2 As 146/2015 — Nejvyšší správní soud

5 A 44/2016- 69 - text 9 pokračování 5A 44/2016 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Evy Pechové a soudců Mgr. Gabriely Bašné a Mgr. Milana Taubera v právní věci žalobce: J. M., nar. ..., bytem Č. B., V. 92, zastoupen: Mgr. Kamilem Fotrem, advokátem se sídlem Praha 9, Náchodská 760/67, proti žalovanému: Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy, se sídlem Praha 4, Kongresová 1666/2, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, t a k t o : I. Určuje se, že omezení osobní svobody žalobce dne 18. 2. 2016 příslušníky pohotovostní motorizované jednotky Policie České republiky bylo nezákonné. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 27.570,- Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce Mgr. Kamila Fotra, advokáta. O d ů v o d n ě n í Žalobce se žalobou ze dne 14. 3. 2016 domáhal ochrany před nezákonným zásahem, který spatřoval v postupu příslušníků Pohotovostní motorizované jednotky Policie ČR (dále též „policisté“ či „žalovaný“), neboť mu dne 18. 2. 2016 bezdůvodně přiložili služební pouta a omezili jej na svobodě tím, že mu bránili ve volném pohybu a poté, co byl převezen na služebnu Policie ČR, byl bez dalšího propuštěn na svobodu. Konkrétně nezákonný zásah spatřoval v tom, že dne 18. 2. 2016 byl okolo 9:15 hodin při projíždění ulicí Kolbenova ve směru z Prahy zastaven policisty, kteří mu zkontrolovali doklady a provedli orientační dechovou zkoušku na přítomnost alkoholu. Žalobce se zkoušce podrobil s negativním výsledkem a poté byl vyzván k podstoupení orientační zkoušky na přítomnost jiných návykových látek. Této zkoušce se odmítl podrobit, jelikož průběh testu spočívající v odebírání biologického materiálů (slin z jazyka a úst) měl být proveden na veřejně přístupném místě, což mu přišlo ponižující a šikanózní. Požádal proto policisty, aby jej za účelem provedení této zkoušky převezli k odbornému lékařskému vyšetření a začal pořizovat zvukově-obrazový záznam situace. Na to mu jeden z policistů oznámil, že neuposlechl výzvu a spoutal mu ruce za zády a odvedl jej do služebního vozidla. Policisté žalobci sdělili, že přiložení pout bylo pro jeho bezpečnost, a že pokud by uhradil pokutu za telefonování na místě, tak by byl zákroku ušetřen. Žalobce opakovaně poukazoval na velké bolesti v zápěstí vzhledem k silně utaženým poutům. Na místním oddělení byl předán jiným policistům a okolo 11:00 hodiny propuštěn. Zdůraznil, že po celou dobu zásahu se nemohl k ničemu vyjádřit, nebyl mu sdělen důvod omezení na svobodě za účelem jeho převezení na služebnu ani důvod spoutání. Navíc k provedení odborného lékařského vyšetření ani nebyl odvezen. Uvedl, že policisté v dané věci jednali v rozporu s § 124 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jen „zákon o silničním provozu“), jelikož bez důvodu zasáhli do jeho práv. V dané věci nebylo možné aplikovat § 38 odst. 6 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky (dále jen „zákon o policii“), dle kterého lze použít pouta při přepravě osoby z taxativně uvedených důvodů, neboť žádný z těchto důvodů zde nenastal. Žalobce totiž poskytl policistům potřebnou součinnost a deklaroval ochotu podstoupit navrhované lékařské vyšetření dle § 5 odst. 1 písm. f) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu (dále jen „zákon o silničním provozu“). Přičemž policisté nemohou po řidiči vyžadovat jakékoli úkony a svévolně jej omezovat na svobodě viz čl. 2 odst. 2 a 3 LZPS. S poukazem na § 24 zákona o policii konstatoval, že policisté měli povinnost na jeho žádost zajistit odběr krve. Žalobce se tak žalobou domáhal určení, že postup policistů dne 18. 2. 2016 spočívající v přiložení služebních pout žalobci a v jeho následném omezení na svobodě tím, že mu bylo bráněno ve volném pohybu, bylo nezákonným zásahem. Žalovaný ve vyjádření ze dne 3. 5. 2016 odmítl veškeré žalobní námitky. Uvedl, že vozidlo žalobce bylo zastaveno mimo jiné proto, že policisté měli podezření na řízení pod vlivem alkoholu. Přestože orientační dechová zkouška žalobce na přítomnost alkoholu v krvi, byla negativní, chtěli přistoupit i k provedení zkoušky na přítomnost jiné návykové látky. Žalobce totiž jednal arogantně až nadřazeně vůči policistům a současně byl neobvykle nervózní, jeho zorničky byly rozšířené a mírně se mu třásly ruce. Žalobce se však vyšetření na přítomnost jiné návykové látky odmítl podrobit, což odůvodnil tím, že by mohlo dojít ke zneužití jeho biologického materiálu. Dále považoval provedení vyšetření na veřejně přístupném místě za šikanózní a ponižující s tím, že požadoval pouze vyšetření u lékaře. Jelikož dopravní provoz v místě, kde bylo vozidlo žalobce zastaveno, byl minimální a policisté na základě celkového jednání žalobce získali dojem, že by mohl být pod vlivem jiných návykových látek, posoudili odmítnutí vyšetření za přestupek dle § 125c odst. 1 písm. d) zákona o silničním provozu. Policisté měli za to, že je nutné vyšetření provést, neboť žalobce by mohl pokračovat v jízdě, aniž by bylo vyvráceno podezření na jeho možné ovlivnění návykovou látkou. S ohledem na rozpor v jednání žalobce, který vyšetření na přítomnost jiné návykové látky odmítl a zároveň vyžadoval lékařské vyšetření, dospěli také k názoru, že třeba ani u lékaře nebude žalobce s vyšetřením souhlasit. Policisté tak přistoupili k zajištění žalobce dle § 26 odst. 1 písm. f) zákona o policii, aby předešli zmaření řádného objasnění věci. Současně využili oprávnění dle § 54 písm. a) zákona o policii a žalobci nasadili pouta, jelikož se důvodně obávali ohrožení vlastní bezpečnosti a žalobcova útěku. Policisté totiž z vlastní zkušenosti věděli, že nálada a jednání osob ovlivněných návykovou látkou je nestálá a rychle se mění. Přičemž nasazení pout za zády zajišťované osoby bylo zcela přiměřené, neboť se tím snižuje možnost napadení příslušníků. Žalobce měl pouta přiložena od 9:30 do 9:40 hod, ihned po příjezdu na místní oddělení policie mu byla pouta sejmuta. Žalovaný nesouhlasil s tvrzením žalobce, že si stěžoval na zranění způsobené nasazením pout. Připustil, že žalobce jednou konstatoval, že mu jsou nepříjemná. Zdůraznil, že žalobce na služebně požádal o provedení orientačního vyšetření na jiné návykové látky. Jelikož výsledek vyšetření byl negativní, byl žalobce v 10:45 hod propuštěn. S poukazem na § 11, § 26 odst. 1 písm. f), § 51, § 52, 53, 54 písm. a), § 63 zákona o Policii, § 124, § 125c odst. 1 písm. d) zákona o silničním provozu a na zásady přiměřenosti a iniciativy dovodil, že policisté postupovali v souladu s právními předpisy, sledovali předvídatelný a zdůvodnitelný účel, tj. ochranu bezpečnosti, osob, majetku a veřejného pořádku, naplnili podmínky pro použití donucovacích prostředků policisty a stejně tak základní zásady činnosti policie. Zároveň zdůraznil, že policisté vždy vychází z informací dostupných v danou chvíli a zásah policistů, s ohledem na chování žalobce, vyhodnotil za zcela souladný s právními předpisy a nevybočující ze zákonných mantinelů. Žalovaný tak navrhl soudu, aby nedůvodnou žalobu zamítl v celém rozsahu. V doplněném podání ze dne 30. 5. 2016 žalobce setrval na žalobních tvrzeních. Uvedl, že tvrzení žalovaného ohledně podezření na řízení pod vlivem alkoholu má za ryze účelové. Ze správního spisu soud zjistil následující podstatné skutečnosti: Z úředního záznamu ze dne 18. 2. 2016, č.j. KRPA-65630-3/ČJ-2016-000065 a z úředního záznamu o zajištění osoby ze dne 18. 2. 2016, č.j. KRPA-65630-2/ČJ-2016-000065 vyplývá, že dne 18. 2. 2016 policisté v 9.30 hod zastavili v rámci dohledu nad bezpečnostní situací v provozu a pátrání po odcizených vozidlech vozidlo, které řídil žalobce. Žalobce se podrobil dechové zkoušce na přítomnost alkoholu, s negativním výsledkem. Poté byl vyzván k podrobení se orientační zkoušce na přítomnost jiných návykových látek. Žalobce se jí odmítl podrobit, neboť se obával zneužití vzorků DNA a místo zkoušky požadoval lékařské vyšetření. Odmítnutí podrobit se této zkoušce policisté vyhodnotili jako další okolnost zajištění a v 9:30 hod žalobci přiložili pouta, následně byl převezen na služebnu, kde mu byla pouta sejmuta v 9:40 hod. Zde žalobce požádal o dodatečné provedení orientačního vyšetření na přítomnost jiných návykových látek, které vyšlo negativně. V 10:45 hod byl žalobce propuštěn v nezraněném stavu. Popřeli, že by žalobce byl na služebně předán jiným policistům a že nebyl řádně poučen, když v záznamu č.j. KRPA-65630-2/ČJ-2016-000065 jsou uvedena veškerá poučení, která byla žalobci ze strany policistů dána. Záznamy byly podepsány pouze policisty, kteří zásah osobně provedli, a to nstrm. Mgr. H. a pprap. J., na záznamu č.j. KRPA-65630-2/ČJ-2016-000065 bylo ručně vepsáno, že žalobce byl propuštěn před sepsáním záznamu. V úředních záznamech ze dne 20. 4. 2016, bez spisové značky, se výše uvedení zasahující policisté vyjádřili k zásahu ze dne 18. 2. 2016 tak, že měli podezření na řízení vo