2 As 2/2008 — Nejvyšší správní soud

9 A 113/2019- 168 - text 7 č. j. 9A 113/2019 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudkyň JUDr. Naděždy Řehákové a Mgr. Ing. Silvie Svobodové ve věci žalobce: Czechoslovak development, družstvo, IČO 29357659, se sídlem nám. Svobody 57, 763 15 Slušovice proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství se sídlem Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 8. 2019, sp. zn.: 5ZK15450/2019-14141, č. j.: 33649/2019-MZE-14141, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Stručné vymezení věci 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž žalovaný zamítl jeho odvolání proti rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu (dále jen „SZIF“) ze dne 24. 5. 2019, sp. zn. 18/F1D/649/030352-OV, č. j. SZIF/2019/0415587, jímž byla zamítnuta žádost žalobce o podporu na produkci ovocných druhů s vysokou pracností pro rok 2018 (dále jen „dotace“), a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. 2. Z odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí vyplynulo, že žalobce podal dne 15. 5. 2018 žádost o podporu na produkci ovocných druhů s vysokou pracností na celkovou výměru zemědělské půdy 5,47 ha (dále jen „žádost“). V rámci administrativní kontroly žádosti bylo zjištěno porušení podmínek pro poskytnutí dotace. Zaprvé díly půdního bloku i. č. 490-114 7813/9 o výměře 5,29 ha a i. č. 490-114 7814/4 o výměře 0,18 ha (dále jen „DPB“) nebyly nejméně ode dne doručení žádosti do 31. 8. 2018 vedeny v Evidenci ovocných sadů (dále jen „Evidence“) na žalobce. Nebyla tak splněna podmínka § 23 odst. 7 písm. a) nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády“), pročež nebylo dle čl. 2 (bodu 23) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 (dále jen „nařízení komise č. 640/2014“) možné DPB zohlednit do zjištěné plochy. Zadruhé u ovocného druhu slivoň švestka o výměře 5,47 ha nebyla splněna minimální úroveň produkce plynoucí z přílohy č. 6 nařízení vlády. Nebyla tak splněna podmínka § 23 odst. 5 nařízení vlády a bylo na místě žádost dle čl. 2 (bodu 23) nařízení Komise č. 640/2014 zamítnout. Dále bylo zjištěno, že rozdíl mezi plochou, deklarovanou žalobcem v žádosti, a plochou zjištěnou administrativní kontrolou, činil 5,47 ha, tj. více než 50 % zjištěné plochy. Bylo proto postupováno dle čl. 19 odst. 2 nařízení Komise č. 640/2014, žádost byla zamítnuta a bylo stanoveno, že žalobci bude stržena částka odpovídající tomuto rozdílu. Závěry administrativní kontroly SZIF zohlednil v prvostupňovém rozhodnutí, jímž žádost zamítl a stanovil, že žalobci bude stržena částka ve výši 43 883,57 Kč z plateb poskytovaných SZIF, na něž bude mít žalobce v následujících letech nárok. 3. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce odvolání, o němž žalovaný rozhodl žalobou napadeným rozhodnutím. V něm ke zjištěnému porušení § 23 odst. 7 písm. a) nařízení vlády uvedl, že z údajů v Evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů (dále jen „LPIS“) vyplynulo, že žalobce podal dne 21. 7. 2017 žádost o změnu uživatele DPB (dále jen „žádost o změnu uživatele“), které SZIF vyhověl dne 21. 2. 2019 a DPB byly na žalobce evidovány s účinností od 1. 8. 2017. Stržení částky ve výši 43 883,57 Kč tedy nemělo být stanoveno, neboť Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen „ÚKZÚZ“) mohl DPB zaevidovat v Evidenci až po ukončení řízení o změně uživatele DPB. S ohledem na uvedené došel žalovaný k závěru, že DPB mají být v Evidenci zapsány zpětně s účinností od 1. 8. 2017, čímž dojde k naplnění podmínky dle § 23 odst. 1 nařízení vlády a DPB budou v rámci žádosti započítány do zjištěné plochy. Nebude tak zjištěn rozdíl mezi deklarovanou a zjištěnou plochou, pročež nebude stržena uvedená částka. Žalovaný se však ztotožnil se SZIF v tom, že žalobce splnil podmínku minimální produkce dle § 23 odst. 5 nařízení vlády, tudíž mu nemůže být dotace poskytnuta. II. Obsah žaloby 4. Žalobce namítal, že žalobou napadené rozhodnutí je nezákonné a bylo vydáno na základě nedostatečně a nesprávně zjištěného skutkového stavu. 5. První žalobní námitkou namítal nesprávnost, zmatečnost a nicotnost žalobou napadeného rozhodnutí, neboť si jeho výroky odporují a není zřejmé, který z nich platí. Upřesnil, že zatímco na str. 1 žalobou napadeného rozhodnutí je uvedeno, že se odvolání zamítá a prvostupňové rozhodnutí ruší, na str. 4 se prvostupňové rozhodnutí mění tak, že je zrušena povinnost odečítat částku ve výši 43 883,57 Kč. 6. Ve druhé žalobní námitce namítal, že mu vůbec nevznikla povinnost prokázat minimální úroveň vlastní produkce na hektar plochy ve výši referenční hodnoty uvedené v příloze č. 6 nařízení vlády. Tato povinnost dle § 23 odst. 1 nařízení vlády vzniká pouze u žadatele o dotaci, který obhospodařuje zemědělskou půdu evidovanou na něj v LPIS jako druh zemědělské kultury ovocný sad a současně evidovanou v Evidenci podle § 3q zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství (dále jen „zákon o zemědělství“). Jelikož na něj DPB, které v roce 2018 obhospodařoval, evidovány nebyly, neměl povinnost prokázat minimální úroveň produkce dle § 23 odst. 5 nařízení vlády. 7. Třetí žalobní námitkou namítal, že SZIF nedodržel 60 denní lhůtu, v níž měl dle čl. 10.4 dokumentu Závazný metodický postup k aktualizaci evidence půdy a ekologicky významných prvků podle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, vyřešit žádost o změnu uživatele. SZIF této žádosti vyhověl až po více než roce a půl od jejího podání. Právě liknavostí SZIF nevznikla žalobci povinnost prokazovat minimální úroveň produkce dle § 23 odst. 5 nařízení vlády, neboť pochybením SZIF nebyly DPB evidovány v LPIS na žalobce. Skutečnost, že SZIF DPB zaevidoval se zpětnou účinností od 1. 8. 2017, označil za manipulaci. 8. Žalobce navrhl, aby soud žalobou napadené rozhodnutí, jakož i rozhodnutí prvostupňové, zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 9. Žalovaný ve vyjádření k první žalobní námitce uvedl, že změna v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí spočívající v upuštění od stanovení stržení částky 43 883,57 Kč nezpůsobuje jeho nesprávnost, nicotnost ani zmatečnost, neboť jeho výrok zcela koresponduje s odůvodněním. Žalobou napadeným rozhodnutím bylo potvrzeno prvostupňové rozhodnutí. Ani prvostupňové rozhodnutí neobsahovalo výrok, kterým by byla žalobci uložena jakákoli sankce, tudíž neukládalo žalobci žádnou právní povinnost. Text uvedený v odůvodnění žalobou napadeného, resp. prvostupňového rozhodnutí, představuje informaci a upozornění žalobce na skutečnost, že byl ve správním řízení učiněn kontrolní nález, který má za následek postup dle čl. 19 odst. 2 a 3 nařízení Komise č. 640/2014. Dle tohoto ustanovení mimo jiné musí příjemce dotace, jedná-li se o rozdíl přesahující 50 %, uhradit sankci rovnající se výši podpory, odpovídají rozdílu mezi deklarovanou a zjištěnou plochou. Tato sankce není typickou sankcí, jíž by byl žalobce povinen uhradit, nýbrž specifickým prostředkem k zajištění dodržování podmínek pro poskytování evropských dotací (dále jen „zajišťovací opatření“). Žalobci tedy nebyla uložena sankce, k jejímuž plnění by byl na základě žalobou napadeného rozhodnutí povinen. Případná sankce by byla uložena až dalším rozhodnutím žalovaného, a to pouze vznikl-li by žalobci nárok na dotaci. Pak by bylo zajišťovací opatření, o něž by byla dotace krácena, uplatňováno ve výroku takového rozhodnutí a rozhodnutí by bylo přezkoumatelné ve správním soudnictví. V případě žalobce však k uplatnění zajišťovacího opatření nedojde, jak již bylo konstatováno v žalobou napadeném rozhodnutí. 10. Ke druhé žalobní námitce konstatoval, že nařízení vlády stanoví komplex podmínek pro poskytnutí dotace, přičemž jednotlivé podmínky nejsou navzájem podmíněny a musí být splněny kumulativně. Skutečnost, že na žalobci nelze požadovat splnění podmínky evidence DPB v Evidenci neznamená, že by se na něj nevztahovaly ostatní podmínky pro poskytnutí dotace. 11. Třetí žalobní námitku označil za irelevantní, neboť se netýkala předmětu žaloby. Tím není přezkum řízení o provedení aktualizace LPIS, ale pouze přezkum okolností, na jejichž základě bylo vydáno žalobou napadené rozhodnutí. Nebyl-li žalobce spokojen s vyřízením žádosti o změnu uživatele, mohl se bránit podáním žaloby. Dále odkázal na § 3 odst. 5 písm. a) zákona o zemědělství, dle něhož při rozhodování o poskytnutí dotace na zemědělskou půdu, příp. zalesněnou půdu, vedenou v LPIS dle § 3a vedenou jako zemědělsky obhospodařovaná půda se zemědělskou kulturou stanovenou nařízením vlády dle § 3i, vychází příslušný orgán z LPIS, přičemž nepřihlíží k údajům o výměře parcel a druhu pozemků vedených podle zvláštního právního předpisu. Závaznost údajů uvedených v LPIS potvrzuje i rozhodovací