řízení k závěru, že posudkový závěr lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 9. 8. 2024 lze potvrdit. I po přezkoumání zdravotního stavu žalobkyně nebyly splněny podmínky pro vznik nároku na invalidní důchod třetího stupně, a námitky tudíž nebyly důvodné. 6. Podle žalované nebylo prvoinstanční rozhodnutí v rozporu s právními předpisy nebo nesprávné, proto námitky zamítla a prvoinstanční rozhodnutí potvrdila. Uvedla, že po účely posouzení zdravotního stavu lékařem Institutu posuzování zdravotního stavu není nutná osobní účast účastníka řízení u jednání. 7. Žalovaná dále s ohledem na žalobní námitky navrhla důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen „posudková komise“). Žalovaná tak setrvala na žalobou napadeném rozhodnutí a navrhla, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Ústní jednání 8. Žalobkyně při jednání, které bylo nařízeno na den 20. 5. 2025, plně odkázala na argumentaci obsaženou již v podané žalobě včetně jejího doplnění. Dále upozornila na své přetrvávající zdravotní obtíže s tím, že není schopná běžně fungovat a vykonávat ani domácí práce. Zmínila také, že nadále dochází na lékařská vyšetření a předpokládaná je i další operace. 9. Při tomtéž jednání pověřená pracovnice žalované odkázala na dosavadní vyjádření ve věci a navrhla žalobu zamítnout. Poukázala přitom na skutečnost, že posudek posudkové komise ze dne 13. 3. 2025 považuje za úplný, objektivní a přesvědčivý. 10. Soud provedl podle § 52 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), dokazování protokolem z jednání posudkové komise ze dne 13. 3. 2025 a posudkem posudkové komise ze dne 13. 3. 2025, který nechal soud vypracovat pro účely předmětného řízení. 11. Naproti tomu soud dle nadepsaného ustanovení s. ř. s. pro nadbytečnost neprovedl žalobkyní navržené dokazování napadeným rozhodnutím, posudkem posudkové lékařky námitkového řízení, lékařskou zprávou Solonab s. r. o. – Cerebrovaskulární poradna a neurosonologie, dětská neurologie ze dne 8. 1. 2025 vypracovanou MUDr. M. B., lékařskou zprávou Lázně Jáchymov ze dne 19. 12. 2024 vypracovanou MUDr. J. P., EMG vyšetřením z Neurologické kliniky Thomayerovy nemocnice, lékařskými zprávami z ortopedie ze dne 17. 3. 2025 a 8. 4. 2025 vypracovanými MUDr. J. V., zdravotním záznamem praktického lékaře pro dospělé z ambulance Pohanka Medical s.r.o. ze dne 15. 5. 2025 a výpisem žalobkyní aktuálně užívaných medikamentů, jakož ani výslechem účastníků. 12. Napadené rozhodnutí a posudek posudkové lékařky v rámci námitkového řízení jsou totiž součástí spisové dokumentace, přičemž obsah správního spisu (tj. všechny jeho součásti) nelze považovat bez dalšího za důkaz. Vychází-li soud ve správním soudnictví z údajů a listin obsažených ve správním spisu, nejedná se o dokazování ve smyslu výše odkazovaného ustanovení s. ř. s. (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 5. 2015, č. j. 7 As 83/2015-56, ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008-117, nebo ze dne 29. 6. 2011, č. j. 7 As 68/2011-75). Vyplývá to ze samotné podstaty řízení ve správním soudnictví, které je přezkumným řízením řízení správního, přičemž správní spis je obrazem a výsledkem správního řízení, dokládající skutkový stav, který tu byl v době rozhodování žalované (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 5. 2019, č. j. 3 Afs 194/2017-25). 13. Lékařská zpráva Solonab s. r. o. – Cerebrovaskulární poradna a neurosonologie, dětská neurologie ze dne 8. 1. 2025 vypracovaná MUDr. M. B., lékařská zpráva Lázně Jáchymov ze dne 19. 12. 2024 vypracovaná MUDr. J. P. a EMG vyšetření z Neurologické kliniky Thomayerovy nemocnice, lékařské zprávy z ortopedie ze dne 17. 3. 2025 a 8. 4. 2025 vypracované MUDr. J. V., zdravotní záznam praktického lékaře pro dospělé z ambulance Pohanka Medical s.r.o. ze dne 15. 5. 2025 a výpis žalobkyní aktuálně užívaných medikamentů, pak byly vyhotoveny až po datu vydání napadeného rozhodnutí. K tomu soud upozorňuje, že v souzené věci bylo možno vycházet, a to s odkazem na § 75 odst. 1 s. ř. s., pouze ze zdravotního stavu žalobkyně zjištěného ke dni rozhodnutí žalované. Nadto je třeba zmínit, že soud na rozdíl od posudkové komise nemá potřebnou odbornost k tomu, aby sám vyhodnotil, zda skutečnosti obsažené v těchto lékařských zprávách měly nějaký vliv na hodnocený pokles pracovní schopnosti žalobkyně, či nikoliv. 14. Co se poté týče účastnického výslechu, tak k tomu soud uvádí, že žalobkyně ve věci nepochybně měla možnost svá stanoviska do řízení vnést formou vlastního vyjádření jako účastníka řízení (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 9. 2022, č. j. 2 Afs 190/2021-74, nebo ze dne 27. 6. 2022, č. j. 8 Afs 13/2018104). Účastnický výslech přitom představuje důkazní prostředek toliko podpůrného charakteru, a tudíž ve věci zůstává stěžejním to, že se pro věc rozhodné okolnosti jednoznačně podávají už z obsahu samotné spisové do