1 Afs 54/2004 — Nejvyšší správní soud

9 Af 56/2011- 68 - text 22 pokračování 9Af 56/2011 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudců Mgr. Martina Kříže a Mgr. Gabriely Bašné v právní věci žalobkyně: D.K.D., bytem P. 1, K. 1210/16, zast. JUDr. Dušanem Strýčkem, advokátem se sídlem Příbram II, Mariánské údolí 126, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Brno, Masarykova 31, v řízení o žalobě proti rozhodnutí Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu ze dne 20.7.2011, č.j. 8806/11-1300-100924 t a k t o: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 487,- Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku. O d ů v o d n ě n í: Rozhodnutím označeným v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“) Finanční ředitelství pro hlavní město Prahu změnilo na základě odvolání žalobkyně platební výměr na daň z přidané hodnoty za 3. čtvrtletí roku 2010 vydaný Finančním úřadem pro Prahu 1 (dále jen „správce daně“) dne 15.2.2011 pod č.j. 56535/11/001912109647 takto: „v části IV. nárok na odpočet daně se: na řádku 40 částka základu daně z částky 0,- Kč mění na částku 134 063,- Kč, na řádku 40 částka daně v plné výši z částky 0,- Kč mění na částku 21 803,- Kč, na řádku 40 částka daně kráceného odpočtu z částky 0,- Kč mění na částku 5 010,- Kč, na řádku 41 částka základu daně z částky 0,- Kč mění na částku 367 439,- Kč, na řádku 41 částka daně v plné výši z částky 0,- Kč mění na částku 36 741,- Kč. na řádku 47 částka odpočtu daně celkem v plné výši z částky 0,- Kč mění na částku 58 544,- Kč, na řádku 47 částka odpočtu daně celkem kráceného odpočtu z částky 0,- Kč mění na částku 5 010,- Kč v části V. krácení nároku na odpočet daně se: na řádku 52 částka vypočtené poměrné části odpočtu z částky ve výši 0,- Kč mění na částku 5 010,- Kč v části VI. výpočet daňové povinnosti se: na řádku 64 částka odpočtu daně z částky 0,- Kč mění na částku 63 554,- Kč, řádek 65 s částkou vlastní daňové povinnosti ve výši 6 640,- Kč vypouští, doplňuje se řádek 66 s částkou nadměrného odpočtu ve výši 56 914,- Kč Odstavce „Vyměřená daň ve výši Kč 6 640,- je v náhradní lhůtě v souladu s § 139 odst. 3 daňového řádu splatná do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto platebního výměru na účet správce daně (včetně čísla účtu)“ a „Náhradní lhůta splatnosti nemá vliv na běh úroku z prodlení (§ 252 odst. 2 daňového řádu)“, se vypouští. V ostatních částech zůstává rozhodnutí o vyměření daně beze změny.“ V odůvodnění napadeného rozhodnutí odvolací orgán konstatoval, že odvolání žalobkyně směřovalo proti vyměření daně z přidané hodnoty po vytýkacím řízení, v němž nebyl žalobkyni uznán nárok na odpočet ve výši 1.167.945,- Kč. Odvolací orgán přezkoumal napadený platební výměr v souladu s § 114 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), provedl hodnocení předložených důkazních prostředků i zjištění správce daně a shodně se správcem daně došel k závěru, že žalobkyně měla v souladu s § 56 odst. 4 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z přidané hodnoty“) u nájmu pozemků, bytu a nebytových prostor jinému plátci doložit, že je pro účely uskutečňování jeho ekonomické činnosti. Protože tuto podmínku nedoložila, u přijatých plnění přímo souvisejících s pořízením a vybavením nemovitostí (kromě vybavení uvedeného v příloze č. 1 nájemní smlouvy) nemá nárok na odpočet daně. Zároveň ale vzhledem k tomu, že se nájemce dle nájemní smlouvy zavázal samostatně platit úhrady za užívání vybavení bytu uvedeného v příloze č. 1, má žalobkyně u plnění přímo souvisejících s tímto zařízením bytu plný nárok na odpočet daně. U plnění použitých v souladu s § 72 odst. 4 zákona o dani z přidané hodnoty jak pro zdanitelná plnění s plným nárokem na odpočet, tak pro plnění, u kterých není nárok na odpočet daně, má žalobkyně krácený nárok na odpočet daně. Na základě těchto skutečností změnil odvolací orgán napadený platební výměr tak, jak bylo uvedeno výše. Odvolací orgán následně popsal průběh řízení, které vyústilo ve vydání napadeného rozhodnutí. Uvedl, že Finanční úřad pro Prahu 1 obdržel dne 19.10.2010 přiznání žalobkyně k dani z přidané hodnoty (dále též jen ,,DPH“) za třetí čtvrtletí 2010, ve kterém byl uplatněn nadměrný odpočet ve výši 1.167.945,- Kč. Správce daně měl již v souvislosti s předchozím přiznáním žalobkyně povědomost o tom, že uplatněná přijatá zdanitelná plnění se vztahují k pořízení bytu, dvougaráže, nebytového prostoru a pozemků v k.ú. Hlubočepy. Žalobkyně správci daně v písemnosti ze dne 5.11.2010 sdělila, že podpisem kupní smlouvy dne 3.11.2010 nabyla nemovitost č. 701/3 v Hlubočepích, zařadila ji do svého majetku, upravuje ji k pronájmu dle požadavku nájemce společnosti GOTTFRIED ENTERPRISES s.r.o., čehož důkazem je kopie smlouvy o budoucí nájemní smlouvě ze dne 1.10.2010. Dále žalobkyně v písemnosti uvedla, že nemovitost bude pronajímána ode dne 1.1.2011 plátci daně za cenu včetně DPH (poznámka odvolacího orgánu - nemovitosti si žalobkyně pořídila na své rodné číslo, ve smlouvě o smlouvě budoucí nebyl účel a způsob užívání smluven a dle výpisu z Obchodního rejstříku byla žalobkyně v uvedené společnosti nájemce dříve jednatelkou). Protože podle ustanovení § 56 odst. 4 zákona o dani z přidané hodnoty nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor může být zdanitelným plněním s nárokem na odpočet daně pouze, pokud je poskytován jiným plátcům pro účely uskutečňování jejich ekonomické činnosti, vystavil správce daně dne 16.11.2010 výzvu č.j. 361180/10/ 001912109647 dle § 43 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o správě daní“), ve které žalobkyni vyzval k odstranění pochybností o údajích v přiznání k DPH za 3. čtvrtletí 2010 s tím, že z dokladů nevyplývá, že nájemce bude v pronajímané bytové jednotce uskutečňovat ekonomickou činnost. Na tuto výzvu žalobkyně reagovala písemností zaslanou dne 14.12.2010 (s datem vyhotovení 5.11.2010), v níž uvedla, že pochybnost, zda nájemce GOTTFRIED ENTERPRISES s.r.o., v pronajímané bytové jednotce uskutečňuje ekonomickou činnost, nijak nesouvisí s její činností a že ani nemá žádnou možnost, aby ekonomickou činnost nájemce zjistila. Dále poukázala na usnesení Nejvyššího správního soudu (dále též jen ,,NSS“) č.j. 9 Afs 110/2007-102 a uvedla, že daňový subjekt je povinen reagovat jen na výzvy správce daně týkající se konkrétních, jednoznačných a srozumitelných pochybností správce daně k údajům, které daňový subjekt uvedl ve svém daňovém přiznání, což bylo potvrzeno rozsudkem NSS ze dne 26.8.2010 č.j. 1 Afs 54/2010-74. Správce daně musí ve výzvě dle § 43 zákona o správě daní sdělit tyto své pochybnosti daňovému subjektu s tím, že zásadním rozdílem mezi daňovou kontrolou a vytýkacím řízením je, že v případě vytýkacího řízení daňový řád vyžaduje, aby správce daně před jeho zahájením disponoval konkrétními pochybnostmi a sdělil je daňovému subjektu. Protože správce daně nesdělil ve své výzvě žádné konkrétní pochybnosti a ani jakým způsobem mají být tyto pochybnosti vyvráceny, necítí se žalobkyně nijak vázána nést negativní procesní důsledky nevyhovění této výzvě. Na uvedenou písemnost reagoval správce daně písemností č.j. 404043/10/ 001912109647 ze dne 30.12.2010, ke které byla přiložena zpráva o vytýkacím řízení ze dne 30.12.2010 č.j. 394702/10/001912109647 a žalobkyni byl navržen termín projednání zprávy o vytýkacím řízení na 20.1.2011 s tím, že do uvedeného termínu může předložit důkazní prostředky požadované ve výzvě č.j. 361180/10/001912109647 ze dne 16.11.2010. Zpráva o vytýkacím řízení č.j. 394702/10/001912109647 ze dne 30.12.2010 byla se zástupcem žalobkyně projednána dne 11.1.2011. Ke zprávě zástupce žalobkyně sdělil, že vytýkací řízení bylo zahájeno nezákonně, neboť nebyly sděleny konkrétní pochybnosti a správce daně se s touto připomínkou nevyrovnal, ve zprávě o vytýkacím řízení se nezabýval důkazy předloženými před zahájením vytýkacího řízení, neposoudil je ve všech souvislostech a nesdělil, v čem spatřuje nezákonnost a důvod k neuznání odpočtu. Před vytýkacím řízením byla správci daně poskytnuta kupní smlouva na koupi nemovitosti a smlouva o budoucí kupní smlouvě nájemní. Žalobkyně překládá uzavřenou nájemní smlouvu se společností GOTTFRIED ENTERPRISES, s.r.o., ze dne 1.12.2010, s tím, že první úhrada nájmu byla uhrazena dle potvrzení banky dne 29.12.2010. Dále zástupce žalobkyně uvedl, že jednoznačně dokládá, že předmětnou nemovitost používá pro svou ekonomickou činnost s nárokem na odpočet daně. K pochybnosti správce daně o tom, zda společnost GOTTFRIED ENTERPRISES s.r.o., využívá předmětnou nemovitost pro svou ekonomickou činnost, nemá žádné informace. Správce daně k uvedeným námitkám zástupce žalobkyně do protokolu sdělil, že nedošlo k odstranění pochybností uvedených ve zprávě o vytýkacím řízení ze dne 30.12.2010. Dne 15