4 As 31/2008 — Nejvyšší správní soud

9 A 261/2015- 73 - text 19 9A 261/2015 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Řehákové a soudců JUDr. Ivanky Havlíkové a Mgr. Ing. Silvie Svobodové v právní věci žalobkyně: International Police Federation o.s., IČ: 26634350 sídlem Sevřená 1302/8, Praha 4 zastoupená advokátem Mgr. Michalem Hanzlíkem sídlem Na Hřebenech II 1718/8, Praha 4 proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví sídlem Antonína Čermáka 2a, Praha 6 – Bubeneč o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 26. 10. 2015, č. j. O-464404/7237/2010/ÚPV takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení a vymezení sporu 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví uvedeného v záhlaví tohoto rozsudku, jímž byl zamítnut její rozklad a bylo potvrzeno rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 6. 1. 2010 o zamítnutí přihlášky slovní ochranné známky zn. sp. O-464404 ve znění „International Police Federation“. 2. Prvostupňovým rozhodnutím Úřadu byla zamítnuta přihláška uvedené slovní ochranné známky podle ustanovení § 22 odst. 1 na základě ustanovení § 4 písm. b) zákona č. 441/2003 Sb. o ochranných známkách (dále jen zákon o ochranných známkách) z důvodu nedostatečné rozlišovací způsobilosti k plnění funkce ochranné známky, když bylo shledáno, že toto označení přihlášené pro služby zařazené do tříd 35, 39, 41, 43 a 44 mezinárodního třídění výrobků a služeb je tvořeno slovními prvky obecné povahy a vzhledem k přihlášeným službám se jedná o označení popisné. Správní orgán I. stupně dále konstatoval, že ani ve smyslu ustanovení § 5 téhož zákona doklady předložené přihlašovatelem neprokazují získání rozlišovací způsobilosti přihlašovaného slovního označení. 3. Proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně o zamítnutí přihlášky předmětné slovní ochranné známky podala žalobkyně rozklad, ve kterém s odkazem na rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 6 A 25/98 namítala, že rozlišovací způsobilost označení lze posuzovat pouze ve vztahu ke konkrétním výrobkům a službám, kdy rozlišovací způsobilost není absolutní vlastností. Požadovala vysvětlení, v čem konkrétně zkoumané označení postrádá ve vztahu ke konkrétním výrobkům a službám rozlišovací způsobilost, a to zejména ke službám personálního poradenství zařazeným ve třídě 35 a ke službám cestovní kanceláře, organizování výletů a zájezdů přihlášených ve třídě 39 mezinárodního třídění výrobků a služeb. Dále ve smyslu ustanovení § 5 zákona o ochranných známkách zpochybňovala nutnost doložit získanou rozlišovací způsobilost s odkazem na rozhodovací praxi Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu ve věcech slovních ochranných známek ve znění: „UNIVERSUM POLICE“, „THE POLICE“, „POLICE FORCE“ a dále i ve znění „POLICE“ apod. Dle žalobkyně u těchto označení nikdo nepožadoval doložení příznačnosti. Žalobkyně v rozkladu zpochybnila vyloučení některých dokumentů jako nedostatečně odůvodněných v tom směru, v čem žalovaný spatřuje jejich obecnost, vztah pouze k privátním akcím, informativnost a jejich registrační charakter a koho žalovaný považuje za spotřebitele přihlášených služeb. Konkrétně zpochybnila vyloučení dokladů „Pozvánka na společnou akci 10. 1. 2009“ a dokladu „Pozvánka na schůzi“ ze dne 16. 2. 2009, které se týkají neomezeného okruhu veřejnosti, pro níž byl nabídnut zájezd na výstavu v Norimberku, a řady kulturních a sportovních akcí a personálního poradenství. Úřad také nezdůvodnil, proč byly odmítnuty důkazy o opakovaném organizování výletů s dopravou i ubytováním pro členy žalobkyně a proč byly tito členové vyloučeni z okruhu spotřebitelů daných služeb. Úřad se také nevypořádal dostatečně se smlouvou o nájmu nebytových prostor a s řadou dalších důkazů, které svědčí o tom, že žalobkyně vykonávala svojí činnost v rozsahu služeb zařazených do třídy 41 Mezinárodního třídění výrobků a služeb. Poukázal na předložení řady faktur souvisejících s provozem žalobkyně a umožňujících poskytovat klubové služby, vydávat tiskopisy, zveřejňovat v médiích i na internetových stránkách informace o kulturních, společenských a sportovních akcích. 4. Žalobkyně současně s rozkladem předložila řadu dokladů, které dle jejího názoru svědčí o tom, že předmětné označení se stalo v očích veřejnosti příznačným pro přihlášené služby, a to včetně dalších 5 kusů čestných prohlášení osob, které mají dokládat účast těchto osob na akcích jím pořádaných a dále další doklad, který prokazuje získání rozlišovací způsobilosti předmětného označení užíváním v obchodním styku. II. Rozhodnutí žalovaného předsedy Úřadu (napadené rozhodnutí) 5. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že jeho původní rozhodnutí ze dne 18. 2. 2011, jímž byl rozklad žalobkyně zamítnut, bylo předmětem přezkumu Městského soudu v Praze o správní žalobě, jakož i Nejvyššího správního soudu v řízení o kasační stížnosti, kdy Nejvyšší správní soud rozsudkem č. j. 2 As 42/2015-55 zrušil rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 8A 85/2011-57 a původní rozhodnutí Úřadu ze dne 18. 2. 2011 a vrátil věc předsedovi Úřadu k dalšímu řízení z důvodu nedostatečně zjištěného stavu věci. Nejvyšší správní soud městskému soudu i Úřadu vytkl, že v řízení nebyl blížeji vymezen okruh průměrných spotřebitelů, nebylo odůvodněno vnímání služeb, které mají být označeny přihlašovaným označením, běžnými spotřebiteli, a dále nebyly dostatečně objektivně zhodnoceny žalobkyní předložené doklady o příznačnosti slovního označení. 6. Žalovaný po rozsudku Nejvyššího správního soudu se přihlašovaným označením znovu zabýval. Opětovně vyšel z procedury věcného průzkumu a jeho výsledku, k nimž se žalobkyně v řízení vyjadřovala, a zopakoval rozbor přihlašovaného označení jakožto označení tvořeného spojením 3 slovních prvků „INTERNATIONAL“, „POLICE“ a „FEDERATION“ bez další grafické úpravy či přidaných obrazových prvků. Uvedl, že prvek „INTERNATIONAL“ přitom v překladu do českého jazyka znamená mezinárodní, světový. Prvek „POLICE“ znamená policie či policejní a prvek „FEDERATION“ se překládá jako federace, spolek či svaz. Překlad celého označení pak zní „Mezinárodní policejní federace“. Jde o běžně užívané slovní prvky mezinárodně srozumitelné, u nichž je předpoklad, že jejich význam budou průměrní spotřebitelé znát. Ve vztahu k takovému označení pak Úřad posuzoval ve smyslu závěru rozsudku Nejvyššího správního soudu okruh spotřebitelů. Vyšel z judikatury Soudního dvora Evropské unie ohledně definice okruhu relevantních spotřebitelské veřejnosti a zdůraznil, že vždy je třeba vycházet z výrobků/služeb jak jsou definovány v seznamu výrobků a služeb přihlašovaného označení. V tomto smyslu žalobkyně část služeb ve třídě 41, 43 a 44 formulovala právě s ohledem na cílovou skupinu spotřebitelů, jímž jsou ve třídě 41 v podstatě bývalí příslušníci policejních služeb jako konstatovaná zájmová skupina a ve třídě 43 a 44 jde o služby pro veterány pocházející z policejní oblasti. Spotřebitelem ostatních služeb ve třídách 35 a 39 je však s ohledem na jejich všeobecný charakter široká veřejnost. Setká-li se jakákoli část široké veřejnosti s přihlašovaným označením ve spojení s těmito službami personálního poradenství služeb cestovní kanceláře organizování výletů, zájezdů, pomoc při výběru civilního zaměstnání, ubytovacích služeb v rekreačních zařízeních všeho druhu, hostinské činnosti apod. bude vzhledem k obecné srozumitelnosti a významu oprávněně očekávat přímé spojení s policejní oblastí. Jako služby určené pro pracovníky v této oblasti a takové služby pak mohou být cíleny nejen na stávající či bývalé pracovníky policejních služeb, ale též na širší veřejnost. Vždy však bude zřetelně a přirozeně vnímána souvislost se spolkem/federací s mezinárodním přesahem či působností sdružujícím policisty a osoby provádějící činnost jím podobnou či jinak s nimi provázanou. V intencích právního názoru Nejvyššího správního soudu pak žalovaný za účelem zjištění obsahu činnosti obdobných spolků provedl rešerši na internetu. Byla zjištěna existence několika spolků obdobných názvů a zaměření, z nichž nejbližší byly spolky: International Police Federation of European Union o.s. a International Police Association – sekce České republiky. 7. Na webových stránkách žalovaný nalezl také „International Police Association“ (dále též jen IPA), která je prezentována jako mezinárodní organizace, jejichž členové jsou současní či bývalí policejní pracovníci a která má přes 400 tisíc členů v jednotlivých národních sekcích 63 zemí světa. Žalovaný z celé řady činností, které IPA provozuje a které uvedl v napadeném rozhodnutí, dovodil, že IPA je svým zaměřením a proklamovanou náplní činnosti sdružením velmi podobným žalobkyni a výčet nabízených služeb z velké části pokrývá i seznam přihlašovaných služeb žalobkyně. Žalovaný upřesnil náplň služeb v jednotlivých třídách 39, 41, 43 a 44 se službami přihlašovanými ve shodných třídách. Z toho dle žal