8 Ads 72/2024 — Nejvyšší správní soud

60 Ad 2/2026- 87 - text 60 Ad 2/2026 - 87 [OBRÁZEK] I. ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Trejbalovou ve věci žalobce: X, narozený dne X zastoupený opatrovnicí X oba bytem X proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 1, Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 12. 2025, č. j. MPSV-2025/249211-916 takto: I. Rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 11. 12. 2025, č. j. MPSV-2025/249211-916, se zrušuje a věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobce se domáhal přezkumu shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Liberci (dále jen „úřad práce“) ze dne 25. 6. 2025, č. j. 43549/2025/LIB. 2. Prvostupňovým rozhodnutím úřad práce rozhodl poskytovat žalobci příspěvek na péči ve výši 880 Kč měsíčně od února 2025, neboť jde o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost). 3. Řízení o přiznání dávky bylo zahájeno žádostí žalobce ze dne 10. 2. 2025. V řízení byl dne 21. 5. 2025 vydán posudek posudkové lékařky Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“), na jehož základě úřad práce rozhodnutím ze dne 25. 6. 2025 žalobci přiznal od února příspěvek na péče. Rozhodnutí bylo odůvodněno odkazem na obsah posudku IPZS, podle kterého je žalobce osobou starší 18 let závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost) ve smyslu § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby, a to při 4 základních životních potřebách: orientace, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost. 4. Žalobce se odvolal, namítal konkrétní skutečnosti, pro které nezvládá 7 základních životních potřeb. Kromě v posudku posouzených jako nezvládaných ještě základní životní potřeby komunikace, oblékání a obouvání, mobilita, stravování a hygiena. 5. Odvolací řízení bylo doplněno o posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise“) ze dne 11. 11. 2025. Posudková komise uvedla, že žalobce ani zmocněnkyně nebyli na jednání zváni, dále podala výčet podkladů, ze kterých vycházela a které považovala za dostačující k posouzení zdravotního postižení žalobce. Mj. v diagnostickém souhrnu uvedla, že žalobce trpí lehkou mentální retardací s IQ 69, má neurotické projevy s tendencí psychosomatizace, je nejistý v sociálních vztazích, na podkladě nerovnoměrného vývoje osobnosti a nízké sociální zralosti, je léčen pro epilepsii. Dále uvedla zjištění ze sociálního šetření ze dne 5. 3. 2025. Posudková komise na rozdíl od závěru posudku IPZS jako nezvládanou neuznala základní životní potřebu orientace z důvodu, že žalobce je orientován všemi směry, doma se orientuje. Argumenty uvedené při sociálním šetření spadají do základních životních potřeb osobní aktivity a péče o domácnost. Další argumenty označené v odvolání (doprovod při chůzi venku, neschopnost vykomunikovat problém a řešit ho na úřadech, příprava stravy, stravovací režim, nezvládání knoflíků, zipů a tkaniček, nezvládání hygieny a nedokonalá očista po stolici) posudková komise označila za okrajové a nepodstatné. Uzavřela, že žalobce nezvládá 3 základní životní potřeby: péče o zdraví, osobní aktivit a péče o domácnost. 6. Napadené rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 12. 2025 vycházelo ze závěrů posudkové komise. Žalovaný obsah posudku plně citoval. Konstatoval, že posudková komise prostudovala veškeré lékařské nálezy a sociální šetření, námitky byly vyhodnoceny s ohledem na dopad na sebeobslužné úkony posuzované osoby. V reakci na vyjádření žalobce k posudku žalovaný obecně uváděl, jaká onemocnění mohou vést k uznání základních životních potřeb mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena jako nezvládaných. Vždy uzavřel, že žalobcem uváděné skutečnosti a zjištění ze sociálního šetření k takovému závěru u jednotlivých základních životních potřeb nevedou. Skutečnost, že žalobce nebyl vyšetřen posudkovou komisí, sama o sobě neznamená, že posudek vycházel z nedostatečných podkladů. Výsledky sociálního šetření pak byly zapracovány do posudku IPZS, který byl posudkem posudkové komise přezkoumán. Podle žalovaného lze mít za prokázané, že byly prověřeny všechny skutečnosti významné pro posudkový závěr, proto posudek shledal jako komplexní, objektivní a přesvědčivý. II. Žaloba 7. Žalobce namítal, že došlo k nesprávnému posouzení základních životních potřeb, v rozporu se skutečným zdravotním stavem. 8. Ohledně mobility žalobce namítal, že není schopen samostatně využívat hromadnou dopravu, cestování u něj vyvolává výrazný stres, úzkost a panické reakce, nedokáže se orientovat v trasách, přestoupit ani řešit nenadálé situace, je plně odkázán na doprovod. 9. Pokud jde o orientaci, neorientuje se v místech ani sociálních a životních situacích. Nedokáže vyhodnotit riziko, reaguje doslovně na vše, co kdo řekne, je ovlivnitelný, proto byl soudem částečně zbaven svéprávnosti. Závěr, že orientace je zachována, je v rozporu s rozhodnutím soudu i odbornými posudky. 10. Ke schopnosti komunikace žalobce namítal, že tato schopnost je výrazně snížená, nedokáže porozumět sdělovaným informacím a adekvátně reagovat. Není schopen samostatně jednat na úřadech, porozumět lékařským doporučením ani řešit problémy. Komunikaci posudek mylně zaměňuje za gramotnost. 11. Pokud jde o oblékání, nezvládá žalobce výběr oblečení podle počasí, situace ani zdravotního stavu. Oblečení, obuv a vrstvení musí připravovat matka. Žalobce vyžaduje dohled i při ochraně zdraví, zejména pokud jde o opalovací krémy. 12. Také nezvládá tělesnou hygienu bez dohledu. Dle zprávy stomatologa si nedostatečně čistí zuby, holení a celková hygiena vyžadují připomínání a kontrolu. 13. Tyto skutečnosti byly popsány v odvolání a námitkách, přesto se s nimi žalovaný vypořádal pouze formálně. Žalobce dále dokládal novou zprávu z psychiatrie, ve které se odborný lékař přiklání ke zvýšení příspěvku na péči. 14. Žalobce nesouhlasil se závěry, kdy jeho potřeby byly označeny za okrajové a nepodstatné, to je v rozporu s lékařskými nálezy, skutečným stavem i účelem zákona. V rámci posuzování zdravotního stavu došlo k zásadnímu rozporu. Zatímco v posudku posudkové služby v Liberci bylo uznáno nezvládání 4 základních životních potřeb, posudková komise v Hradci králové uznává jako nezvládané pouze 3 základní životní potřeby, tento rozpor činí rozhodnutí nepřezkoumatelným. Sám žalovaný uznal nezvládání 3 základních životních potřeb, tím potvrdil dlouhodobou a významnou závislost žalobce na péči jiné osoby, přesto byl stanoven pouze stupeň I závislosti. V tom žalobce spatřoval vnitřně rozporný a nelogický závěr. 15. Z uvedených důvodů navrhoval, aby soud rozhodnutí žalovaného zrušil III. Vyjádření žalovaného 16. Žalovaný nejprve shrnul průběh správního řízení. K základním životním potřebám, u kterých se žalobce domáhal posouzení jako nezvládaných, žalovaný uvedl shodné skutečnosti jako v napadeném rozhodnutí k námitkám žalobce k vypracovanému posudku. 17. K nové lékařské zprávě z oboru psychiatrie přiložené k žalobě konstatoval, že nemohla být součástí podkladové dokumentace při jednání posudkové komise. Žalovaný se ohradil vůči poznámce, že je jeho závěr vnitřně rozporný, nelogický. Naopak popsaný stav odpovídá zákonným kritériím. Základním předpokladem pro nárok na příspěvek je dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, způsobující závislost na péči jiné osoby. Bez splnění tohoto předpokladu by nebylo nutné ani určovat, v jakém rozsahu se tak děje. Pokud pak je uvedeno, že bylo uznáno nezvládání právě 3 základních životních potřeb, pak takový stav odpovídá I. stupni závislosti, neboť ten je určen rozsahem (pro osobu starší 18 let) nezvládání 3 nebo 4 základních životních potřeb. 18. V závěru svého vyjádření žalovaný uvedl, že napadené rozhodnutí je v souladu s hmotným i procesním právem a řízení netrpí vadami, pro které by bylo nutno ho rušit. Navrhl, aby soud žalobu zamítl. VI. Posouzení krajským soudem 19. Žaloba byla podána žalobcem jako osobou oprávněnou, za něhož v řízení před soudem jedná matka jako soudem ustanovená opatrovnice, jde o žalobu včasnou, obsahující zákonné náležitosti. Krajský soud tedy přistoupil k přezkumu napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, v řízení dle § 65 a násl. zákona. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), v rozsahu a z hlediska žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu v době rozhodování správního orgánu, v souladu s § 75 odst. 1 a 2 s. ř. s. 20. Předmětem soudního přezkumu jsou rozhodnutí ve věci přiznání dávky sociální služby – příspěvku na péči. 21. Podle § 7 odst. 1 zákona o sociálních službách se