5 As 39/2010 — Nejvyšší správní soud

11 A 119/2019- 46 - text 8 11 A 119/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha a soudkyň JUDr. Jitky Hroudové a JUDr. Hany Veberové v právní věci žalobce: P. R., nar. X bytem X zastoupeného Mgr. Vojtěchem Novotným, advokátem sídlem Karlovo náměstí 671/24, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo dopravy sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1 – Nové Město v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28.6.2019, čj: 612/2019-160-SPR/3 takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 28.6.2019, č. j. 612/2019-160-SPR/3 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 12 228 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce Mgr. Vojtěcha Novotného, advokáta. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhá přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 28.6.2019, č.j. 612/2019-160-SPR/3, kterým zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, odbor dopravně správních agend ze dne 25.5.2011, sp.zn. S-MHMP 808509/2010, čj. MHMP-451686/2011, kterým byly zamítnuty námitky žalobce proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů jako neodůvodněné a potvrzen provedený záznam 12 bodů ke dni 17.9.2010. 2. Žalobce namítá, že byl napadeným rozhodnutím zkrácen na svých právech, když v souvislosti s nabytím právní moci rozhodnutí pozbyl řidičské oprávnění. Napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů rozhodnutí, neboť žalovaný přes výslovné a podrobně odůvodněné odvolací důvody rozhodl, aniž by disponoval pokutovým blokem za údajný přestupek spáchaný žalobcem dne 10.4.2010, na kterém by byl podpis žalobce, a ze kterého by vyplývalo, že údajný přestupek byl projednán v blokovém řízení. Žalobce navíc konstatuje, že odpovědnost za dosažení 12 bodů dle ustanovení § 123c zákona č. 361/2000 Sb. o silničním provozu (jedná se o speciální sankci za dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení) již zanikla. Oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení ze dne 5.10.2010 obsahuje sdělení, že řidič údajně dosáhl uvedeného počtu bodů dne 17.9.2010. Napadeným rozhodnutím bylo rozhodnuto o námitkách žalobce proti provedení záznamu bodu v registru řidičů dne 28.6.2019, tj. téměř po 9 letech. Odpovědnost žalobce a s ním spojená sankce (trest) v podobě pozbytí řidičského oprávnění tak již zanikla. Zánik odpovědnosti za přestupek upravoval jak zákon č. 200/1990 Sb. o přestupcích v ustanovení § 20, tak zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich v ustanovení § 29 až 32. I ty nejdelší promlčecí doby dle uvedených zákonů již proběhly. Zdůraznil, že i trestní odpovědnost za trestné činy, tedy činy mnohem nebezpečnější než přestupky, podléhá promlčení. Žalobce popsal dosavadní průběh řízení, zopakoval své námitky, které uvedl ve svém odvolání a zdůraznil i to, že si Magistrát hlavního města Prahy byl vědom své povinnosti vyžádat si předmětný pokutový blok, což vyplývá jak z poznámky uvedené na odvolání ze dne 12.6.2011 a tak i ze žádosti MHMP ze dne 4.5.2017 o zaslání bloku adresovaný Policii ČR KŘP hl. m. Prahy, dopravnímu inspektorátu. Žalobce zdůraznil, že v průběhu řízení konkrétně a podrobně zpochybňoval existenci pravomocného rozhodnutí o spáchání přestupku v blokovém řízení, a žalovaný pochybil, pokud rozhodoval bez předložení pokutového bloku, který neměl před vydáním rozhodnutí k dispozici. Žalovaný měl k dispozici pouze oznámení o uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení. S ohledem na skutečnost, že žalobce jako odvolatel údajně spáchaný přestupek ze dne 10.4.2010 a jeho vyřízení v blokovém řízení zpochybnil konkrétními a podrobnými tvrzeními, měl si žalovaný originál, příp. ověřenou kopii pokutového bloku vyžádat a přezkoumat, zda tento má všechny náležitosti včetně podpisu přestupce. Přitom odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4.9.2012, čj: 7 As 94/2012-24. 3. Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Poté, co se obecně vyjádřil k charakteru řízení o námitkách, zdůraznil, že žalobce zpochybnil náležitost pokutového bloku až v podaném odvolání, z čehož je zřejmé, že správní orgán prvního stupně nebyl povinen pokutový blok obstarávat, neboť již bylo vydáno meritorní rozhodnutí. Řízení o námitkách není sankčním správním řízením, proto je na něho plně uplatitelná zásada koncentrace řízení, kterou odvolatel nenaplnil. Přitom odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29.3.2017 čj: 8 As 186/2016-35. Nadto konstatoval, že i přesto spisová dokumentace obsahuje kopii pokutového bloku, a žalovaný k němu nepřihlédl právě z důvodu, že žalobce v průběhu celého správního řízení před správním orgánem prvního stupně neuvedl skutečnost, že s tímto přestupkem nesouhlasí, neboť se jej údajně nedopustil. Z pokutového bloku lze seznat, že po formální stránce je bezvadný. Žalobce v průběhu řízení podal námitky proti dosažení 12 bodů, avšak ani jednou nezpochybnil oznámení ze dne 19.4.2010, kdy by bylo nutné si vyžádat pokutový blok přesto, že k tomuto měl několikrát příležitost. S odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24.8.2010 čj: 5 As 39/2010-82 zdůraznil, že z oznámení policie nelze bez dalšího vycházet v případech, vyskytnou-li se v řízení pochybnosti o údajích zde zaznamenaných. K námitce zániku odpovědnosti žalobce uvedl, že zákon nestanoví prekluzivní dobu a proto v případě nezjištění vad nezbývá odvolacímu správnímu orgánu než rozhodnutí potvrdit, byť s takovými průtahy vzniklými z důvodu dlouhodobé přetíženosti odboru. 4. Žalobce využil svého práva a k vyjádření žalovaného zaslal soudu repliku a znovu zdůraznil, že pokud žalovaný ke konkrétním odvolacím důvodům žalobce nepřihlédl, tj. zejména nepřezkoumal existenci pravomocného pokutového bloku za údajný přestupek ze dne 10.4.2010, zatížil řízení o odvolání i napadené rozhodnutí nezákonností. Dále pak setrval také na svých ostatních dosavadních námitkách. 5. Ze správního spisu, předloženého žalovaným správním orgánem soud zjistil, že Magistrát hlavního města Prahy, odbor dopravně správních agend oznámením ze dne 5.10.2010 oznámil žalobci, že ke dni 17.9.2010 dosáhl celkového počtu 12 bodů podle bodového hodnocení porušením povinností stanovených zákonem č. 361/2000 Sb. a vyzval ho k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění. 6. Dne 12.10.2010 podal žalobce námitky proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů k dosažení 12 bodů, neboť některé z dosažených bodů v jeho evidenci karty řidiče byly připsány na základě rozhodnutí, která byla vyhotovena v rozporu s platnými právními předpisy. Dne 20.10.2010 se seznámil s podklady pro vydání rozhodnutí a dne 15.11.2010 žalobce odůvodnil námitky proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů o dosažení 12 bodů, ve kterém výslovně uvedl: „dne 20.9.2010 bylo vydáno Policií ČR, Obvodním ředitelstvím policie Praha 1, dopravním inspektorátem, Krakovská 16, Praha 1, pod čj: ORI-26695/PŘ-2010-0011006 tzv. oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení. Uvedeného přestupku se měl žalobce dopustit dne 17.9.2010 v 10.10 hodin v souvislosti s údajným porušením ustanovení § 13 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., v platném znění, kdy přestupce jel se svým vozem po tramvajovém pásu. Za uvedené „protiprávní“ jednání byla panu R. udělena bloková pokutu ve výši 200 Kč. Můj klient se skutečnostmi uvedenými v předchozím odstavci zásadně nesouhlasí. Přestupek nespáchal, a přestože byl v inkriminovanou dobu policejní hlídkou skutečně kontrolován, se spácháním přestupku nesouhlasil. Pan R. po tramvajovém pásu skutečně jel, ovšem jen za účelem vyhnutí se vozu, který v důsledku patrně technické závady nebyl schopen pokračovat v jízdě. Vzhledem k tomu, že s takovou situací zákon č. 361/2000 Sb., v platném znění, v dikci § 13 odst. 2 výslovně počítá, nelze tuto situaci posoudit jako protiprávní jednání. V situaci a důvody svého jednání se snažil p. R. na místě vysvětlit policistům, kteří ho následně zastavili. Z tohoto důvodu také nedošlo k vyřešení jeho údajného přestupku v blokovém řízení, jak je uvedeno v oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení ze dne 20.9.2010. Pan R. s blokovým řízením zásadně nesouhlasil, což vyplývá i ze skutečnosti, že žádnou pokutu na místě nezaplatil. O důsledcích případného řešení v blokovém řízení nebyl ani poučen a o výsledku se dozvěděl až z evidence karty řidiče. Přesto, jak se později dozvěděl, Policie České republiky eviduje tuto věc jako vyřešenou v blokovém řízení. Můj klient je toho názoru, že Policie ČR musí mít skutečnost, že souhlasil s vyřízením věci v blokovém řízení podloženou písemným důkazem, zejména jeho podpisem. Takový důkaz podle jeho názoru neexistuje, ani existovat nemůže, neboť nikdy blok nepodepsal a důvodně se domníval, že jeho údajný přestupek bude projednán ve správním řízení, kde by měl možnost uvést důkazy na svou obhajobu,