1 As 28/2006 — Nejvyšší správní soud

9 A 42/2019- 121 - text 32 9 A 42/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Lachmanna a soudců Mgr. Aleše Sabola a Mgr. Jana Ferfeckého v právní věci žalobce: R. Z., bytem Z. 77, N. zastoupeného Mgr. Tomášem Cimbotou, advokátem sídlem Horní náměstí 365/7, Olomouc proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví sídlem Ant. Čermáka 2a, Praha 6 za účasti: B. J. bytem [adresa] zastoupené Ing. Petrem Soukupem, patentovým zástupcem sídlem tř. Svobody 43/39, Olomouc o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 5. 2. 2019, čj. O-523363/D17124621/2017/ÚPV takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení a vymezení sporu 1. Žalobce se žalobou podanou dne 2. 4. 2019 domáhal zrušení rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví (dále též „předseda Úřadu“) ze dne 5. 2. 2019, čj. O-523363/D17124621/2017/ÚPV (dále též „Napadené rozhodnutí“), kterým předseda Úřadu změnil rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví (dále též „Úřad“) ze dne 20. 11. 2017, čj. O-523363/D16005846/2016/ÚPV (dále jen „Prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím Úřad zamítl námitky podané osobou zúčastněnou na řízení podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění účinném do 31. 12. 2018 (dále jen „zákon č. 441/2003 Sb.“), proti zápisu kombinovaného označení v provedení [OBRÁZEK], přihlášeného dne 23. 6. 2015 pod sp. zn. O-523363 (dále též „Napadená ochranná známka“), jehož přihlašovatelem byl žalobce, do rejstříku ochranných známek. 3. Napadeným rozhodnutím, které bylo žalobci doručeno dne 6. 2. 2019, předseda Úřadu Prvostupňové rozhodnutí podle § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), změnil tak, že přihlášku Napadené ochranné známky na základě námitek podaných osobou zúčastněnou na řízení podaných podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 441/2003 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2018 zamítl. II. Napadené rozhodnutí 4. Předseda Úřadu v odůvodnění Napadeného rozhodnutí rekapituloval závěry vyslovené Úřadem v Prvostupňovém rozhodnutí. Současně shrnul obsah podaného rozkladu a podání žalobce v rámci řízení o rozkladu. Předseda Úřadu dále v odůvodnění Napadeného rozhodnutí popsal, že přihláška obrazové (původně kombinované) Napadené ochranné známky byla podána dne 23. 6. 2015 a zveřejněna dne 29. 10. 2015 pro tam uvedený seznam výrobků a služeb zařazených do tříd 16, 21, 32, 35, 40 a 43 podle mezinárodního třídění výrobků a služeb. Dále předseda Úřadu na str. 8 – 10 odůvodnění Napadeného rozhodnutí specifikoval skutečnosti zjištěné z rejstříku ochranných známek o namítané ochranné známce č. 352686 v barevném provedení [OBRÁZEK] (dále jen „Namítaná ochranná známka“) s tím, že je dle něho zřejmé, že Namítaná ochranná známka má dřívější právo přednosti než Napadená ochranná známka a je tedy ve vztahu k Napadené ochranné známce prioritně starší ochrannou známkou ve smyslu § 3 zákona č. 441/2003 Sb. 5. Osoba zúčastněná na řízení podle předsedy Úřadu v rozkladu napadla dle jejího názoru nesprávné posouzení podobnosti porovnávaných označení, a to především pokud jde o sémantickou a fonetickou podobnost. Podle osoby zúčastněné na řízení hraje významnou roli i skutečnost, že jak osoba zúčastněná na řízení i žalobce mají sídlo na stejném místě – v Náměšti na Hané, a průměrný spotřebitel se tak bude domnívat, že si osoba zúčastněná na řízení pouze dotváří známkovou řadu, neboť nebude předpokládat, že v tak malé obci bude působit více subjektů zabývajících se pivovarnictvím. Předseda Úřadu dále konstatoval, že podle osoby zúčastněné na řízení Úřad neposoudil případnou pravděpodobnost asociace, a to i v souvislosti s intenzivním užíváním Namítané ochranné známky, kdy by se spotřebitelé mohli mylně domnívat, že Napadená ochranná známka náleží osobě zúčastněné na řízení. 6. V návaznosti na rekapitulaci východisek posuzování pravděpodobnosti záměny předseda Úřadu popsal obě kolidující označení. 7. Pokud jde o vizuální hledisko podobnosti, ztotožnil se s Úřadem v závěru, že se v případě slovních prvků „NÁMĚŠŤSKÝ PIVOVAR“/„Náměšťské pivo“ jedná o prvky v obou označeních dominantní, neboť spotřebitele zaujmou na prvním místě, přičemž průměrný spotřebitel i podle judikatorních závěrů snáze odkáže na dotčený výrobek či službu uvedením slovního názvu a nikoli popisem obrazového prvku označení. Na rozdíl od Úřadu však předseda Úřadu považoval za podobné obrazové ztvárnění obou označení, neboť jsou shodně tvořeny tvary erbu. Ačkoli vykazují určité odlišnosti (u Napadené ochranné známky se jedná o tmavý erb širšího tvaru s ozdobnými prvky na dolním okraji, v případě Namítané ochranné známky o erb ve žluté barvě v horní části se zužující a přetnutý šikmo vedenou světle zelenou stuhou, přičemž v případě Napadené ochranné známky je slovní spojení „NÁMĚŠŤSKÝ PIVOVAR“ uvnitř erbu a u Namítané ochranné známky slovní spojení „Náměšťské pivo“ pod erbem), jedná se dle předsedy Úřadu o erby, které navíc oba shodně obsahují erb městyse Náměšti na Hané. Namítaná ochranná známka sice obsahuje navíc slovní prvky „JADRNÍČEK“, „Náměšť na Hané“ a „Pivovar 2014“, avšak tyto slovní prvky jsou podle předsedy Úřadu upozaděny zejména svojí velikostí i umístěním. 8. Předseda Úřadu konstatoval, že při posuzování podobnosti označení je prioritní úvahou, které elementy označení jsou shodné, nikoli úvaha o tom, které jsou odlišné, neboť vůdčí ideou známkového práva jsou široké možnosti každého přihlašovatele ve volbě známkového motivu a prvků označení, které nemohou ani v nejmenším evokovat příbuznost s označeními již zapsanými. Motivem se rozumí rozhodující složky porovnávaných označení, které při celkovém posuzování jsou výrazem charakteristických vlastností srovnávaných označení. Sourodé známkové motivy mohou způsobit zaměnitelnost ochranných známek. Zkoumání podobnosti nemůže být založeno jen na formálním porovnání jednotlivých prvků, ale musí se zakládat na porovnání známkových motivů kolidujících označení. Vedoucí známkový motiv porovnávaných označení spočívající v označení piva, resp. pivovaru pocházejícího z Náměšti na Hané (viz slovní prvky a erb městyse Náměšti na Hané) a podklad ve tvaru erbu u obou označení, byť v případě namítané ochranné známky doplněný o slovní prvky „JADRNÍČEK“, „Náměšť na Hané“ a „Pivovar 2014“ a další nesourodé prvky (ornamentální prvky apod.), upoutá podle předsedy Úřadu pozornost průměrného spotřebitele jako první. Ačkoliv jsou výše uvedené výrazné prvky obou označení ve vztahu k části porovnávaných výrobků (hlavně nápoje, zejména pivo a služby z oblasti pivovarnictví) prvky popisnými a s nízkou rozlišovací způsobilostí, s ohledem na své umístění a velikost se dle předsedy Úřadu jedná o prvky dominantní, které upoutají pozornost spotřebitele a zůstanou tak uchovány v jeho paměti. 9. Podle předsedy Úřadu je vizuální vjem do značné míry ovlivněn sémantickým obsahem vyobrazení, zejména v případech, kdy lze vizuálnímu obrazu přisoudit konkrétní význam. V tomto případě díky konkrétnímu významu slovní části „NÁMĚŠŤSKÝ PIVOVAR“/„Náměšťské pivo“ ve spojení s obrazovým prvkem erbu a zejména erbu městyse Náměšti na Hané dojde spotřebitel k logickému závěru o obou označeních jako celku, tj. bude je shodně vnímat jako pivo, resp. pivovar vyrábějící pivo, pocházející z Náměšti na Hané. 10. Úřad tak posoudil podle předsedy Úřadu porovnávaná označení z hlediska vizuálního nesprávně, a proto dospěl k chybnému závěru o jejich nepodobnosti. 11. Co se týče hlediska fonetického, dominantní slovní prvky „náměšťský pivovar“ a „náměšťské pivo“ bude spotřebitel podle předsedy Úřadu vyslovovat tak, jak se píší. U Namítané ochranné známky se navíc budou vyslovovat i další prvky „jadrníček“ a „pivovar 2014“. Pro konečného spotřebitele je podle předsedy Úřadu zejména v případě kombinovaných, resp. obrazových ochranných známek rozhodující hledisko vizuální, neboť výrobky označené předmětnými označeními jsou obvykle prodávány v obchodech, kde si spotřebitel sám vybírá výrobek (zejména jde-li o nápoje), a tudíž musí spoléhat hlavně na vyobrazení ochranné známky použité u daného výrobku, jak dle předsedy Úřadu vyplývá i z jím označené judikatury, kde je konstatováno, že stupeň fonetické podobnosti dvou označení je méně významný v případě, kdy jsou dotčené výrobky uváděny na trh takovým způsobem, že relevantní veřejnost při jejich nákupu obvykle vnímá ochrannou známku, jíž jsou označeny, vizuálně. To dle předsedy Úřadu samozřejmě neplatí v případě porovnávaných služeb ve třídách 35, 40 a 43 mezinárodního třídění výrobků a služeb, kde (zejména v oblasti hostinské činnosti) fonetické hledisko sehrává naopak roli důležitou. S ohledem na výše uvedené a zejména díky fonetické podobnosti dominantních slovních prvků jsou si tak podle předsedy Úřadu p