1 As 162/2014 — Nejvyšší správní soud

3 A 156/2015- 45 - text 11 pokračování 3A 156/2015 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudců Mgr. Milana Taubera a Mgr. Ivety Postulkové v právní věci žalobce: Hyundai Motor Czech s. r. o., IČO:28399757, se sídlem Siemensova 2717/4, Praha 5, zastoupen Mgr. Markem Vojáčkem, advokátem, se sídlem Na Florenci 2116/15, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo dopravy, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/2, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí ministra dopravy ze dne 20. 10. 2015, č. j. 43/2015-510-RK/3, t a k t o : I. Rozhodnutí ministra dopravy ze dne 20. 10. 2015, č. j. 43/2015-510-RK/3, a rozhodnutí Ministerstva dopravy ze dne 30. 7. 2015, č. j. 110/2015-072-Z106/14, se zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 11 228 Kč, a to do rukou jeho zástupce Mgr. Marka Vojáčka, advokáta. O d ů v o d n ě n í : I. Základ sporu Ministr dopravy rozhodnutím ze dne 20. 10. 2015, č. j. 43/2015-510-RK/3, zamítl žalobcův rozklad a potvrdil rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 7. 2015, č. j. 110/2015-072-Z106/14, kterým žalovaný rozhodoval o žalobcově žádosti o informace ze dne 1. 4. 2015 podané ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „informační zákon“). Žalobce v rámci této žádosti žádal o poskytnutí následujících informací: - „Otázka č. 1: Kolik a jakých nových vozidel (uvedených do provozu v ČR od 1. ledna 2014) nemá zaplaceno povinné ručení. Prosíme o zaslání tohoto přehledu pro období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2014. - Otázka č. 2: U kolika a jakých nových vozidel (uvedených do provozu v ČR od 1. ledna 2014) bylo povinné ručení zrušeno před jeho zaplacením pojišťovně. Prosíme o zaslání tohoto přehledu pro období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2014. - Otázka č. 3: U kolika a jakých vozidel (uvedených do provozu v ČR od 1. ledna 2014) bylo povinné ručení sjednáno a zároveň zrušeno v jednom a témže roce (se zohledněním všech majitelů vozidla). Prosíme o zaslání tohoto přehledu pro období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2014. - Otázka č. 4: U kolika a jakých vozidel (uvedených do provozu v ČR od 1. ledna 2014) trvalo povinné ručení méně než 90 dnů (se zohledněním všech majitelů vozidla). Prosíme o zaslání tohoto přehledu pro období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2014. - Otázka č. 5: U kolika a jakých vozidel (uvedených do provozu v ČR od 1. ledna trvalo povinné ručení méně než 180 dnů (se zohledněním všech majitelů). Prosíme o zaslání tohoto přehledu pro období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2014. U všech výše uvedených otázek uveďte, prosím, tovární značku a typ vozidla, identifikační číslo vozidla (VIN), nebylo-li přiděleno, číslo karoserie nebo podvozku vozidla, číslo technického průkazu vozidla, název a IČO prodejce/prodejny vozidla. U otázek č. 3, č. 4 a č. 5 uveďte navíc dobu pojištění vozidla ve dnech (se zohledněním všech majitelů vozidla v ČR v daném období) a důvod ukončení pojištění.“ Žalobce ve stejné žádosti žádal i o pravidelné zasílání údajů o povinném ručení: - „Pravidelné měsíční přehledy o nových vozidlech uvedených do provozu v ČR, u nichž nebylo zaplaceno povinné ručení s uvedením detailní identifikace těchto vozidel počínaje 1. 1. 2015. - Pravidelné měsíční přehledy o nových vozidlech uvedených do provozu v ČR, u nichž bylo povinné ručení zrušeno před jeho zaplacením pojišťovně s uvedením detailní identifikace těchto vozidel počínaje 1. 1. 2015. - Pravidelné půlroční přehledy o nových vozidlech uvedených do provozu v ČR, u nichž bylo povinné ručení sjednáno a zároveň zrušeno v jednom a témže roce s uvedením detailní specifikace těchto vozidel včetně uvedení doby pojištění (se zohledněním všech majitelů vozidla v ČR v tomto období) a důvodu ukončení pojištění počínaje 1. 1. 2015. - Pravidelné měsíční přehledy o nových vozidlech uvedených do provozu v ČR, u nichž povinné ručení trvalo méně než 90 dnů počínaje 1. 1. 2015 včetně uvedení doby pojištění (se zohledněním všech majitelů vozidla) a důvodu ukončení pojištěni. - Pravidelné měsíční přehledy o nových vozidlech uvedených do provozu v ČR, u nichž povinné ručení trvalo méně než 180 dnů počínaje 1. 1. 2015 včetně uvedení doby pojištění (se zohledněním všech majitelů vozidla) a důvodu ukončení pojištění.“ U každého vozidla, prosím, uveďte tovární značku a typ vozidla, identifikační číslo vozidla (VIN), nebylo-li přiděleno, číslo karoserie nebo podvozku vozidla, čisto technického průkazu vozidla, název o IČO prodejce/prodejny vozidla.“ Žalovaný uvedeným rozhodnutím I. stupně odmítl v I. výroku žádost dle § 2 odst. 3 informačního zákona v části týkající se poskytnutí údajů tovární značky a typu vozidla, VIN, čísla karoserie nebo čísla podvozku a čísla technického průkazu. Žalovaný dále odmítl v II. výroku žádost dle § 2 odst. 4 informačního zákona v části týkající se poskytnutí statistického přehledu vozidel v návaznosti na sjednané pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný nakonec odmítl ve III. výroku žádost z důvodu faktické neexistence informace v části týkající se poskytnutí údajů o prodejci či prodejně vozidla, zaplacení pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a důvodu ukončení pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Ministr v napadeném rozhodnutí uvedl ohledně poskytnutí informací o prodejci nebo prodejně vozidla, o zaplacení pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a o důvodech ukončení pojištění, že žalovaný poskytnutí těchto informací odmítl z důvodu jejich faktické neexistence, jelikož tyto údaje nejsou v registru vedeny a Česká kancelář pojistitelů (dále jen „ČKP“) je žalovanému nesděluje. Přitom poukázal na § 15 odst. 1 a 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „ZoPO“), § 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a § 4 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (dále jen „ZoPPV“). Ministr dále konstatoval, že právní úprava poskytování údajů z registru silničních vozidel dle § 5 ZoPPV je zvláštní právní úpravou a má přednost před obecnou právní úpravou v informačním zákoně. Žalovaný nemá povinnost ani oprávnění poskytnout údaje z centrálního registru vozidel jinému subjektu, než subjektu určenému zákonem. Ohledně použití § 2 odst. 4 informačního zákona odkázal ministr ve vztahu k otázce nepřiměřeného úsilí na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 2. 2012, č. j. 1 As 141/2011-47. Ačkoli žalovaný disponoval informacemi od ČKP, uspořádání těchto zdrojových informací do specifického statistického výstupu požadovaného žalobcem by nebylo jednoduchou operací a vyžadovalo by naprogramování specializovaného softwaru. Rovněž se nejednalo o mimořádně rozsáhlé vyhledávání, které by bylo možné dle § 17 informačního zákona zpoplatnit, ale o vytvoření nové informace. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 15. 12. 2015 napadl žalobce nadepsané rozhodnutí. Předně napadá nesprávnou aplikaci § 2 odst. 3 informačního zákona. Žalobce je ve smyslu rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 6. 2010, sp. zn. 1 As 28/2010, přesvědčen, že bylo nutné v posuzovaném případě postupovat podle informačního zákona a zvláštní zákon obsahoval pouze některé zvláštní normy. Žalobce za komplexní zvláštní úpravu nepovažuje § 5 odst. 6 ZoPPV, ačkoli připouští existenci prováděcího právního předpisu – vyhlášky Ministerstva dopravy č. 343/2014 Sb., o registraci vozidel, která stanoví vzor žádosti o poskytnutí údajů. Nedostatky komplexnosti právní úpravy nelze zhojit ani poukazem na subsidiární použití zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Ve vztahu ke svým závěrům žalobce odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 4. 2001, sp. zn. 22Ca 551/2000, a rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 7. 2005, sp. zn. 5 As 7/2004, i ze dne 17. 6. 2010, sp. zn. 1 As 28/2010. Žalobce doplňuje, že obě právní úpravy upravují odlišné situace, pročež vedle sebe obstojí. Účelem poskytování údajů z registru silničních vozidel dle ZoPPV je poskytnout za stanovených podmínek širší přístup k určitým informacím. Tato úprava však nemůže vyloučit poskytnutí užšího okruhu údajů podle obecné úpravy informačního zákona, v čemž žalobce odkazuje na rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 3. 2006, sp. zn. 8 As 34/2005; a ze dne 28. 3. 2008, sp. zn. 3 As 13/2007. Žalobce upozorňuje na skutečnost, že žalovaný požadovanými informacemi disponuje i v souvislosti s výkonem působnosti podle ZoPO. Žalobce dále napadá nesprávnou aplikaci § 2 odst. 4 informačního zákona. S ohledem na argument ministra ohledně náročného zpracovaní informací považuje za nesporné, že žalovaný požadovanými informacemi disponuje. Žalobce nesouhlasí s žalovaným, že by poskytnutí informací v požadovaném formátu představovalo vytváření nových informací, v čemž odkazuje n