10 As 60/2018 — Nejvyšší správní soud

16 Ad 1/2025- 156 - text  15 16 Ad 1/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudců Mgr. Lenky Havlíčkové a Mgr. Bc. Ondřeje Šafránka ve věci žalobce: doc. Dr. Ing. P. K., narozený dne X bytem X zastoupený advokátem JUDr. Jiřím Joklem sídlem Londýnská 608/52, 120 00 Praha 2 proti žalovanému: rektor Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem sídlem Pasteurova 3544/1, 400 96 Ústí nad Labem zastoupený advokátem Mgr. Františkem Korbelem, Ph.D. sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 7. 2025, č. j. UJEP/2025/00025082, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Včasně podanou žalobou ze dne 11. 9. 2025 se žalobce domáhal zrušení napadeného rozhodnutí žalovaného, kterým byl žalobce odvolán z funkce děkana Fakulty životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (dále jen „FŽP“ a „UJEP“). Rozhodnutí rektora bylo vydáno na základě návrhu Akademického senátu FŽP (dále jen „AS FŽP“) schváleného na zasedání dne 15. 7. 2025. Žaloba 2. Žalobce s napadeným rozhodnutím nesouhlasil, neboť měl za to, že návrh na jeho odvolání byl přijat v rozporu s právními předpisy, vnitřními předpisy vysoké školy a ústavními principy zakotvujícími ochranu veřejných subjektivních práv. Tvrdil, že v důsledku porušení procesních pravidel, absence věcného odůvodnění a účelové motivace části členů akademického senátu došlo k zásahu do jeho práv, jenž nese znaky svévole a zneužití pravomoci v rámci akademické samosprávy. Žalobce se proto domáhal zrušení rozhodnutí rektora jako nezákonného podle § 76 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“), neboť řízení, které jeho vydání předcházelo, bylo stiženo procesními vadami, a zároveň i samotné rozhodnutí postrádá zákonný podklad, věcné důvody a je zatíženo prvky libovůle. 3. Žalobce uvedl, že samotný návrh na jeho odvolání z funkce děkana ze dne 26. 5. 2025 je vnitřně nekonzistentní, obsahuje hodnoticí formulace a vychází z neověřených nebo vágních skutkových tvrzení, která nejsou přímo propojena s porušením konkrétních předpisů. Návrhu na odvolání žalobce také vytkl, že návrh na jeho odvolání byl předsedovi AS FŽP předložen s anonymizovanými podpisovými řádky a totožnost předkladatelů (tří senátorů AS FŽP) žalobci nebyla dosud sdělena. Tímto procesním pochybením měl být žalobce zkrácen na právu klást předkladatelům doplňující otázky. 4. Ve vztahu k napadenému rozhodnutí žalobce uvedl, že žalovaný nemohl přistoupit k odvolání žalobce z funkce děkana pouze na základě návrhu akademického senátu, aniž by vlastní úvahou zhodnotil, zda návrh splňuje náležitosti požadované právním řádem, především co do skutkové konkretizace, právní kvalifikace a přiměřenosti navrhovaného zásahu. Žalobce dále argumentoval, že pokud takovou analýzu neučinil, zatížil své rozhodnutí podstatnou vadou spočívající v absenci věcného přezkumu a převzetí neurčitého, hodnotícího a místy až spekulativního návrhu bez ověření jeho relevance. 5. Žalovanému žalobce dále vytkl, že se důkladně neseznámil se zápisy AS FŽP, a tím nezjistil jeho procesní pochybení, a dále nepřihlédl ani ke stanovisku vědecké rady FŽP ze dne 11. 7. 2025, která je samosprávným akademickým orgánem fakulty, čímž zasáhl nepřiměřeně do autonomie fakulty. 6. Žalobce rovněž namítal, že proces přijetí návrhu na jeho odvolání z funkce děkana byl zatížen procedurálními nedostatky. Zaprvé uvedl, že zasedání AS FŽP dne 10. 6. 2025, na němž byl návrh na odvolání děkana poprvé přijat, bylo zatíženo vadou, neboť bylo přerušeno a následně obnoveno formálně jako „uzavřené jednání“, přičemž na tomto jednání došlo mimo jiné i ke schvalování komisí, způsobu hlasování a dalších klíčových procedurálních kroků. Takový postup je podle žalobce v rozporu s čl. 6 odst. 4 jednacího řádu AS FŽP, podle něhož se program schvaluje na začátku řádného zasedání a hlasování v uzavřené části je možné toliko k otázkám, které byly řádně projednány a připraveny v otevřeném řízení. Fakticky byl celý program, včetně procedurálních otázek, schválen až v rámci uzavřeného zasedání. 7. Žalobce dále tvrdí, že AS FŽP pochybil i na zasedání dne 15. 7. 2025, na němž bylo opakovaně hlasováno o návrhu na odvolání děkana. Pochybení podle žalobce spočívá v tom, že nebylo zrušeno předchozí usnesení a výsledky hlasování ze dne 10. 6. 2025, které se rovněž týkalo odvolání děkana. Tím došlo k situaci, kdy zůstala v platnosti sice dvě totožná usnesení senátu ve stejné věci, přičemž ale jedno z nich bylo schváleno a zůstalo v platnosti i s procesním pochybením. Na zasedání dne 15. 7. 2025 mělo podle žalobce dojít také k dalšímu procesnímu pochybení, neboť zápis ze zasedání postrádá jakékoli usnesení, jímž by senát formálně vzal na vědomí vyjádření děkana a jím předložené přílohy. Ze zápisu sice vyplývá, že děkan v rámci jednání předal písemné stanovisko, námitky a doplnění a požádal o jejich zařazení do materiálů k projednávané věci, avšak zápis již nezachycuje, že by se akademický senát těmito podklady zabýval, jakkoli je projednal nebo o nich alespoň přijal formální usnesení „bere na vědomí“. Podle žalobce nezachycení tohoto usnesení v zápisu je třeba hodnotit jako projev libovůle, neboť senát si zvolil selektivní způsob zaznamenání průběhu jednání, z něhož vyplývá pouze výsledek hlasování o odvolání, nikoli procesní kroky a reakce na stanoviska druhé strany. 8. Další procesní vadu podle žalobce představovalo porušení čl. 7 odst. 2 jednacího řádu AS FŽP, podle nějž musí návrh na odvolání děkana obsahovat věcné důvody. Návrh na odvolání by měl podle žalobce obsahovat konkrétní, přezkoumatelně formulované důvody; namísto toho byl podán v obecné rovině, bez rozlišení mezi skutkovými okolnostmi, osobními domněnkami a případnými důsledky na vedení fakulty. Ačkoli byl žalobce formálně seznámen s návrhem na odvolání před jednáním akademického senátu, návrh neobsahoval konkrétní skutková tvrzení, nýbrž pouze obecné a vágní výtky, které mu znemožnily se adekvátně bránit a předložit relevantní vysvětlení či důkazy. Navíc žalobce nesouhlasí s tvrzením obsaženým v návrhu, že postupoval v rozporu se zákonem v souvislosti s rozvázáním pracovního poměru dvou akademických pracovníků Ing. S. K., Ph.D., a RNDr. T. M. G., CSc., neboť se opíral o doporučení na základě právní analýzy. Žalobce také poukázal na skutečnost, že ani ze strany orgánů inspekce práce nebylo shledáno žádné pochybení. 9. Žalobce dále rozporoval průběh mimořádného zasedání AS FŽP dne 18. 3. 2025, na němž byly diskutovány personální otázky ohledně výpovědí dvou akademických pracovníků dr. K. a dr. G. Žalobce nesouhlasil se zápisem z tohoto zasedání a namítal, že přijaté usnesení bylo připravené předem. Podobné námitky žalobce vznesl také proti průběhu zasedání AS FŽP dne 22. 4. 2025. Zároveň rozporoval obsazení a podle jeho názoru tendenční činnost legislativní komise zřízené na zasedání AS FŽP dne 18. 3. 2025 za účelem prověření diskutovaných personálních otázek. 10. Podle žalobce AS FŽP ani rektor dále nijak nezohlednili stanovisko vědecké rady fakulty ani vyjádření podpory ze strany členů akademické obce i zástupců spolupracujících institucí a tím se dopustili svévole. 11. Žalobce rovněž zpochybnil nestrannost a nepodjatost některých členů AS FŽP z důvodu jejich vzájemných osobních a profesních vazeb s dr. K. a dr. G. Návrh na odvolání děkanem tak byl podle názoru žalobce přijat orgánem, který nebyl personálně způsobilý ve smyslu požadavku na nestrannost a nepodjatost, a proto nemůže obstát jako zákonný a legitimní podklad pro rozhodnutí žalovaného. Podle žalobce došlo k jeho odvolání po cílené diskreditační kampani jeho osoby zejména ze strany dr. G.; k odvolání žalobce z pozice děkana tedy nedošlo po kritickém zhodnocení výkonu a přínosu děkana z hlediska rozvoje fakulty, které jsou nesporné a doložitelné. 12. Žalovaný i AS FŽP podle žalobce také pochybili tím, že v daném případě nezvážili žádné mírnější prostředky k řešení vzniklé situace, např. výzvu k nápravě nebo mediaci. 13. Žalobce také namítal, že s ním bylo komunikováno nekonzistentně a nebyl seznámen s faktem, že jeho vyjádření na zasedání AS FŽP dne 18. 3. 2025 bude vnímáno jako klíčové, protože se nemohl lépe připravit. V tom spatřuje porušení zásad spravedlivého procesu. Jako závažnou vadu také vnímá způsob, jakým byla o návrhu informována akademická obec. Zápisy i podklady byly zveřejňovány pouze v uzavřeném systému Moodle, přístupném omezenému okruhu osob. Tento postup je podle něj v rozporu s principem transparentnosti, který je neoddělitelnou součástí akademické samosprávy. Vyjádření k žalobě 14. Žalovaný se vyjádřil podáním ze dne 16. 10. 2025, ve kterém předeslal, že žalobu považuje za nedůvodnou a navrhl její zamítnutí. 15. Žalovaný argumentoval, že žalobce zcela pomíjí rozdíl mezi odvoláním z funkce děkana na základě v