— Nejvyšší správní soud

14 A 253/2018- 57 - text 8 14 A 253/2018 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Karly Cháberové a soudců Štěpána Výborného, a Jaromíra Klepše v právní věci žalobkyně: Mgr. J. V., narozena dne bytem … zastoupena advokátem JUDr. Petrem Holubem Jugoslávská 1809/23, Nový Jičín proti žalované: Česká lékárnická komora sídlem Rozárčina 1422/9, P.O.Box 64, Praha 4 zastoupena advokátem Mgr. MUDr. Jaroslavem Maršíkem sídlem nám. Svobody 1, Teplice v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, takto: I. Žaloba se z a m í t á . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou domáhala ochrany před nezákonným zásahem žalované, který dle jejího tvrzení spočíval v porušování práva volit zástupce do orgánů České lékárnické komory (dále jen ČLnK nebo Komora) a být volena do těchto orgánů ČLnK podle § 9 odst. 1 písm. a) zákona č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 220/1991 Sb.) a § 6 odst. 1 písm. a) a b) organizačního řádu ČLnK. Dle žalobkyně bylo rovněž nezákonně zasaženo do jejího ústavního práva podílet se na správě ČLnK. Toto právo je porušováno, neboť systém a organizace voleb delegátů na sjezd ČLnK znemožňuje férovou soutěž a dopředu nahrává kandidátům podporovaným ze strany korporátních lékárenských řetězců, které personálně, technicky i organizačně volby zajišťují a v důsledku toho nezákonným způsobem prosazují zájmy několika málo subjektů v ČLnK. 2. Volební řád v rozporu s § 11 odst. 3 zákona č. 220/1991 Sb. umožňuje svolat tzv. „zvláštní volební shromáždění“, které může probíhat po delší časové období, což je pojmově z povahy významu shromáždění vyloučeno. Svolání „zvláštního volebního shromáždění“ podle žalobkyně naplňuje znaky obcházení zákona, jelikož § 11 odst. 4 zákona č. 220/1991 Sb. jednoznačně stanoví, že okresní shromáždění členů je usnášeníschopné, je-li na něm přítomna nadpoloviční většina členů okresního sdružení lékárníků. Podle žalobkyně je samotné svolání voleb ve formě „zvláštního volebního shromáždění“ nezákonné. Celá právní úprava zvláštního volebního shromáždění ve volebním řádu ČLnK nemá oporu v zákoně a je v rozporu se smyslem a účelem zákona č. 220/1991 Sb. 3. Žalobkyně dále uvedla, že pro Okresní sdružení lékarníků Ostrava (dále jen OSL) svolalo představenstvo Komory naposledy „zvláštní volební okresní shromáždění“ ve dnech 12. 10. 2018 do 25. 10. 2018. Tyto volby však byly zrušeny s tím, že řádnost uzavření kandidátních listin neověřil před zahájením hlasování pověřený člen představenstva PharmDr. Stanislav Havlíček, jak to předpokládal § 15 volebního řádu ČLnK. Zrušením voleb nastala situace, kvůli které nebyl hlas OSL Ostrava nezaviněně zastoupen na sjezdu delegátů Komory v Benešově ve dnech 2. – 3. 11. 2018. Žalobkyni tak byla upřena její členská práva, nemohla kandidovat jako delegátka na sjezd ČLnK a účastnit se ho. 4. Žalobkyně shledala nezákonný zásah do svých veřejných subjektivních práv v usnesení delegátů ČLnK v Benešově ze dne 2. 11. 2018 o jeho usnášeníschopnosti, neboť sjezd nebyl řádně svolán, nepředcházely mu volby, které předpokládá zákon a organizační řád Komory, nemohli se ho proto účastnit členové Komory z OSL Ostrava, respektive jimi zvolení delegáti. V tom spatřovala žalobkyně přímé zkrácení na svých právech, neboť jí bylo upřeno právo volit a být volena do orgánů ČLnK. Trvání zásahu žalobkyně spatřovala v tom, že schválením usnášeníschopnosti sjezdu delegátů legitimovala žalovaná sjezd k přijetí celé řady usnesení, kterými se žalobkyně musí řídit a mají vliv na výkon její profese. 5. V žalobkyně navrhla, aby soud žalované zakázal, aby porušovala právo žalobkyně volit a být volena do orgánů Komory a přikázal jí, aby zrušila všechna usnesení sjezdu delegátů ČLnK v Benešově ze dne 2. a 3. 11. 2018 a obnovila stav před zásahem a zajistila konání řádné volby delegátů sjezdu v Okresním sdružení lékárníků Ostrava na shromáždění konaném v jeden den a na jednom místě. 6. Dne 22. 1. 2019 žalobkyně žalobu doplnila s odkazem na zápis ze sjezdu delegátů (dále jen zápis), který spolu se zprávou mandátové komise a seznamem přítomných delegátů předložla soudu. Problematičnost a protiprávnost organizace a voleb v ČLnK a samotného sjezdu delegátů dokazují podle žalobkyně také usnesení sjezdu delegátů: 1. Usnesení (zpráva) mandátové komise, že „je sjezd usnášeníchopný“ (str. 2 zápisu), 2. „návrh Pitálová (OSL Benešov): zdali přítomní z nefunkčních OSL mohou být přítomni v sále a mají možnost vystoupit na diskusi (pozorovatelé)“ (str. 6 zápisu); 3. „návrh na změny volebního řádu: sjednocuje se volba představenstva OSL a volba předsedy OSL do jednoho kola voleb; U zvláštního volebního shromáždění se ruší podmínka, aby v každém dni volby probíhaly nejméně po dobu 5 hodin a nejméně v jednom dni alespoň 19 hodin“ viz str. 9 zápisu; 4. „1. Protinávrh: Orenášová (OSL Jičín): vyjmout z volebního řádu zvláštní volební shromáždění“ viz str. 10 zápisu; 5. „pokusit se sjednotit všechny lékárníky a zamezit neustálé diferenciaci na veřejné, řetězcové a nemocniční lékárníky“ viz str. 20 zápisu; 6. připravit metodický pokyn pro ověřování totožnosti voličů v rámci voleb na shromáždění OSL“ viz str. 21; 7. připravit metodický pokyn pro ověřování totožnosti voličů v rámci voleb na shromáždění OSL“ viz str. 21; 8. „vzhledem k přetrvávající kritické situaci českého lékárenství, o přerušení svého jednání s tím, že termín dalšího jednání oznámí představenstvo ČLnK. Sjezd musí být svolán, požádá-li o to minimálně 30 % delegátů sjezdu. Pokud představenstvo ČLnK neoznámí termín dalšího jednání tak, aby se konalo nejpozději 31. 10. 2019, považuje se XXVIII. Sjezd ČLnK k tomuto datu za ukončený“ viz str. 24 zápisu. 7. Žalobkyně změnila závěrečný návrh tak, aby soud žalované zakázal, aby porušovala právo žalobkyně volit a být volena do orgánů Komory a zrušil usnesení (zprávu) mandátové komise z XXVIII. Sjezdu delegátů ČnLK v Benešově ze dne 2. a 3. 11. 2018, že: „je sjezd unášeníschopný“ a dále všechna další usnesení XXVIII. Sjezdu delegátů České lékárnické komory v Benešově ze dne 2. a 3. 11. 2018, jakož i rozhodnutí představenstva České lékárnické komory ze dne 11. 9. 2018 o svolání XXVIII. Sjezdu delegátů České lékárnické komory v Benešově ve dnech 2. a 3. 11. 2018. Dále žalobkyně navrhla, aby soud uložil žalované povinnost, aby obnovila stav před zásahem a zajistila konání řádné volby delegátů nového sjezdu v Okresním sdružení lékárníků Ostrava na shromáždění konaném v jeden den a na jednom místě. 8. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že usnesení o usnášeníschopnosti sjezdu neexistuje. Všechna usnesení přijatá sjezdem jsou uvedena v textu „Usnesení XXVIII. sjezdu delegátů ČLnK konaného ve dnech 2. – 3. 11. 2018 v Benešově“, který je volně dostupný na www.lekarnici.cz/O-CLnK/Usneseni-sjezdu. Sjezd pouze bere na vědomí zprávu mandátové komise předkládanou podle § 15 odst. 2 jednacího řádu. Zákon nestanoví nic o usnášeníchopnosti sjezdu delegátů (oproti usnášeníschopnosti okresního shromáždění členů). Podle § 11 odst. 3 jednacího řádu platí pro sjezd delegátů, že jeho zasedání je usnášeníschopné, je-li přítomna nadpoloviční většina delegátů. Mandátová komise proto vychází z celkového počtu delegátů zvolených ve všech OSL pro daný sjezd, a z tohoto počtu odvozuje usnášeníchopnost sjezdu. Rozhodující jsou přitom skutečně zvolení delegáti. Delegáti, kteří potenciálně mohli být ve všech OSL zvolení, ale zvoleni nebyli, na usnášeníschopnost nemají vliv. Zákon č. 220/1991 Sb. stanoví pro okresní shromáždění členů nadpoloviční účast členů OSL jako předpoklad usnášeníchopnosti, přičemž s ohledem na nízký zájem členů místních OSL se nedaří zvolit funkcionáře OSL včetně delegátů. Žalovaná nemohla porušit právo žalobkyně být volena do orgánů Komory, pokud jde o zrušené volební shromáždění OSL Ostrava svolané na 12. až 25. 10. 2018, neboť v těchto volbách žalobkyně vůbec nekandidovala. Žalovaná popřela, že by její volební řád, svolání zvláštního volebního shromáždění, ověření usnášeníchopnosti sjezdu delegátů nebo jakýkoliv jiný akt byl namířen přímo proti žalobkyni. K tvrzení že systém a organizace voleb delegátů na sjezd ČLnK znemožňuje férovou soutěž, žalovaná uvedla, že toto tvrzení žalobkyně nedoprovodila žádnou konkrétní argumentací a důkazy. K tvrzenému rozporu volebního řádu se zákonem, který umožňuje svolat zvláštní volební shromáždění, žalovaná uvedla, že znění § 11 odst. 4 a odst. 5 zákona č. 220/1991 Sb. nestanoví, že volby orgánů OSL a delegátů za OSL musí probíhat nutně v jeden okamžik, v němž jsou fyzicky přítomni členové OSL v nadpoloviční většině na jednom místě, protože volby nemají charakter usnesení coby jednorázového rozhodnutí kolektivního orgánu. Proto žalovaná přijala zm